Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.09.2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2334.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2334.2023.1
sp. zn. 21 Cdo 2334/2023-35 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Slavia pojišťovna a. s. se sídlem v Praze 4, Táborská č. 940/31, IČO 60197501, proti povinnému J. H. , pro 2 270 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení podané povinným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2020, č. j. 4 Co 172/2020-165, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 62/2021, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2023, č. j. 3 Co 30/2022-24, takto: Dovolací řízení se zastavuje . Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. 3. 2022, č. j. 16 C 62/2021-18, zastavil řízení o žalobě na obnovu řízení, podané povinným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2020, č. j. 4 Co 172/2020-165. Učinil tak proto, že povinný spolu s podáním žaloby na obnovu řízení nezaplatil soudní poplatek a neučinil tak ani poté, co byl k zaplacení soudního poplatku vyzván usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 2022, č. j. 16 C 62/2021-11. K žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů a k námitce podjatosti rozhodující soudkyně, jimiž povinný na výzvu k zaplacení soudního poplatku reagoval, soud nepřihlédl, neboť je vyhodnotil jako obstrukční jednání povinného. Vrchní soud v Praze k odvolání povinného usnesením ze dne 29. 3. 2023, č. j. 3 Co 30/2022-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný (podáním ze dne 9. 6. 2023 doručeným soudu prvního stupně dne 13. 6. 2023) včas dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Soud prvního stupně předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž vyzval povinného k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k odstranění nedostatku povinného zastoupení. K tomuto postupu vedla soud prvního stupně okolnost, že povinný podává proti všem rozhodnutím odvolacího soudu mimo jiné i dovolání, a pokud je soudem prvního stupně rozhodováno v dovolacím řízení, i na veškerá rozhodnutí vydaná v rámci dovolacího řízení reaguje povinný po rozhodnutí odvolacího soudu vždy dovoláním, žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. V případě rozhodnutí soudem prvního stupně by tak mohlo dojít k dalšímu řetězení opravných prostředků. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08 a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolateli např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, a ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023. Dovolatel nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta či notáře a aby podal řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Nejvyšší soud ovšem připomíná obstrukční povahu počínání dovolatele a konstatuje, že dovolatel si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. opět výše označená usnesení Nejvyššího soudu), neboť v minulosti podal několik desítek dovolání. Proto dovolatele ke zvolení si právního zástupce již dále nevyzýval. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil (§243c odst. 3 věta třetí o. s. ř., ve spojení s ustanoveními §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel spolu s dovoláním opětovně vznesl námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jeho odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017). Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba na obnovu řízení je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů]. Dovolatel v dovolání vznesl žádost podle §243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 9. 2023 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/07/2023
Spisová značka:21 Cdo 2334/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2334.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dotčené předpisy:§241 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/11/2023
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 3077/23
Staženo pro jurilogie.cz:2024-01-01