ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.366.2022.1
sp. zn. 11 Tdo 366/2022-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 5. 2022 o dovolání obviněného J. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 13 To 251/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 4 T 63/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného J. V. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl rozsudkem ze dne 2. 7. 2021, sp. zn. 4 T 63/2021, tak, že obviněného J. V. uznal vinným přečinem nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle §285 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, jehož se dle skutkových zjištění nalézacího soudu dopustil tím, že
v době od 15. 5. 2020 do 21. 9. 2020 v obci XY, okres Mladá Boleslav, u domu č. p. XY na pozemku č. XY ve dvou fóliovnících za běžných klimatických podmínek s pravidelným hnojením a zavlažováním bez povolení vypěstoval celkem 70 ks rostlin konopí o výšce v rozmezí od 190 cm do 210 cm s toxikomansky využitelným podílem rostlinného materiálu o hmotnosti 3.432,3 g, obsahujícího 174,02 g účinné látky delta -9- THC, přičemž konopí je látka, uvedená v příloze č. 3 podle nařízení vlády č. 463/2013 Sb. k zákonu č. 167/1998 Sb., v platném znění, jako látka omamná a delta -9- THC je látka, uvedená v příloze č. 4 k témuž právnímu předpisu, jako látka psychotropní.
2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný J. V. odsouzen podle §285 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle §67 odst. 2 písm. b), §68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku mu byl dále uložen peněžitý trest ve výměře 90 denních sazeb po 400 Kč, tedy celkem 36 000 Kč. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to 70 ks plastových černých květináčů. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to: bezpečnostní sáček č. 00388343 o celkové hmotnosti 316,5 g se zbylým toxikomansky využitelným podílem rostlinného materiálu o hmotnosti 290,5 g - konopí + papírový pytel nezjištěné hmotnosti se zbylým nevyužitelným rostlinným materiálem o hmotnosti 275,2 g a zbytek tekutiny v původních obalech, a 64 ks sušených rostlin morfologicky odpovídajících rostlině konopí o výšce 190 až 210 cm.
3. Krajský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 13 To 251/2021, tak, že k odvolání obviněného J. V. podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o peněžitém trestu.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti výše označeným rozhodnutím soudů nižších stupňů podal obviněný J. V. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť napadené usnesení soudu II. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. V podrobnostech dovolatel namítal okolnosti nákupu feminizovaných semen Dinafem Dinamed CBD plus, kdy nebyl v kamenném obchodě obchodní společnosti S. B. upozorněn, že se jedná o semena pouze pro sběratelské účely. Dovolatel nepředpokládal, a ani předpokládat nemohl, že koupená semena nesplňují požadavky pro jejich pěstování v souladu s platnou legislativou České republiky. Naopak místo nelegálního nákupu konopných semen zakoupil semena v kamenném obchodě v přesvědčení, že co zakoupil v rámci legálního prodeje, nemůže mu způsobit žádné konfrontace s orgány činnými v trestním řízení. Dovolatel navíc pěstování uvedených rostlin žádným způsobem nemaskoval. Jeho jednání mělo být oběma soudy posouzeno jako jednání ve skutkovém omylu, a tedy jednání, které nemůže naplňovat znaky jakéhokoliv trestného činu.
6. Obviněný rovněž poukázal na závěry odvolacího soudu, který uvedl, že nemohl jednat ve skutkovém omylu, neboť má vysokoškolské vzdělání, vystudoval bakalářský studijní program na Policejní akademii Praha, a dále, že sám vypověděl, že je mu známo, jaké druhy látek jsou nezákonné. Tento závěr je v rozporu s principy logiky, když právě jednání dovolatele poukazuje na jeho znalost problematiky a snahu zajistit sobě samému léčebný materiál, jehož pořízení bude v souladu se zákonem, uleví mu od jeho zdravotních problémů a finančně jej to nezruinuje. Soudy nižších stupňů s ohledem na vyjádření existence všeobecných obchodních podmínek a jejich ustanovení o sběratelských účelech prodávaných semen došly k závěru, že je chyba dovolatele, když zakoupí v obchodě legálně prodávaná semena rostliny, které však nelze legálně pěstovat. Celý tento závěr je prostý logického uvážení vzhledem ke skutkovému omylu dovolatele. Soudy se dostatečně nevypořádaly s jeho námitkami o zdravotních potížích, neboť tinktura z CBD mu ulevuje od bolestí. Právě proto semena rostlin, která měl za legálně pěstovatelné právě kvůli obsahu CBD, zakoupil v legálním obchodě, pěstoval je bez jakéhokoliv skrývání a po celou dobu žil v omylu, že se jedná o rostliny se zákonnou mírou obsahu canabidoidu THC, ale hlavně s převažující léčebnou složkou CBD.
7. Dovolatel dále poukázal na nelogičnost závěru o odmítnutí expertízy ostatních rostlin, které mu byly zabaveny, neboť pouze tato expertíza by postavila najisto, jestli se jedná o stejné rostliny, anebo zda je mezi jednotlivými rostlinami rozdíl v obsahu THC, a tedy je zde opora pro tvrzení dovolatele, že mu bylo prodáno jiné zboží, než které plánoval zakoupit, neboť obsah THC v hodnocených rostlinách výrazně překračuje zákonnou hranici. I samotná expertiza je důkazem ve prospěch dovolatele, neboť zcela zřejmě ukazuje na skutečnost, že koupená semena nejsou ta, která chtěl dovolatel pěstovat. V těchto záležitostech právě v souladu se zásadou in dubio pro reo mělo být rozhodnuto ve prospěch tvrzení dovolatele.
8. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení §265k odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 6. 2021, sp. zn. 4 T 63/2021, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 13 To 251/2021, a věc vrátil Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi k dalšímu řízení.
9. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci . Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného J. V. uvedl, že z prostudovaného spisového materiálu, a to zejména z rozhodnutí obou ve věci činných soudů, lze dospět k závěru, že se v dané věci o žádný skutkový omyl nejednalo. Státní zástupce ve shodě s nalézacím soudem uvedl, že obviněný v dané věci nebyl stíhán za to, že předmětná semena koupil, nýbrž za to, že tato semena zasadil a následně pokračoval v jejich pěstování. Z provedeného dokazování, a to zejména z výpovědi obviněného, vyplynulo, že měl s konopím (marihuanou) poměrně bohaté zkušenosti, neboť připustil, že marihuanu kouřil od svých studentských let až do roku 2019, přičemž s ohledem na jeho věk se jednalo o užívání po dobu nejméně deseti let. Z opisu z evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že obviněný byl trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 2 T 79/2019, pravomocně ke dni 21. 12. 2019, uznán vinným ze spáchání přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku, neboť neoprávněně přechovával 1 ks igelitového sáčku obsahujícího marihuanu o hmotnosti 6,954 g (celkem 11, 7 % účinné látky delta-9-THC) a 5 ks igelitových sáčků obsahujících kokain o hmotnosti 2,172 g. Obviněný vystudoval bakalářský program na Policejní akademii v Praze, přičemž v této souvislosti potvrdil, že v rámci studia probírali i drogovou problematiku včetně příslušné právní úpravy. Především však potvrdil, že je mu známo, že existuje seznam látek, které jsou nezákonné a je si vědom toho, že ohledně konopí existuje vymezení všech omamných a psychotropních látek včetně THC a jejich hodnot, přičemž v případě THC jde o hodnotu 0,3 % v rostlině. Obviněný si tedy byl vědom skutečnosti, že legálně zakoupená semena rostliny konopí nelze dále legálně pěstovat.
10. K námitce dovolatele, že soudy neprovedly jím navržený důkaz - expertízu ostatních zabavených rostlin za účelem zjištění obsahu THC, státní zástupce uvedl, že v uvedeném případě se nejedná o tzv. opomenutý důkaz. Nalézací soud se uvedeným důkazním návrhem obviněného řádně zabýval, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí také přesvědčivě vyložil, z jakého důvodu jej neakceptoval (viz bod 9. rozsudku). Odvolací soud se pak s jeho závěry zcela ztotožnil (viz bod 8. usnesení). Na podkladě výše uvedeného lze tedy takové odůvodnění pokládat za dostatečné a v tomto směru se státní zástupce ztotožnil s postupem soudu prvého stupně, který rozhodl, že další dokazování nebude provádět.
11. Pokud obviněný dále poukazoval na podle něj nedostatečné vypořádání se soudů obou stupňů s jeho námitkami stran zdravotních potíží a jeho zájmu o pořízení předmětné látky v souladu s právním řádem, státní zástupce poznamenal, že touto argumentací zcela míjí hranice uplatněného dovolacího důvodu, neboť své námitky ve své podstatě zaměřuje do sféry procesu hodnocení provedeného dokazování, se kterým nesouhlasí, čímž zároveň soudům obou stupňů vytýká nesprávnost skutkových zjištění, na jejichž podkladě rozhodly o jeho vině.
12. Po zvážení shora uvedených skutečností státní zástupce dospěl k závěru, že dovolání obviněného dílem uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá, dílem je pak zjevně neopodstatněné. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle §265r odst. 1 písm. a) tr.řádu, odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu státní zástupce souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu.
14. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 2 tr. řádu]. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
15. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na který je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. řádu).
16. Jak již bylo shora zmíněno, obviněný své dovolání podal s odkazem na důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021). Podle něj se dovolání podávalo, jestliže rozhodnutí spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto důvodu bylo možné namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nešlo, nebo že šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu, v zásadě nebylo možné, poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Posouzení správnosti právních závěrů bylo možné posuzovat pouze na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, eventuálně soudem odvolacím, jež dovolací soud zásadně nemohl měnit. Vedle vad týkajících se právního posouzení skutku bylo možno vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“, jímž se rozumí zhodnocení otázky, která nespočívají přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
17. Tyto zásady bylo možné prolomit, jestliže nebyly dodrženy zásadní požadavky spravedlivého procesu (srov. článek 6 Listiny a články 36 a 38 Úmluvy), neboť rozhodování o mimořádném opravném prostředku se nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu, a to v případě opomenutých důkazů, důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy, a pokud je zjištěno svévolné hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
18. V době rozhodování Nejvyššího soudu je od 1. 1. 2022 účinná novela trestního řádu provedená zákonem č. 220/2021 Sb., v rámci níž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (v nezměněné dikci) je vymezen v písmenu h) téhož ustanovení. Vložen byl pod písmenem g) nový důvod, že „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“.
19. Nejvyšší soud podle zásady platné pro trestní řízení, že procesní úkony se zásadně provádějí podle trestního řádu účinného v době řízení (srov. například Novotný, O. a kol. Trestní právo hmotné. 1. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 93; též rozhodnutí č. 13/2014 Sb. rozh. tr.), při svém rozhodování v dovolacím řízení po 1. 1. 2022 je povinen aplikovat normy trestního práva procesního účinného v době jeho rozhodování, tj. včetně trestního řádu ve znění novely provedené zákonem č. 220/2021 (účinné od 1. 1. 2022), avšak s tím, že i nadále pro rozsah přezkumné povinnosti Nejvyššího soudu dovoláním napadených rozhodnutí platí, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006). Přitom též platí, že rozsah a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání (§265f odst. 2 tr. řádu).
20. Obviněný v rámci dovolání namítal, že jeho jednání mělo být posouzeno jako jednání ve skutkovém omylu. Omylem v trestním právu se rozumí rozpor pachatelova „vědění“ (jeho vnímání, představy) se skutečností, která se může týkat jak okolností skutkových, tak okolností právních. Z tohoto hlediska se rozlišuje omyl skutkový (§18 tr. zákoníku) a omyl právní (§19 tr. zákoníku). Dále se rozlišuje omyl negativní, kdy pachatel neví, že něco objektivně existuje, a omyl pozitivní, kdy pachatel mylně předpokládá existenci něčeho, co není. Obviněný tvrdí, že nevěděl, že zakoupil semena určená pouze pro sběratelské účely, jejichž pěstování není legální. Ačkoliv to obviněný v dovolání výslovně neuvádí, domáhá se aplikace ustanovení §18 odst. 1 tr. zákoníku, které upravuje omyl skutkový negativní. Podle §18 odst. 1 tr. zákoníku „Kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti.“ Skutkový omyl negativní o podmínkách trestní odpovědnosti vylučuje úmysl a vědomou nedbalost. Obviněný namítá, že po celou dobu žil v omylu, že se jedná o rostliny se zákonnou mírou obsahu canabidoidu THC a s převažující léčebnou složkou CBD. Tuto obhajobu obviněný uplatnil již v předchozích stadiích trestního řízení, a to poprvé v přípravném řízení, poté v řízení před soudem I. stupně a následně i v odvolacím řízení. Nalézací i odvolací soud se s touto obhajobou důkladně vypořádaly ve svých rozhodnutích (viz zejména body 11. -13. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, body 9. a 10. odůvodnění usnesení soudu II. stupně), přičemž Nejvyšší soud se se závěry soudů obou stupňů plně ztotožnil a může na ně odkázat. Obviněný v rámci dovolání pouze opakuje svoji obhajobu a polemizuje se skutkovými závěry soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud připomíná, že v rámci dovolání není v zásadě přípustné tvrdit stejné námitky, které dovolatel uplatnil již v odvolání a s nimiž se odvolací soud řádně vypořádal, což se v daném případě stalo. K dovolacím námitkám Nejvyšší soud dodává následující.
21. Ani Nejvyšší soud nemohl uvěřit obviněnému, že se domníval, že pěstuje rostliny se zákonnou mírou obsahu THC, tj. maximálně 0,3% tetrahydrokanabinolu. Je všeobecně známou skutečností, že je v České republice pěstování konopí protiprávní, konkrétně pokud rostlina konopí obsahuje více než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Jak již uvádí ve svých rozhodnutích soudy obou stupňů, obviněný rozhodně není osobou, která by neměla žádné vědomosti z oblasti drogové problematiky, není ani osobou bez zkušeností s omamnými látkami, za jejichž přechovávání byl již v roce 2019 pravomocně odsouzen (jednalo se o přechovávání marihuany a kokainu). S tématem drogové problematiky se obviněný setkal i při svém studiu na Policejní akademii Praha. Stěží lze tedy uvěřit jeho obhajobě, že nebyl v obchodě upozorněn, že se jedná o semena pouze pro sběratelské účely a domníval se, že 70 rostlin konopí pěstuje zcela legálně. Na protiprávnosti jeho jednání nemění nic ani skutečnost, že konopí pěstoval za účelem výroby mastí, které mu pomáhají při zdravotních potížích. Obviněný jednal v rozporu se zákonnou úpravou, bez povolení a jím vypěstované konopí není možné považovat za konopí pro léčebné účely ve smyslu zákona o návykových látkách.
22. Dovolatel dále nesouhlasí s tím, že soudy odmítly provést z jeho pohledu podstatný důkaz – expertizu ohledně obsahu THC v ostatních rostlinách. Tuto jeho námitku by bylo možno podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm g) tr. řádu, tj. že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Nejvyšší soud však musí konstatovat, že o takovou situaci v daném případě nejde. Obviněný vznesl tento důkazní návrh již v řízení před soudem I. stupně, který mu nevyhověl a řádně toto své rozhodnutí odůvodnil (viz bod 9. odůvodnění rozsudku). Tento závěr nalézacího soudu shledal jako správný i soud odvolací, který taktéž považoval tento navrhovaný důkaz znaleckým posudkem za nadbytečný (viz bod 8. odůvodnění napadeného usnesení). Nejvyšší soud zastává zcela stejný názor a zdůrazňuje, že zamítnutí návrhu na provedení důkazu je výsostným právem každého soudu, který daný případ projednává. Každý obviněný má zajisté právo navrhovat soudu na podporu svých tvrzení a na svoji obhajobu další důkazy (viz. §2 odst. 5 tr. řádu), avšak soud je povinen posoudit každý důkazní návrh z hlediska jeho nezbytnosti ve světle celkové důkazní situace ve věci. Pokud navrhovaný důkaz vyhodnotí jako nadbytečný, je povinen jeho provedení odmítnout, neboť prováděním takového důkazu by byly porušeny zásady rychlosti a hospodárnosti řízení. V této trestní věci nalézací ani odvolací soud nepochybily, pokud odmítly provedení důkazu znaleckým posudkem za účelem určení obsahu THC v dalších rostlinách, neboť za dostatečné považovaly zkoumání celkem 6 rostlin, pěstovaných obviněným, v nichž bylo zjištěno 5,07% účinné látky delta -9- THC v toxikomansky využitelném podílu rostlinného materiálu. Vzhledem ke skutečnosti, že obviněný namnožil rostliny metodou řízkování, tak mají stejné vlastnosti a zkoumání dalších rostlin je nadbytečné. Nejedná se tedy o tzv. opomenutý důkaz, neboť soudy logicky vysvětlily, proč je jeho provádění nadbytečné.
23. Nejvyšší soud na základě výše uvedených skutečností shrnuje, že se v této věci nejednalo o žádný skutkový omyl, který by vyloučil trestní odpovědnost obviněného. Obviněný vědomě a neoprávněně pěstoval pro vlastní potřebu konopí, a to ve značném rozsahu. Soudy jeho jednání správně právně kvalifikovaly jako přečin nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle §285 odst. 1, 4 tr. zákoníku.
24. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Jelikož ve věci obviněného J. V. dospěl Nejvyšší soud k závěru, že se jedná o dovolání zjevně neopodstatněné, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu o jeho odmítnutí. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu takto mohl rozhodnout v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 19. 5. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková