ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.3739.2022.1
sp. zn. 21 Cdo 3739/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v exekuční věci oprávněného Okresního stavebního bytového družstva Teplice se sídlem v Teplicích, Střední č. 1057/11, IČO 00227692, proti povinnému J. H. , narozenému dne XY, bytem v XY, pro 10 712 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 8. 2020, č. j. 19 Co 209/2020-44, podané povinným, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 Co 209/2020, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. 19 Co 209/2020-119, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou povinným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 8. 2020, č. j. 19 Co 209/2020-44, podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř., neboť žaloba pro zmatečnost „krom odkazu na ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. neobsahuje žádná skutková tvrzení“ a povinný žalobu pro zmatečnost nedoplnil ani v dodatečně prodloužené lhůtě k odstranění vad podání podle §43 odst. 1 o. s. ř.
K odvolání povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Podáním dovolání mu vznikla poplatková povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, které bylo povinnému doručeno dne 25. 1. 2023, vyzval povinného, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, který činí podle položky 23 bodu 8 a 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč, a zároveň jej poučil, že nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Povinný vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Malého, JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka, o níž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 22 Nd 62/2023, tak, že tito soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3739/2022. Na uvedenou výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání povinný reagoval podáním ze dne 9. 2. 2023, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce „z řad advokátů“.
Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že povinný po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (aniž by dokládal své majetkové poměry), přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu §159a odst. 4 o. s. ř. zastavována. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinného tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě povinného – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 28 Cdo 112/2022).
Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinný procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jeho postup tak podle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s §41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
Nejvyšší soud proto k žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, kterou povinný blíže nezdůvodnil a ničím nedoložil (přestože si při podání této žádosti s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jeho opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musel být vědom, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel a touto žádostí povinného se nezabýval.
Protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, podle ustanovení §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.
Nejvyšší soud nepřehlédl, že povinný podáním ze dne 9. 2. 2023 opětovně vznesl (obsahově shodnou) námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Malého, JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka s tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“, aniž by tuto námitku blíže zdůvodnil a uvedl jiné (nové) skutečnosti, než které uvedl již ve své předchozí námitce podjatosti proti uvedeným soudcům. Takto (opětovně) vznesenou námitku podjatosti již Nejvyšší soud vyhodnotil jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017). Uvedené platí i s přihlédnutím k §6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým povinný přistupuje k využití svých procesních práv (viz odůvodnění shora). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
O náhradě nákladů dovolací řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu, neboť žaloba pro zmatečnost byla podána proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].
Dovolatel (povinný) v dovolání navrhl odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení, není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem povinného na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 3. 2023
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu