ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.869.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 869/2023-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou v právní věci oprávněné Apston Capital Ltd. , se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irsko, registrační číslo: 00408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H. , narozenému dne XY, bytem v XY, a 2) J. H. , narozenému dne XY, bytem v XY, o návrhu na zastavení exekuce, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 37/2022, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2022, č. j. 5 Co 178/2022-20, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 5 Co 178/2022-20, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 7. 2022, č. j. 16 C 37/2022-13, kterým soud prvního stupně odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost, kterou povinní podali proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2022, č. j. 3 Co 20/2022-386, s odůvodněním, že „žaloba neobsahovala náležitosti stanovené v §232 odst. 1 o. s. ř., zejména konkrétní důvody zmatečnosti, a tyto vady žaloby, které bránily pokračování v řízení, nebyly odstraněny ani přes výzvu soudu“. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání.
Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“); to podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak ve shodných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.
Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.
Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2022, č. j. 5 Co 178/2022-20, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle ustanovení §243c odst. 3 věty třetí ve spojení s §241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů], v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 5. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu