ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.167.2017:12
sp. zn. 6 As 167/2017 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 19, Praha 2, týkající se řízení o
žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícím ve vydání rozvrhu práce žalovaného
na rok 2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
20. 4. 2017 č. j. 5 A 53/2017 - 9,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se před Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal žalobou
doručenou městskému soudu dne 6. 3. 2017 ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřuje
v rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 2 na rok 2014. Usnesením ze dne
ze dne 20. 4. 2017 č. j. 5 A 53/2017 - 9, městský soud žalobu pro opožděnost odmítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce svým charakteristickým způsobem „formulářovou“ a jinak
bezobsažnou kasační stížnost namítající 1) nezákonnost, 2) podjatost, 3) zmatečnost, 4) trestnou
činnost úředních osob, 5) nulitu všech úkonů, 6) nicotnost všech úkonů, a tak jako vždy požádal
o ustanovení zástupce, osvobození od soudních poplatků a prodloužení lhůty k doplnění kasační
stížnosti.
[2] Nejvyšší správní soud vyhodnocuje okolnosti, za nichž stěžovatel podává u soudů návrhy
na zahájení řízení a kasační stížnosti, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně v případě jiného stěžovatele rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. 2 As 45/2012 - 11 ze dne 8. 3. 2012 nebo nedávné usnesení č. j. 6 As 155/2017 - 7
ze dne 1. 6. 2017 týkající se téhož stěžovatele, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná
na www.nssoud.cz). Stěžovatel svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a nesoudí se
veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (srov. k tomu obdobně
rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). V evidenci zdejšího soudu je vedeno ke dni
doručení kasační stížnosti celkem 252 spisů, kde žalobce vystupuje v pozici stěžovatele,
resp. navrhovatele. Z evidence zdejšího soudu je dále patrné, že množství žalobcem vedených
sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů,
přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nemělo být vyhověno. Rozhodující
je sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená s opakováním obdobných
či zcela identických argumentů, či spíše bezobsažných tvrzení ve výše popsané formulářové
podobě.
[3] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti
ani k provedení standardních procesních úkonů, tj. nevyzval stěžovatele k zaplacení soudního
poplatku a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti, protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel
opět veden snahou vést „spor pro spor“. Takové výzvy vůči stěžovateli neplní svůj účel
a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají písemný „ping pong“
mezi stěžovatelem a zdejším soudem, který prodlužuje řízení o kasační stížnosti o několik týdnů
až měsíců. Stěžovatel vždy žádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však tyto žádosti zamítne, neboť shledá
kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem řízení pak bude jeho zastavení pro nezaplacení
soudního poplatku nebo odmítnutí návrhu pro neodstranění jeho vad.
[4] Nejvyšší správní soud nepochyboval, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se odehrál i v posuzované věci. Žaloba nemá naději na úspěch, neboť bylo již judikováno,
že rozvrh práce soudu není samostatně soudně přezkoumatelný, a to ani prostřednictvím žaloby
na ochranu před nezákonným zásahem. Jak Nejvyšší správní soud uvedl v rozsudku
ze dne 19. 9. 2012, č. j. 1 As 48/2012 - 28, „Rozvrh práce soudu (§41 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů) není rozhodnutím podle §65 odst. 1 s. ř. s.“ Jestliže Nejvyšší
správní soud v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že proti rozvrhu práce soudu se nelze bránit
žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení §65 a násl. s. ř. s., nelze jeho závěry
obejít tím, že se účastníku soudního řízení připustí možnost podat proti takovému aktu žalobu
na ochranu před nezákonným zásahem. Právo účastníka řízení na zákonného soudce
je dostatečně chráněno zákonnými prostředky v rámci příslušného řízení, které takový účastník
vede – srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. I. ÚS 2769/15. O této skutečnosti,
resp. právní úpravě a judikatuře byl stěžovatel ostatně již poučen, např. v usnesení šestého senátu
Nejvyššího správního soudu č. j. Nad 184/2017 - 10 ze dne 3. 5. 2017 nebo v již citovaném
usnesení č. j. 6 As 155/2017 - 7 ze dne 1. 6. 2017. Krom toho, i kdyby byla žaloba proti rozvrhu
práce žalovaného přípustná, je zcela zjevně opožděná, jak správně uzavřel městský soud.
[5] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelovu kasační stížnost a limine odmítá pro vady
podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[6] Nejvyšší správní soud, stejně jako např. v usneseních č. j. 6 As 225/2016 - 12
z 14. 9. 2016, 6 As 228/2016 - 6 z 14. 9. 2016 nebo 6 As 48/2016 - 20 z 9. 3. 2016,
týkajících se jiného stěžovatele, avšak s obdobnými podáními, a v případě téhož stěžovatele
v usnesení č. j. 6 As 155/2017 - 7 ze dne 1. 6. 2017 vyjadřuje pochybnost,
zda takové stereotypní formulářové kasační stížnosti stěžovatele lze vůbec obsahově
za vážně míněné kasační stížnosti považovat a zda by správně taková podání stěžovatele neměla
být zapsána do rejstříku Na a vyřízena neformálně přípisem, příp. vzhledem k jejich sériovosti
a stereotypnosti založena bez odpovědi. Nejvyšší správní soud proto upozorňuje stěžovatele,
že napříště mohou být taková jeho podání naznačeným způsobem posouzena a vyřízena.
[7] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu