ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3611.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 3611/2020-490
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele P. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem, se sídlem v Praze 6, U Hadovky 564/3, PSČ 160 00, za účasti Honebního společenstva Chrášťany – Koloměřice , se sídlem v Chrášťanech, PSČ 373 04, identifikační číslo osoby 71170359, zastoupeného JUDr. Vlastimilem Hájkem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, PSČ 370 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 434/2017, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 2020, č. j. 6 Cmo 181/2019-468, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 14. 5. 2019, č. j. 13 Cm 434/2017-152, zamítl návrh, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vyslovil neplatnost všech usnesení valné hromady Honebního společenstva Chrášťany – Koloměřice (dále též jen „honební společenstvo“), konané dne 10. 4. 2017 (dále jen „valná hromada“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
[2] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1) Obec Chrášťany, jakožto člen honebního společenstva, zaslala honebnímu společenstvu žádost o svolání valné hromady podle §22 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“). Dne 15. 2. 2017 tuto žádost za honební společenstvo převzal V. Z. (dále jen „V. Z.“).
2) Pozvánkou ze dne 17. 3. 2017 (dále jen „pozvánka“) svolala obec Chrášťany (dále jen „svolavatel“) valnou hromadu.
3) Pozvánka obsahovala 20 bodů pořadu jednání. Pod bodem 6 bylo v pozvánce uvedeno „odvolání stávajícího výboru honebního společenstva“, pod bodem 7 „volba nového honebního výboru“, pod bodem 17 „projednání nároku na náhradu škody či jiné újmy způsobené dosavadním nájemcem (uživatelem), včetně rozhodnutí o uplatnění nebo vzdání se takového případného nároku“, a pod bodem 18 „rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby honebního společenstva včetně uzavření smlouvy o nájmu společenstevní honitby.“
4) Od 20. 5. 2014 do 19. 4. 2017 byl v rejstříku honebních společenstev zapsán jako starosta honebního společenstva Z. Z.(dále jen „Z. Z.“) a jako místostarosta V. Z.
5) Valná hromada (mimo jiné):
- odvolala „stávající honební výbor“ a zvolila V. Z. honebním starostou,
- se v souladu s bodem 17 pozvánky rozhodla „bezdůvodné obohacení prominout, škody a újmy se honební společenství vzdává“.
- souhlasila s tím, aby byla honitba pronajata členu honebního společenstva Mysliveckému spolku Koloměřice – Chrášťany za částku ve výši 25.800 Kč ročně.
6) Valné hromady se (přímo nebo prostřednictvím svých zástupců) zúčastnili členové honebního společenstva s 78,59 % hlasů. Pro přijetí každého v předchozím odstavci uvedeného rozhodnutí hlasovalo více jak 98 % hlasů na valné hromadě přítomných členů honebního společenstva.
7) Na valné hromadě bylo v souvislosti s odvoláním honebního výboru „zmíněno“ úmrtí honebního starosty Z. Z. a vzata na vědomí skutečnost, že „po proběhlých soudních sporech, kdy byly napadány postupně všechny valné hromady od roku 2013, zůstal jako jediný (rozuměj: člen honebního výboru) pan J. M.“ (dále také jen „M. J.“).
8) Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. 4. 2014, č. j. 8 Co 519/2014-82, prohlásil rozhodnutí, přijatá dne 21. 6. 2013, jimiž valná hromada (mimo jiné) jmenovala Z. Z. honebním starostou a V. Z. honebním místostarostou, za neplatná.
9) Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 6. 2015, č. j. 8 Co 1746/2014-185, prohlásil rozhodnutí, přijatá dne 29. 9. 2013, jimiž valná hromada (mimo jiné) jmenovala V. Z. honebním starostou, za neplatná.
[3] Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně dospěl k závěru, že svolavatel, jako člen honebního společenstva, „splnil podmínky“ pro svolání valné hromady. Ta byla v souladu se zákonem svolavatelem svolána po uplynutí lhůty 30 dní počínající dnem, kdy byla žádost o svolání valné hromady doručena honebnímu společenstvu. Za doručení žádosti honebnímu společenstvu soud prvního stupně považoval okamžik, kdy žádost převzal V. Z. (zapsaný v rejstříku honebních společenstev jako honební místostarosta honebního společenstva). Přijetí žádosti V. Z. podle soudu prvního stupně „formálně odpovídá zápisu v rejstříku honebních společenstev.“
[4] K tomu soud dodal, že „je evidentní, že honební společenstvo bylo nečinné právě z důvodu úmrtí honebního starosty“ (Z. Z.), a, „jak plyne ze zápisu z valné hromady, všem bylo známo nejen o úmrtí tohoto honebního starosty, ale též takto řadě soudních sporů zpochybňujících zvolení honebního starosty a dále i místostarosty a členů honebního výboru (…)“. V době, kdy svolavatel doručoval žádost o svolání valné hromady, bylo honební společenstvo nečinné, protože nemělo „platně zvolené orgány“.
[5] Podle soudu není důvodná ani námitka navrhovatele, že na valné hromadě nemohl být odvolán celý honební výbor, neboť valné hromadě bylo známo, že jediným členem honebního výboru je M. J. Ve formulaci usnesení, podle kterého valná hromada odvolala (celý) honební výbor, neshledal soud porušení zákona, ale pouze „neobratné vyjádření toho, že honební společenstvo napravuje stav ve společenstvu vzniklý v důsledku neplatných předchozích rozhodnutí na valných hromadách“.
[6] Soud odmítl tvrzení navrhovatele, podle něhož „projednání bezdůvodného obohacení“ není uvedeno v pozvánce, a naopak konstatoval, že pozvánka tuto záležitost „jasně označuje“ v bodě 17, neboť v tomto bodě použitý pojem „jiná újma lze vedle pojmu náhrada škody užít jako obecné vyjádření jakéhokoli typu náhrady škody, tedy i bezdůvodného obohacení“.
[7] Valná hromada podle soudu prvního stupně přijala rozhodnutí o pronájmu honitby Mysliveckému spolku Koloměřice – Chrášťany v souladu s §21 odst. 1 písm. c) a §22 odst. 6 zákona o myslivosti i stanovami honebního společenstva, neboť tak rozhodla 98,9 % hlasů přítomných členů honebního společenstva. Při rozhodování valné hromady honebního společenstva je podle soudu třeba respektovat princip, podle něhož převažuje-li zájem většiny nad zájmem jednotlivce, musí se jednotlivec rozhodnutí většiny podřídit.
[8] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 8. 2020, č. j. 6 Cmo 181/2019-468, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[9] Odvolací soud se – dle svých slov – se zjištěními soudu prvního stupně, provedeným dokazováním, hodnocením důkazů, přijatými právními závěry, a tedy i napadeným rozhodnutím soudu prvního stupně, zcela ztotožnil a odkázal na obsah jeho odůvodnění.
[10] Svolavatel podle odvolacího soudu mohl valnou hromadu svolat, protože žádost o svolání valné hromady převzal V. Z., zapsaný v rejstříku honebních společenstev jako honební místostarosta honebního společenstva. Odvolací soud tedy – shodně jako soud prvního stupně – v otázce oprávnění V. Z. převzít žádost o svolání valné hromady vycházel ze zápisu v rejstříku honebních společenstev.
[11] Odvolací soud neshledal důvodnou ani výtku navrhovatele, podle níž byla valná hromada svolávána předčasně. Pozvánky na valnou hromadu mohou být doručovány až po uplynutí zákonné lhůty 30 dní od doručení žádosti o svolání valné hromady. Ta v projednané věci podle soudu uplynula 17. 3. 2017.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[12] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[13] Dovolatel namítá, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[14] Podle dovolatele není napadené rozhodnutí přezkoumatelné, neboť dovolatel „neví, jaké konkrétní důvody vedly odvolací soud k jeho rozhodnutí a z jakého důvodu zcela ignoroval ustálenou judikaturu dovolacího soudu“.
[15] Dovolatel se domnívá, že žádá-li člen o svolání valné hromady podle §22 odst. 1 zákona o myslivosti, musí svou žádost adresovat honebnímu starostovi a v případě jeho nepřítomnosti nebo úmrtí honebnímu místostarostovi. Honebním místostarostou byl podle dovolatele v projednávané věci do konání valné hromady M. J. a jemu tak svolavatel měl žádost o svolání valné hromady doručovat. K doručení žádosti tedy nemohlo dojít jejím převzetím V. Z., neboť ten do konání valné hromady orgánem honebního společenstva nebyl, a nemohl tak za honební společenstvo přebírat písemnosti.
[16] V této souvislosti je podle dovolatele bez právního významu skutečnost, že V. Z. byl v rejstříku honebních společenstev zapsán jako honební místostarosta. Funkce honebního starosty ani místostarosty nevzniká (ani nezaniká) zápisem (výmazem) v rejstříku honebních společenstev. Tyto údaje byly podle dovolatele u honebního společenstva zapsány nesprávně, za což bylo podle něj zodpovědné honební společenstvo, které se jich tak nemůže dovolávat.
[17] Odvozovat svou dobrou víru od publicity údajů zapsaných v rejstříku honebních společenstev nemůže ani svolavatel, poněvadž ten – jakožto člen honebního společenstva
– se důvěry ve správnost nesprávně zapsaných údajů v rejstříku honebních společenstev
– na rozdíl od třetích osob – dovolávat nemůže. Je tomu tak podle dovolatele proto, že člen honebního společenstva „má veškeré dokumenty honebního společenstva kdykoli k nahlédnutí“. Nadto dovolatel dodává, že svolavatel měl v době doručování žádosti k dispozici dokumenty honebního společenstva, a musel si být vědom, že místostarostou honebního společenstva je M. J. a nikoli V. Z.
[18] S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 5185/2007, dovolatel připomíná, že svolání valné hromady honebního společenstva osobou, která tak učinit nemohla, má za následek neplatnost na této valné hromadě přijatých usnesení.
[19] Dovolatel má dále za to, že v případě, že bylo členům účastnícím se valné hromady známo, že jediným členem honebního výboru je M. J., nemohla valná hromada platně rozhodnout o odvolání celého honebního výboru.
[20] Závěr přijatý soudem prvního stupně (na který odvolací soud odkázal), podle něhož „projednání bezdůvodného obohacení“ bylo uvedeno na pozvánce, a tato záležitost tak mohla být na předmětné valné hromadě projednána, považuje dovolatel za nesprávný. Podle jeho názoru „bezdůvodné obohacení“, o němž předmětná valná hromada rozhodla, nespadá pod pojem „jiná újma“ uvedený v pozvánce. Na podporu své argumentace dovolatel cituje zákonná ustanovení a závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 20 Cdo 417/2020.
[21] A konečně, dovolatel cituje §437 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), namítaje, že zájmy některých členů honebního společenstva byly v rozporu se zájmy zástupců, kteří je na valné hromadě zastupovali. Nastal-li takový rozpor zájmů při hlasování valné hromady, nemohou být platná ani na této valné hromadě přijatá usnesení. Rozpor zájmů dovolatel spatřuje ve skutečnosti, že zástupci zastupující členy honebního společenstva byly zároveň členy Mysliveckého spolku Koloměřice – Chrášťany, jemuž měla být honitba (podle rozhodnutí valné hromady) pronajímána.
[22] Honební společenstvo se k dovolání nevyjádřilo.
III. Přípustnost dovolání
[23] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[24] Dovolání bylo podáno včas, osobou splňující podmínku podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[25] Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
[26] Dle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[27] Dovoláním otevřenou otázku výkladu obsahu pozvánky na valnou hromadu a sice, zda na základě bodu pořadu jednání valné hromady označeného v pozvánce jako „projednání nároku na náhradu škody či jiné újmy způsobené dosavadním nájemcem (uživatelem), včetně rozhodnutí o uplatnění nebo vzdání se takového případného nároku“, může valná hromada rozhodnout o prominutí nároku „dosavadního nájemce“ na bezdůvodné obohacení, odvolací soud vyřešil v souladu s pravidly pro výklad právních jednání obsaženými v §555 a násl. o. z., a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (zejména rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněného pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ta tak přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá. K závěru, podle něhož je pozvánka na valnou hromadu právním jednáním, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018.
[28] Dovolatel dále vznáší námitky, podle kterých:
1) skutečnost, že zájmy členů honebního společenstva (držících většinu hlasů na valné hromadě) jsou v rozporu se zájmy jejich zástupců, kteří je zastupují při hlasování na valné hromadě, způsobuje neplatnost takto přijatých usnesení valné hromady,
2) usnesení valné hromady o odvolání (celého) honebního výboru je neplatné, protože si hlasující členové honebního společenstva byli vědomi, že honební výbor má pouze jednoho člena, a
3) „kvalifikovaný“ člen honebního společenstva (v případě nečinnosti honebního starosty či místostarosty) nemůže svolat valnou hromadu před tím, než uběhne třicetidenní lhůta podle §22 odst. 1 zákona o myslivosti.
[29] Ve vztahu k těmto námitkám nesplňuje dovolání náležitosti stanovené §241a odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení předpokladů přípustnosti ve smyslu §237 o. s. ř. (k vymezení předpokladů přípustnosti dovolání viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3424/2018, a judikaturu v nich citovanou), přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části, kterou dovolatel uvedl v „obecné“ pasáži dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013).
[30] V důsledku této vady (§241a odst. 2 o. s. ř.), již dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013, uveřejněný pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[31] Dovolání je však podle §237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelem formulované (dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešené) otázky výkladu §22 odst. 1 zákona o myslivosti.
IV. Důvodnost dovolání
[32] Podle §22 zákona o myslivosti valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty (odstavec 1). Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva (odstavec 2).
[33] Podle §23 odst. 3 zákona o myslivosti jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.
[34] Smyslem a účelem ustanovení §22 odst. 1 zákona o myslivosti je (mimo jiné) zajistit fungování honebního společenstva i za situace, kdy je honební starosta při svolání valné hromady nečinný, a to bez zřetele na důvody této nečinnosti. Při nečinnosti honebního starosty má právo svolat valnou hromadu také honební místostarosta. Pokud žádný z uvedených orgánů valnou hromadu nesvolá, vzniká členu nebo členům, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů (dále jen „kvalifikovanému členu honebního společenstva“) právo žádat honebního starostu o její svolání. Po marném uplynutí třicetidenní lhůty od doručení žádosti o svolání valné hromady může svolat valnou hromadu kvalifikovaný člen honebního společenstva.
[35] V případě, že funkce honebnímu starostovi zanikla, požádá kvalifikovaný člen honebního společenstva o svolání valné hromady honebního místostarostu. Zanikly-li funkce jak honebnímu starostovi, tak místostarostovi, nemá honební společenstvo orgán, který by kvalifikovaný člen honebního společenstva mohl požádat o svolání valné hromady. Za této situace odpovídá (výše vyloženému) smyslu a účelu §22 odst. 1 zákona o myslivosti závěr, podle něhož při neexistenci orgánu honebního společenstva, který by mohl svolat valnou hromadu, může valnou hromadu honebního společenstva svolat sám kvalifikovaný člen honebního společenstva.
[36] K tomuto závěru přiměřeně srov. (v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) v poměrech akciové společnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4946/2009.
[37] Dovolatel v dovolání přehlíží, že odvolací soud nevycházel ze skutkového zjištění, podle něhož by M. J. byl honebním místostarostou honebního společenstva, ale ze zjištění, že M. J. (nejpozději do konání valné hromady) byl toliko členem honebního výboru honebního společenstva (viz výše odstavec [5]). Honební společenstvo tak v době, kdy mu svolavatel zaslal žádost o svolání valné hromady, nemělo honebního starostu ani místostarostu (viz výše odstavec [4]) a ani funkční honební výbor. Závěr, podle něhož za dané situace mohl svolavatel svolat valnou hromadu honebního společenstva sám, se proto uplatní i v projednávané věci.
[38] Dospěl-li odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) k tomu, že svolavatel, jako kvalifikovaný člen honebního společenstva, mohl v souladu s §22 odst. 1 zákona o myslivosti valnou hromadu svolat, je jeho právní posouzení věci – ve výsledku
– správné.
[39] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.). Taková vada je dána i tehdy, není-li rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumatelné. Napadené rozhodnutí ovšem dovolatelem namítanou nepřezkoumatelností netrpí (k důvodům nepřezkoumatelnosti srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sen. zn. 29 ICdo 40/2016).
[40] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání zamítl podle §243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
[41] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatele bylo zamítnuto, a honebnímu společenstvu žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 10. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu