ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.1462.2023.1
sp. zn. 20 Cdo 1462/2023-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, a. s. , se sídlem v Praze 4, Duhová č. 1/425, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové náměstí č. 124, proti povinné A. H. , narozené dne XY, bytem v XY, pro 63 230,38 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 55/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2023, č. j. 3 Co 126/2022-24, takto:
Řízení o dovolání povinné se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. října 2022, č. j. 16 C 55/2022-10, odmítl žalobu na obnovu řízení ze dne 10. května 2022, kterou povinná podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2022, č. j. 5 Co 7/2022-17.
K odvolání povinné Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 18. ledna 2023, č. j. 3 Co 126/2022-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že povinná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům již Nejvyšší soud dospěl např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, v usnesení ze dne 1. listopadu 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, v usnesení ze dne 23. prosince 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, nebo v usnesení ze dne 28. února 2023, sp. zn. 29 Cdo 458/2023.
Dovolací soud má za nepochybné, že záměrem počínání povinné je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od povinné. Takový zneužívající procesní postup povinné však ve shodě s §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení §41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].
Dovolatelka není pro dovolací řízení zastoupena advokátem nebo notářem a netvrdila ani nedoložila, že má právnické vzdělání. Ačkoli povinná nebyla soudem prvního stupně vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, dovolací soud dovozuje, že povinná si musí být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost musí být známa přinejmenším z jiných řízení.
Dovolací soud tedy dovozuje, že i když povinná nebyla vyzvána, aby splnila podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., nemohla být tímto postupem ohrožena její procesní práva. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13).
Dovolací soud uzavírá, že povinná neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měla celkově dostatečný časový prostor. Proto podle §243c odst. 3 věta třetí ve spojení s §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
Povinná do dovolání vtělila i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu