ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.297.2018:73
sp. zn. Nao 297/2018 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., b) H. B.,
proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, v řízení o
námitce podjatosti soudců 10. a 9. senátu Nejvyššího správního soudu vznesené žalobci v řízení
vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 5 As 223/2018,
takto:
Soudci desátého senátu Nejvyššího správního soudu Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn
a Michaela Bejčková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení
vedeném pod sp. zn. 5 As 223/2018.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobci (stěžovatelé) napadli kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne
23. 5. 2018, č. j. 30 A 61/2016-107. Přípisem doručeným soudu dne 31. 7. 2018 stěžovatelé
uplatnili námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu, kterému byla věc podle rozvrhu práce
přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 5 As 223/2018. Nepodjatost soudců
zpochybňovali jejich dřívějším rozhodnutím ve skutkově stejné věci (sp. zn. 5 As 233/2015).
Namítli i podjatost soudců šestého senátu (odůvodněno rozhodnutím tohoto senátu ve věci
sp. zn. 6 As 390/2017).
[2] O této námitce podjatosti měl rozhodnout čtvrtý senát v řízení vedeném
pod sp. zn. Nao 204/2018. Stěžovatelé však dne 10. 9. 2018 namítli podjatost čtvrtého i třetího
senátu. Svou námitku opět zdůvodnili postupem těchto senátů v jiných řízeních.
[3] Usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. Nao 222/2018 - 49, soud rozhodl tak, že soudci
čtvrtého senátu nejsou z projednání a rozhodnutí věci sp. zn. Nao 204/2018 vyloučeni.
Usnesením ze dne 25. 10. 2018, č. j. Nao 204/2018 - 53, soud rozhodl, že z projednání
a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 5 As 223/2018 nejsou vyloučeni ani soudci pátého
a šestého senátu.
[4] V souladu se 4. změnou rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu na rok 2018 ze dne
29. 8. 2018, účinnou od 1. 9. 2018, byla věc předána k projednání a rozhodnutí desátému senátu.
O této skutečnosti byli účastníci řízení poučeni. Stěžovatelé opět využili svého práva namítat
podjatost soudců desátého senátu (Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn a Michaela Bejčková),
současně namítli též podjatost soudců devátého senátu, jehož členové v případě nepřítomnosti
zastupují členy desátého senátu. Námitku podjatosti zdůvodnili dřívějším rozhodováním
ve skutkově stejných věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. Nao 237/2016, Nao 6/2018,
5 As 233/2015, 9 As 246/2014, 9 As 102/2017, 10 As 117/2014, 10 As 226/2017).
[5] Soudci desátého a devátého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli,
že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný poměr k věci nebo účastníkům řízení.
[6] Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce dne 11. 12. 2018 přidělena
k rozhodnutí prvnímu senátu.
II. Posouzení věci
[7] Námitka podjatosti není důvodná.
[8] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.) jsou soudci
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Stěžovatelé neuvedli kromě dřívějšího rozhodování v jiných věcech
žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců desátého
senátu. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření soudkyň a soudců k námitce podjatosti.
Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.
[9] Soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn a Michaela
Bejčková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn.
5 As 223/2018.
[10] Na tomto závěru nic nemění ani stěžovateli citovaná rozhodnutí Nejvyššího
soudu, Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovatelům již bylo v řadě
jejich jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu
a rozhodování v jiné věci, a také to, že jimi citovanou judikaturu nelze vztáhnout na jejich případ
(viz např. usnesení ze dne 13. 1. 2016, č. j. Nao 237/2016 - 29, ze dne 9. 11. 2016,
č. j. Nao 238/2016 - 78, ze dne 12. 4. 2017, č. j. Nao 151/2017-52, a další). Stěžovatelé tedy
názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře znají.
[11] Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatelé
uplatňují svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem
ochrany svých veřejných subjektivních práv. Soud proto již nijak procesně nenaložil s námitkou
podjatosti soudců prvního a druhého senátu uplatněnou v nynějším řízení a opětovně
zdůvodněnou postupem soudců v jiných řízeních. Předložení této námitky podjatosti
k postoupení dalšímu senátu soudu by nebylo vhodné ani správné, neboť je zjevné
a očekávatelné, že by stěžovatelé námitku podjatosti uplatnili i v případě dalšího senátu, který
by o ní rozhodoval. Ve výsledku by došlo k situaci, kdy by nezbyl žádný senát, který by mohl
o námitce podjatosti rozhodovat. Jak již uvedl soud v usnesení ze dne 27. 8. 2013,
č. j. Nao 41/2013 - 56, „[p]ři rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti
soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců
nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat - proto na vyšších
stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout
k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace
v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“
[12] S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení
proto již první senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému
senátu a namísto toho sám věcně o předložené věci rozhodl.
[13] Závěrem soud uvádí, že stěžovatelé vznesli i námitku podjatosti soudců devátého senátu,
o nichž byli ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 223/2018 poučeni jako o soudcích zastupujících
členy desátého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem soudu rozhodovat o všech
hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany soudu nebyl hospodárný
(viz usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005-34).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu