ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.2789.2023.1
sp. zn. 20 Cdo 2789/2023-295
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné SEGL s. r. o., se sídlem v Ostravě, U Haldy 1616/68, identifikační číslo osoby 25394096, zastoupené JUDr. Vítem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, proti povinnému J. B., pro 1 500 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 11450/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2023, č. j. 10 Co 588/2022-251, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 20. 4. 2022, č. j. 90 EXE 11450/2019-214, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Exekučním titulem je notářský zápis sepsaný dne 24. 6. 2015 Mgr. Petrou Vlčkovou, notářkou v Havířově, o dohodě se svolením k vykonatelnosti mezi oprávněnou jako zapůjčitelem (osobou oprávněnou), povinným jako vydlužitelem (osobou povinnou) a společností MEGASPAS a. s. a L. Ch. jako přistupiteli (osobami povinnými). Odvolací soud konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena písemná dohoda o poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 000 Kč, kdy bylo dohodnuto, že předmětné finanční prostředky budou poukázány na účet s číselným označením XY nejpozději následující pracovní den po podání návrhu na vklad zástavního práva zajišťujícího závazky z této smlouvy k nemovitým věcem v k. ú. XY, LV č. XY. Z potvrzení peněžního ústavu bylo prokázáno, že oprávněná dne 25. 6. 2015 poukázala uvedenou částku na předmětný účet. Naplnění odkládací podmínky – přenechání peněžních prostředků – bylo prokázáno ve smyslu §43 odst. 1, odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, potvrzením banky s úředně ověřenými podpisy. Uvedení účelu platby v uvedeném dokumentu je pouze doplňujícím údajem a i bez tohoto údaje by s ohledem na výši poukázané částky a datum platby potvrzení v daném případě obstálo. Ve smlouvě o zápůjčce byl povinný označen identifikačními údaji podnikatele a i z tvrzení povinného učiněných u odvolacího jednání vyplynulo, že předmětné finanční prostředky si zapůjčil za účelem podnikatelské činnosti – lze proto uzavřít, že předmětná smlouva se netýká spotřebitelského závazku. Skutečnost, že účet, na který byly oprávněnou poskytnuty finanční prostředky, není fakticky účtem povinného, je nepodstatná. Tento účet byl uveden jak ve smlouvě o zápůjčce, tak v notářském zápise, obě tyto listiny byly podepsány povinným. Z tohoto pohledu je zcela irelevantní zkušenost povinného s podnikáním, předmět činnosti oprávněné a její zkušenost s uzavíráním podobných smluv a závazků, okolnosti sdělení čísla účtu pro účely poskytnutí finančních prostředků apod., podstatný je obsah smlouvy, který byl všemi účastníky, tedy i povinným, podepsán. Podle ustálené soudní judikatury může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem, podmínka přenechání předmětu zápůjčky povinnému byla v řízení prokázána řádným potvrzením peněžního ústavu, podle hmotného práva má tedy oprávněná na vymáhané plnění právo. Skutečnost, že v samotném exekučním titulu již povinný není označen údaji týkajícími se podnikatele, není podstatná ani pro posouzení totožnosti účastníků (jedná se o tytéž osoby), ani pro posouzení závazku jako závazku spotřebitelského (z tohoto pohledu je významné označení účastníků ve smlouvě, na základě které tento závazek vznikl, a posouzení okolností vzniku závazku, kdy sám povinný potvrdil, že uvedené finanční prostředky potřeboval pro účely podnikatelské činnosti). Samotný exekuční titul splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem. V dané věci nenáleží povinnému – podnikateli oprávnění ze zákona náležející účastníkům spotřebitelských závazků.
2. Dovolatel přípustnost dovolání spatřuje v tom, že odvolací soud posoudil věc jinak, než je řešena v konstantní judikatuře vyšších soudů, neboť nebylo vůbec prokázáno, že oprávněná plnila dlužníkovi, a to minimálně z důvodu, že se jedná o reálný obchod ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 3968/2016, a oprávněná musí prokázat, že splnila povinnému. Povinný se domnívá, že oprávněná měla zapůjčené prostředky vymáhat od toho, komu byly na jeho účet zaslány, a to přesně podle dispozice a pokynů oprávněné, která si sama bez vědomí povinného rozhodla a požadovala zaslat finanční prostředky na účet XY, přičemž oprávněná takto postupovala úmyslně a vědomě. Dovolatel trvá na tom, že oprávněná mu žádné peněžní prostředky nepředala, neposlala na účet, a tedy mu neplnila. Dovolatel má za to, že smlouva o zápůjčce jako reálný kontrakt nevznikla, protože oprávněná neprokázala, že povinnému plnila, jinými slovy byl-li notářský zápis sepsán, aniž do té doby byla zápůjčka reálně poskytnuta, pak dohoda účastníků a prohlášení povinných o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu jsou vázány na splnění odkládací podmínky. Splnění této odkládací podmínky je jedním z předpokladů vykonatelnosti notářského zápisu, což musí oprávněný kvalifikovaným způsobem prokázat již při podání exekučního návrhu, a to v dané věci splněno nebylo. Povinný přitom namítá, že soudy se tímto jeho tvrzením vůbec nezabývaly. Listina, kterou oprávněná předložila, není listinou ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž by bylo patrné, že podmínka byla splněna.
3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. V době podání dovolání byl povinný zastoupen advokátem ve smyslu §241 o. s. ř, který rovněž dovolání sepsal.
4. Dovolání není přípustné.
5. Z obsahu spisu a ze zjištění soudů vyplývá, že exekučním titulem v projednávané věci je notářský zápis sepsaný dne 24. 6. 2015 Mgr. Petrou Vlčkovou, notářkou se sídlem v Havířově, NZ 347/2015, N 379/2015, o dohodě se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu uzavřené mezi oprávněnou jako zapůjčitelem a osobou oprávněnou, povinným jako vydlužitelem a osobou povinnou, společností MEGASPAS a. s. jako přistupitelem a osobou povinnou a L. Ch. jako přistupitelem a osobou povinnou. Účastníci prohlásili, že dne 24. 6. 2015 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou se oprávněná zavázala poskytnout povinnému peněžní prostředky ve výši 1 500 000 Kč s tím, že je předá povinnému převodem na jeho účet č. XY, povinný se zavázal půjčené prostředky vrátit oprávněné, zaplatit sjednaný úrok a pro případ prodlení též smluvní pokutu a společnost MEGASPAS a. s. a L. Ch. k tomuto závazku povinného přistoupili a zavázali se jej plnit společně a nerozdílně s povinným. V dohodě se svolením k vykonatelnosti (viz článek druhý) se účastníci dohodli, že za předpokladu, že oprávněná předá povinnému dohodnuté peněžní prostředky v souladu se smlouvou o zápůjčce, povinný a přistupitelé se zavazují oprávněné zaplatit společně a nerozdílně jistinu ve výši 1 500 000 Kč do 30. 6. 2016, sjednaný úrok ve výši 36 % p. a. z jistiny dluhu do 30. 6. 2016 ve 12 měsíčních splátkách po 45 000 Kč, splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 31. 7. 2015 a konče 30. 6. 2016 s tím, že nezaplacením kterékoli splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh, a to 10. dnem po dni splatnosti příslušné splátky, dále pro případ, že jistina a úrok nebudou uhrazeny řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné jistiny, pro případ, že prodlení se splacením jistiny bude delší než třicet dnů, smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné jistiny denně a pro případ, že nesplatí jistinu řádně a včas, úrok ve výši 36 % p. a. z dlužné jistiny od 1. 7. 2016 do zaplacení.
6. Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu připouští, aby si strany smlouvy o zápůjčce dohodly jako místo plnění peněžité zápůjčky bankovní účet třetí osoby. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že při peněžité zápůjčce zapůjčitel splní svůj závazek přenechat vydlužiteli peníze nejen jejich předáním vydlužiteli v hotovosti, ale i bezhotovostním převodem na účet vydlužitele, popř. podle dohody smluvních stran na vydlužitelem označený účet třetí osoby, k němuž má vydlužitel dispoziční oprávnění, anebo na vydlužitelem označený účet třetí osoby, který je podle dohody smluvních stran místem plnění závazku zapůjčitele poskytnout předmět zápůjčky (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1261/2019, či ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2939/2020). Jestliže z obsahu smlouvy nebo z okolností kontraktačního jednání nevyplývá něco jiného, může kontrahent legitimně očekávat, že údaje týkající se platebního místa u osoby druhého kontrahenta (např. bankovní spojení) jsou uvedeny správně. Je-li proto podle takových údajů plněno, jedná se o plnění ve prospěch druhého kontrahenta bez ohledu na to, že poskytnutím plnění získala majetkový prospěch třetí osoba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011).
7. Soudy nižších stupňů na základě provedených důkazů dospěly ke skutkovému závěru, že oprávněná poskytla povinnému peněžní prostředky podle dispozic sjednaných smluvními stranami v předmětné smlouvě o zápůjčce, tedy že dne 25. 6. 2015 převedla ze svého účtu částku 1 500 000 Kč na účet, jenž byl ve smlouvě o zápůjčce a rovněž v notářském zápise o dohodě se svolením k vykonatelnosti uveden jako účet, na který má být zápůjčka poskytnuta. Obranu povinného, že oprávněná do listiny uvedla jiné než dohodnuté číslo účtu, přitom soud prvního stupně vzhledem ke všem zjištěným okolnostem vyhodnotil jako účelovou (mj. poukázal na skutečnost, že přestože byl závazek zajištěn zástavním právem na nemovitých věcech a směnkou, povinný se o osud zápůjčky několik let nezajímal). Dovolatel v dovolání předkládá vlastní skutkovou verzi, podle níž oprávněná úmyslně bez vědomí povinného zápůjčku zaslala na cizí bankovní účet, čímž ovšem rozporuje soudy zjištěný skutkový stav – přezkum skutkových zjištění, potažmo hodnocení důkazů nemohou být předmětem dovolacího řízení (srov. §241a odst. 6 o. s. ř.). Dovolací soud mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy neshledal žádný extrémní rozpor, hodnocení důkazů nevykazuje znaky libovůle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, či ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).
8. Podle §43 odst. 1 exekučního řádu jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle §43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas. Podle §43 odst. 2 exekučního řádu v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
9. Nejvyšší soud přijal závěr, že podle §71a odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), lze uzavřít dohodu osoby oprávněné a osoby povinné ohledně budoucí pohledávky vyplývající ze závazkového právního vztahu ji splnit a není vyloučeno, aby povinná osoba svolila k vykonatelnosti notářského zápisu ve vztahu k budoucí pohledávce oprávněného vyplývající ze závazkového právního vztahu. Vykonatelnost notářského zápisu lze vázat na splnění odkládací podmínky spočívající v poskytnutí peněžních prostředků v budoucnu a splnění takové podmínky je třeba prokázat kvalifikovaným způsobem podle §43 odst. 2 exekučního řádu, tedy listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013 (uveřejněné pod číslem 55/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 20 Cdo 837/2022, či ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015]. V projednávané věci je pro posouzení, zda má oprávněná podle hmotného práva na vymáhané plnění nárok, podstatná okolnost, zda finanční prostředky (zápůjčku) povinnému skutečně poskytla (srov. R 55/2015), tedy v tomto případě musí oprávněná prokázat, že peníze zaslala na účet označený ve smlouvě o zápůjčce. Splnění podmínky musí oprávněný prokázat výše zmíněným kvalifikovaným způsobem podle §43 odst. 2 exekučního řádu již při podání exekučního návrhu, případně dodatečně po poučení soudem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015).
10. Oprávněná k výzvě soudního exekutora předložila potvrzení banky o tom, že dne 25. 6. 2015 byla z účtu oprávněné na účet, jenž se shoduje s účtem označeným ve smlouvě o zápůjčce, převedena částka 1 500 000 Kč, přičemž pravost podpisů pracovníků banky na této listině byla ověřena Českou poštou, s. p. Předmětná listina tak splňuje nároky kladené ustanovením §43 odst. 2 exekučního řádu, neboť se jedná o soukromou listinu, na níž byla pravost podpisů ověřena držitelem poštovní licence, jenž na úseku legalizace vykonává působnost státní správy ve smyslu zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2201/2014, či odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3028/2019 (uveřejněné pod číslem 44/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Závěr odvolacího soudu, že oprávněná prokázala splnění podmínky ve smyslu §43 odst. 1 exekučního řádu, je tedy správný.
11. Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
12. Povinný v dovolání navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem povinného na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 12. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu