ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.354.2017:22
sp. zn. 7 As 354/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. M., proti žalovanému: Česká
republika, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 16. 10. 2017, č. j. 5 A 168/2017 - 8,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení
v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze.
[2] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“)]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou
uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatil a požádal
o osvobození od soudního poplatku. Usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. 7 As 354/2017 - 14,
Nejvyšší správní soud návrh na osvobození od soudních poplatků zamítl a současně stěžovatele
vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
Zároveň jej poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší
správní soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno
dne 11. 12. 2017. Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost byla
tedy středa dne 27. 12. 2017 (úterý dne 26. 12. 2017 je státním svátkem).
[4] Stěžovatel v uvedené lhůtě poplatek nezaplatil a namísto toho dne 27. 12. 2017 zaslal
Nejvyššímu správnímu soudu podání, ve kterém znovu požádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Uvedl, že náklady za kasační stížnost jsou pro něj zdrcující,
neboť se nachází v tíživé sociální situaci pod hranicí hluboké existenční chudoby. Dále tvrdil,
že vadným a nesmyslným usnesením č. j. 7 As 354/2017 - 14 došlo k poškození jeho osoby.
K podání stěžovatel předložil výpis ze své zdravotní dokumentace a třináctistránkové podání
označené jako „žádost a důvody“ pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
V tomto podání stěžovatel mimo kritiky Vězeňské služby České republiky, právního systému,
justice a jiných subjektů a osob uvedl, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, je zcela
nemajetný a jeho zdravotní stav je nepříznivý. Dále uvedl, že potřebuje právního zástupce, neboť
jde o právně složitou věc, kterou je možné objasnit právě pouze za pomoci právního zástupce.
[5] Soud neshledal důvod o opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudních
poplatků znovu rozhodovat. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku
musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné
pravidlo má své výjimky. Jeho mechanické uplatňování, bez zohlednění specifik projednávaného
případu, by mohlo v některých případech vést k neúčelnému prodlužování řízení opakováním
stejných žádostí a rozhodováním o nich.
[6] Nejvyšší správní soud setrvale judikuje, že pokud požádá účastník v témže řízení
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce opětovně poté, co již bylo o jeho
předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, je soud povinen rozhodnout o opakované žádosti
pouze v případě, že pozdější žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, které jsou
relevantní pro posouzení předchozí žádosti (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010,
sp. zn. I. ÚS 1439/09).
[7] V podání doručeném soudu dne 2. 1. 2018 však stěžovatel neuvedl žádné nové
skutečnosti, které by odůvodňovaly opětovné posouzení žádosti o osvobození od soudních
poplatků.
[8] Soud připomíná, že důvodem zamítnutí jeho předchozí žádosti o ustanovení zástupce
a osvobození od soudních poplatků byla zjevná bezúspěšnost kasační stížnosti
(§36 odst. 3 s. ř. s.). Tvrzení o nepříznivé finanční situaci, špatném zdravotním stavu ani zbylá
tvrzení ohledně jeho poměrů obsažená v podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu
dne 2. 1. 2018 a jeho přílohách proto nemohou zvrátit posouzení předchozí žádosti, protože
posouzení zjevné bezúspěšnosti se týkalo samotné kasační stížnosti, nikoli jeho majetkových
poměrů (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1 As 181/2017 - 72,
či ze dne 31. 7. 2017, č. j. 8 As 141/2017 - 31).
[9] V usnesení ze dne 6. 12. 2017, č. j. 7 As 354/2017 - 14, Nejvyšší správní soud
konstatoval, že žaloba stěžovatele, o níž městský soud rozhodl napadeným usnesením, nesměřuje
proti aktům přezkoumatelným v rámci správního soudnictví, protože se žalobou u městského
soudu domáhal peněžitého odškodnění za zločiny způsobené jemu a jeho synovi a dále upravení
styku s jeho synem. Současně dodal, že o těchto nárocích jsou oprávněny rozhodovat soudy
v občanském soudním řízení, nikoli soudy ve správním soudnictví (§4 s. ř. s). Protože kasační
stížnost směřuje proti usnesení soudu, kterým byla odmítnuta ve správním soudnictví zjevně
neprojednatelná žaloba, není rozhodné ani tvrzení stěžovatele, že věc může objasnit pouze
za pomoci ustanoveného zástupce.
[10] Jelikož v daném případě nebyl soudní poplatek na výzvu soudu zaplacen, Nejvyšší správní
soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. řízení
o kasační stížnosti zastavil.
[11] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu
své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože
k tomu byl usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. 7 As 354/2017 - 14, rovněž vyzván, nepostupoval
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající
v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu
pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení zdejšího
soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35,
či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).
[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu