ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3616.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 3616/2022-268
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně KŠD Holding s.r.o., se sídlem Praha 4, Nusle, Hvězdova 1734/2c, identifikační číslo osoby 25711229, zastoupené Mgr. Richardem Šubrtem, advokátem se sídlem Praha, Malostranské náměstí 5/28, proti žalované Scott & Hagget Czech, s.r.o., se sídlem Praha 2, Vinohrady, Španělská 742/6, identifikační číslo osoby 25133977, zastoupené Mgr. Janem Dáňou, advokátem, se sídlem Praha, Václavské náměstí 837/11, o zaplacení 1 962 681 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 88/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. 70 Co 103/2022-230, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 19 940,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Jana Dáni.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 42 Cm 31/2008 se žalovaná (v procesním postavení žalobkyně) domáhala vůči žalobkyni (v procesním postavení žalované) odměny za splnění závazku ze smlouvy uzavřené účastnicemi dne 3. 11. 2004.
Na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2011, č. j. 42 Cm 31/2008-128, potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 4. 2012, č. j. 3 Cmo 312/2011-167, žalobkyně uhradila žalované 1 962 681 Kč (soudem přiznanou odměnu) a na náhradě nákladů řízení 92 592 Kč. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2014, č. j. 23 Cdo 2987/2012-214, uvedené rozsudky zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, jež vyústilo v zamítnutí žaloby z důvodu splnění požadovaného nároku.
Žalobkyně se nyní v této věci domáhá vydání bezdůvodného obohacení představující částky, jež uhradila na základě předchozího pravomocného rozhodnutí, jež bylo následně Nejvyšším soudem zrušeno.
Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. 7. 2021, č. j. 24 C 88/2015-181, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 92 592 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 92 592 Kč od 17. 1. 2015 do zaplacení, zamítl žalobu o zaplacení 1 962 681 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 962 681 Kč od 17. 1. 2015 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 28. 4. 2022, č. j. 70 Co 103/2022-230, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou nepojmenovanou smlouvu, jejímž předmětem byl - podle vůle stran - závazek žalované za sjednanou odměnu zajistit nejlépe tři právníky za účelem personálního rozšíření žalobkyně (advokátní kanceláře). Požadavky na kandidáty byly stanoveny orientačně, šlo zejména o jazykové dovednosti, dostatek zkušeností (nejméně 3 roky činnosti advokáta) a vlastní klientelu, která přejde s kandidátem. Žalovaná svůj závazek splnila, neboť zajistila dva kandidáty splňující představy a požadavky žalobkyně, kteří se následně stali jejími společníky, proto jí přísluší dohodnutá odměna a (z důvodu prodlení s úhradou) též smluvní pokuta. Požadavek na vrácení částky žalobkyní uhrazené na základě předchozího pravomocného, avšak zrušeného rozhodnutí, proto odvolací soud neshledal důvodným.
Žalobkyně přípustnost dovolání, jímž se domáhá zrušení rozsudku odvolacího soudu, zakládá na přesvědčení, že odvolací soud (i soud prvního stupně) při výkladu účastnicemi uzavřené smlouvy a jejího obsahu postupovaly v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Oběma soudům vytýká, že jimi provedený výklad je v přímém rozporu s jazykovým zněním textu dotyčné smlouvy, a že připustily, aby prostřednictvím ex post vyjádřené vůle jedné z účastnic smlouvy došlo ke změně práv a povinností žalované, aniž by tomu odpovídala „řádná změna smlouvy“. Rovněž má za to, že soudy v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí posoudily otázku splnění závazku; v tomto směru má za nesprávný závěr, že mezi činností žalované podle smlouvy a následně vzniklými smluvními vztahy mezi stávajícími a novými společníky žalobkyně existuje příčinná souvislost, což je - podle mínění dovolatelky - v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že napadený rozsudek je věcně i právně správný a navrhla, aby je dovolací soud jako nedůvodné zamítl.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 věta první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§239 o. s. ř.).
Pokud v souvislosti s předestřenou otázkou výkladu smlouvy dovolatelka namítá, že soudy z výslechu svědka Š. nesprávně dovodily, že smlouva – přes její jazykové znění – nevyžadovala pro její splnění žalovanou získání tří kandidátů, kteří by odpovídali parametrům nastaveným ve smlouvě, tato argumentace nevystihuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř., neboť je jí vytýkána nesprávnost skutkových zjištění, na nichž odvolací soud svůj právní závěr založil. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle smluvních stran ve smyslu §35 odst. 2 obč. zák., jde o skutkové zjištění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit, je pro dovolací soud závazný. Namítá-li dovolatelka v tomto směru nesprávné právní posouzení věci, pak pouze tak, že pokud by odvolací soud vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (z její skutkové verze, že vůlí smluvních stran bylo, aby pro její splnění žalovanou bylo získání právě tří kandidátů), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila. Námitka svou povahou skutková neumožňuje dovolacímu soudu poměřovat správnost rozhodnutí odvolacího soudu s judikaturou Nejvyššího soudu, kterou dovolatel podpořil svojí argumentací, a jež se vztahuje k výkladu právního úkonu. Nadto je vhodné poznamenat, že odvolací soud přijatým výkladem dostál zásadě přednosti výkladu smluv zakládajícímu platnost před výkladem svědčícím ve prospěch závěru o neplatnosti právního úkonu (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. II ÚS 2124/14, ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, a Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1719/2014).
Regulérním uplatněním způsobilého důvodu nesprávného právního posouzení věci pak není ani druhá námitka žalobkyně, že v řízení nebyla dostatečně prokázána existence příčinné souvislosti mezi smlouvou a vstupem dotyčných kandidátů jako společníků do právního předchůdce žalované. I tato námitka je skutkové povahy a není tudíž způsobilá založit přípustnost dovolání.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 10. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu