ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.781.2022.1
sp. zn. 11 Tdo 781/2022-2177
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2022 o dovolání obviněného D. A. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 4. 2022, sp. zn. 15 To 19/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 63 T 10/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 63 T 10/2021, tak, že obviněného D. A. uznal vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku dílem samostatně, dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za tento zvlášť závažný zločin a za sbíhající se přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea první tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 14 T 96/2021-123 ze dne 2. 11. 2021, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. 61 To 683/2021-169 dne 27. 1. 2022, byl odsouzen podle §283 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let a 6 (šesti) měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti 40 083 Kč, 10 EURO a 1 USD, které jsou uloženy na bankovním účtu Městského soudu v Praze. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to: 35,461 g krystalické látky s obsahem metamfetaminu (36,2 % hm. metamfetaminu base) a 2,913 g krystalické látky s obsahem metamfetaminu (79,3 % hm. metamfetaminu base) - (uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I), 467 g krystalické látky dimethylsulfon (uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I), digitální váhy zn. Triton (uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I), digitální váha F1976 (uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I), mobilní telefon zn. Oneplus 8 PRO, IMEI XY a SIM karta operátora T-Mobile č. XY, mobilní telefon ALIGATOR Model V710, IMEI1: XY, IMEI2: XY, vč. SIM karty O2 č. XY, plastové sáčky 10x6 cm, 10x7 cm, 4x6 cm s přítlačnou lištou, pár červených boxerských rukavic zn. VELO, dálkoměr zn. BOSH, GLM 50 Professional, včetně zeleného pouzdra. To vše za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 14 T 96/2021-123 ze dne 2. 11. 2021, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. 61 To 683/2021-169 dne 27. 1. 2022, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 63 T 10/2021, bylo rozhodnuto rovněž o vině obviněné M. Š.
2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění spočívajících v tom, že
I. obviněný D. A.
v přesně nezjištěné době, nejméně od poloviny roku 2017 do svého zadržení dne 29. 11. 2020 na různých místech na území hl. m. Prahy, zejména pak v místě svého bydliště v ul. XY, Praha 8 – Libeň, v ul. XY, Praha 6 - Břevnov a v ul. XY, Praha 3 – Vinohrady a přilehlém okolí, ač si byl vědom charakteru poskytované látky, dlouhodobě neoprávněně nakládal s psychotropní látkou metamfetamin, když přechovával a následně různým odběratelům zdarma, směnou za různé věci či za úplatu distribuoval drogu pervitin nebo její prodej zprostředkoval, aniž by disponoval potřebným povolením k nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu §3 odst. 2 a §4 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů, přičemž takto pervitin poskytl nejméně níže uvedeným osobám:
1. nejméně v období od června 2020 do 29. 11. 2020, ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 3 – Vinohrady a na jiných místech v Praze, několikrát týdně, v přesně nezjištěném počtu případů, prodal A. M. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném celkovém množství, nejméně 14,472 g pervitinu;
2. nejméně v období od června 2020 do 29. 11. 2020, ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 3 – Vinohrady, opakovaně, v přesně nezjištěném počtu případů, poskytl Š. H. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném celkovém množství směnou za různé věci, nejméně 0,076 g pervitinu;
3. v období od poloviny roku 2017 do 29. 11. 2020, v přesně nezjištěném počtu případů, prodal nebo zdarma poskytl spoluobžalované M. Š. , nar. XY drogu pervitin pro její vlastní potřebu i k dalšímu prodeji v přesně nezjištěném celkovém množství, a to v průběhu roku 2017 na blíže neurčeném místě v Praze nejméně ve dvou případech vždy nejméně v množství 2 g, dále v období od října 2017 do dubna 2018 ve společně užívaném bytě na adrese XY, Praha 8 – Libeň v množství 1 g denně, a dále v období od května 2018 do svého zadržení postupně v místech svého bydliště a přilehlém okolí na adrese XY, Praha 6 - Břevnov, XY, Praha 2 - Vinohrady a XY, Praha 3 - Vinohrady, dvakrát denně až jednou za 14 dní vždy v množství nejméně 5,5 g, kdy takto spoluobžalované M. Š. za uvedené období poskytl celkem nejméně 399 g pervitinu;
4. v období od listopadu 2018 do 29. 11. 2020 na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 - Břevnov a XY, Praha 3 - Vinohrady, prodával J. N. (svědkyni s utajenou totožností dle §55 odst. 2 tr. řádu), s výjimkou období 3 měsíců obden drogu pervitin v množství 1 g až 2 g, ojediněle i více, tedy v přesně nezjištěném celkovém množství, nejméně však v množství 21 g měsíčně po dobu nejméně 21 měsíců, a za uvedené období jí tak poskytl celkem nejméně 441 g pervitinu;
5. v období od března 2020 do srpna 2020 na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 6 - Břevnov a XY, Praha 3 - Vinohrady, prodal J. K. , nar. XY, drogu pervitin, a to v období nejméně čtyř měsíců třikrát až čtyřikrát týdně vždy v množství 0,5 g až 1 g, tedy celkem nejméně 25,5 g pervitinu;
6. v období od května 2019 do 29. 11. 2020 na různých blíže neurčených místech v Praze, poskytl jako odměnu za službu taxi P. T. , nar. XY drogu pervitin, a to v 5 případech v množství od 0,1 g do 1,5 g, tedy celkem nejméně 2 g pervitinu;
7. v období od konce roku 2017 do 29. 11. 2020 opakovaně na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 - Břevnov a XY, Praha 3 - Vinohrady, prodal A. J., nar. XY drogu pervitin, a to nejméně v 11 případech vždy v množství 0,3 g, tedy celkem nejméně 3,3 g pervitinu;
8. v období od listopadu 2019 do 29. 11. 2020 na blíže neurčených místech v Praze opakovaně prodal Z. B. , nar. XY drogu pervitin v přesně nezjištěném celkovém množství, nejméně dne 22. 11. 2020 kolem 09:30 hod. ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 3 - Vinohrady, v množství 5 g pervitinu;
9. v období od prosince 2018 do září 2020 s výjimkou období 2 měsíců na jaře 2020 na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 - Břevnov a XY, Praha 3 - Vinohrady, v přesně nezjištěném počtu případů, prodal L. F. , nar. XY drogu pervitin, a to denně, v některých případech jednou týdně, v obvyklém množství 1 g až 4 g, tedy nejméně v množství 18 g měsíčně po dobu 20 měsíců, a za uvedené období jí tak poskytl celkem nejméně 360 g pervitinu;
10. v období nejméně od prosince roku 2018 do 29. 11. 2020 na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 - Břevnov, XY, Praha 2 -Vinohrady a XY, Praha 3 - Vinohrady, prodal L. F., nar. XY drogu pervitin, a to v přesně nezjištěném počtu případů a množství;
11. nejméně v období od listopadu 2019 do 29. 11. 2020 na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 6 - Břevnov, XY, Praha 2 – Vinohrady a XY, Praha 3 - Vinohrady poskytl A. P. , nar. XY drogu pervitin, a to přesně nezjištěném počtu případů a množství;
12. v období od druhé poloviny roku 2017 do 29. 11. 2020 opakovaně prodal V. B. , nar. XY, drogu pervitin, a to po dobu 15 měsíců zejména ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 8 - Libeň 4x týdně v množství 5 g, dále zejména ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 6 – Břevnov 2x týdně nejméně 2 g po dobu 3 měsíců, dále ve třech případech po 2 g ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 2 - Vinohrady a dále ve svém bydlišti na adrese XY, Praha 3 – Vinohrady a přilehlém okolí po dobu nejméně 2 měsíců 1x týdně minimálně 1g, a za uvedené období jí tak poskytl celkem nejméně 1 366 g pervitinu;
13. nejméně v období od léta 2019 do 29. 11. 2020, na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 – Břevnov, XY, Praha 2 - Vinohrady a XY, Praha 3 - Vinohrady, opakovaně s přestávkami až 1x týdně poskytl drogu pervitin v množství tzv. „na špičku nože“ J. K., nar. XY, tedy v přesně nezjištěném celkovém množství;
14. nejméně v období od počátku roku 2018 do 29. 11. 2020, na různých místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň, XY, Praha 6 – Břevnov, XY, Praha 2 - Vinohrady a XY, Praha 3 - Vinohrady, opakovaně v přesně nezjištěné počtu případů prodal drogu pervitin V. B. , nar. XY, v celkovém množství nejméně 250 g pervitinu;
15. nejméně v období od počátku roku 2018 do 29. 11. 2020, v místech svého bydliště na adrese XY, Praha 8 – Libeň a XY, Praha 3 - Vinohrady, jakož i na dalších blíže neurčených místech v Praze opakovaně v přesně nezjištěném počtu případů prodal drogu pervitin E. V. I. , nar. XY, a to celkem nejméně 2 g pervitinu;
16. nejméně v době od 18. 9. 2020 do 26. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 - Vinohrady a přilehlém okolí, opakovaně, v přesně nezjištěném počtu případů, prodal R. S. , nar. XY drogu pervitin, a to celkem nejméně 11,6 g pervitinu;
17. nejméně v době od 20. 9. 2020 do 20. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 - Vinohrady a přilehlém okolí, opakovaně, v přesně nezjištěném počtu případů, prodal V. T. , nar. XY drogu pervitin, a to celkem nejméně 3 g pervitinu;
18. nejméně v období od 29. 9. 2020 do 11. 11. 2020 opakovaně prodal I. K. , nar. XY drogu pervitin na blíže neurčených místech, a to minimálně ve třech případech v celkovém množství 3 g pervitinu;
19. nejméně v období od 22. 9. 2020 do 14. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 - Vinohrady a přilehlém okolí, opakovaně, v přesně nezjištěném počtu případů prodal J. K. , nar. XY drogu pervitin, a to celkem nejméně 7 g pervitinu;
20. nejméně v období od přesně nezjištěné doby měsíce října 2020 do 29. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a na jiných místech v Praze prodal A. M., nar. XY v přesně nezjištěném počtu případů pervitin, a to celkem nejméně 2 g pervitinu;
21. nejméně v období od 19. 9. 2020 do 15. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a na jiných místech v Praze, opakovaně prodal T. D. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů a množství;
22. nejméně v období od 20. 9. 2020 do 27. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady prodal P. S. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 4 g pervitinu;
23. nejméně v období od 27. 9. 2020 do 23. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady prodal R. L., nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 3 g pervitinu;
24. nejméně v období od 24. 10. 2020 do 22. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady prodal O. K. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 3 g pervitinu;
25. nejméně v období od 9. 11. 2020 do 28. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a přilehlém okolí prodal M. Š. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 4 g pervitinu;
26. nejméně v období od 19. 9. 2020 do 5. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a přilehlém okolí prodal J. Ch. , nar. XY pervitin v přesně nezjištěném počtu případů celkem nejméně 1 g pervitinu;
27. nejméně v období od 14. 11. 2020 do 23. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady prodal D. T., nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů celkem nejméně 4,5 g pervitinu;
28. nejméně v období od 23. 9. 2020 do 12. 10. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a na jiných místech v Praze, prodal S. P. , nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 34 g pervitinu;
29. nejméně v období od 9. 11. 2020 do 20. 11. 2020 v místě svého bydliště XY, Praha 3 – Vinohrady a na jiných místech v Praze prodal O. S., nar. XY, drogu pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, celkem nejméně 2 g pervitinu;
30. nejméně dne 29. 11. 2020 v Praze 3, XY, v bytě č. 10, který užíval, neoprávněně přechovával za účelem prodeje jinému v plastové krabičce pervitin o hmotnosti 36,843 g netto s koncentrací účinné látky 36,2 % hm. (13,337 g metamfetaminu baze), v plastovém sáčku pervitin o hmotnosti 3,289 g netto s koncentrací účinné látky 79,3 %hm. (2,608 g metamfetaminu baze) a v plastovém sáčku pervitin o hmotnosti 0,905 g netto;
III. obvinění M. Š. a D. A. společně:
dne 19. 8. 2020 mezi 23:35 a 00:06 hod. v Praze 8 - Libeň, nedaleko ulice XY, zprostředkovali prodej pervitinu v množství 91,5 g za cenu 800 Kč za 1 gram blíže neztotožněnému odběrateli, přičemž obviněná Š. telefonicky předjednala nákup pervitinu, poté převzala od blíže neztotožněné osoby peníze, které předala obviněnému a obviněný A. za ně posléze převzal od K. R., nar. XY pervitin, který předal obžalované, a tato je předala neztotožněnému odběrateli,
a takto obviněný D. A. celkem jinému neoprávněně zprostředkoval, prodal či jinak opatřil nebo za tím účelem přechovával nejméně 3 082,985 g drogy pervitin ,
a obviněná M. Š. takto celkem jinému neoprávněně zprostředkovala, prodala či jinak opatřila nebo za tím účelem přechovávala nejméně 705,465 g drogy pervitin a 19,569 g drogy marihuana ,
přičemž droga pervitin obsahuje účinnou látku metamfetamin, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, v níž je stanoven seznam látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb., a rostlinná sušená konopná drť konopí – droga marihuana obsahuje účinnou látku delta-9-tetrahydrocannabinol (delta9-THC), která je uvedena v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, jako látka psychotropní, a je zařazena do Seznamu č. I dle Jednotné Úmluvy o omamných látkách, a konopí je uvedeno jako omamná látka v seznamu č. 3 omamných látek v příloze č. 3 k nařízení vlády č 463/213 Sb., o seznamech návykových látek, ze de 18. 12. 2013, v souladu s §44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
3. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 1. 4. 2022, sp. zn. 15 To 19/2022, tak, že na základě odvolání obviněného D. A. podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek nalézacího soudu ve výroku o propadnutí věci podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil trest propadnutí věci, a to: 35,461 g krystalické látky s obsahem metamfetaminu (36,2 % hm. metamfetaminu base) a 2,913 g krystalické látky s obsahem metamfetaminu (79,3 % hm. metamfetaminu base) – uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I, 467 g krystalické látky dimethylsulfon - uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I, digitální váhy zn. Triton - uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I, digitální váhy F1976 - uloženo v režimovém skladu Policie ČR OŘP Praha I, plastové sáčky 10x6 cm, 10x7 cm, 4x6 cm s přítlačnou lištou. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí páru červených boxerských rukavic zn. VELO. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti výše označeným rozhodnutím soudů nižších stupňů podal obviněný D. A. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu [ačkoliv důvod podle §265 odst. 1 písm. l) tr. řádu neuvádí výslovně, pouze cituje znění zákona], ve znění účinném do 31. 12. 2022.
5. Dovolatel v podrobnostech po obsáhlé rekapitulaci dosavadního průběhu řízení uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutími nižších soudů a napadá právní kvalifikaci nesprávně zjištěného skutkového stavu. Dovolatel má za to, že soud nesprávně posoudil skutek, týkající se jeho osoby, který je uveden ve výroku soudu prvního stupně a jeho odůvodnění a beze změny převzat soudem odvolacím, takže oba soudy předmětný skutek nepřípustně dotvořily. Pokud není skutek prokázán tak, aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, že jej lze posoudit jako trestný čin, konkrétně dva přečiny, není je možné ani takto kvalifikovat. Důkazní nouze však není a ani nemůže být důvodem k nepřípustnému dotváření skutkového stavu soudem. Takový skutek nelze kvalifikovat jako trestný čin. V takovém případě se jedná nikoliv o volné hodnocení důkazů, nýbrž o svévoli soudu (jak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III ÚS 464/99 a nálezu Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 455/05). Nalézací i odvolací soud hrubě pochybily, pokud zcela jednostranně hodnotily v trestním řízení shromážděné a provedené důkazy téměř výhradně v neprospěch dovolatele. Podle názoru Ústavního soudu ČR přitom trestní řád nároky na odůvodnění zvýrazňuje zejména pro případy, kdy si provedené důkazy vzájemně odporují (srov. nález sp. zn. III. ÚS 532/01). Z odůvodnění odsuzujícího rozsudku pak nevyplývá reálný vztah mezi provedenými důkazy a úvahami nalézacího soudu při hodnocení důkazů, který by dovolil učinit jednoznačný závěr o vině dovolatele, a odvolací soud svým procesním postupem závažně porušil jednu ze základních zásad trestního řízení a tzv. fair procesu, totiž zásadu in dubio pro reo . V daném případě nebylo především postaveno najisto, že dovolatel spáchal čin uvedený v ustanovení §283 odst. 1 tr. zákoníku ve velkém rozsahu a nebylo tedy na místě posoudit jeho jednání podle ustanovení §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ale při spáchání tohoto činu ve značném rozsahu pouze podle mírnějšího ustanovení §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Pokud tedy Vrchní soud v Praze (a ostatně ani Městský soud v Praze) nepřihlédl při svém rozhodování k výše citované judikatuře a obviněného D. A. uznal vinným předmětným trestným činem s přísnější kvalifikovanou skutkovou podstatou, jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, co zakládá dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g), potažmo písm. ů) tr. řádu (?). Dovolatel zároveň namítá, že pochybení soudů obou stupňů dosáhlo takové intenzity, že bylo způsobilé porušit ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces a právo na účinné opravné prostředky.
6. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §265k odst. 1, odst. 2 tr. řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 4. 2022, sp. zn. 15 To 19/2022-2067, jakož i řízení mu předcházející, včetně rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 63 T 10/2021-1937, a všechna případná rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle ustanovení §265 l odst. 1 tr. řádu per analogiam a přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. S projednáním věci v neveřejném zasedání dovolatel souhlasil i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu (§265r odst. 1 písm. c) tr. řádu).
7. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci . Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně) k dovolání obviněného D. A. uvedla, že námitky vyjádřené v dovolání uplatňuje obviněný v rámci své obhajoby prakticky již od samého počátku trestního řízení a vtělil je rovněž do svého řádného opravného prostředku, takže se jimi zabývaly jak soud nalézací, tak soud odvolací. Je možno odmítnout tvrzení obviněného, že by měl existovat extrémní nesoulad mezi výsledky dokazování, z něj definovaným skutkovým stavem a jeho právním posouzením. Veškeré námitky, které obviněný v této souvislosti vznáší, kvalitativně nepřekračují meze prosté polemiky s názorem soudů na to, jak je třeba ten, který důkaz posuzovat a jaký význam mu připisovat z hlediska skutkového děje. Obviněného z trestné činnosti usvědčuje především výpověď spoluobviněné M. Š., kterou soudy vyhodnotily jako zcela věrohodnou, když na tuto výpověď navazují výpovědi jednotlivých odběratelů ve spojitosti s dalšími listinnými důkazy a se záznamy z telekomunikačního provozu, když tyto důkazy jednoznačně tvoří ucelený řetězec důkazů. Podřazení protiprávního jednání obviněného pod kvalifikovanou skutkovou podstatu odst. 3 písm. c) ustanovení §283 tr. zákoníku je zcela správné a zákonné, neboť na základě odborného vyjádření bylo zjištěno, že u drogy, se kterou obviněný manipuloval, byla dvakrát překročena hranice tohoto velkého rozsahu. Právní kvalifikace jednání obviněného je tedy zcela přiléhavá.
8. Státní zástupkyně v zásadní shodě s názorem soudu druhého stupně vyjádřeným v důvodech jeho rozhodnutí má za to, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl, protože je zjevně neopodstatněné. Navrhla dále, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila tímto ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu.
10. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné, dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
11. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu [ve znění účinném do 31. 12. 2021], na které je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. řádu).
12. Nejvyšší soud předně konstatuje, že dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku nereflektoval na skutečnost, že s účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně právní úpravy řízení o dovolání, a to novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 220/2021 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V řízení o dovolání byl tak v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zakotven nově obsahově vymezený důvod dovolání spočívající v tom, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Dosavadní písmena g) až l ) §265b odst. 1 tr. řádu se označují jako písmena h) až m).
13. Dovolací důvod zakotvený do 31. 12. 2021 v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu [nyní uváděný pod písm. h)] se týkal toho, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu bylo možné namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nebylo možné přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž bylo napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu, poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto byl též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav byl pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkaly právního posouzení skutku, bylo možné vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
14. Nejvyšší soud však připouštěl, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupoval k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil, což Nejvyšší soud následně akceptoval, taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
15. Důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu [ve znění účinném do 31. 12. 2021, nyní uváděný pod písm. m)] má dvě alternativy, tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu [nyní písm. a) až l)]. Obviněný uplatnil druhou alternativu, neboť brojil proti rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo v důsledku kromě trestu propadnutí věci zamítnuto jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, ač z jeho pohledu v řízení předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu [ve znění účinném do 31. 12. 2021], v němž tak spočívá podstata podaného dovolání. Tento důvod dovolání byl tudíž uplatněn zejména s ohledem na tvrzenou vadu odpovídající dovolacímu důvodu uvedenému pod písm. g) ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu [ve znění účinném do 31. 12. 2021].
16. Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obviněného D. A. splňuje kritéria jím uplatněných dovolacích důvodů, načež po prostudování připojeného spisového materiálu a obsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k závěru, že obviněným vznesené dovolací námitky neodpovídají nejen jím uplatněným, ale ani žádnému jinému dovolacímu důvodu, taxativně uvedenému v §265b odst. 1 tr. řádu, a to ani ve znění účinném do 31. 12. 2021, ani ve znění účinném od 1. 1. 2022. Obviněný ve skutečnosti svými námitkami, které však v dovolání nijak blíže nerozvádí, zpochybňuje správnost v soudním řízení učiněných skutkových zjištění a brojí proti způsobu vyhodnocení důkazů ze strany soudů, aniž by ovšem uváděl konkrétní vytýkaná pochybení. Obviněný se tedy primárně domáhá změny skutkových zjištění obou soudů, a až teprve sekundárně, na podkladě této změny, usiluje o změnu právního posouzení skutku, v tom smyslu, že by mohl být uznán vinným pouze trestným činem podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Zmíněné námitky tedy obsahově nenaplňují nejen deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021), ale ani žádný jiný z důvodů dovolání, jak jsou v zákoně taxativně zakotveny.
17. Obviněný v rámci dovolání znovu vyjadřuje svůj nesouhlas se skutkovými zjištěními, učiněnými soudy nižších stupňů, zpochybňuje hodnocení provedených důkazů a namítá, že z provedených důkazů nelze učinit jednoznačný závěr o jeho vině. Obviněný však v rámci dovolání nevznesl jedinou konkrétní námitku, v čem spatřuje pochybení soudů nižších stupňů, odůvodnění jeho dovolání se nese ve zcela obecné rovině. V tomto směru je třeba znovu připomenout, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem, který není určen k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování se nachází v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popř. korigovat toliko soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, odst. 7 tr. řádu). Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně je Nejvyšší soud oprávněn zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje reálně existující zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými.
18. O takovou situaci se však v projednávané věci zcela zjevně nejedná, neboť skutkový stav byl oběma nižšími soudy zjištěn bez důvodných pochybností. Nejvyšší soud v dané věci neshledal žádné pochybnosti o správnosti skutkových závěrů učiněných soudy nižších stupňů, které byly opřeny o četné a řádně provedené důkazy. Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že Městský soud v Praze dospěl ke zjištěným skutkovým závěrům na základě řady provedených důkazů, které důkladně hodnotil a v rámci odůvodnění svého rozsudku pečlivě vyložil, ze kterých důkazů vycházel při rozhodnutí o vině a proč neuvěřil obhajobě obviněného. Vrchní soud v Praze potvrdil skutkové závěry soudu I. stupně a vypořádal se s odvolacími námitkami obviněného, včetně námitek týkajících se právní kvalifikace jeho jednání. Nejvyšší soud se plně ztotožnil se závěry nižších soudů a konstatuje, že nalézací soud plně dostál své povinnosti hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (zásada volného hodnocení důkazů zakotvená v ustanovení §2 odst. 6 tr. řádu) a logickým způsobem odůvodnil, proč a na základě jakých důkazů vzal za prokázané, že obviněný drogu pervitin distribuoval nebo její prodej zprostředkoval v případech podrobně popsaných ve skutkové větě výroku rozsudku nalézacího soudu. Nejvyšší soud považuje za potřebné zdůraznit, že odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze je mimořádně precizní, kdy nalézací soud se důkladně věnuje každému jednotlivému bodu výroku o vině a ke všem skutkům podrobně vysvětluje, kterými důkazy je obviněný usvědčován a proč pokládá za vyvrácenou a účelovou jeho obhajobu. V případech, kde nastaly pochybnosti o množství předaného pervitinu, Městský soud v Praze postupoval důsledně podle zásady in dubio pro reo ve prospěch obviněného. Vzhledem ke kvalitě odůvodnění rozsudku nalézacího soudu pak mohl odvolací soud na tento rozsudek odkázat, přičemž se však vypořádal i s odvolacími námitkami. Není předmětem řízení o dovolání jednotlivé důkazy znovu dopodrobna reprodukovat, rozebírat, porovnávat, přehodnocovat a vyvozovat z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. řádu. Jak je již shora uvedeno, dovolání obviněného postrádá jakékoli konkrétní argumenty a z jeho obsahu není ani patrné, čím podle něj měly oba soudy skutek „nepřípustně dotvořit“. Stejně tak není jasné, co má obviněný na mysli tím, že skutek není možné kvalifikovat jako dva přečiny. Právní kvalifikace jednání obviněného jako zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku naprosto odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, neboť obviněný D. A. distribuoval pervitin po dobu 3,5 roku v celkovém množství přes 3 kg.
19. Nejvyšší soud proto uzavírá, že obviněný D. A. podal dovolání z jiných důvodů, než je uvedeno v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu, pročež postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a jím podané dovolání odmítl. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu takto mohl rozhodnout v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 20. 10. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková