ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.2131.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 2131/2022-1134
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobkyně T. R. , proti žalovaným 1/ C Automobil Import s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 2006/9, identifikační číslo osoby 26213664, zastoupenému Mgr. Radovanem Hrubým, advokátem, se sídlem v Praze, Revoluční 1003/3, 2/ P. Z. , 3/ METEOR CAR, s. r. o. , se sídlem v Lutyni, Okružní 1418, identifikační číslo osoby 63323265, 4/ ČSOB Leasing, a. s. , se sídlem v Praze 5, Výmolova 353/3, identifikační číslo osoby 63998980, o zaplacení částky 500 000 Kč a částky 234 060 Kč oproti vrácení vozidla, o žalobě pro zmatečnost vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Cm 44/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. května 2020, č. j. 4 Cmo 66/2020-916, ze dne 30. března 2021, č. j. 4 Cmo 47/2021-971, a ze dne 29. března 2022, č. j. 4 Cmo 11/2022-1096, takto:
I. Dovolací řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2131/2022, 29 Cdo 2132/2022 a 29 Cdo 2133/2022 se spojují ke společnému řízení.
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně (T. R.) se domáhala žalobou podanou dne 14. prosince 2004 (ve znění oprav a doplnění) vůči žalovaným ( 1/ C Automobil Import s. r. o., 2/ P. Z., 3/ METEOR CAR, s. r. o., 4/ ČSOB Leasing, a. s.) [po vyloučení části věci k samostatnému projednání] zaplacení částky 500 000 Kč a částky 234 060 Kč oproti vrácení vozidla. Řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 16 Cm 44/2006.
2. Krajský soud rozsudkem ze dne 23. května 2013, č. j. 16 Cm 44/2006-418, zamítl žalobu. Odvolání žalobkyně odmítl (pro opožděnost) k rajský soud usnesením ze dne 17. února 2014, č. j. 16 Cm 44/2006-501; k odvolání žalobkyně usnesení potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. září 2017, č. j. 4 Cmo 184/2015-706.
3. Žalobkyně podala dne 22. dubna 2014 (mimo jiné) žalobu pro zmatečnost (datovanou dne 19. dubna 2014), aniž by uvedla, proti jakým rozhodnutím žaloba pro zmatečnost směřuje.
4. Krajský soud usnesením ze dne 4. března 2020, č. j. 16 Cm 44/2006-903, žalobu pro zmatečnost odmítl (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Učinil tak proto, že žalobkyně přes výzvu soudu [§43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] neodstranila vady žaloby pro zmatečnost, která je „neprojednatelná“. K odvolání žalobkyně usnesení potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. května 2020, č. j. 4 Cmo 66/2020-916, když „plně souhlasil“ se závěrem krajského soudu, že podání označené jako žaloba pro zmatečnost nemá „ani obecné náležitosti podání podle §42 o. s. ř., natož náležitosti řádné žaloby pro zmatečnost“.
5. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. května 2020 podala (nezastoupená) žalobkyně dovolání, přičemž nezaplatila soudní poplatek splatný podáním dovolání, její žádost o osvobození od soudních poplatků byla pravomocně zamítnuta (viz níže) a soudní poplatek nezaplatila ani na základě (opakované) výzvy krajského soudu ze dne 7. července 2022, č. j. 16 Cm 44/2006-1127. Dovolací řízení se vede u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2131/2022.
6. Krajský soud již dříve usnesením ze dne 13. února 2018, č. j. 16 Cm 44/2006-757, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a neustanovil ji zástupce pro dovolací řízení v rámci dovolání podaných žalobkyní proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. září 2017, č. j. 4 Cmo 341/2014-704, ze dne 5. září 2017, č. j. 4 Cmo 342/2014-706, a ze dne 31. října 2017, č. j. 4 Cmo 158/2017-726; k odvolání žalobkyně usnesení potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. května 2018, č. j. 4 Cmo 76/2018-780.
7. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31. května 2018 podala (nezastoupená) žalobkyně dovolání, přičemž krajský soud usnesením ze dne 24. října 2018, č. j. 16 Cm 77/2006-805, zamítl její žádost o osvobození od placení soudního poplatku a neustanovil ji pro dovolací řízení zástupce. K odvolání žalobkyně usnesení potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. března 2021, č. j. 4 Cmo 47/2021-971.
8. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. března 2021 podala (nezastoupená) žalobkyně dovolání, přičemž soudní poplatek za dovolací řízení nezaplatila ani na základě výzvy krajského soudu ze dne 26. listopadu 2021, č. j. 16 Cm 44/2006-1022. Dovolací řízení se vede u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2132/2022.
9. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zahájené podáním dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. května 2020, č. j. 4 Cmo 66/2020-916 (srov. odst. 5. a 6. shora). Krajský soud usnesením ze dne 25. listopadu 2021, č. j. 16 Cm 44/2006-1017, její žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce zamítl. K odvolání žalobkyně usnesení odmítl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. března 2022, č. j. 4 Cmo 11/2022-1096.
10. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2022 podala (nezastoupená) žalobkyně dovolání, přičemž nezaplatila soudní poplatek za dovolací řízení. Dovolací řízení se vede u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2133/2022.
11. Nejvyšší soud spojil dovolací řízení vedená pod sp. zn. 29 Cdo 2131/2022, 29 Cdo 2132/2022 a 29 Cdo 2133/2022 ke společnému řízení (§112 odst. 1, §243b o. s. ř.).
12. Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 2 téhož ustanovení zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
13. Z obsahu spisu vyplývá a N ejvyššímu soudu je z ú ř ední č innosti známo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. května 2016, sp. zn. 32 Cdo 5002/2015, ze dne 3. května 2016, sp. zn. 32 Cdo 5004/2015, ze dne 14. června 2017, sp. zn. 32 Cdo 5913/2016, ze dne 7. října 2019, sp. zn. 32 Cdo 3095/2019, nebo ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 23 Cdo 2191/2021), že žalobkyně dlouhodob ě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neur č itých, pop ř ípad ě ned ů vodných procesních podání, v č etn ě opakovan ě zamítaných návrh ů na osvobození od soudních poplatk ů a ustanovení zástupce, jakož i opravných prost ř edk ů v č etn ě opravných prost ř edk ů nep ř ípustných. Takové dlouhodobé a cílené po č ínání žalobkyně lze jednozna č n ě ozna č it za obstruk č ní a sudi č ské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, č i ze dne 27. ř íjna 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. zá ř í 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. zá ř í 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. b ř ezna 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. zá ř í 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022).
14. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobkyně při podávání opakovaných nedůvodných žádostí o osvobození od soudních poplatků již není primárně sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobkyně pak podle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). O žádostech dovolatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (z řad advokátů) podle §30 a §138 o. s. ř., bylo obecnými soudy v souvislosti s jejími jednotlivými podáními již mnohokrát rozhodováno a bez doložené změny poměrů tak o nových (dalších) žádostech již není třeba rozhodovat a dovolatelku (která si musí být své povinnosti k placení soudních poplatků vědoma) nově k zaplacení vyzývat.
15. Všechna tři dovolání nadto představují zjevně bezúspěšné uplatňování práva (a již proto nemůže být dovolatelka osvobozena od placení soudních poplatků pro dovolací řízení). Konkrétně dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2022 (sp. zn. 29 Cdo 2133/2022), jímž bylo odmítnuto odvolání, je objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. e/ a §229 odst. 4 o. s. ř.) stejně jako dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. března 2021 (sp. zn. 29 Cdo 2132/2022), jímž bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (§238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř.). U dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. května 2020 (sp. zn. 29 Cdo 2131/2022) pak je zřejmé, že dovolatelka nezaplatila soudní poplatek za dovolací řízení, ač její žádost o osvobození od soudních poplatků byla pravomocně zamítnuta a dovolatelka byla řádně (opakovaně) vyzvána k jeho zaplacení; vady žaloby pro zmatečnost jsou nadto zcela zjevné, způsobují, že žaloba není věcně projednatelná, a jakékoli navazující opravné prostředky v řízení o (vadné) žalobě pro zmatečnost jsou zjevně bezúspěšné, respektive neúčelné.
16. Nejvyšší soud proto (spojená) dovolací řízení zastavil podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, přičemž tak v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. učinil předseda senátu.
17. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá)
18. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 12. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu