ECLI:CZ:NSS:2020:KONF.23.2019:18
sp. zn. Konf 23/2019-18
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Romana
Fialy, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Tomáše Rychlého rozhodl o návrhu
Magistrátu města Zlína, se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 12, na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Okresním soudem v Kroměříži, o návrzích na změnu přímení nezletilého M.
H., jehož rodiči jsou L. Z., zastoupená v soudním řízení JUDr. Janou Grygerovou, advokátkou
se sídlem Holešov, Dlažánky 310/6 a R. J., ve věcech vedených u Okresního soudu v Kroměříži
pod sp. zn. 20 P a Nc 455/2018, a u Magistrátu města Zlína pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05,
takto:
I. P ř ís l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci návrhu na změnu příjmení nezletilého M. H.,
nar. X, bytem X, ve věcech vedených u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 20 P a
Nc 455/2018 a u Magistrátu města Zlína pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05
je s p ráv n í o rg án .
II. Výrok I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018- 238,
je ni c o t ný .
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 17. 9. 2019 se Magistrát města Zlína (dále jen „navrhovatel“) domáhal,
aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), rozhodl kompetenční spor vzniklý
mezi ním a Okresním soudem v Kroměříži, ve věci návrhů na změnu příjmení nezletilého M. H.,
nar. X, vedených u něj pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05 a u Okresního soudu v Kroměříži
pod sp. zn. 20 P a Nc 455/2018.
[2] Z obsahu spisového materiálu předloženého navrhovatelem vyplývá, že Okresní soud
v Kroměříži rozsudkem ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018-238, rozhodl o návrhu matky
nezletilého M. H. tak, že „určuje nezletilému M. H., narozenému dne X příjmení ´Z.´“ (výrok I.);
současně rozhodl o návrzích rodičů na změnu výživného (výroky II. a III.) a o nákladech řízení
(výrok IV.). Pokud jde o výrok ad I., soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že rozhodoval na
základě návrhu matky nezletilého L. Z., přičemž na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení §
862 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého, jde-li o dítě, jehož rodiče nejsou manžely, zvolí rodiče
příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Jelikož shledal, že skutkové okolnosti věci a zájem
nezletilého dítěte odůvodňují navrhovanou změnu, „postupem dle §862 občanského zákoníku určil
příjmení nezletilého Z.“. Uvedené rozhodnutí bylo okresním soudem oznámeno navrhovateli dne
10. 4. 2019. Toto sdělení považoval navrhovatel za akt, kterým bylo zahájeno správní řízení ve
smyslu ustanovení §49 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení o a změně
některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“). Jelikož však zastával názor, že
soudu v opatrovnickém řízení o změně příjmení nezletilého M. H. nepříslušelo rozhodovat
(neboť o změně jména má být rozhodováno ve správním řízení před matričním orgánem),
usnesením ze dne 31. 5. 2019 řízení přerušil do doby rozhodnutí zvláštního senátu o
kompetenčním sporu (který hodlal navrhovatel iniciovat). Součástí spisového materiálu je dále
podání matky nezletilého L. Z., učiněné před navrhovatelem, coby matričním orgánem, dne
16. 8. 2019, kterým jmenovaná žádá o „zápis změny příjmení“ M. H. do matriční knihy a vystavení
rodného listu, a to v intencích změny povolené shora zmiňovaným rozsudkem Okresního soudu
v Kroměříži. Toto podání lze podle jeho obsahu (§37 odst. 1 věta druhá správního řádu)
považovat za návrh na zahájení správního řízení („žádost“) ve smyslu ustanovení §44 odst. 1
správního řádu, ve spojení s §74 odst. 1 zákona o matrikách.
[3] Navrhovatel v návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu popsal shora konstatované
okolnosti věci. Podle jeho názoru soudem aplikované ustanovení §862 odst. 1 občanského
zákoníku (v kontextu §860 a §861 tohoto zákona) cílí (stejně jako ustanovení §19 odst. 2 a 6
zákona o matrikách) na případy narození či určení otcovství [tzn. matriční události podle §5
odst. 1 písm. a) a b) zákona o matrikách], tedy na určení příjmení dítěte při zápisu narození
do matriční knihy, případně v rámci probíhajícího řízení o určení otcovství soudem,
či v návaznosti na určení otcovství souhlasným prohlášením před matričním úřadem,
kdy se rodiče na příjmení nedohodli a matriční úřad o této skutečnosti uvědomí příslušný soud.
V řízení, kde je navrhována změna (tedy nikoli určení) příjmení, je však založena rozhodovací
pravomoc nikoli soudu, ale matričního úřadu; právní základ takové změny lze nalézt v ustanovení
§72 zákona o matrikách, přičemž v souladu s ustanovením §74 odst. 1 citovaného zákona
o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje příslušný matriční úřad. Právě
o takový případ se jedná i v dané věci, kdy důvodem požadované změny příjmení nezletilého
dítěte je provdání matky a změna jejího příjmení; nejde tedy o určení příjmení dítěte ve smyslu
ustanovení §862 odst. 1 občanského zákoníku.
[4] S ohledem na uvedené proto navrhovatel uzavřel, že Okresní soud v Kroměříži neměl
pravomoc k vydání rozhodnutí o navrhované změně příjmení nezletilého dítěte. Navrhl proto,
aby zvláštní senát vyslovil, že příslušný rozhodnout o předmětné žádosti je příslušný matriční
orgán, a aby současně zrušil výrok I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019,
č. j. 20 P a Nc 455/2018-238.
[5] Podle §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., se podle tohoto zákona postupuje při kladných
nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále
jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou: a) soudy a orgány moci výkonné,
územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy
ve správním soudnictví.
[6] Z ustanovení §1 odst. 2 téhož zákona plyne, že kompetenčním sporem je buď spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční
spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků (spor negativní).
[7] Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. §2
odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení (§5 odst. 1 téhož zákona).
[8] Není sporu o tom, že v nyní posuzované věci si pravomoc rozhodnout o navrhované
změně přímení nezletilého dítěte osobují jak soud v občanském soudním řízení (který návrh
věcně projednal a pravomocně o něm již rozhodl), tak i navrhovatel (u kterého bylo zahájeno
ve stejné věci správní řízení – viz odst. 2 odůvodnění tohoto usnesení). Je tedy založen pozitivní
kompetenční spor, který je zvláštní senát povolán rozhodnout.
[9] Zvláštní senát se zcela ztotožňuje s názorem navrhovatele, že soud v rámci
opatrovnického řízení není nadán pravomocí autoritativně rozhodovat o změně příjmení
nezletilého dítěte. Ve skutkově obdobné věci již dříve vyslovil názor, že „[z] ustanovení §72 odst. 1
in fine zákona o matrikách (…) vyplývá, že jméno a příjmení lze fyzické osobě změnit pouze na základě její
žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Podle ustanovení §74 odst. 1 citovaného zákona
o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad , v jehož správním
obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu
dítěte. K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas
druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhl as (§76 odst. 2
citovaného zákona)“. Platí tedy, že „rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním
řízení, zahajovaném na návrh; opatrovnický soud pouze v zákonem stanovených případech nahradí souhlas
rodičů nezletilého dítěte , bez něhož nemůže být návrhu na změnu jména a příjmení vyhověno“
(viz usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 3. 2018, č. j. Konf 7/2018-11; zvýraznění upraveno).
Tento právní názor (byť byl ve všech případech vysloven v odmítavých usneseních z důvodu
absence kompetenčního sporu) následovala i další rozhodnutí zvláštního senátu (viz například
usnesení ze dne 15. 5. 2018, č. j. Konf 53/2017-12, a ze dne 12. 2. 2019, č. j. Konf 41/2018-25),
přičemž zvláštní senát nevidí důvod se od tohoto názoru jakkoli odchýlit.
[10] Nad rámec řečeného je vhodné doplnit, že (v bodě [2] citované) ustanovení §862 odst. 1
občanského zákoníku (soudem nesprávně uvedeno §862 odst. 2 tohoto zákona) vůbec
neupravuje změnu již v matrice zapsaného příjmení dítěte, ale míří na případy, kdy nedošlo ke shodě
rodičů dítěte na jeho příjmení (nikoli tedy na změně stávajícího příjmení). Navrhovatel zcela přiléhavě
argumentoval tím, že se jedná o případy, kdy po narození dítěte či určení otcovství k dítěti nelze
provést odpovídající matriční zápis příjmení dítěte do knihy narození pro neexistenci dohody
nesezdaných rodičů o této otázce (k tomu srov. §19 odst. 1, 4 a 6 zákona o matrikách).
V takovém případě soud na základě ustanovení §862 odst. 1 in fine občanského zákoníku
příjmení dítěte autoritativně určí. Jde-li však o změnu již v matrice zapsaného příjmení dítěte, nelze
pro pravomoc soudu o takovém návrhu nalézt oporu v právu hmotném (občanský zákoník)
ani právu procesním (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Ingerence soudu
se v těchto případech omezí pouze na případné nahrazení souhlasu jednoho z rodičů s návrhem
na změnu příjmení dítěte (§877 občanského zákoníku), který podávají oba rodiče matričnímu
úřadu; ten o něm rozhoduje ve správním řízení. Posledně uvedený fakt bez jakýchkoli pochyb
vyplývá z ustanovení §72 odst. 1 zákona o matrikách, podle kterého jméno, popřípadě jména, nebo
příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě
pouze na základě její žádosti, případně žádo sti jejích zákonných zástupců , přičemž
o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad , v jehož správním
obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu
dítěte (§74 odst. 1 citovaného zákona).
[11] Lze tedy uzavřít, že rozhodování o návrhu na povolení změny příjmení je zákonem
výslovně svěřeno správním (matričním) orgánům. Pokud si soud v občanském soudním řízení
tuto pravomoc atrahoval, vykročil mimo svou zákonem vymezenou pravomoc.
[12] Zvláštní senát z uvedených důvodů vyslovil podle §5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.,
že příslušný k rozhodnutí ve věci je správní orgán, jehož rozhodovací pravomoc je založena
ustanovením §74 odst. 1 zákona o matrikách (výrok I.). K otázce místní příslušnosti takového
orgánu (kterou zmínil navrhovatel) se zvláštní senát nezabýval, neboť mu zákon č. 131/2002 Sb.
takovou pravomoc nezakládá.
[13] Podle §5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. zvláštní senát vysloví nicotnost rozhodnutí,
kterým strana kompetenčního sporu vydala rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení
kompetenčního sporu, jestliže podle rozhodnutí zvláštního senátu není vydání takového
rozhodnutí v její pravomoci. Vzhledem k tomu, že pro určení příjmení nezletilého M. H. nebyla
dána pravomoc soudů v občanském soudním řízení, zvláštní senát odpovídající výrok rozsudku
Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018-238, prohlásil za
nicotný (výrok II. tohoto usnesení).
[14] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány i soudy.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. února 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu