Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.03.2023, sp. zn. 4 Tdo 167/2023 [ usnesení / výz-CD ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.167.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.167.2023.1
sp. zn. 4 Tdo 167/2023-843 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 3. 2023 o dovolání obviněného M. Č. , nar. XY v XY, bytem XY, zdržující se XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 9 To 392/2022, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 1 T 101/2022, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 1 T 101/2022 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný M. Č. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [jednání pod body I a III] a dále přečinem vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [jednání pod bodem II/1-5, 7-18] spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku [jednání pod bodem II/6]. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: I. poté, co nejprve dne 25.11.2020 odeslal v úmyslu řešit domnělé křivdy a domnělý špatný úřední postup ze strany úředníků na M. s. XY na adresu XY na XY prostřednictvím České pošty s.p. stížnost, jejímž obsahem bylo mj. sdělení: "Žádám m. s. XY odškodnění o odškodnění a zadostiučinění v 9 bodech 300 milionů kč. IHNED nebo uvidíte!!!", doplnil toto podání dne 26.12.2020 e-mailem odeslaným z blíže nezjištěného místa ze své e-mailové schránky m.c. @email.cz na adresu posta@XY.justice.cz ve znění: "Chci odškodné do konce roku. Udělali jste 2x z poškozeného pachatele, přilepili jste se na mé ihned v roce 2012!!!. Takže aby bylo jasno, IHNED se přilepte na tu starou picu A.P.!!! Po 9 letech mě došla trpělivost. Ani půjčku mě kvůli té posrane pici A.P. nedají. Jestli nebude odškodné za ty průtahy do konce roku = udělám z Vás curaky, přesně jako vy jste udelali ze mě!!! Já nebudu platit státu daně aby mé stát za placení dani zlikvidoval!!! PROČ ta zkurvena P. A.P. NENÍ v KRIMINALU??? PROČ??? Tento dopis posílám opět v kopii do všech televizí v ČR... Vyřešíte to = nahraďte všechny škody, které jste způsobili = a přestanu otravovat!!! Jinak nikdy nepřestanu!!! Nechápete to??? Pořád se to stupňuje ...", II. v období od 1.2.2022 do 1.5.2022 rozesílal ze svého bydliště na adrese XY na XY a z dalších blíže nezjištěných míst v úmyslu ovlivnit své správní řízení ve věci příspěvku na péči a dávek hmotné nouze a vyřešit domnělé křivdy a domnělý špatný úřední postup ze strany úředníků ze svých e-mailových adres m.@email.cz, m.c.@email.cz a m. @post.cz výhružné a vulgární e-mailové zprávy na adresy zaměstnanců různých orgánů státní správy, a to konkrétně: 1. dne 01. 02. 2022 ve 12:49 hodin zaslal ze svého e-mailu m.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl pověřený ředitel Krajské pobočky Úřadu práce v XY se sídlem XY, XY, J. T., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "Znáte pana Č. z protimafiánského útvaru m. v. XY U.??? Chcete aby vás navštívila celá jednotka protimafianskeho útvaru m. v. XY U. s pendreky??? Pane T., dělá vám dobře pendrek???", 2. dne 19.02.2022 v 11:50 hodin zaslal ze svého e-mailu m. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl pracovník Úřadu práce pro XY, J. M., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "Jestli nebude to ZTP od roku 2014 od toho druhého rozsáhlého podvodu CSSZ na mě = udělám vám tam blazinec jaký jste ještě neviděli. Pokud zamítnete tento příspěvek na zvláštní pomůcku = od t. budu chtít náhradu škody a odškodné 20 miliónů. Můžete si demokraticky vybrat. Chci jméno toho posudkového lékaře CSSZ a adresu, kde ho mohu odchytit, já mu dám dělat si z lidí blázny.", 3. dne 22.02.2022 v 01:06 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl generální ředitel Úřadu práce XY republiky se sídlem XY, XY, V. N., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "Jména vím, není problém aby je doma navštívila vojenská jednotka a rozmlátila jim ty zasraný držky. Máte na to týden zajistit písemně vysvětlení proč mě zlomyslně vyřadili z pojištění.", 4. dne 22.02.2022 v 05:57 hodin zaslal ze svého e-mailu m.@post.cz hromadný výhrůžný email různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byla praktická lékařka obviněného se sídlem XY, XY, P. Ř., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY a pracovníkům České správy sociálního zabezpečení ČR mj. sdělením: "Jak už víte lidi se nasrali a střílí úředníky do hlavy. To je asi nejlepší obrana. Úředníci na ÚP a ČSSZ zřejmě mají rádi kluku v hlavě, ... Kulka v hlavě to zřejmě vyřeší, takových úředníků bude přibývat...Kde mohu odchytit toho posudkového doktora ČSSZ", 5. dne 22.02.2022 v 13:13 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl generální ředitel Úřadu práce XY se sídlem XY, XY, V. N., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: „Kopii posílám nejvyšším st. Zástupcům na několik SZ....Pane N., je to těsně předtím než T. dostane přes držku pendrekem...Vy jste hovada nebo co???", 6. dne 23.02.2022 v 06:12 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byla zástupkyně vedoucího oddělení náhrady škody vzniklé v řízení trestním a civilním M. s. Č. r. na adresu XY na XY, B. V., ve kterém se jí snažil přinutit, aby mu sdělila telefonní číslo a vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY a pracovníkům České správy sociálního zabezpečení ČR mj. sdělením: "napište mě hned telefon na vás...pokud nechcete aby ty posrany zmrdy někdo postřílel!!! Je to těsně před tím než udělám výpověď v TV a řeknu za co lidi platí daně a ze dne na den nebudou platit nic...na email cekam 3 dny, potom udělám tečku vy prasata!!!", 7. dne 26.02.2022 v 05:06 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, též referentce odboru lékařské posudkové služby P. správy sociálního zabezpečení se sídlem XY, XY, M. J., ve kterém vyhrožoval pracovníkům České správy sociálního zabezpečení mj. sdělením: "Přijdu tam na ČSSZ se železnou tyčí a požádám vás o písemné vysvětlení do 5 minut proč jste to svinstvo dělali 26 let. Pokud nebude vysvětlení = budu do řešit "jinak". Rozhodněte o sobě!!! Přijde další pracovník, to nevadí, vy jste jak gumový, který to převezme a znovu dokola... Bude mluvit Železná tyč...ne já ...Víte proč někdo střelil do hlavy tu paní minulý rok na tom ÚP??? Vy to nevíte, proč vás střílí do hlavy??? Opravdu nevíte proč??? Dělá Vám dobře kulka v hlavě? Vy máte divný koníček jak vidím.", 8. dne 26.02.2022 ve 14:06 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl generální ředitel Úřadu práce XY se sídlem XY, XY, V. N., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce ČR mj. sdělením: "Já toho nenechám dokud je všechny nevykopnou!!! Jedovatym hadum je potřeba useknout hlavy.", 9. dne 07.03.2022 v 17:04 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl XY I. S. se sídlem XY, ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "Zlomyslna pracovnice na tom UP doplatila na zlomyslnosti kulkou do hlavy. Oni to dobře vědí. Byla to domluva jak do dobu, já jsem je v žádném případě nechtěl přetáhnout dubovou násadou i když k tomu chybělo občas málo.", 10. dne 31.03.2022 v 07:50 hodin zaslal ze svého e-mailu m.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům Úřadů práce XY, mj. též generálnímu řediteli Úřadu práce XY se sídlem XY, XY, V. N., a pověřenému řediteli Krajské pobočky Úřadu práce v XY se sídlem XY, XY, J. T., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY sdělením: "Zavřete proboha IHNED tu zasranou zamrdanou PICU A.P. jinak se to nehne z místa dokud nenahradí všechny škody které způsobila svým sobeckým jednáním!!! Nechapeš to ty pico??? T. má v hlavě sracky??? Ty zasrana pico napiš pisemne, že zdravotně a tělesně postižený invalida nemá nárok na průkaz zdravotně a tělesně postiženého invalidy Napiš to ty pojebana pico!!! To ZTP bude od roku 1996. To je jedno že jste účelově neresili, tak to doresis teď ty pojebana pico, co na tom nachápeš??? Vyradite me Co si to dovolujete??? Ukrajincum lezete do prdele ty pico??? Mavate mě 10 let před hubou zákony vy prasata Policie!!! Já Vás rozsekam vy prasata!!! Ty zkurvena pico napiš písemně z čeho mě vyrazujete všeho nezákonně = rozhodnete o kulce ve vaší hlavě!!!", 11. dne 05.04.2022 v 08:32 hodin ze svého e-mailu m. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl generální ředitel Úřadu práce XY se sídlem XY, XY, V. N., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "Vysvetle to, nebo budete mít zarazenou hlavu v zadku někoho od kriminální policie a vyšetřování ČR. Já Vám dám dělat si z lidí blbé vtipy!!!", 12. dne 16.04.2022 v 17:20 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, též protokolující úřednici Obvodního soudu pro XY se sídlem XY, XY, L. P., ve kterém vyhrožoval pracovníkům České správy sociálního zabezpečení, M. p. a s. v. a Úřadu práce XY mj. sdělením: "Ženou to do hodně tvrdého střetu. Očividně pro ně zákony neplatí. Chodím tam od 08/2021 a nedá se s nimi domluvit 8 měsíců = přímo mě nutí rozmlátit sklo na baráku. To je asi jedinna možnost, budou zasklivat dokud z toho nebudou mít mrtvici. Svinstvo za svinstvo!!! Nechali to dojít až úplně na konec. Vyčerpal jsem úplně všechny možnosti a slušně se domluvit = nejde to. Za to co se bude dit mohou poděkovat teď sami sobě ti zmrdi", 13. dne 23.04.2022 ve 13:17 hodin zaslal ze svého e-mailu m.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl pracovník Úřadu práce pro XY, J. M., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY mj. sdělením: "V pondělí to bude do 5 minut, nebo budete mit za násilí skupiny úředních osob a cílenou diskriminaci peprovy sprej v drzce, vypálí vám to oči!!! Násilí, dikriminaci a zneužití pravomoci úřední osoby používáte vy na mě 9 let!!! Ty curaku!!! Bude to po 5 měsícíh do 5 minut ty vymrdanej debile!!! Já vám narazim hlavu generálního ředitele UP N. do prdele!!!" a dále "Za tohle Vám soudy naloží, vyloženě to zenete do tvrdého střetu!!! Nakonec do doženete vy prasata do vojenské akce. Otevřou okna a vojenska jednotka vás vyhází ven z oken vy pojebany prasata!!! Přísahám co budu živ vám budu rozsekávat držky a solit vás vy zasrany urednicky peasata!!! Uvidíte!!! Ta mince má dvě strany!!!", 14. dne 24.04.2022 v 10.08 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům napříč státní správou, ve kterém vyhrožoval pracovníkům České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce XY mj. sdělením: "Zřejmě je nutné na vás používat vojenský nervový plyn a vyhnat vám z vašich hlav tyhle zlomyslnosti." a dále "Ještě se mě snažíte kriminalizovat na základě krivych trestních oznámení??? Se slušnosti jsem došel až do konce vy prasata na UP!!! Vy jste zasranej dobytek!!! Chcete mě pomocí umřít hladem ty reditelskej curaku??? Mavate mě 9 let před hubou zákony, které pro vás neplatí vy zasrany prasata??? 3 milióny lidi vás vezmou útokem a postrili vás na úřadech za tohle svinstvo!!!", 15. dne 25.04.2022 v 06:28 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům napříč státní správou, ve kterém vyhrožoval pracovníkům M. p. a s. v. mj. sdělením: "Do telefonu mě 7x říkáte nesmysly, vy nejste schopní z jednoho papíru na M.P.S.V. 8 let poznat, že invalidní důchod běží s výplatou od roku 1996??? Vy jste zasranej pojebanej dobytek na M.P.S.V. prasata zkurveny!!! V roce 1996 stačil jeden rok pojištění. Vyřazení z pojištění je nezákonné ty pojebanej curaku!!!! Děláte rozsáhlé podvody na mě 27 let ty zasranej zmrde!!! Já Vás rozsekám!!! Doplat to ihned ty zasranej zmrde od roku 1983!!! Vyzenou Vás klackem, že nebudete stačit utíkat!!!", 16. dne 29.04.2022 v 03:02 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz výhrůžný e-mail komisařce Policie České republiky, M. N., ve kterém vyhrožuje blíže nespecifikovaným policistům mj. sdělením: "Tohle je už takové protiústavní svinstvo, že jsem požádal FBI a CIA o těžký kulomet, bednu nábojů a dvě protitankové střely kdybych musel odrazit útok zasranych dementních hovad. Myslel jsem si vždy že se slušnosti člověk nejdál dojde = nedošel jsem nikam, člověk těm mrdkam musí masírovat ty jejich gumové hlavy", 17. dne 30.04.2022 v 19:49 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c. @email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům napříč státní správou, ve kterém vyhrožoval blíže nespecifikovaným policistům a úředníkům mj. sdělením: "Po zkušenostech z XY jsem požádal FBI o těžký kulomet, bednu nábojů a dvě protitankové střely na odražení případného útoku útočníků, kteří by se mě pokusili zavraždit. Za útočníky podle rozhovoru na soudu začínám po 10 letech zneužívání pravomocí Policie maření vyšetřování, považovat i Policii. Policie jak je vidět není Policie, kteří chrání ústavní práva u Ústavy ČR práva občanů ČR ale jedná se o nejakou agenturu, která těží z vlastního prospěchu a cileneho poškozování občanů ČR. Nakonec znemoznovani používání zdravotní pomůcky invalidovi s těžkými postiženími který nechodil s trvalými následky může vést k ozbrojenému konfliktu. Cílená diskriminace, vyřazení člověka z postižení = může vést ke kulce do hlavy úřední osoby, která cíleně situaci způsobuje!!! Ale to určitě vědí že cíleně vyprovokovani občané úřední osobou mohou postřílet následky protizákonného jednání i celé policejní oddělení. PROČ to dělají to nikdo neví.", 18. dne 01.05.2022 v 09:31 hodin zaslal ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož hlavním adresátem byl právník odboru územního rozvoje Magistrátu XY, P. H., ve kterém vyhrožoval blíže nespecifikovaným úředníkům mj. sdělením: "P. H. lidi se naserou a postrili je ty zmrdy na úřadech!!! Za tohle svinstvo je kulka do hlavy... Víte proč zastřelili tu ženskou na úřadu? Protože to byla pica a dělala zlomyslnosti, brnkala lidem na nervy ta PICA. Ta A. P. je také orgán... oni si říkají orgán, nevím proč. Chápete to??? Ženou to do tvrdého střetu!!!, III. dne 28. 05. 2022 ve 23:22 hodin zaslal z blíže nezjištěného místa v úmyslu ovlivnit své správní řízení ve věci příspěvku na péči a dávek hmotné nouze ze svého e-mailu m.c.@email.cz hromadný výhrůžný e-mail různým zaměstnancům státní správy, jehož adresátem byl mj. pověřený ředitel Krajské pobočky Úřadu práce v XY se sídlem XY, J. T., ve kterém vyhrožoval pracovníkům Úřadu práce XY, České správy sociálního zabezpečení a M. p. a s. v. mj. sdělením: "Vymrdancům hercům dají invalidní důchod bez trvalých postižení a lidem s trvalými následky pohybu NIC. na M.P.S.V. jsou hajzlove zkurveny. Koupil jsem si baseball pálku = budu to řešit přes pálku na debily. Oni si myslí ti blbecci, že je lidé budou střílet na úřadě. Vždyť každý den musí vyjít z budovy a zjistit jejich bydliště není žádný problém, každý těm debilům z úřadu může za rohem uříznout jejich hlavy. Když to tak chtějí = tak proč ne." 2. Za přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [jednání pod bodem I] a přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku [jednání pod bodem II] a za sbíhající se přečin nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku a přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 2 T 37/2022, ze dne 15. 9. 2022, který nabyl právní moci téhož dne, a trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 2 T 21/2022, byl dovolatel odsouzen podle §175 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. Podle §84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v §81 odst. 1 tr. zákoníku soud výkon tohoto trestu obviněnému podmíněně odložil a podle §85 odst. 1 tr. zákoníku mu stanovil zkušební dobu v trvání 60 (šedesáti) měsíců za současného vyslovení dohledu probačního úředníka. Podle §85 odst. 3 tr. zákoníku ve spojení s §48 odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku soud obviněnému dále uložil přiměřenou povinnost, aby se během zkušební doby podmíněného odsouzení podrobil se vhodným resocializačním programům, jakož i vhodným programům psychologického poradenství. Podle §85 odst. 3 tr. zákoníku ve spojení s §48 odst. 4 písm. f) tr. zákoníku dále obviněnému uložil přiměřené omezení spočívající v tom, aby se během zkušební doby podmíněného odsouzení zdržel neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů jiných osob. Nalézací soud současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 9. 2022, sp. zn. 2 T 37/2022, který nabyl právní moci téhož dne, a z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 2 T 21/2022, jakož i další rozhodnutí na výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení pozbyla podkladu. 3. Za přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [jednání pod bodem III] uložil soud obviněnému trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněného pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. 4. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku soud obviněnému dále uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Samsung, model SM-J730F/DS, IMEI:XY a IMEI:XY, mobilního telefonu zn. Samsung, model SM-J730F/DS, IMEI:XY a IMEI: XY v plastovém průhledném obalu, notebooku ACER ASPIRE V17NITRO, serial number XY s napájecím kabelem, notebooku ACER ASPIRE 6930, serial number XY bez napájecího kabelu, notebooku ACER ASPIRE VN7/791G/755J, serial number XY včetně připojeného externího paměťového disku zn. Seagate, výr. čísla XY s napájecím kabelem, notebooku ACER ASPIRE 8930, serial number umazán - bez, koncovka na štítku č. DATE: 2008/12/23, notebooku zn. TOSHIBA portege R700/19F, serial number XY včetně napájecího kabelu, notebooku ACER ASPIRE VN7-591G-788L, serial number XY VČETNĚ NAPÁJECÍHO KABELU, routeru zn. ASUS 4GAC68U, SN: XY s napájecím kabelem, routeru ZYXEL, model ZyWALL USG100, serial number: XY s napájecím kabelem, routeru HUAWEI, model B310S/22, serial number: XY s napájecím kabelem, routeru HUAWEI, model B310S/22, serial number: XY bez kabelu, routeru HUAWEI, model B310S/22, serial number: XY bez kabelu, routeru HUAWEI, model B310S/22, serial number: XY bez kabelu, routeru D-link, model DGS108, serial number: XY s napájecím kabelem, notebooku ASUS, model EEEPC1001PXD, seriál number je uveden pod baterií pod označení IC: 3568A-E05NE785 s kabelem, notebooku HP, model COMPAQ NC6400, serial number XY s napájecím kabelem, tabletu zn. ACER, model ICONIA ONE10 B3-A20, serial number XY včetně přípojné klávesnice a v obalu na tablet a s napájecím kabelem, notebooku zn. ACER ASPIRE 7551G, serial number XY včetně napájecího kabelu (vše uloženo u policejního orgánu PČR, OŘP Praha III, 1. OOK SKPV). 5. Podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku dále soud obviněnému zabral mačetu černé barvy označené OXHEAD, s černým ostřím s otvory o délce 50 cm, délka ostří 39 cm a mačetu označená OUARRY STONES KNIFE s čínskými znaky a symbolem býčí hlavy, hnědé střenky, kovového ostří o délce 50 cm, délce ostří 36 cm společně s pouzdrem na mačetu uložené u policejního orgánu PČR, OŘP Praha III, 1. OOK SKPV. 6. Proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 1 T 101/2022, podal dovolatel odvolaní směřované do všech výroků. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 9 To 392/2022, tak, že podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 9 To 392/2022, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., přičemž daná ustanovení doslovně cituje. Následně konkrétně namítá, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. V této souvislosti rozporuje skutkové zjištění, že je autorem předmětných e-mailů. Tvrdí, že od začátku trestního řízení přitom namítal, že se mu někdo naboural do jeho e-mailů. Přibraný znalec však nezkoumal, zda se někdo do těchto e-mailů naboural, ani to, zda skutečně napsal dané e-maily. Znalec pak dále konstatoval, že je možné zjistit, zda z konkrétního zařízení byl odeslán konkrétní e-mail, ale toto nebylo předmětem zkoumání. Znalec rovněž nevyloučil, že e-maily by mohly být i odeslány někým jiným. Namítá tak, že faktická skutková zjištění jsou v rozporu se závěry, respektive s vyjádřením znalce a nebyla tak zodpovězena zásadní otázka – zda předmětné e-maily odeslal. 8. Dále dovolatel uvádí, že soudy dovozují jeho trestní odpovědnost toliko z „totožné rétoriky“ – tedy z obsahu e-mailů. Obviněný opětovně akcentuje, že se mu do e-mailů někdo naboural a v podstatě jej kopíruje. Namítá tak zjevný rozpor skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, s obsahem provedených důkazů. 9. Obviněný v další části dovolání vyslovuje nesouhlas s uloženým trestem propadnutí věci [podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku], přitom konkrétně odkazuje na specifikaci v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 1 T 101/2022. Namítá, že veškeré tyto věci mu nepatří, a tudíž mu ani nemůže být uloženo, že tyto věci propadávají - viz §70 odst. 3 tr. zákoníku, podle kterého platí, že propadnutí věcí může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli. Uvádí, že věci patří J. V. Toto sděloval již soudu, ale ten jmenovaného nekontaktoval. Namítá, že nebylo prokázáno, že dané věci byly použité k odeslání závadných e-mailů, přičemž odkazuje na konstatování znalce. Zdůrazňuje opět, že rozhodná skutková zjištění jsou v rozporu s provedenými důkazy, když nebylo prokázáno, že by věci byly použity k páchání vytýkané trestné činnosti a že v tomto ohledu nebyly provedeny navrhované důkazy (výslech pana J. V.). 10. Dovolatel také uvádí, že ohledně zabraných věcí vydal policejní orgán dne 4. 10. 2022, pod č. j. KRPA-59721-284/TČ-2022 usnesení, kterým bylo rozhodnuto o vrácení těchto věcí, k čemuž mělo dojit dne 26. 10. 2022. Byť k vrácení fakticky nedošlo, není možné, aby bylo rozhodnuto o propadnutí věcí, které měly být vráceny. Domnívá se tak, že došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, když nelze uložit trest propadnutí věcí, které nenáležejí pachateli. 11. Závěrem dovolatel navrhuje, aby „Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací napadené usnesení zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.“. 12. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 1 NZO 94/2023, nejprve shrnul průběh trestního řízení, uplatněné dovolací důvody a zvolenou argumentaci obviněného. K námitce zjevného rozporu o dovolatelově „autorství“ předmětných e-mailů uvádí, že tento rozpor z argumentace obviněného nevyplývá. Dovolatel tvrdí, že bylo rozhodnuto o jeho vině v rozporu se závěry znaleckého posudku. Takováto argumentace by byla na místě v případě, že by znalec z nějakého důvodu „autorství“ obviněného k předmětným e-mailům vyloučil, resp. že by alespoň vyloučil, že by k jejich odeslání bylo použito elektroniky u obviněného zajištěné. Nic takového však znalecky zjištěno nebylo. Státní zástupce sice uvádí, že nelze vyloučit, že e-maily mohly být odeslán i někým jiným než uživatelem e-mailové adresy, pravděpodobnost, že se tak stalo, je však velmi malá, stejně jako možnost pozměnění e-mailu odeslaného uživatelem. 13. Následně státní zástupce připouští, že by bylo možno uvažovat o tom, zda znalecké zkoumání nemělo být provedeno ve větším rozsahu; na druhé straně by však žádný znalec zřejmě nemohl zcela vyloučit teoretickou možnost, že s technickými prostředky zajištěnými u obviněného fyzicky manipulovala jiná osoba. Nicméně závěr o vině obviněného není podle názoru státního zástupce v žádném zjevném rozporu se závěry znalce, když znalec nezjistil žádné skutečnosti, které by odeslání e-mailů obviněným vylučovaly. Úvahy soudů o vině obviněného nejsou v rozporu s pravidly formální logiky, když tu vyvodily na základě skutečnosti, že všechny vulgární a výhružné e-maily byly odeslány z adres užívaných dovolatelem, a zejména na základě jejich shodného obsahu a výraziva v nich užívaného. Jako významnou hodnotí také skutečnost, že po dobu pobytu obviněného ve vazbě jakákoli e mailová komunikace vůči zaměstnancům státních orgánů zcela ustala. Představa, že by nějaká cizí osoba „ovládla“ e-mailovou komunikaci dovolatele a zasílala státním orgánům e-maily týkající se jeho správních řízení ve věci příspěvku na péči a dávek hmotné nouze, popř. odškodnění za domnělé křivdy, je ryze hypotetická a neexistuje jediný důkaz, který by svědčil pro reálnost takovéto verze. Dodává, že skutkové námitky dovolatele proto nejsou způsobilé naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 14. Státní zástupce dále konstatuje, že další námitky dovolatele směřují výlučně proti uloženému trestu propadnutí věci a jako takové, obsahově neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dodává, že v rámci tohoto dovolacího důvodu sice lze vznášet námitky týkající se nesprávnosti některých hmotněprávních posouzení týkajících se výroku o trestu, zejména námitky týkající se nesprávné aplikace ustanovení trestního zákoníku o ukládání společného a souhrnného trestu. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu však vznášet námitky proti druhu a výměře uloženého trestu. Takovéto námitky lze vznášet toliko v rámci dovolatelem neuplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., což dále státní zástupce podrobně specifikuje. Je toho názoru, že nehledě na nepřiléhavé označení dovolacího důvodu nelze námitkám dovolatele přisvědčit ani po věcné stránce. Dodává, že námitka, podle které předmětné věci nepatřily dovolateli, ale jistému J. V., je primárně skutkového charakteru a s touto námitkou se již vypořádal nalézací soud v bodě 28 odůvodnění. Ten přiléhavě poukázal zejména na variabilitu tvrzení obviněného, na skutečnost, že obviněný nikdy nesdělil soudu adresu ani jiné osobní údaje jmenovaného V. a že veškerá podání údajného V. činil k soudu sám obviněný. Nad to státní zástupce poukazuje na skutečnost, že obviněný ani neoznačil jakou jinou (nežli propadlou) elektroniku k zasílání e-mailů použil. 15. Ohledně námitky obviněného, že mu nemohl být uložen trest propadnutí věcí, jestliže policejní orgán usnesením ze dne 4. 10. 2022 rozhodl podle §80 odst. 1 tr. ř. o jejich vrácení obviněnému, uvádí následující. V dané době podle státního zástupce již vůbec nepříslušelo policejnímu orgánu o zajištěných věcech rozhodovat, neboť dne 2. 9. 2022 byla na dovolatele podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 obžaloba a usnesení policejního orgánu proto nemohlo mít žádné právní účinky. Navíc, posouzení existence hmotněprávních podmínek pro uložení trestu propadnutí věci podle §70 tr. zákoníku náleží jedině soudu a předchozí rozhodnutí policejního orgánu o vrácení věci podle §80 odst. 1 tr. ř. uložení tohoto trestu nijak nevylučuje. To i v případě, kdyby bylo vydáno ještě před skončením přípravného řízení. 16. Nad rámec dovolací argumentace obviněného se státní zástupce vyjádřil, že lze mít jisté pochybnosti o uloženém trestu propadnutí věci, jestliže tento trest byl dovolateli uložen výlučně za trestný čin pod bodem III výroku o vině, který spáchal jediným útokem. Tedy, lze mít pochybnosti o tom, zda by bylo fyzicky možné, aby všechny zajištěné věci byly nástrojem spáchání tohoto trestného činu, jak to vyžaduje ustanovení §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Upozorňuje však, že v tomto směru dovolatel žádné námitky nevznáší; dovolacímu soudu ani státnímu zástupci nepřísluší námitky obviněného domýšlet a dotvářet, navíc za situace, kdy dovolatel tyto námitky ani neopřel o odpovídající dovolací důvod. 17. Státní zástupce proto uzavírá, že námitky obviněného uplatněné v rámci obou dovolacích důvodů považuje za zjevně nedůvodné. 18. Závěrem státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně navrhuje, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasí i pro případ jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. III. Přípustnost dovolání 19. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována, přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 20. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným, naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř. 21. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. 22. Nejvyšší soud připomíná, že není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). 23. Z podaného dovolání obviněného je patrné, že v něm uplatňuje dovolací důvody podle 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dopadá na situace, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném (extrémním) rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. V případě tzv. extrémního rozporu se jedná o situaci, kdy skutková zjištění postrádají obsahovou spojitost s důkazy nebo skutková zjištění soudu nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení nebo dokonce skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem provedených důkazů. Z dikce tohoto ustanovení není pochyb o tom, že naznačený zjevný rozpor se musí týkat rozhodných skutkových zjištění, nikoliv každých skutkových zjištění, která jsou vyjádřena ve skutku. Jinak vyjádřeno pro naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se musí jednat o taková skutková zjištění, která jsou rozhodující pro naplnění zvolené skutkové podstaty a bez jejich prokázání by jednání obviněného nebylo postižitelné podle trestního zákona. Je tomu tak proto, že Nejvyšší soud je povolán a vždy byl povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, a další), tedy takové, které ve svém důsledku mají za následek porušení práva na spravedlivý proces. K tomu je dále ještě vhodné uvést, že v dovolacím řízení není úkolem Nejvyššího soudu, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a případně z nich vyvozoval vlastní skutkové závěry a nahrazoval tak činnost soudu prvního stupně, popř. druhého stupně. Nadto lze také poznamenat, že existence případného zjevného rozporu mezi učiněnými skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy nemůže být založena jen na tom, že obviněný předkládá vlastní hodnocení důkazů a dovozuje z toho jiné skutkové, popř. i právní závěry (viz přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013) než soudy nižších stupňů. Současně je třeba zdůraznit, že pro naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nestačí pouhé tvrzení o zjevném rozporu obsahu provedených důkazů se zjištěným skutkovým stavem, které je založeno toliko na jiném způsobu hodnocení důkazů obviněným, pro něho příznivějším způsobem. Ohledně procesně nepoužitelných důkazů je nutno uvést, že se musí jednat o procesní pochybení takového rázu, které má za následek nepoužitelnost určitého důkazu, který ovšem musí být pro formulování skutkového stavu podstatný, což znamená, že takové procesní pochybení může zakládat existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem, a tudíž zakládat dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 3 Tdo 791/2016, obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 7 Tdo 39/2010). V případě nedůvodného neprovedení požadovaných důkazů se musí jednat o případ tzv. opomenutých důkazů ve smyslu judikatury Ústavního a Nejvyššího soud. 24. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř . je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. 25. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví). 26. Nejvyšší soud považuje za vhodné ještě uvést, že protože obviněný dovolání směřoval proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání podané proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, mělo být správně jeho dovolání opřeno rovněž o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho tzv. druhé alternativě ve spojení s dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Skutečnost, že dovolatel prostřednictvím obhájce uplatnil pouze dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. a nikoliv dále podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. neshledal Nejvyšší soud natolik závažnou, aby to bránilo projednání podaného dovolání. Nejvyšší soud nechce postupovat příliš formalisticky, když z obsahu dovolání tento uplatněný dovolací důvody vyplývá. Je ovšem nutno poznamenat, že skutečnost nutnosti podání dovolání prostřednictvím obhájce, tedy osoby právně vzdělané a erudované, by právě měla takovýmto situacím předejít. 27. Pro úplnost tedy Nejvyšší soud dodává, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až písm. g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až písm. l) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až písm. l) tr. ř. 28. Vzhledem ke konkrétnímu obsahu uplatněných dovolacích námitek považuje Nejvyšší soud především za vhodné uvést, že obviněný v rámci podaného dovolání uplatňuje v podstatě stejné námitky jako v řízení před soudy nižších stupňů, přičemž tyto na jeho obhajobu dostatečně reagovaly, tedy zabývaly se jí. V souvislosti s námitkami, které obviněný uplatnil v rámci podaného dovolání a jež jsou shodné s námitkami uplatněnými v podaném odvolání je třeba uvést, že v situaci, kdy obviněný v rámci dovolání opakuje shodné námitky, které uplatnil před soudy nižších stupňů a tyto se s nimi řádně a náležitě vypořádaly, jedná se zpravidla o dovolání neopodstatněné [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu (C. H. BECK), ročník 2002, svazek 17, pod T 408)]. O takovou situaci se v dané věci jedná. 29. Bez ohledu na shora prezentovaný závěr přistoupil Nejvyšší soud k posouzení důvodnosti dovolání obviněného. Argumentace obviněného stran závěru o jeho autorství k předmětným e-mailům je převážně opakováním námitek, které uplatnil již v předcházejícím řízení. Jedná se o pouhou polemiku s hodnocením důkazů soudů nižších stupňů a jako takovou ji nelze obsahově vztáhnout pod obviněným uplatněný dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani pod žádný jiný. Námitky směřující do uložení trestu propadnutí věci dovolatel uplatnil skrze dovolací důvod §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., přičemž správně takové námitky měl formulovat pod dovolací důvod §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. Nicméně i kdyby dovolatel tyto námitky podřadil pod tento dovolací důvod, obsahově se i s tímto důvodem zcela míjí. Nejvyšší soud neseznal, že by nalézací soud obviněnému uložil takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Navíc i v případě námitek vůči uloženému trestu obviněný pouze rozporuje skutkové závěry soudů nižších stupňů ohledně vlastnictví k předmětným věcem a z tohoto dovozuje vadně uložený trest propadnutí věcí. Dovolací argumentace obviněného je tak zcela mimo zákonem stanovené taxativní důvody uvedené v §265b odst. 1 či odst. 2 tr. ř. 30. I přes shora uvedený závěr považuje Nejvyšší soud za vhodné se k argumentaci obviněného krátce vyjádřit. Za hlavní námitku dovolání lze považovat tvrzení obviněného, že není autorem předmětných e-mailů, když akcentuje, že od začátku řízení údajně uváděl, že se mu do těchto e-mailů někdo „naboural“. Odkazuje na závěry znalce, který uvedl, že nebylo předmětem zkoumání, zda z konkrétního zařízení byl odeslán konkrétní e-mail, také nevyloučil, že e-maily by mohly být i odeslány někým jiným. Namítá tak zjevný rozpor skutkových zjištění se závěry soudů, resp. vyjádřením znalce. 31. Hned v úvodu je třeba opětovně upozornit na to, že takto formulované námitky obviněného jsou pouhou polemikou s hodnocením důkazů soudů nižších stupňů a tyto nelze podřadit pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani žádný jiný. Bez ohledu na tento závěr považuje Nejvyšší soud za vhodné konstatovat, že nalézací soud se podrobně vypořádal s autorstvím předmětných e-mailů v bodech 19 a 20 svého rozsudku a Nejvyšší soud pro stručnost na jejich úvahy zcela odkazuje. Navíc i z pohledu námitek uplatněných v rámci podaného dovolání musí Nejvyšší soud zdůraznit, že zneužití daných e-mailů sice znalec Ing. Kothánek, Ph.D. připustil, ovšem vyhodnotil to jako velmi nepravděpodobné. Z odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu je tedy zřejmé, že k závěru o vině obviněného, resp. jeho autorství e-mailů, dospěl nalézací soud na základě řady důkazů, přičemž tento závěr nezaložil pouze na skutečnosti, že dané maily byly odeslány z e-mailových schránek obviněného, či z určité rétoriky obsažené v předmětných e-mailů (jak tvrdí obviněný), ale řadou dalších důkazů, jak již bylo výše uvedeno. Soud prvního stupně tedy při hodnocení důkazů důsledně postupoval podle §2 odst. 6 tr. ř., když na rozdíl od obviněného hodnotil důkazy v jejich vzájemných souvislostech. Se závěrem o vině se ztotožnil i odvolací soud, který v bodech 13–16 svého rozhodnutí hodnotil postup, jak k takovému závěru dospěl nalézací soud s tím, že tento je opřen o důkazy v potřebném množství i obsahové kvalitě a je správný. S tímto se ztotožňuje i Nejvyšší soud, který nemá nejmenší pochybnosti o vině dovolatele, když tato byla dostatečně prokázána nalézacím soudem, přičemž závěry o vině obviněného nepostrádají ani precizní odůvodnění. Nelze ani seznat obviněným namítaný rozpor s vyjádřením znalce, když tento pouze připustil jistou minimální pravděpodobnost, že maily mohla odeslat jiná osoba. Nicméně to, že se jednalo právě o osobu obviněného, je z provedených důkazů zcela zřejmé. Nejvyšší soud nad to pouze doplňuje, že vulgární vystupování v mailech přitom kooperuje i s výpověďmi popisující chování obviněného – viz svědci T., M., přitom z obsahu e-mailů je také patrné, že autor řeší totožné věci, které řešil obviněný s úředníky (např. nevyřízení ZTP atd.). V kontextu všech důkazů je naprosto vyloučeno, že by tak činila jiná osoba, přičemž ani z řízení nevyplynulo, že by k takovému jednání měl někdo v okolí obviněného motiv. Nejvyšší soud současně zdůrazňuje, že jeho úkolem není znovu komplexně hodnotit provedené důkazy, toto je úkolem soudů prvního stupně, popř. soudu druhého stupně. Proto Nejvyšší soud pro jistou stručnost odkazuje zejména na výše zmíněné body odůvodnění nalézacího i odvolacího soudu. 32. Obviněný v další části dovolání nesouhlasí s trestem propadnutí věci. Namítá, že propadnuté věci mu nepatří a že věci patří J. V. Dovolatel také uvádí, že k uvedeným věcem vydal policejní orgán 4. 10. 2022, pod č. j. KRPA-59721-284/TČ-2022, usnesení, kterým bylo rozhodnuto o vrácení věcí, k čemuž mělo dojít dne 26. 10. 2022. Podle jeho názoru není možné, aby bylo rozhodnuto o propadnutí věcí, které měly být vráceny. Domnívá se tak, že došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, když nelze uložit trest propadnutí věci, které nenáležejí pachateli. 33. Jak již bylo naznačeno, tyto námitky uplatnil obviněný prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Zde musí souhlasit Nejvyšší soud s vyjádřením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že dovolatel nevznáší žádné námitky, kterými by vytýkal nesoulad zákonných znaků trestných činů, kterými byl uznán vinným, a skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí. Tato skupina daných námitek obviněného směřuje výlučně proti uloženému trestu propadnutí věci. Takové námitky obsahově neodpovídají obviněným uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. K uplatnění takových námitek slouží dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., a to pouze v případě, že je obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, jímž byl uznán vinným. 34. Dovolatel tak uplatňuje námitky, které pod jím zvolený dovolací důvod nelze podřadit. I přes to se Nejvyšší soud k těmto velice stručně vyjádří. Předně lze souhlasit s názorem státního zástupce, že vydání usnesení policejního orgánu o vrácení věcí obviněnému, netvoří překážku pro uložení trestu propadnutí věci podle §70 tr. zákoníku, resp. vydání takového usnesení nemůže „zablokoval“ úvahu soudu o tom jaký trest uloží. Zde lze odkázat na čl. 90 Ústavy či čl. 40 Listiny, podle kterých jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Navíc je třeba zdůraznit, že policejní orgán ani nemohl rozhodnout o vrácení věci obviněnému, když v době jeho rozhodování již byla podána obžaloba, která byla podána dne 2. 9. 2022, takže v té době neměl policejní orgán pravomoc ve věci činit jakékoliv rozhodnutí, neboť přípravné řízení bylo ukončeno. Námitka, že věci nepatří obviněnému, směřuje do skutkových zjištění a je zcela zjevně účelová, byť osobu pana V. namítal obviněný již v řízení u nalézacího soudu (např. viz bod 16 rozhodnutí nalézacího soudu), když nelze ovšem pominout, že tak učinil až poté, co byl ve věci obviněný vyslechnut, a to v rámci jeho žádosti o vrácení věcí, tedy toto netvrdil ani ve své výpovědi v přípravném řízení ani u hlavního líčení. Navíc k této osobě neuvedl žádné konkrétní údaje, kromě tel. čísla. Zde je nezbytné poukázat i na skutečnost, že obviněný ani v rámci hlavního líčení a ani v rámci odvolacího řízení výslech této osoby nepožadoval. Daná osoba ani sama policejní orgán nekontaktovala, když toliko po vyhlášení rozsudku bylo na soud doručena žádost této osoby o vydání věci (viz č. l. 795), ovšem bez jakýchkoliv identifikačních údajů. Proto lze odkázat na bod 28 rozhodnutí nalézacího soudu, kde se údajným vlastnictvím pana V. k předmětným věcem soud zabýval a Nejvyšší soud pro stručnost na jeho úvahy zcela odkazuje. Úvahy nalézacího soudu jsou dostatečně přesvědčivé a neodporují pravidlům formální logiky, významná je opět dynamika výpovědi obviněného ohledně vlastnictví k těmto věcem a značná nepřesvědčivost existence osoby pana V., který by věci obviněnému půjčil. Nejvyšší soud musel také odmítnout obviněným tvrzený rozpor, že nebylo dostatečně prokázáno, že propadnuté věci sloužily k páchání trestné činnosti. Zde Nejvyšší soud odkazuje zejména na body 12-13 a 28 rozsudku nalézacího soudu, kde soud dospěl k závěru, že elektronika specifikovaná ve výroku rozsudku, která byla zajištěna při domovní prohlídce u obviněného, sloužila k páchání trestné činnosti. Tento závěr soud opřel nejen o provedené listinné důkazy, ale i o výpověď obviněného z přípravného řízení z 3. 5. 2022. Přičemž o tomto neměl pochybnosti ani odvolací soud (bod 19 usnesení odvolacího soudu), a nemá je ani Nejvyšší soud a pro jistou stručnost odkazuje zejména na rozhodnutí nalézacího soudu, kde se tímto dostatečně zabýval. 35. Nejvyšší soud si je vědom vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství stran jistých pochybností ohledně rozsahu uloženého trestu propadnutí věci. Vzhledem k tomu, že obviněný tuto námitku neuplatnil, nepovažoval Nejvyšší soud za nutné na ni nějak blíže reagovat. Je tomu tak proto, že dovolání podal toliko obviněný a v rámci dovolacího řízení je Nejvyšší soud vázán jeho rozsahem, když tento je možno měnit toliko po dobu trvání lhůty k jeho podání (§265f odst. 2 tr. ř.) a Nejvyšší soud je v rámci dovolacího řízení vázán jen námitkami uplatněnými dovolatelem. Zde je na místě zdůraznit, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, kdy právně relevantní argumentaci zajišťuje povinné zastoupení obviněného obhájcem, tedy osobou práva znalou (§265d odst. 2 tr. ř.) a není povinností Nejvyššího soudu si dovolací argumentaci domýšlet a dotvářet. 36. Nejvyšší soud považuje na závěr rovněž za vhodné uvést, že problematikou stran námitek opětovně uplatněných v dovolání a také problematikou nutností reakce (odpovědí) na stále se opakující otázky (argumentaci) obviněných se zabýval Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva. Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 2947/08, mj. zmínil, že i Evropský soud pro lidská práva zastává stanovisko, že soudům adresovaný závazek, plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy, promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí, „nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument“ a že odvolací soud „se při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího stupně“ (např. věc G. proti Španělsku) . Pokud uvedené platí pro odvolací řízení, tím spíše je aplikovatelné pro dovolací řízení se striktně vymezenými dovolacími důvody, při zjištění, že soudy nižších stupňů již shodným námitkám věnovaly dostatečnou pozornost. 37. Vzhledem ke shora uvedenému je nepochybné, že se obviněný svou argumentací obsaženou v podaném dovolání s věcným naplněním (slovně) uplatněných dovolacích důvodů rozešel a vznesl námitky, které nejsou podřaditelné pod dovolací důvody jím deklarované, ale ani žádné jiné. Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že o dovolání obviněného je nezbytné rozhodnout způsobem upraveným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle něho Nejvyšší soud dovolání odmítne „bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b.“ Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.“. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 15. 3. 2023 JUDr. Marta Ondrušová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/15/2023
Spisová značka:4 Tdo 167/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.167.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Propadnutí věci
Vydírání
Vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
§324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku
§175 odst. 1 tr. zákoníku
§70 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:CD
Zveřejněno na webu:06/19/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-07-01