Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 06.11.2019, sp. zn. 7 As 32/2019 - 78 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.32.2019:78

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.32.2019:78
sp. zn. 7 As 32/2019 - 78 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobců: a) J. V., b) A. V., c) M. V., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2019, č. j. 25 A 3/2019 - 10, takto: I. Řízení se zas t av u je . II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhali zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2019, č. j. 25 A 3/2019 – 10. Tímto usnesením krajský soud zamítl jejich žádost o částečné osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a odmítl jejich žalobu. Současně stěžovatelé požádali Nejvyšší správní soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. [2] Usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 7 As 32/2019 – 68, Nejvyšší správní soud žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo prokázání, že oni či jejich zaměstnanci mají vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností jim stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil je o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovatelům doručeno dne 18. 10. 2019. Stěžovatelé však soudní poplatek nezaplatili a nedoložili zastoupení advokátem, resp. neprokázali, že oni či jejich zaměstnanci mají vysokoškolské právnické vzdělání. [3] Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 23. 10. 2019 stěžovatel a) opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V této žádosti se zabýval především svým zdravotním stavem, přičemž opět neobjasnil svou majetkovou situaci. Opakovaná žádost tedy trpěla totožnými nedostatky, jako žádost původní. [4] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce znovu rozhodnout samostatným usnesením. Ačkoliv obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, nebo ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 - 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2016 - 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17). Výše uvedené závěry obdobně platí i stran návrhu na ustanovení zástupce (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007 - 150). [5] V daném případě však stěžovatel a) v nové žádosti (doručené soudu dne 23. 10. 2019) žádné nové skutečnosti (na základě kterých by bylo možno vydat rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, resp. o ustanovení zástupce) neuvedl. Nejvyšší správní proto o uvedené žádosti znovu samostatně nerozhodoval (vedle výše uvedené judikatury viz též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 Afs 61/2018 - 70). [6] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. [7] Podle §40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odst. 3 věty první téhož ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. [8] Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, byl pátek 18. 10. 2019, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku pondělí 4. 11. 2019. [9] Jelikož stěžovatelé soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatili, Nejvyšší správní soud rozhodl podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti. [10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelé neodstranili ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byli usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 7 As 32/2019 – 68, rovněž vyzváni, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70). [11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. listopadu 2019 Mgr. David Hipšr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:06.11.2019
Číslo jednací:7 As 32/2019 - 78
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Ministr dopravy
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.32.2019:78
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024