ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3706.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 3706/2021-131
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. B. , narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o nejasném podání, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 104 C 206/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 11. 3. 2021, č. j. 72 Co 47/2021-115, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. 12. 2020, č. j. 104 C 206/2016-108, zastavil dovolací řízení (výrok I), rozhodl o nákladech řízení (výrok II) a též vyslovil, že k neurčité námitce podjatosti se nepřihlíží (výrok III).
Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně s formulační úpravou potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu), odmítl odvolání proti výroku soudu prvního stupně o tom, že se k neurčité námitce podjatosti nepřihlíží (výrok II usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu žalobce napadl dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.).
Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 2. 2021, č. j. 104 C 206/2016-125, žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání a zároveň v něm poskytl poučení o právních následcích spojených s včasným nezaplacením vyměřeného soudního poplatku ve stanovené výši, a to v podobě zastavení dovolacího řízení. Ve stanovené lhůtě nebyl soudní poplatek uhrazen, nicméně byla podána žádost o osvobození od soudních poplatků a současně uplatněna i námitka podjatosti.
Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání (srov. §4 odst. 1 písm. c/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), avšak přes poučení o důsledcích nesplnění výzvy k jeho úhradě nebyl soudní poplatek včas zaplacen.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Nejvyšší soud přitom nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 1. 10. 2021, neboť vzhledem k charakteru uplatněného nároku i k osobě žalobce lze mít za to, že jde v poměrech projednávané věci o případ zjevně bezúspěšného uplatňování nebo bránění práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016).
Pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Nejvyšší soud přitom v minulosti projednával větší množství obdobných návrhů. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Nejvyšší soud se dále zabýval námitkou podjatosti. Z obsahu spisu vyplývá a z jiné úřední činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že žalobce podává soudům rozsáhlá podání, v nichž uplatňuje neurčité a neadresné námitky podjatosti soudců, popř. celých soudů, čímž zatěžuje řádný postup soudů v projednání vlastních procesních návrhů. Argumentace obsažená v těchto podáních zpravidla není pro předmětné řízení, případně pro nastalou procesní situaci, právně relevantní. Takové jednání je třeba kvalifikovat jako zneužití procesních práv, které podle §2 a §6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, či ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2465/2017). Nejvyšší soud proto k takto uplatněné a navíc neurčité námitce podjatosti nepřihlížel. V jiných srovnatelných věcech nebylo na odpovídající výzvu, v níž soud o nárocích kladených na námitku podjatosti žalobce poučil, adekvátně reagováno.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 1. 2021
JUDr. David Vláčil
předseda senátu