infNSsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.06.2021, sp. zn. 13 Kss 3/2021 - 46 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:13.KSS.3.2021:46

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2021:13.KSS.3.2021:46
sp. zn. 13 Kss 3/2021 - 46 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci kárné navrhovatelky: předsedkyně Městského soudu v Praze, proti kárně obviněnému: Mgr. Michal Novotný, soudce Obvodního soudu pro Prahu 8, v řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 21. 5. 2021, o návrhu kárné navrhovatelky ze dne 21. 5. 2021 na schválení dohody o vině a kárném opatření ze dne 18. 5. 2021, stvrzené účastníky řízení do protokolu při veřejném zasedání kárného soudu dne 17. 6. 2021, takto: Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárné navrhovatelky s e s ch v al u je d o h o d a o v i n ě a k árn ém o p at ř en í , ze dne 18. 5. 2021, stvrzená účastníky řízení do protokolu při veřejném zasedání kárného soudu dne 17. 6. 2021, a na základě které Mgr. Michal Novotný, nar. X, soudce Obvodního soudu pro Prahu 8, s e u zn áv á v i n n ým podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, že zaviněným porušením svých povinností způsobil nedůvodné průtahy ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 8: 1) 23C 138/2017 tím, že dne 29. 4. 2019 bez uvedení důvodu odročil jednání z 2. 5. 2019 na 7. 8. 2019, a způsobil tak průtah od 2. 5. 2019 do 7. 8. 2019 2) 23C 179/2017 tím, že od 14. 12. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 3) 23C 5/2018 tím, že jednání konané dne 4. 6. 2020 odročil z důvodu potřeby znaleckého posudku na 15. 10. 2020, znalce ovšem neustanovil a odročené jednání dne 13. 10. 2020 zrušil opět z důvodu potřeby znaleckého posudku, a způsobil tak průtah od 4. 6. 2020 do 13. 10. 2020 4) 23C 28/2018 tím, že od 19. 8. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 5) 23C 40/2018 tím, že od 14. 12. 2020 do 9. 4. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 6) 23C 57/2018 tím, že od 10. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 7) 23C 72/2018 tím, že od 23. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 8) 23C 79/2018 tím, že od 18. 8. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 9) 23C 90/2018 tím, že od 4. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 10) 23C 122/2018 tím, že od 9. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 11) 23C 125/2018 tím, že od 19. 8. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 12) 23C 165/2019 tím, že od 13. 7. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 13) 23C 277/2019 tím, že od 12. 10. 2020 do 12. 2. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 14) 23C 39/2020 tím, že od 19. 8. 2020 do 22. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 15) 23C 65/2020 tím, že od 18. 8. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 16) 23C 134/2020 tím, že od 12. 8. 2020 do 21. 12. 2020 neprovedl ve věci žádný úkon 17) 23C 167/2020 tím, že od 3. 9. 2020 do 11. 1. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 18) 23C 171/2020 tím, že od 21. 7. 2020 do 11. 1. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 19) 23C 179/2020 tím, že od 5. 11. 2020 do 31. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 20) 23C 184/2020 tím, že od 12. 10. 2020 do 12. 2. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 21) 23C 204/2020 tím, že od 9. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 22) 23C 224/2020 tím, že od 10. 11. 2020 do 31. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon 23) 23C 259/2020 tím, že od 30. 11. 2020 do 30. 3. 2021 neprovedl ve věci žádný úkon t e dy zaviněně porušil povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů a vykonávat svědomitě svou funkci s ohledem na naplnění zájmu na řádném výkonu soudnictví čí mž s p ách al k árn é p ro v i n ěn í podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za t o se mu u k l ád á kárné opatření sní ž e ní pl a t u o 5 % n a d o b u 6 měs í ců podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Průběh kárného řízení [1] Dne 21. 5. 2021 byl Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému ve shora uvedené věci doručen návrh předsedkyně Městského soudu v Praze (dále též „kárná navrhovatelka“) z téhož dne na zahájení kárného řízení s Mgr. Michalem Novotným, soudcem Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále též „kárně obviněný“). [2] Kárná navrhovatelka měla za to, že kárně obviněný zaviněným porušením svých povinností spáchal kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v rozhodném znění (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), spočívající v tom, způsobil nedůvodné průtahy v soudních řízeních u Obvodního soudu pro Prahu 8 uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod body 1) až 23). [3] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu nevymezila kárné opatření, jehož uložení by v souvislosti s tvrzeným kárným proviněním navrhovala. Namísto toho navrhla, aby kárný soud schválil dohodu o vině a kárném opatření ze dne 18. 5. 2021, kterou ke kárnému návrhu přiložila, a aby podle obsahu této dohody uznal kárně obviněného vinným shora označeným kárným proviněním. Jako kárné opatření za kárné provinění vymezené v kárném návrhu bylo v této dohodě ujednáno snížení platu o 5 % na 6 měsíců podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. [4] Kárný soud postupem podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“) ověřil, že předložená dohoda a kárný návrh si vzájemně odpovídají; k rozhodnutí o návrhu na její schválení proto nařídil na 17. 6. 2021 veřejné zasedání [přiměřeně podle §314o odst. 1 písm. a) trestního řádu]. [5] Veřejné zasedání kárného senátu se konalo za využití videokonferenčního zařízení. Audiovizuálně se takto veřejného jednání účastnili z prostor jednací síně budovy Městského soudu v Praze kárně obviněný (osobně) a za kárnou navrhovatelku pověřený místopředseda Městského soudu v Praze JUDr. Tomáš Novosad (srov. přiměřeně §314q odst. 1 in fine trestního řádu). Zástupce kárné navrhovatelky nejprve přednesl návrh na zahájení kárného řízení a dále odkázal na jeho písemné znění; navrhl, aby byla schválena předložená dohoda o vině a kárném opatření a podle této dohody byl kárně obviněný uznán vinným ze spáchání předmětného kárného provinění a aby mu bylo uloženo kárné opatření ve formě a výměře sjednané v předložené dohodě (snížení platu o 5 % na dobu 6 měsíců). [6] Kárný soud při veřejném zasedání poučil účastníky řízení o tom, že podle judikatury kárného soudu lze dohodu o vině a kárném opatření uzavřít až po zahájení kárného řízení pro předmětný skutek, především ale poté, kdy byl kárně obviněný poučen o svých procesních právech (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2020, č. j. 11 Kss 2/2020 – 88, odst. [13], dále rozhodnutí téhož soudu ze dne 18. 1. 2021, č. j. 11 Kss 7/2020 – 42, odst. [9]). Na základě tohoto poučení účastníci řízení prohlásili při veřejném zasedání do protokolu, že s obsahem dohody souhlasí, čímž ji stvrdili (aktualizovali) ke dni konání veřejného zasedání. [7] Zástupce kárné navrhovatelky odkázal na aktualizovanou dohodu o vině a kárném opatření. Dodal, že při vyjednávání o výměře kárného opatření snížení platu byly vzaty v potaz všechny okolnosti této věci, zejména že kárně obviněný má na jednání popsané ve skutkové větě kárného návrhu patřičný náhled a že přislíbil, že k dalším průtahům již nedojde. U kárně obviněného jde o ojedinělé pochybení, přičemž ve srovnání s jinými soudci v působnosti Městského soudu v Praze nejde o pochybení natolik závažné. Současně jde u kárně obviněného o jeho první kárné provinění, což zástupce kárné navrhovatelky považuje rovněž za významné pro určení odpovídající výměry kárného opatření. [8] Kárně obviněný při veřejném zasedání sdělil, že souhlasí s předmětnou dohodou o vině a kárném opatření. Se všemi okolnostmi byl seznámen a ještě před zahájením kárného řízení měl možnost se k nim vyjádřit, což učinil. Na dotaz předsedkyně kárného senátu kárně obviněný výslovně potvrdil, že rozumí podstatě předložené dohody o vině a kárném opatření, obsahu skutku i právní kvalifikaci, je mu známa možná výše (rozpětí) kárného opatření ve smyslu §88 odst. 1 písm. b) kárného zákona a dohodu podepsal dobrovolně a bez nátlaku, přičemž důsledky uzavření této dohody a jejího schválení soudem (tedy zejména že kárný návrh nebude věcně projednán) jsou mu známy. II. Hodnocení kárného soudu [9] Usnesením ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 – 71, zaujal kárný soud názor, že „na základě §25 zákona č. 7/2002 Sb., lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudce přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle §314o a násl. trestního řádu“, přičemž tento institut již několikrát aplikoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 – 199, ze dne 18. 4. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 – 116, či ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 – 51). V rozhodnutí ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 – 5, pak uvedl, že „považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení. V prvé řadě jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného soudce (k tomu srov. výše citované rozhodnutí kárného senátu č. j. 11 Kss 8/2018-199).“ [10] Kárný soud se zabýval otázkou splnění zákonných předpokladů pro schválení dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na §25 kárného zákona vycházel přiměřeně z ustanovení §314r odst. 2 věty první trestního řádu (a contrario), dle nějž „soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu.“ Z povahy řízení o kárné odpovědnosti soudce za kárný delikt je pojmově vyloučena otázka rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Kárný soud má za to, že jelikož podání kárného návrhu dle §8 zákona č. 7/2002 Sb. nepředchází žádné řízení, natožpak řízení obdobné přípravnému řízení ve smyslu části druhé trestního řádu, je přiměřená aplikace §175a odst. 2 až 5, 7 a 8 trestního řádu vyloučena. Kárný soud na tomto místě pro úplnost podotýká, že ostatně ještě v době, kdy trestní řád zařazoval postup při sjednávání dohody o vině a trestu mezi případy nutné obhajoby [srov. §36 odst. 1 písm. d) trestního řádu; s účinností od 1. 10. 2020 již nejde o případ nutné obhajoby, neboť předmětné ustanovení trestního řádu bylo zrušeno čl. III bodem 3. zákona č. 333/2020 Sb.), dovodila judikatura kárného soudu, že při sjednávání dohody o vině a kárném opatření, resp. ani v navazujícím kárném řízení, nemusí kárně obviněný mít obhájce (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2020, č. j. 11 Kss 5/2019 – 62, odst. [5]). [11] V kárném řízení vždy třeba toliko posoudit, zda je předložená dohoda správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem a z hlediska druhu a výše navrženého kárného opatření. Skutkový stav přitom byl mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněným nesporný. Kárný soud shledal, že dohoda o vině a kárném opatření splňuje podmínky (přiměřeně aplikované) dle §175a odst. 1 trestního řádu a obsahuje náležitosti dle odst. 6 téhož zákonného ustanovení. [12] Při úvaze o přiměřenosti druhu a výměry sjednaného kárného opatření vycházel kárný soud z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, odst. [15], podle něhož aprobováním dohody o vině a kárném opatření nesmí být popřen smysl a účel kárného řízení. [13] V prvé řadě je třeba uvést, že sjednané kárné opatření (snížení platu) je v mezích zákonného rozpětí i doby trvání [srov. §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích]. Kárný soud pak při hodnocení přiměřenosti kárného opatření snížení platu o 5 % na dobu 6 měsíců zohlednil zejména sebereflexi kárně obviněného, jeho přístup k podanému kárnému návrhu (včetně skutečnosti sjednání samotné dohody o vině a kárném opatření) a také jeho předsevzetí, že se v budoucnu podobného pochybení vyvaruje. Rovněž přihlédl k tomu, že se kárně obviněný snažil nedůvodné průtahy v řízeních řešit ještě před tím, než byla jeho nadřízenými provedena prověrka předmětných spisů. Bez významu není ani skutečnost, že kárně obviněný dosud nebyl kárně stíhán (natož postižen) a průtahy v jednotlivých řízeních se pohybovaly v řádu nižších jednotek měsíců. Na druhou však stranu kárně obviněný zapříčinil nedůvodné průtahy ve více než dvou desítkách soudních řízení. Na základě těchto úvah shledal kárný soud sjednané kárné opatření přiměřeným spáchanému kárnému provinění a okolnostem jeho spáchání. K návrhu kárné navrhovatelky proto dohodu o vině a kárném opatření schválil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné. V Brně dne 17. června 2021 JUDr. Miluše Došková předsedkyně kárného senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.06.2021
Číslo jednací:13 Kss 3/2021 - 46
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
uznání viny - schválení dohody
Účastníci řízení:
Prejudikatura:13 Kss 5/2018 - 71
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2021:13.KSS.3.2021:46
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024