ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.267.2015:38
sp. zn. 1 As 267/2015 - 38
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: L. P.,
zastoupená Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2014, č. j. JMK 4752/2014,
sp. zn. S-JMK 137208/2013/OD/St, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2015, č. j. 62 A 59/2015 – 52,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Žalobkyně se mezi lety 2008 a 2013 dopustila sedmi dopravních přestupků, v důsledku
kterých jí kromě uložených pokut byly také zaznamenávány body do registru řidičů. Při provedení
záznamu bodů za poslední z těchto přestupků (ze dne 15. 7. 2013) zjistil Městský úřad Tišnov
(správní orgán I. stupně), že žalobkyně dosáhla celkového počtu 12 bodů. V souladu
s §123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon
o silničním provozu“), jí tuto skutečnost dne 17. 7. 2013 oznámil a vyzval ji k odevzdání
řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.
[2] Žalobkyně brojila proti záznamu bodů námitkami dle §123f odst. 1 zákona o silničním
provozu. Správní orgán I. stupně tyto námitky rozhodnutím ze dne 26. 9. 2013,
sp. zn. S-MUTI 16382/2013/OD-93, zamítl a provedený záznam bodů potvrdil. Toto
rozhodnutí posléze potvrdil i žalovaný, který odvolání žalobkyně proti němu zamítl.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně u Krajského soudu v Brně. Ten však její
žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uvedl, že řízení o přestupku a námitkové řízení jsou dvěma
samostatnými správními řízeními. Zatímco v řízení o přestupku je primární otázkou naplnění
všech zákonných znaků přestupku a je posuzováno, zda se konkrétní subjekt dopustil určitého
přestupku, a za to je mu uložena případná sankce, řízení o námitkách je zákonem stanovený
postup přezkoumávání, zda pro záznam bodů do evidenční karty řidiče existuje způsobilý
podklad a zda byl na základě tohoto podkladu zaznamenán správný počet bodů. V řízení
o námitkách již zásadně není dán prostor pro přezkoumávání skutkového stavu ve věci
jednotlivých přestupků.
[4] K námitce, že na pokutovém bloku ze dne 8. 5. 2011, série AL/2009, č. L 3959709,
absentuje otisk úředního razítka, a nebylo tak dostatečně postaveno najisto, kdo pokutový blok
vydal, soud uvedl, že na fotokopii předmětného pokutového bloku obsažené ve správním spisu je
zachycen otisk úředního razítka Policie České republiky spolu se jménem, podpisem, uvedením
funkce a číselným zařazením úřední osoby, která jej vystavila („R. K., nstržm.“). Námitku tedy
neshledal důvodnou.
II.
Kasační stížnost
[5] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační
stížnost namítajíc jeho nezákonnost pro nesprávné posouzení právní otázky, tedy důvod
dle §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.).
[6] Na pokutovém bloku ze dne 8. 5. 2011 není uvedeno označení orgánu, který jej vydal,
a proto nejde o podklad způsobilý k záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče. Policie České
republiky, jejíž razítko se na bloku nachází, nemůže vystavit blok na pokutu za přestupek
na úseku dopravy, neboť k tomu není oprávněna. Tímto orgánem je krajské ředitelství policie
příslušného kraje. Pokud krajský soud zastal názor, že razítko „Policie České republiky“ označuje
orgán, který pokutový blok vydal, pak měl z úřední povinnosti vyhodnotit pokutový blok jako
nicotný a napadené rozhodnutí žalovaného zrušit.
[7] Žalovaný odkázal na své vyjádření k žalobě ze dne 23. 4. 2014. Uvedl, že se plně
ztotožňuje se závěry krajského soudu, a že tedy považuje kasační stížnost za nedůvodnou.
III.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána
včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Stěžovatelka v žalobě zpochybnila „skutečnosti obsažené v oznámení policie o uložení pokuty
za přestupek, na základě kterého je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, bylo třeba prokázat danou
skutečnost v podobě příslušných částí pokutového bloku…, tedy originálního rozhodnutí, tj. díl A. bloku“. Dále
uvedla, že „při uložení blokové pokuty je tedy uvedení otisku úředního razítka kruciální… Na dané části dílu
A (originálu) pokutového bloku předmětná identifikace absentuje a ani nelze jakkoli identifikovat orgán, tedy
subjekt, který rozhodnutí vydal, tedy…jde o rozhodnutí nezákonné, které nemůže být způsobilým podkladem
pro zápis bodů“.
[11] Neuvedla přitom, které z rozhodnutí má na mysli. Zmínila však skutkové okolnosti,
na základě nichž byl pokutový blok vydán, proto žalovaný ve vyjádření k žalobě a posléze
i krajský soud v rozsudku dovodili, že brojila proti pokutovému bloku ze dne 8. 5. 2011. Krajský
soud ze správního spisu zjistil, že na tomto bloku je zachycen otisk úředního razítka Policie
České republiky včetně specifikace osoby, která blok vystavila. Proto shledal námitku žalobkyně,
která tvrdila, že na bloku chybí otisk razítka a není zřejmé, kdo jej vydal, nedůvodnou.
[12] V kasační stížnosti stěžovatelka namítá nikoliv neexistenci razítka na bloku,
ale skutečnost, že je na něm otištěno razítko Policie ČR. Dle ní zde mělo být otištěno razítko
krajského ředitelství policie příslušného kraje. Stěžovatelka tak poněkud prohloubila svou žalobní
námitku tvrzením, ke kterému se žalovaný v rámci řízení o žalobě nemohl vyjádřit. Nicméně
vzhledem k tomu, že stejně jako v žalobě brojí proti nedostatkům razítka na témž pokutovém
bloku, nevyhodnotil Nejvyšší správní soud námitku jako nepřípustnou z důvodu jejího
neuplatnění v řízení o žalobě (§104 odst. 4 s. ř. s.).
[13] Neshledal ji však důvodnou.
[14] Pokutový blok byl vydán příslušníkem Policie ČR na základě jeho oprávnění vyplývajícího
z §124 odst. 9 písm. f) zákona o silničním provozu. Toto ustanovení je zařazeno v Hlavě
VI nazvané „Státní správa“. Ustanovení §124 odst. 1 potom stanoví, že „státní správu ve věcech
provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech
provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra
a policie“. Legislativní zkratka „správní orgán“ je v s. ř. s. definována v §4 odst. 1 písm. a).
Podle této legislativní zkratky se správním orgánem rozumí a) orgán moci výkonné, b) orgán
územního samosprávného celku, c) fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán,
pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob
v oblasti veřejné správy. Policie tedy vystupuje při provádění úkonů podle §124 silničního
zákona jako správní orgán, resp. jako orgán moci výkonné (srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 23. 11. 2011, č. j. 6 Aps 3/2011 - 63, publ. pod č. 2603/2012 Sb. NSS).
[15] Policie je orgánem veřejné správy, kterou se rozumí činnost k tomu zřízených
a pověřených subjektů a která směřuje k zabezpečení záležitostí veřejného (obecného,
celospolečenského) zájmu. Vrchnostenskou správu vykonává Policie ČR jako ozbrojený
bezpečnostní sbor, její organizační uspořádání nemá vliv na její kompetence (srov. Vangeli, B.:
Zákon o Policii České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 5-6). Orgánem, který
pokutový blok vydal, je tedy Policie ČR. Razítko „Policie České republiky“ tak tento orgán
identifikuje dostatečně. K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že v rozsudku ze dne
14. dubna 2011, č. j. 9 As 32/2011 - 68, posuzoval náležitosti pokutového bloku, na kterém bylo
otištěno razítko Policie ČR, a uvedl, že „pokutový blok obsahuje zákonem stanovené formální náležitosti
tak, jak stanoví §85 odst. 4 zákona o přestupcích“ a kasační stížnost namítající jeho nedostatky zamítl.
[16] Pro úplnost považuje soud za vhodné upozornit na svou ustálenou judikaturu, z níž
vyplývá, že rozsah přezkumu podkladu pro zápis bodů do registru je v řízení o námitkách užší,
než při přezkumu v rámci řízení o přestupku (řízení o námitkách nepředstavuje opravný
prostředek proti rozhodnutí o přestupku ani jej nenahrazuje), k tomu srov. rozsudky ze dne
6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44, ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 - 87 či ze dne
13. 10. 2010, č. j. 1 As 16/2010 - 105. V řízení o námitkách tak správní orgán posuzuje, zda byl
záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam
bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku
atd. V důsledku toho pouze ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů
v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové
pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010 – 59).
[17] Konkrétními náležitostmi pokutového bloku ve vztahu k jeho způsobilosti být
podkladem pro záznam bodů, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 4. 9. 2012,
č. j. 7 As 94/2012 - 20. Dovodil, že ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku
jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Obecně konstatoval, že obstojí vada
či chyba, která nesměřuje ke zpochybnění skutečnosti, že se stěžovatel dopustil přestupku.
Konkrétně potom uvedl, že bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou
následující vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum
narození stěžovatele, absence poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný podpis
policisty a podobně.
[18] Vzhledem k tomu, že pokutový blok je svého druhu rozhodnutím, lze rovněž lze odkázat
na bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se formálních požadavků na správní
rozhodnutí. Ta opakovaně dovozuje, že chybějící otisk úředního razítka či podpis úřední osoby
nebo chyba v označení správního orgánu zpravidla nepředstavují podstatné vady, nezpůsobují-li
pochybnost o pravé podstatě a druhu písemnosti (srov. rozsudek ze dne 21. 4. 2004,
č. j. 2 Azs 5/2004 - 48, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 8 As 47/2010 - 81 či ze dne 25. 11. 2003,
č. j. 7 A 82/2002 - 40).
[19] V nyní projednávané věci obsahuje pokutový blok přesné vymezení přestupku
a vlastnoruční podpis stěžovatelky. Tyto dvě náležitosti jsou pro způsobilost bloku být
podkladem pro záznam bodů zcela klíčové, vůči nim se ovšem stěžovatelka nevymezuje. Dále
je zde uvedeno jméno, funkce, číselné zařazení a podpis příslušníka Policie ČR, který blok vydal
a ono razítko Policie ČR. I kdyby zde mělo být otištěno razítko krajského ředitelství, nikoliv
Policie ČR, neměla by tato skutečnost v souladu s výše uvedenými judikatorními závěry vliv
na možnost zapsat dle tohoto bloku body do registru řidičů. Ani z tohoto pohledu by tedy
nemohla být kasační argumentace stěžovatelky důvodná.
IV.
Závěr a náklady řízení
[20] Nejvyšší správní soud tedy neshledal námitku stěžovatelky důvodnou. Jelikož v řízení
nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3
a 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[21] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla
úspěch. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. března 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu