ECLI:CZ:NSS:2021:12.KSZ.3.2021:94
sp. zn. 12 Ksz 3/2021 - 94
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka
Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc.
při ústním jednání dne 15. 9. 2021 ve věci návrhu okresního státního zástupce v Kladně
ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. SPR 136/2021, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti
JUDr. Martiny Elfmarkové, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně,
nar. X,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení
dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou dne 19. 8. 2021.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
JUDr. Martina Elfmarková,
nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, trvale bytem X,
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
uznává vinnou, že
1) v postavení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, v rozporu
s povinnostmi státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat
přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat
odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu ustanovení§24 odst. 1
zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla opakovaně nečinná při vyřizování věcí,
které jí byly přiděleny ke zpracování, a takto jednala v následujících případech:
a) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 2 ZT 278/2017, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1 tr. zákoníku, nezohlednila zákonnou lhůtu pro promlčení trestní
odpovědnosti obviněného V. S., nar. X, dle §34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku a přestože
disponovala od 24. 9. 2020 kompletním obsahem spisového materiálu policejního orgánu
společně s návrhem na podání obžaloby, kterou bylo z důvodu promlčení trestní
odpovědnosti obviněného třeba podat nejpozději do 5. 10. 2020, čemuž nebránily žádné
okolnosti, byla nedůvodně nečinná a obžalobu před uplynutím promlčecí doby nepodala, tuto
vyhotovila až 12. 11. 2020, v důsledku čehož nedošlo k přerušení promlčecí doby dle §34
odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, naopak vlivem jejího nedbalého postupu a nečinnosti, zanikla
marným uplynutím promlčecí doby trestní odpovědnost obviněného pro skutek naplňující
zákonné znaky přečinu zanedbání povinné výživy dle §196 odst. 1 tr. zákoníku,
b) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 2 ZT 126/2005, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1 tr. zákoníku, způsobila nedůvodné průtahy tím, že po dobu více než 7 měsíců
nesplnila dohledový pokyn Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 31. 7. 2020 vydaný
pod sp. zn. 1 KZT 597/2007, směřující k vyhotovení právní pomoci, který jí byl doručen dne
4. 8. 2020 společně s obsahem spisového materiálu policejního orgánu, ani neučinila jakýkoliv
jiný úkon ve věci, přičemž začala být činná až dne 18. 3. 2021 v návaznosti na pokyn
okresního státního zástupce v rámci provedeného vnitřního dohledu ze dne 23. 2. 2021,
c) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 2 ZT 324/2020, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1 tr. zákoníku, způsobila nedůvodné průtahy tím, že po dobu 4 měsíců,
nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání příkazu k zadržení osoby J. H., nar. X, který
jí byl doručen dne 28. 12. 2020, a současně nesplnila, z důvodu nečinnosti, po dobu více než
dvou měsíců pokyn okresního státního zástupce v Kladně ze dne 23. 2. 2021, osobně převzatý
oproti podpisu dne 24. 2. 2021, směřující k odstranění průtahů v řízení, přičemž ve věci začala
být činná až dne 28. 4. 2021 v návaznosti na opakovaný pokyn okresního státního zástupce v
rámci opětovně provedeného vnitřního dohledu,
d) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 2 ZT 311/2020, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1, 3 tr. zákoníku, způsobila nedůvodné průtahy tím, že po dobu 4 měsíců
a 19 dnů nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání evropského vyšetřovacího příkazu,
která jí byla doručena dne 8. 12. 2020 a současně nesplnila, z důvodu nečinnosti, po dobu více
než dvou měsíců pokyn okresního státního zástupce v Kladně ze dne 23. 2. 2021, osobně
převzatý oproti podpisu dne 24. 2. 2021, směřující k odstranění průtahů v řízení, přičemž
ve věci začala být činná až dne 27. 4. 2021 v návaznosti na opakovaný pokyn okresního
státního zástupce v rámci opětovně provedeného vnitřního dohledu,
e) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 1 ZT 2/2021, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1, 3 tr. zákoníku, způsobila nedůvodné průtahy tím, že po dobu 3 měsíců
a 24 dnů, nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání evropského vyšetřovacího
příkazu, která jí byla doručena dne 5. 1. 2021 a současně nesplnila, z důvodu nečinnosti,
po dobu více než dvou měsíců pokyn okresního státního zástupce v Kladně ze dne
23. 2. 2021, osobně převzatý oproti podpisu dne 24. 2. 2021, směřující k odstranění průtahů
v řízení, přičemž ve věci začala být činná až dne 29. 4. 2021 v návaznosti na opakovaný pokyn
okresního státního zástupce v rámci opětovně provedeného vnitřního dohledu,
f) při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně
pod sp. zn. 1 ZT 15/2021, pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy
dle §196 odst. 1 tr. zákoníku, způsobila nedůvodné průtahy tím, že po dobu 3 měsíců
a 19 dnů nerozhodla o žádosti policejního orgánu o vydání evropského vyšetřovacího příkazu,
která jí byla doručena dne 14. 1. 2021 a současně nesplnila, z důvodu nečinnosti, po dobu více
než dvou měsíců pokyn okresního státního zástupce v Kladně ze dne 23. 2. 2021, osobně
převzatý oproti podpisu dne 24. 2. 2021, směřující k odstranění průtahů v řízení, přičemž
ve věci začala být činná až dne 4. 5. 2021 v návaznosti na opakovaný pokyn okresního státního
zástupce v rámci opětovně provedeného vnitřního dohledu,
g) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 902/2021, přestože jí byl dne 22. 5. 2020 postoupen
z důvodu věcné a místní příslušnosti obsah dozorového spisu Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 3 sp. zn ZC 2038/2017 za účelem dalšího výkonu dozoru, společně
se spisovou dokumentací, neučinila po dobu více než 8 měsíců, tj. až do dne 3. 2. 2021
jakýkoliv úkon ve věci, čímž způsobila nedůvodné průtahy,
h) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 507/2021, přestože jí byl dne 14. 8. 2020 postoupen
z důvodu věcné a místní příslušnosti obsah dozorového spisu Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 4 sp. zn. ZC 243/2020 za účelem vstupu do civilního řízení vedeného
u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 42 P 179/2020, i přes opakované urgence ze strany
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a Okresního soudu v Kladně, neučinila
po dobu více než 5 měsíců, tj. až do dne 4. 2. 2021 jakýkoliv úkon ve věci, čímž způsobila
nedůvodné průtahy,
i) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 522/2020, přestože jí byly dne 26. 8. 2020 předány
ze strany trestního úseku Okresního státního zastupitelství v Kladně závažné informace
ohledně podezření na zneužívání konkrétních nezletilých dětí doložené důkazním materiálem,
jenž vyžadují promptní reakci státního zástupce, neučinila po dobu 4 měsíců a 26 dnů,
tj. až do dne 22. 1. 2021 jakýkoliv úkon ve věci, přičemž návrh na zahájení řízení o uložení
zvláštního opatření při výchově dítěte vypracovala až v návaznosti na pokyn náměstka
okresního státního zástupce v Kladně v rámci provedeného vnitřního dohledu, čímž způsobila
nedůvodné průtahy,
j) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 524/2020, přestože jí byly dne 15. 9. 2020 předány
ze strany trestního úseku Okresního státního zastupitelství v Kladně veškeré informace nutné
k vypracování podnětu k zahájení řízení o svéprávnosti R. S., nar. X, doložené konkrétním
důkazním materiálem, neučinila po dobu více než 4 měsíců, tj. až do dne 21. 1. 2021 jakýkoliv
úkon ve věci, přičemž podnět k zahájení řízení o svéprávnosti vypracovala až v návaznosti na
pokyn náměstka okresního státního zástupce v Kladně v rámci provedeného vnitřního
dohledu, čímž způsobila nedůvodné průtahy,
k) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 525/2020, přestože jí byl dne 29. 9. 2020 předložen
spisový materiál ve věci svéprávnosti nezletilé E. H., nar. X, neučinila po dobu 3 měsíců a 23
dnů, tj. až do dne 22. 1. 2021 jakýkoliv úkon ve věci, přičemž věc postoupila společně se
spisovým materiálem Okresnímu státnímu zastupitelství v Teplicích za účelem případného
podání podnětu na zahájení řízení o svéprávnosti E. H., nar. X, až v návaznosti na pokyn
náměstka okresního státního zástupce v Kladně v rámci provedeného vnitřního dohledu, čímž
způsobila nedůvodné průtahy,
l) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 521/2021, přestože jí byl dne 15. 10. 2020 postoupen
za účelem dalších opatření z důvodu věcné a místní příslušnosti obsah dozorového spisu
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 sp. zn. ZC 511/2020, jenž se týkal konkrétního
podezření ze spáchání činu jinak trestného nezletilé A. T., nar. X a provinění mladistvé V. Č.,
nar. X, na něž bylo třeba promptně reagovat, neučinila po dobu více než 3 měsíců a 18 dní, tj.
až do dne 3. 2. 2021 jakýkoliv úkon ve věci, přičemž návrh na zahájení řízení o uložení
zvláštního opatření při výchově dítěte vypracovala až po 5 měsících a 29 dnech, a to v
návaznosti na pokyn náměstka okresního státního zástupce v Kladně v rámci provedeného
vnitřního dohledu dne 10. 5. 2021, čímž způsobila nedůvodné průtahy,
m) při výkonu netrestní působnosti státního zastupitelství ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. ZC 506/2020, přestože jí byl dne 29. 5. 2020 vrácen
za účelem dalších opatření z důvodu věcné a místní příslušnosti obsah dozorového spisu
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 sp. zn. ZC 430/2020, jenž se týkal řízení
ve věci omezení rodičovské odpovědnosti V. K., nar. X ve vztahu k nezletilému R. D., nar. X,
vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 42 P 328/2010, neučinila po dobu 11 měsíců
a 23 dní, tj. ode dne 3. 6. 2020 až do dne 26. 5. 2021 jakýkoliv úkon ve věci, přestože Okresní
státní zastupitelství v Kladně bylo na základě svého vstupu do řízení ze dne 28. 2. 2020
účastníkem řízení z důvodu shledání veřejného zájmu na ochraně nezletilého dítěte R. D., nar.
X, veřejný zájem však v rámci řízení nikterak nehájila, přestože tak bylo její povinností činit,
naopak dne 26. 4. 2021 založila spisový materiál bez dalšího na spisovnu a své pracovní
povinnosti tak nedůvodně ve věci ukončila,
t ed y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství,
2) v postavení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, v rozporu
s povinnostmi státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat
přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat
odborně, svědomitě a odpovědně podle §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství a v rozporu s čl. 5 odst. 2 opatření krajského státního zástupce v Praze ze dne
20. 6. 2002, sp. zn. 1 SPR 222/2002, neprovedla řádně předběžnou finanční kontrolu v pozici
příkazce finanční operace a při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 3 ZN 314/2016, porušila své povinnosti tím, že:
a) dne 27. 10. 2020 nesprávně v plné výši akceptovala návrh tlumočnice Ing. P. Q. T. na
proplacení odměny tlumočníka ve výši 57 257 Kč včetně DPH, zahrnující spěšné provedení
tlumočnického úkonu, následně téhož dne vyhotovila zakázkový list k proplacení této částky a
jako příkazce finanční operace, jehož povinností je provést předběžnou finanční kontrolu,
svým podpisem stvrdila, že vynaložení nákladů bylo správné a účelné, přestože tomu tak co do
částky ve výši 10 926 Kč prokazatelně nebylo, poté vydala dne 27. 10. 2020 v rámci
zakázkového listu příkaz k proplacení částky ve výši 57 257 Kč Krajskému státnímu
zastupitelství v Praze – oddělení ekonomickému a správnímu, které dne 16. 11. 2020 úhradu
provedlo, aniž by však reflektovala skutečnost, že v dané věci nebyl z její strany udělen vůči
tlumočnici jakýkoliv požadavek o spěšné provedení tlumočnického úkonu ve smyslu §12
odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., neboť se nejednalo o naléhavý případ dle citovaného
ustanovení a ani nebyly dány žádné skutečnosti odůvodňující uvedený postup, přesto však
částku ve výši 10 926 Kč spočívající ve spěšném provedení tlumočnického úkonu plně
akceptovala a vydala příkaz k jejímu proplacení, čímž způsobila České republice – Krajskému
státnímu zastupitelství v Praze, se sídlem Husova 243/11, Praha 1, majetkovou škodu ve výši
10 926 Kč,
b) dne 25. 11. 2020 opětovně rozhodla o témže návrhu tlumočnice Ing. P. Q. T., k jehož
proplacení vydala příkaz dne 27. 10. 2020, nyní však, i přes zcela shodný skutkový stav věci,
vydala usnesení pod sp. zn. 3 ZN 314/2016 dne 25. 11. 2020, které nabylo právní moci dne 4.
12. 2020, jímž byla tlumočnici přiznána částka ve výši 46 331 Kč, zakázkový list pak navíc
vlivem nedbalého postupu nesprávně vyhotovila na částku o 10 926 Kč vyšší, a sice na částku
ve výši 57 257 Kč, tento doručila dne 10. 12. 2020 Krajskému státnímu zastupitelství v Praze a
jako příkazce finanční operace, jehož povinností je provést předběžnou finanční kontrolu,
svým podpisem stvrdila, že vynaložení nákladů ve výši 57 257 Kč bylo správné a účelné,
přestože tomu tak nebylo co do celé částky ve výši 57 257 Kč, poté vydala v rámci
zakázkového listu příkaz k proplacení právě této částky Krajskému státnímu zastupitelství
v Praze – oddělení ekonomickému a správnímu, přičemž takto činila, přestože si měla být
vědoma skutečnosti, že o témže nároku již jedenkrát rozhodla a vydala příkaz k jeho
proplacení v pozici příkazce finanční operace, přičemž v důsledku nesprávného postupu státní
zástupkyně byla tlumočnici opětovně vyplacena na její bankovní účet částka ve výši 57 257 Kč,
přičemž předmětný spisový materiál byl ze strany dozorující státní zástupkyně prokazatelně veden
v rozporu s ustanovením §127 odst. 1, §135 odst. 1, §135 odst. 2 a §9 odst. 4 pokynu obecné
povahy nejvyššího státního zástupce č. 7/2004, neboť dozorující státní zástupkyně jí doručené
dokumenty ze strany tlumočnice nepředala podatelně Okresního státního zastupitelství v Kladně,
přestože tak bylo její povinností neprodleně učinit, tyto rovněž vůbec nezapsala do spisového
přehledu, neřadila je chronologicky a řádně neevidovala v dozorovém spise, přičemž právě
porušení těchto základních povinností při výkonu spisové služby mělo přímý vliv na nesprávnost
postupu v předmětné věci,
t ed y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství,
čí mž s p ách al a
pod bodem 1. písm. a) – m) kárné provinění dle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství.
pod bodem 2. písm. a) – b) kárné provinění dle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství.
a za t o se jí uk l á dá
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 30 % na dobu 18 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Nejvyšší správní soud jako soud kárný obdržel ve shora označené věci dne 31. 5. 2021
podání nazvané „Návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření“ s JUDr. Martinou
Elfmarkovou (dále jen „kárně obviněnou“). Soud dále obdržel samotnou dohodu a další přílohy.
K tomu soud doplňuje, že tyto skutky, ohledně kterých byla sjednána tato dohoda o vině
a kárném opatření, odpovídají skutkům, ohledně kterých byla tímto rozhodnutím kárně obviněná
uznána vinnou. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018-71, ve věci
Martina Valehracha, dovodil, že jako návrh na zahájení kárného řízení nemůže sloužit návrh
na schválení dohody o vině a trestu podle §175b odst. 1 věty první tr. řádu, avšak v již zahájeném
řízení je možné přiměřeně použít právní úpravu institutu dohody o vině a trestu (kárném
opatření) podle §314o a násl. tr. řádu. Podání ze dne 31. 5. 2021 (návrh na schválení dohody
o vině a kárném opatření) však jako návrh na zahájení kárného řízení nebylo označeno. Proto
soud kárného navrhovatele vyzval, aby soudu sdělil, zda dané podání ze dne 31. 5. 2021
lze považovat za návrh na zahájení kárného řízení pro skutky, které byly v tomto podání popsány.
Soud rovněž kárného navrhovatele poučil o tom, že zákonná úprava neumožňuje bez dalšího
vydat rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném provinění, jelikož vznést návrh
na schválení dohody o vině a kárném opatření, resp. uzavřít dohodu o vině a kárném opatření,
lze až v řádně zahájeném kárném řízení, především poté, co byl kárně obviněný řádně poučen
o svých procesních právech. S ohledem na respekt k procesním právům kárně obviněné trval
soud na tomto postupu.
[2] Kárný navrhovatel soudu přípisem ze dne 14. 6. 2021 sdělil, že podání ze dne 31. 5. 2021
lze považovat za návrh na zahájení kárného řízení pro skutky, které byly v tomto podání popsány.
Soud poučil kárně obviněnou o jejích právech a dne 12. 7. 2021 obdržel návrh na schválení
dohody o vině a kárném opatření, ve které bylo sjednáno kárné opatření snížení platu o 25 %
na dobu 12 měsíců. Karný senát se věcí předběžně zabýval, přičemž zazněly pochybnosti o tom,
zda sjednané kárného opatření není zjevně nepřiměřeně mírné, ve vztahu k jeho závažnosti
a zejména vzhledem k předchozím kárným proviněním, pro něž kárně obviněná byla dvakrát
za poslední tři roky uznána vinnou (k čemuž viz dále bod [15]). Předseda senátu proto v rámci
přípravy jednání účastníky řízení vyrozuměl o těchto pochybnostech. Kárný navrhovatel následně
předložil nový návrh na schválení dohody a samotnou dohodu ze dne 19. 8. 2021, ve které byla
zachována totožnost skutků a bylo sjednáno nové kárné opatření spočívající ve snížení platu
o 30 % na dobu 18 měsíců.
[3] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení (tak jak byl popsán shora) a pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu,
nebyla kárně obviněná dříve postižena.
[4] Dne 15. 9. 2021 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se navrhovatel a kárně obviněná
účastnili v souladu s §234 odst. 1 tr. řádu prostřednictvím videokonference. Při ústním jednání
předseda senátu kárně obviněnou poučil přiměřeně podle §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně
obviněná potvrdila, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchala skutek,
který jí je kladen za vinu, učinila dobrovolně a bez nátlaku a byla poučena o svém právu
na obhajobu a jsou jí známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání
věci při řádném ústním jednání.
[5] Při svém výslechu kárně obviněná uvedla, že jednání lituje a stydí se za to, jak ve věcech
postupovala. Připravila si plán, jak se vyhnout průtahům a lépe si organizovat práci v jednotlivých
agendách, které vyřizuje. Věří, že k dalším průtahům a organizačním nedostatkům již nebude
docházet.
II. Hodnocení soudu
[6] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě
§25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního
řádu (viz citované usnesení ve věci Martina Valehracha, nebo rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019,
čj. 12 Ksz 5/2019-87, ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody
o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem.
[7] Soud nemůže podle §314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud
je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího
správního osudu ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018-199, ve věci Ilony Miklové).
[8] Podle §175a tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky
vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem
a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona
o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek
je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.
[9] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán
ve skutkové větě, odpovídá v podstatných rysech podkladům ve spise a tento skutek je z dále
uvedených důvodů kárným proviněním.
[10] Ve vztahu ke skutkům uvedeným v bodě 1 lze uvést, že průtahy kárně obviněné
s vyřizováním jednotlivých podání a věcí dosahují intenzity kárného provinění. Judikatura
kárných senátů ve věcech státních zástupců dochází dlouhodobě k závěru, že průtahy
je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného
provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi
porušuje své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého
stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného
provinění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006,
sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010,
čj. 13 Kss 2/2010-87, nebo ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014-71, a na ně navazující judikatura
– k jejímu shrnutí viz např. bod 74 rozhodnutí NSS ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018-69,
ve věci Martina Pavelky I).
[11] Průtah dosahující intenzity kárného provinění podle dosavadní rozhodovací činnosti
kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení
příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku
ZT (KZV) a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN (KZN) a ZM (rozhodnutí
NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014-71, ve věci Olivera Pece, a na něj navazující konstantní
rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018,
čj. 12 Ksz 1/2018-55, ve věci Miroslavy Šmehlíkové). Výjimku tvoří úkony, u kterých je lhůta dána
přímo zákonem, případně ve fázi vyšetřování základní a stěžejní podání obviněných. V těchto
případech jsou lhůty pro vyřízení věci státním zástupcem ještě výrazně kratší. Pokud jde o věci
v agendě ZC, pak je třeba dovodit, že by na tuto agendu mělo být obecně nahlíženo obdobně
jako na agendu ZN, neboť velmi často půjde spíše o jednodušší úkony, nevyžadující dlouhou
dobu na zpracování. Často se na tuto agendu bude vztahovat také §16a odst. 6 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, podle nějž po přezkoumání důvodnosti podání je státní
zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení
vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze
získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět.
Lze proto očekávat, že podání v agendě ZC budou zpravidla vyřizovány výrazně rychleji,
ale intenzity kárného provinění dosáhne, pokud není relevantní úkon učiněn do 2 měsíců.
Je tedy evidentní, že průtahy zaviněné kárně obviněnou uvedené ve výroku II. bodu 1) písm. b)
až m) lhůty pro vyřízení úkonů v agendách ZT a ZC výrazně přesahují.
[12] O poněkud jiný druh průtahu jde u skutku vymezeného ve výroku II. bodu 1) písm. a).
Je nepochybně odpovědností státního zástupce, aby sledoval mj. běh promlčecí doby stanovené
v §34 tr. zákoníku. Jejím uplynutím zaniká odpovědnost za trestný čin. Účelem trestního řízení
totiž je, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě
potrestáni (§1 tr. řádu) . Marným uplynutím promlčecí doby je tento účel zmařen, neboť trestní
stíhání musí být bez věcného posouzení zastaveno [§172 odst. 1 písm. d) ve spojení s §11
odst. 1 písm. b) tr. řádu]. Pokud je tedy státní zástupce schopen svým úkonem učiněným
v souladu se zákonem běh promlčecí lhůty přerušit, je povinen tak učinit před uplynutím
promlčecí doby, jinak nepostupuje svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů (§24 odst. 1
zákona o státním zastupitelství). To platí i tehdy, pokud by se jinak průtahu nedopustil.
[13] Pokud tedy kárně obviněná obdržela společně s návrhem na podání obžaloby
od policejního orgánu podklady nezbytné pro její zpracování dne 24. 9. 2020 a promlčecí lhůta
končila 5. 10. 2020, pak bylo její povinností právě do tohoto data obžalobu podat, čímž by běh
lhůty přerušila [§34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku]. To však neučinila, proto je třeba i v tomto
jednání spatřovat dílčí útoky pokračujícího kárného provinění.
[14] Co se týče skutků, které jsou kárně obviněné vytýkány v bodě 2), pak dle kárného soudu
by pouze nesprávné vypočtení odměny tlumočníka a následný příkaz k proplacení a související
úkony [skutek specifikovaný v bodě 2) písm. a)] nedosahoval dostatečné intenzity, aby jej bylo
možno považovat za kárné provinění. K tomuto skutku přistoupilo však i to, že v důsledku
chaotického a nedůsledného vedení spisového materiálu kárně obviněná znovu přiznala
tlumočnici odměnu za stejný překladatelský úkon. Navíc v příkazu k výplatě uvedla částku,
o které nerozhodla v usnesení o přiznání odměny, což jen dále podtrhuje zmatečné vedení spisu
a postup kárně obviněné. V souhrnu tak uvedené jednání znamená intenzivní porušení
povinností státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě
a odpovědně v souladu s §24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Právě kombinací těchto
nesprávných postupů dosáhl skutek takové intenzity, který je možné považovat za kárné
provinění. Obdobně byl státní zástupce již v minulosti shledán vinným kárným proviněním,
v situaci, kdy také neoprávněně zvýšil tlumočné, ale za jeho hlavní pochybení bylo považováno
nadbytečné a nedůvodné provedení překladu celého spisu policejního orgánu v rozsahu 179 stran
(rozhodnutí NSS ze dne 9. 2. 2015, čj. 12 Ksz 11/2014-101, ve věci Karla Prokopa).
[15] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020-88, ve věci Petra Nováka).
Po úpravě navrhovaného kárného opatření předložením nové dohody ze dne 19. 8. 2021
neshledal Nejvyšší správní soud druh kárného opatření ani jeho výměru jako zcela zjevně
nepřiměřenou vzhledem ke všem okolnostem věci. Při srovnání s kárnými opatřeními ukládanými
v minulosti nejde o kárné opatření nepřiměřeně přísné ani mírné. Na kárně obviněnou bylo
možno aplikovat přísnější kárné opatření ustanovené v §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním
zastupitelství, dle kterého lze uložit kárné opatření snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku
a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu,
na dobu nejdéle 2 let. Zahlazení kárného postihu je stanoveno v §24 zákona o kárném řízení,
dle kterého po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu
soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního
zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný
postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření. Kárně obviněná byla uznána vinnou ze spáchání
kárného provinění rozhodnutím ze dne 19. 2. 2019, čj. 12 Ksz 5/2018-98, a rovněž ze dne
16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 4/2020-64, tudíž kárný postih jí uložený nebyl zahlazen. V prvně uvedené
věci byla shledána vinou za průtahy ohledně 19 dílčích útoků. Po zhodnocení všech okolností
věci jí bylo jako kárné opatření uloženo snížení platu o 10 % na dobu 10 (deseti) měsíců.
Ve druhé věci byla uznána vinnou, že nezaslala bezodkladně po právní moci ve stanovené lhůtě
Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání, přičemž na následnou
žádost Nejvyššího státního zastupitelství o okamžité zaslání příslušného dozorového spisu
a vyšetřovacího spisu policejního orgánu, nikterak nereagovala, čímž zmařila nejvyššímu státnímu
zástupci zákonné oprávnění zrušit toto rozhodnutí, které bylo ze strany Nejvyššího státního
zastupitelství v rámci přezkumu shledáno jako nezákonné. Jednalo se o pochybení ve věci,
ve které byla shledána vinou již v prvním rozhodnutí, byť za jiné provinění. Na podkladě
sjednané dohody o vině a trestu bylo uloženo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu
4 měsíců. V nyní projednávané věci se opět jedná typově o průtahy při vyřizování většího
množství věcí, pokud jde o první skutek, a o neschopnost organizovat si řádně práci a pracovat
se spisovým materiálem s podstatnými dopady, pokud jde o druhý skutek. Je tak zřejmé,
že dřívější kárná opatření neměla na postup kárně obviněné větší vliv a je tak třeba zvažovat jejich
výraznější zpřísnění. Navíc nelze přehlédnout, že nejde o zcela bagatelní pochybení,
která by alespoň potenciálně nemusela mít zásadní dopady. Zejména u dílčího útoku uvedeného
ve výroku II. bodu 1) písm. b) byla jistě na místě promptní reakce, neboť bylo dáno podezření
na zneužívání nezletilých dětí. Ve prospěch kárně obviněné nehovoří příliš ani její pracovní
hodnocení, podle nějž je i kvalita pracovních výkonů významně nižší než předpokládaná úroveň
a vyžaduje proto ze strany kárného navrhovatele významnou korekci a intenzivní dohled
v podstatném množství případů. Není schopná si organizovat práci a určit si pracovní priority.
Na druhou stranu je třeba kladně hodnotit, že kárně obviněná svá pochybení uzavřením dohody
o vině a kárném opatření uznala a také bylo doloženo, že nahradila škodu způsobenou skutkem
uvedeným ve výroku II. bod 2) spočívající v neoprávněném navýšení tlumočeného, přičemž
škoda opakovaným vyplacením tlumočeného nevznikla, neboť tlumočnice jej vrátila. Kárný
navrhovatel také kladně hodnotí její vystupování na pracovišti, kolegialitu a chování k ostatním
subjektům, s nimiž přichází v pracovním životě do styku. Vzhledem k těmto okolnostem nebylo
ještě třeba trvat na nejpřísnějším kárném opatření, tedy odvolání z funkce státní zástupkyně,
ale použití druhého nejpřísnějšího opatření, tedy nížení platu a to ve třech čtvrtinách zákonného
rozpětí, je třeba s ohledem na všechny uvedené okolnosti považovat za přiměřené.
[16] Soud shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[17] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s §25 zákona o kárném řízení
rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině
a kárném opatření.
VI. Závěr
[18] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2021
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců