ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.155.2023.1
sp. zn. 8 Tdo 155/2023-268
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 3. 2023 o dovolání, které podal obviněný K. G. , nar. XY, občan XY, bez trvalého bydliště, naposledy fakticky bytem XY, t. č. neznámého pobytu, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. 12 To 167/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 5 T 135/2021, v řízení proti uprchlému podle §302 a násl. tr. ř., takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. 5 T 135/2021, byl obviněný K. G. (dále jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (body 1.–6.), dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (bod 7.), a to ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za to byl podle §205 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu byla uložena povinnost ve zkušební době podle svých sil uhradit způsobenou škodu.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání zaměřené proti výrokům o vině i trestu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. 12 To 167/2022, podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.
3 . Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, dopustil tím, že společně s odděleně stíhanými spolupachateli, o jejichž vině či nevině nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, po předchozí vzájemné domluvě
1. dne 2. 1. 2021 v době od 15:01 hodin do 15:04 hodin v XY, v OD Billa, přistoupili k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 14 ks čokolád zn. LINDT Excellence 70% v celkové hodnotě 1 034 Kč, 20 ks čokolád zn. LINDT Excellence 78% v celkové hodnotě 1 478 Kč, 30 ks čokolád zn. LINDT Excellence 90% v celkové hodnotě 2 397 Kč, 19 ks čokolád zn. MERCI – Cripsy v celkové hodnotě 2 261 Kč, 8 ks čokolád zn. MERCI 400 g v celkové hodnotě 1 759 Kč a 6 ks kávy zn. Nescafé Gold v celkové hodnotě 1 019 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 9 948 Kč, a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
2. dne 13. 1. 2021 v době od 19:22 hodin do 19:30 hodin v XY, v OD Billa, přistoupili k regálům s drogistickým zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 13 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX 5460 v celkové hodnotě 1 623,70 Kč, 12 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX 3960 v celkové hodnotě 1 498,80 Kč, 5 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX 1560 v celkové hodnotě 624,50 Kč, 59 ks fixačních krémů zn. Corega v celkové hodnotě 6 484,10 Kč, 3 ks zubní pasty zn. Whitening v celkové hodnotě 359,70 Kč, 5 ks zubní pasty zn. Sensodyne Rapid v celkové hodnotě 599,50 Kč, 3 ks zubní pasty zn. Sensodyne Repair v celkové hodnotě 357 Kč, 18 ks zubní pasty zn. Sensodyne advanced clean v celkové hodnotě 2 142 Kč, 8 ks zubní pasty zn. Parodontax ultra clean v celkové hodnotě 872 Kč a 7 ks zubní pasty zn. Elmex Sensitive v celkové hodnotě 1 603 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 16 164,30 Kč, a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
3. dne 17. 1. 2021 v době od 15:00 hodin do 15:45 hodin v XY, v OD Billa, přistoupili postupně k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 14 ks zeleninového bujónu zn. Knorr v celkové hodnotě 558,60 Kč, 25 ks hovězího bujónu zn. Knorr v celkové hodnotě 947,50 Kč, 24 ks W – Franz Josef Tuňák Filet ve slevě v celkové hodnotě 1 797,60 Kč, 79 ks čokolády zn. Lindt různé druhy v celkové hodnotě 5 035,30 Kč, 16 ks čokolády zn. Orion v celkové hodnotě 1 022,40 Kč a 12 ks různých druhů Tuňák Rio Mare v celkové hodnotě 1 318,80 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 10 680,20 Kč, a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
4. dne 18. 1. 2021 v době od 18:35 hodin do 18:46 hodin ve XY, v OD Billa, přistoupili postupně k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 14 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX Soft 1560 v celkové hodnotě 1 748,60 Kč, 7 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX super Soft 3960 v celkové hodnotě 874,30 Kč, 11 ks zubních kartáčků zn. CURAPROX ultra Soft v celkové hodnotě 1 373,90 Kč, 17 ks Sensodyne zubní pasta advanced clean 75m v celkové hodnotě 1 853 Kč, 45 ks Sensodyne zubní pasta fluoride 75ml v celkové hodnotě 4 270,50 Kč, 7 ks W-Merci bonboniéra 400g v celkové hodnotě 1 539,30 Kč, 30 ks W MERCI mix čokoládové tyčinky v celkové hodnotě 3 570 Kč, 35 ks Tuňák Rio mare 160 g v celkové hodnotě 3 846,50 Kč a 7 ks zubní pasty zn. Lacalut aktiv 75 ml v celkové hodnotě 671,30 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 19 747,40 Kč, a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
5. dne 20. 1. 2021 v době od 19:00 hodin do 19:07 hodin v XY, v OD Billa, přistoupili k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 26 ks Tullamore Dew 0,7 l v celkové hodnotě 13 494 Kč, 10 ks zubních kartáčků zn. Curaprox ultra soft v celkové hodnotě 1 249 Kč, 20 ks Corega fixační krém v celkové hodnotě 2 198 Kč, 15 ks zubní pasty Lacalut aktiv v celkové hodnotě 1 438 Kč, 32 ks zubní pasty Signal Family v celkové hodnotě 1 116 Kč, 11 ks zubní pasty Parodontax Whitening v celkové hodnotě 1 199 Kč, 13 ks zubní pasty Parodontax Fluorid v celkové hodnotě 1 298 Kč, 12 ks zubních kartáčků Curaprox super soft v celkové hodnotě 1 498 Kč a 12 ks zubních kartáčků Curaprox soft v celkové hodnotě 1 498 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 24 988 Kč a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
6. dne 23. 1. 2021 v době od 17:10 hodin do 17:20 hodin ve XY, v OD Billa, přistoupili postupně k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 6 ks zubních past značky Parodontax Fluorid v celkové hodnotě 599,40 Kč, 7 ks zubních past značky Parodontax Whitening v celkové hodnotě 763 Kč, 9 ks zubních past značky Sensodyne Advanced Clean v celkové hodnotě 981 Kč, 30 ks zubních past značky Sensodyne Fluoride v celkové hodnotě 2 847 Kč a dále z regálu s čokoládami odebrali 29 ks čokoládových tyčinek značky W-Merci mix v celkové hodnotě 3 451 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 8 641,40 Kč, a to tím způsobem, že odcizené zboží vložili pod oblečení a prodejnu opustili, aniž by zboží uhradili,
7. dne 23. 1. 2021 v době kolem 19:46 hodin v XY, v OD Billa, v úmyslu odcizit nějaké věci, přistoupili postupně k regálům s vystaveným zbožím, odkud bez užití násilí odcizili 23 ks balení zubních kartáčků zn. CURAPROX v celkové hodnotě 2 872,7 Kč, 4x zubní kartáček zn. CURAPROX v celkové hodnotě 1 156 Kč, 2 ks zubní pasty zn. Parodontax white v celkové hodnotě 239,80 Kč, 23 ks zubní pasty zn. Sensodyne fluoride v celkového hodnotě 1 607,70 Kč (po slevě), 23 ks zubní pasty zn. Parodontax v celkové hodnotě 2 076,90 Kč (po slevě) a 9 ks zubní pasty zn. Parodontax 2X75 v celkové hodnotě 1 799,10 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 9 752,20 Kč, přičemž poté, co byli zahlédnuti ostrahou objektu, zboží vyházeli v prodejně a utekli,
a tímto jednáním byla způsobena celková škoda ve výši 90 169,30 Kč poškozené společnosti Billa, s. r. o., IČO 006 85 976, a další škoda ve výši 9 752,20 Kč této společnosti hrozila.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. 12 To 167/2022, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř. Namítl, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod uvedený podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
5. Konkrétně dovolatel vytkl, že odvolací soud v odůvodnění svého usnesení doslovně převzal argumentaci soudu prvního stupně bez jakékoliv další úvahy. Konstatoval, že z doznání obviněného z přípravného řízení nelze vycházet, neboť z jeho obsahu není zjevné, které konkrétní činy měl spáchat. Přihlížet k takovému doznání by bylo možno pouze v případě, že by se obviněný nejen doznal, ale taktéž jednotlivé činy přinejmenším alespoň v minimální míře popsal. Při doznání však nelze toliko odkazovat na znění a popis skutků v usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále zpochybnil i kvalitu kamerových záznamů, měl za to, že na jejich základě nemohl být s dostatečnou přesností identifikován. K předmětné identifikaci nebyl vypracován ani znalecký posudek, a nelze tak posoudit, na základě jakých postupů policejní orgán a soud obviněného identifikovaly.
6. Obviněný měl za to, že jej nelze usvědčit na základě kamerových záznamů ze všech skutků, i kdyby byl na nich řádně identifikován, neboť se na několika záznamech vůbec nevyskytuje osoba, kterou by bylo možné za obviněného označit (kamerové záznamy ke skutkům pod body 1. a 5.). Zdůraznil, že nemůže být usvědčen pouze na základě předpokladu, že s ohledem na to, že se v podstatě ve všech případech vyskytuje v obchodních domech stejná skupinka osob, tak byly všechny tyto čtyři osoby skutečně přítomny všem skutkům, aniž by byly provedeny jakékoliv důkazy, které by takovýto předpoklad opodstatňovaly. Vznesl pochybnost o tom, zda je možné rozhodnout o vině obviněného pouze na základě jeho naprosto vágního doznání při jeho výslechu v přípravném řízení. K tomu poznamenal, že doznání neznamená, že doznávající se osobu je možno bez provedení dokazování bez dalšího odsoudit, neboť nezbavuje soud povinnosti zjistit skutkový stav, ledaže obviněný v řízení před soudem prohlásí svou vinu, což se však v souzeném případě nestalo. Skutková zjištění soudů nižších stupňů tak podle jeho názoru neodpovídají obsahu příslušného spisu, ale jsou ve zjevném rozporu se zjištěními v něm obsaženými.
7. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a přikázal odvolacímu soudu, aby znovu rozhodl, popřípadě aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a shodný příkaz učinil tomuto soudu.
8. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém vyjádření k dovolání obviněného předně poznamenala, že dovolatel správně označil dovolací důvody a jím uplatněná argumentace jim odpovídá, byť v obsahu svého mimořádného opravného prostředku neuplatnil všechny alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přestože tak v záhlaví svého dovolání inzeroval, ale zpochybnil především správnost hodnocení důkazů.
9. Pokud jde o námitky proti odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně, pak zdůraznila, že dovolání proti odůvodnění rozhodnutí není přípustné. Připustila, že určitou výjimku by představovala situace, pokud by v napadeném rozhodnutí skutečně absentovalo jakékoli smysluplné odůvodnění podle §125 odst. 1 a §134 odst. 2 tr. ř., o takovou situaci se ale v posuzované trestní věci nejedná. Odvolací soud se zabýval odvolacími námitkami obviněného v celé jejich šíři. Poznamenala, že odvolací soud přitom konstatoval, že jde o opakování argumentace uplatněné již v hlavním líčení, se kterou se soud prvního stupně náležitě vypořádal, zabýval se také výpovědí obviněného v přípravném řízení, tedy jeho doznáním, stejně tak i kamerovými záznamy a uvedl, že obsah kamerových záznamů odpovídá doznání obviněného. Podle státní zástupkyně soud v souladu se zásadami formální logiky dovodil, že skupina osob provádějící krádeže v obchodních domech Billa byla vždy stejná, neboť vždy způsob provedení odpovídal předem sjednanému plánu, navíc skupina byla vybavena speciálními oděvy, ve kterých bylo možné ukrýt odcizené zboží. Nejednalo se tak o ad hoc náhodně vzniklou skupinu osob účastnících se těchto krádeží. Uzavřela, že argumentace soudu v daném směru nevykazuje žádné znaky libovůle. Soudy obou stupňů hodnotily důkazy důsledně ve shodě s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů, ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř.
10. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
III. Přípustnost dovolání
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
12. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvody obsažené v §265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř.
13. Podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 pod písmeny a) až l ) tr. ř. Tento dovolací důvod tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3174–3175): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel uplatnil alternativu druhou, neboť podle jeho názoru byl v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto, dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
14. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Tento důvod dovolání tedy spočívá ve třech alternativách, kdy rozhodná skutková zjištění mající určující význam pro naplnění znaků trestného činu nemohou obstát. Stane se tak: a) protože jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, b) jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, c) ve vztahu k nim nebyly bez konkrétních důvodů provedeny navrhované podstatné důkazy. Postačí, když je naplněna alespoň jedna z těchto tří alternativ. Platí také, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze napadat jakákoliv skutková zjištění, ale jen ta, která mají určující význam pro naplnění znaků trestného činu, jenž je na nich založen. Pod tento dovolací důvod tak lze podřadit argumentaci obviněného, jejímž prostřednictvím namítal, že skutková zjištění soudů nižších stupňů neodpovídají obsahu trestního spisu a jsou tak ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.
15. Pochybení podřaditelná pod shora zmíněné vady relevantní z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal, neshledal tedy ani případný zjevný rozpor skutkových zjištění majících určující význam pro naplnění znaků trestného činu s obsahem provedených důkazů. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil (zejména str. 3-9, body 2.–21. rozsudku nalézacího soudu, str. 3, body 6.–9. usnesení odvolacího soudu), vyplývá přesvědčivý vztah mezi soudy učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Nutno konstatovat, že vina obviněného byla v projednávané věci spolehlivě prokázána. Dovolací argumentace obviněného je pouhým opakováním námitek a argumentů, které obviněný vznášel od počátku trestního řízení a s nimiž se zcela logicky a přesvědčivě vypořádaly již soudy nižších stupňů v odůvodnění svých rozhodnutí.
16. Jde-li o samotné odůvodnění usnesení odvolacího soudu, pak tomuto nelze vytknout, jak činil dovolatel, reagoval-li na námitky obviněného vznesené v rámci jeho odvolání stručně převzetím argumentace soudu prvního stupně. Státní zástupkyně v této souvislosti správně připomněla, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§265a odst. 4 tr. ř.). Postup odvolacího soudu však není možné označit za nepřijatelný, není v kolizi s právem na spravedlivý proces. Celkem bohatá judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále „ESLP“), s níž koresponduje i judikatura Ústavního soudu, týkající se odůvodňování rozhodnutí soudů o řádném opravném prostředku, připouští i stručné odůvodnění, které může přejímat pasáže z napadeného rozhodnutí či na ně odkazovat, musí však být z takového rozhodnutí o opravném prostředku patrné, jak se soud vypořádal s argumentací v něm obsaženou, resp. že se jí skutečně zabýval a nespokojil se jen se závěry soudu nižšího stupně (tak např. rozsudek ESLP ze dne 19. 12. 1997, č. 20772/92, ve věci Helle proti Finsku, rozsudek ze dne 21. 1. 1999, č. 30544/96, ve věci García Ruiz proti Španělsku; usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 31/12, ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. III. ÚS 3189/09, či ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 1153/16, aj., srov. Na ně navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1345/2020, uveřejněné pod č. 37/2021 Sb. rozh. tr.). To, že se odvolací soud zcela ztotožnil s úvahami soudu prvého stupně, automaticky neznamená, že úvahy soudu prvního stupně nepřezkoumal. Z odůvodnění usnesení odvolacího soudu zřetelně vyplývá, že předestřeným požadavkům pro odůvodňování rozhodnutí soudů o řádném opravném prostředku dostál, když reagoval na jednotlivé námitky obviněného a přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí, s jehož závěry se ztotožnil. Rozhodně nešlo o pouhé či doslovné převzetí argumentace soudu prvního stupně bez jakékoliv vlastní úvahy či zjevného přezkoumání.
17. S ohledem na skutečnost, že argumentace dovolatele je pouhým opakováním námitek, které obviněný vznášel od počátku řízení, není třeba se námitkám dovolatele opakovaně jednotlivě a podrobně věnovat. Pouze ve stručnosti lze pro úplnost konstatovat, že vina obviněného byla bez důvodných pochybností prokázána, a to ve vztahu ke všem dílčím útokům pokračujícího trestného činu krádeže pod body 1. až 7. výroku o vině. Skutečnost, že se krádeží zaznamenaných v prodejnách Billa a zachycených na jejich kamerách dopustil mimo jiné právě obviněný, nikoliv jiná osoba, s níž by mohl být obviněný zaměněn, vyplývá u skutků pod body 2. až 7. zejména z kamerových záznamů prodejen (zachycených na CD nosičích na č. l. 47 a verte ke skutku pod bodem 2., č. l. 71 a verte ke skutku pod bodem 3., č. l. 89 a verte ke skutku pod bodem 4., č. l. 38 a verte ke skutku pod bodem 5., č. l. 115 a verte ke skutku pod bodem 6., č. l. 129 a verte ke skutku pod bodem 7.), na nichž je obviněný zachycen a soudem popsán jako „muž v kabátě“ (včetně skutku pod bodem 5., viz vyhodnocení kamerového záznamu k tomuto skutku nalézacím soudem pod bodem 12. na str. 6 odůvodnění rozhodnutí), ve spojení s doznáním obviněného učiněným v rámci přípravného řízení (viz protokol o výslechu obviněného na č. l. 10–13).
18. Jak správně poznamenaly soudy obou stupňů, rysy obviněného odpovídají rysům „muže v kabátě“, který je zachycen na uvedených kamerových záznamech z prodejen Billa, s ohledem na kvalitu záznamů však z těchto nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že tímto mužem je skutečně obviněný. Tento důkaz však nestál osamoceně, neboť byl doplněn především právě doznáním obviněného, který ve své výpovědi v přípravném řízení potvrdil, že se skutků popsaných v usnesení o zahájení trestního stíhání dopustil (č. l. 2–9). Identifikace „muže v kabátě“ na kamerách s osobou obviněného tak byla ve světle jeho výpovědi přesvědčivá. Znalecký posudek k identifikaci osoby na kamerových záznamech proto nebyl s ohledem na doznání obviněného nezbytný. V této souvislosti nutno s ohledem na dovolací námitky zaměřené proti doznání obviněného podotknout, že jde-li o samotné doznání, tento procesní úkon nemá zákonem stanovené náležitosti. Lze proto k němu přihlížet i tehdy, pokud se obviněný zevrubně nevyjádřil ke všem dílčím útokům krádeže, ale odkázal jako na správný na popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání se stručným uvedením jak předmětu útoku, tak motivu jednání. Ačkoliv by doznání, v němž by obviněný sám popsal jednotlivé skutky podrobně, mělo jistě větší důkazní váhu, ničeho to nemění na použitelnosti doznání stručnějšího. Při doznání obviněného učiněném v jakémkoliv rozsahu a jakkoliv podrobně či naopak stručně totiž není možno za žádných okolností rezignovat na provedení dalšího dokazování a orgány činné v trestním řízení jsou v souladu se zásadami vyplývajícími z §2 odst. 5 tr. ř. povinny ověřit věrohodnost doznání. Obsah doznání obviněného se považuje za věrohodný, jenom je-li věrohodnost prokázána dalšími věrohodnými důkazy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR uveřejněný pod č. 38/1968-III. Sb. rozh. tr.). Předmětné pravidlo tak slouží zejména k vyloučení pochybností o věrohodnosti takového doznání a pravdivosti skutečností v něm uvedených. Tomuto požadavku soudy nižších stupňů dostály; nevycházely toliko z doznání obviněného, ale jeho věrohodnost ověřily zejména kamerovými záznamy, které podrobně a pečlivě analyzovaly, ale také svědeckými výpověďmi, a až ve světle těchto důkazů pak dospěly k závěru o jeho vině. Označené důkazy spolu korespondovaly, doplňovaly se a společně vytvořily ucelený řetězec důkazů. Nelze pak opomenout ani to, že obviněný ve své výpovědi neučinil s odkazem na usnesení o zahájení trestního stíhání pouhé prohlášení, že se skutků tam popsaných dopustil, ale vyjadřoval se také k tomu, jaké věci odcizil, byť obecně a stručně, a jaká byla jeho motivace k tomuto jednání. Uvedl také, že skupina osob, s níž se krádeží dopustil, byla skupina náhodných lidí. Uvedené prohlášení však bylo shledáno účelovým (ať již jím obviněný sledoval omezení rozsahu vlastní odpovědnosti, nebo byl veden snahou nekompromitovat další osoby, viz bod 20. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Za účelové je nalézací soud považoval zejména s ohledem na skutečnost, že se stejná skupina osob dopustila minimálně sedmi dílčích útoků a že tato skupina byla vybavena shodným speciálním oblečením, jednala koordinovaně a pokaždé čin provedla shodným způsobem. S ohledem na skutečnosti uvedené ve výpovědi obviněného tak rozhodně nelze dospět k závěru, že by si snad nebyl vědom toho, k jakým konkrétním skutkům se doznává. Pokud jde o skutek pod bodem 1., u něhož obviněný nebyl podle nalézacího soudu zachycen na kamerovém záznamu prodejny, pak ani zde nelze shledat důvodnou pochybnost o tom, že na jeho spáchání participoval také obviněný. Nalézací soud vzal v úvahu nejen skutečnost, že se označených skutků dopustili v ostatních případech i podle záznamů kamer prokazatelně vždy čtyři stejní pachatelé, ale u skutku pod bodem 1. vycházel zejména z komplexního doznání obviněného ke všem skutkům popsaným v usnesení o zahájení trestního stíhání. Přitom o pravdivosti doznání obviněného jako celku, jak již bylo vyloženo, nebylo důvodných pochyb.
19. Nejvyšší soud na základě výše uvedeného konstatuje, že skutková zjištění soudů jsou správná a odpovídají výsledkům dokazování, které bylo provedeno v souladu se zákonnými ustanoveními. Soudy hodnotily důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu v souladu se zásadami uvedenými v §2 odst. 6 tr. ř. Souhrn provedených důkazů tvořil logickou a ničím nenarušovanou soustavu vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících důkazů, které ve svém celku nejen spolehlivě prokazují všechny relevantní okolnosti předmětného skutku a usvědčují z jeho spáchání i obviněného, ale současně rozumně vylučují reálnou možnost jakéhokoliv jiného závěru (k tomu srov. př. rozhodnutí uveřejněná pod č. 38/1968-IV., č. 38/1970-I. Sb. rozh. tr.). Nutno podotknout, že není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem, neznamená porušení zásad spravedlivého procesu a samo o sobě závěr o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
20. Nejvyšší soud na základě výše uvedeného uzavírá, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 3. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu