ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.461.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 461/2023-802
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: S. J., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Jakubem Gromanem, advokátem se sídlem Žampachova 1729/12, Brno, proti žalované: Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a. s. , IČO 60713330, se sídlem Koliště 1909/7, Brno, o 2.790.000 Kč a omluvu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 63/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2022, č. j. 70 Co 138/2022-774, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. 70 Co 138/2022-774, potvrdil usnesení ze dne 27. 6. 2022, č. j. 112 C 63/2014-762, jímž Městský soud v Brně zastavil řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 6. 10. 2021, č. j. 70 Co 73/2021-665, a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení; odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovodil, že v souvislosti s dovoláním proti rozhodnutí ve věci samé nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků (pravomocné usnesení soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2022, č. j. 112 C 63/2014-744, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 16. 5. 2022, č. j. 70 Co 74/2022-758) a žalobkyně byla poté usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. 5. 2022, č. j. 112 C 63/2014-761, vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 14.000 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Ta byla doručena dne 30. 5. 2022, avšak žalobkyně ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila. Podle odvolacího soudu není na místě postup podle §9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který zohledňuje situaci, kdy poplatník je ochoten a schopen poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoli situaci, kdy účastník tvrdí, že není schopen poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů a o jeho žádosti o osvobození podle §138 odst. 1 o. s. ř. již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že osvobození nebylo přiznáno.
Žalobkyně v dovolání proti usnesení odvolacího soudu namítá, že se soud nedostatečně zabýval podmínkami pro aplikaci §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, tedy zda tu není nebezpečí prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma. Vytýká odvolacímu soudu, že nezohlednil její majetkovou situaci a zdravotní stav, a navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., není však podle §237 o. s. ř. přípustné.
Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou praxí dovolacího soudu, podle níž je smyslem ustanovení §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích (na které dovolatelka poukazuje) umožnit dodatečné splnění poplatkové povinnosti účastníku, který je ochoten a schopen soudní poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoliv řešit situaci, kdy účastník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů, a přitom o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto podle §138 odst. 1 o. s. ř. tak, že se mu osvobození nepřiznává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017, ústavní stížnost proti němu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. III. ÚS 2795/17).
Dále platí, že soud je vázán usnesením, jímž zamítl žádost účastníka o osvobození od soudních poplatků (§170 odst. 1 o. s. ř.); nejde (totiž) o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (§170 odst. 2 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v předchozím (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „Sb. rozh. obč.“/).
Jestliže v posuzovaném případě odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně zastavil dovolací řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (neboť žalobkyni nebylo pravomocně přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání a žalobkyně poté ani přes opakovanou výzvu a poučení o následcích nezaplacení soudní poplatek za dovolání neuhradila), nelze mu v tomto směru nic vytknout, jestliže žalobkyně netvrdila změnu majetkových poměrů v době od negativního rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. III. ÚS 341/10, a ze dne 11. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 135/13). Nezmění-li se u účastníka (žadatele) poměry, ze kterých soud vycházel v usnesení, jímž zamítl jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, nemůže pak účastník důvodně uplatnit ani obranu proti (následnému) usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, založenou na argumentaci, že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků splňuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, uveřejněné pod č. 49/2014 Sb. rozh. obč.).
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu