ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.161.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 161/2020-813
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobců a) H. J. P. , narozené XY, a b) A. J. , narozeného XY, obou bytem XY, proti žalované ELTON hodinářská, a. s. , se sídlem v Novém Městě nad Metují, Náchodská 2105, PSČ 549 01, identifikační číslo osoby 25931474, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobců MPM-QUALITY v. o. s. , se sídlem ve Frýdku-Místku, Příborská 1473, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 47987430, zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 202/19, PSČ 602 00, o ochranu autorského práva, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 14/2016, o dovolání žalobkyně a) H. J. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 3 Co 87/2019-769, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 5. 2019, č. j. 16 C 14/2016-733, zastavil řízení o odvolání žalobkyně a) H. J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 1. 2019, č. j. 16 C 14/2016-679, pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání vedlejší účastnice na straně žalobců v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a) H. J. P. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka byla povinna zaplatit soudní poplatek za odvolací řízení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává:
1) Z procesního hlediska mohou být účastníci vystupující na jedné straně sporu buď v postavení samostatných společníků ve smyslu §91 odst. 1 o. s. ř., přičemž každý z nich jedná v řízení sám za sebe, nebo v postavení společníků nerozlučných podle §91 odst. 2 o. s. ř. v případě, jde-li o taková společná práva či povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky vystupující na jedné z procesních stran, přičemž úkony jednoho z nich platí za úkony ostatních. Pro rozlišení obou zmíněných je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. O nerozlučné společenství jde tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi.
2) Ustanovení §2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dopadá na případy, kdy povinnost zaplatit (jeden) soudní poplatek vzniká více osobám (typicky tehdy, jde-li o nerozlučné společníky).
3) Ustanovení §2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích, jež upravuje solidární poplatkovou povinnost, se neprosadí v případě účastníků majících postavení samostatných společníků podle §91 odst. 1 o. s. ř.
Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3823/2019, včetně judikatury zmíněné v jeho důvodech, a ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1625/2020. V judikatuře Ústavního soudu k tomu srov. např. usnesení ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 1711/12, ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3801/14, ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2596/15, ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2621/15, a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 2795/19.
[5] Postavení žalobců jako samostatných společníků přitom vyplývá ze zcela jasných, výkladové potíže nepřipouštějících, ustanovení §26 odst. 2 ve spojení s §8 odst. 3 a 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
[6] Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že přípustnost dovolání nezakládá ani námitka nesprávného poučení o následcích nesplnění výzvy k zaplacení soudního poplatku, a to již z toho důvodu, že tato námitka je ve zjevném rozporu s obsahem usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2019, č. j. 16 C 14/2016-720, které splňuje náležitosti uvedené v §9 odst. 1 a 3 zákona o soudních poplatcích.
[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 4. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu