ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2465.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2465/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce RASTRA AG-CZ a. s. , se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 25288041, zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, PSČ 530 02, proti žalovanému Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 15.586.988.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. listopadu 2014, č. j. 42 C 82/2012-186, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2015, č. j. 25 Co 136/2015-291, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 82/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2017, č. j. 25 Co 15/2017-850, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 6. prosince 2016, č. j. 42 C 82/2012-563, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem dne 6. října 2015 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož je žaloba pro zmatečnost, podaná dovolatelem, nesrozumitelným podáním, dovolatel neodstranil vady žaloby přes výzvu a poučení soudu prvního stupně a soud prvního stupně tudíž správně žalobu odmítl (§43 o. s. ř.), odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu k výkladu §43 a §79 o. s. ř.; srov. za všechna rozhodnutí např. odvolacím soudem přiléhavě citované usnesení ze dne 20. srpna 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003, a dále usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 4484/2016.
Závěr, podle něhož jsou obdobná podání (jakým je žaloba v projednávané věci) nesrozumitelná (a v důsledku toho je nelze projednat), shledává opakovaně ústavně konformním i Ústavní soud; srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. února 2012, sp. zn. III. ÚS 2917/10, ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. III. ÚS 3909/14, ze dne 19. července 2016, sp. zn. I. ÚS 1996/16, či ze dne 8. listopadu 2016, sp. zn. III. ÚS 3383/16.
Další „otázky“, které dovolatel ve svém dovolání dále „vymezuje“, nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejich posouzení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, a nejde tudíž o otázky hmotného či procesního práva, na jejichž vyřešení závisí napadené rozhodnutí (§237 o. s. ř.).
Nejvyšší soud pouze na okraj podotýká, že samotné dovolání, ač sepsané advokátem, je na samé hranici srozumitelnosti.
Dovolatel (na str. 71 a násl. dovolání) uplatňuje „právo dovolat se toho, aby o tomto dovolání nejednali soudci Nejvyšší soudu“ dále vyjmenovaní (jde o 29 soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu). S ohledem na způsob, jakým je tato „výhrada“ formulována, jakož i s ohledem na to, že jediným (byť obtížně) srozumitelným důvodem, pro který dovolatel namítá podjatost vyjmenovaných soudců, je jejich postup v jiných řízeních (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu; proto k této námitce nepřihlížel (§2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. července 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu