ECLI:CZ:NSS:2022:13.KSS.2.2022:55
sp. zn. 13 Kss 2/2022 - 55
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha,
JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., ve věci kárného navrhovatele: předseda
Okresního soudu v Ústní nad Labem, proti kárně obviněnému: Mgr. Jan David, soudce
Okresního soudu v Ústí nad Labem, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti
soudce ze dne 25. 2. 2022,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb.,
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
na návrh kárného navrhovatele
s e sc hv a l uj e d o ho da o v i ně a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 28. 4. 2022 v sídle
Nejvyššího správního soudu, na základě které
Mgr. Jan David,
soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem,
nar. X,
bytem X,
s e uz ná v á v i nný m
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
že
jako soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem způsobil průtah při vyhotovení rozsudku ve věci
sp. zn. 8 C 11/2011 tím, že rozsudek vyhlášený dne 29. 6. 2021 nevyhotovil ani v období ode dne
1. 1. 2022 do dne 28. 2. 2022,
t e dy
zaviněně porušil povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, vyplývající
z §79 odst. 1 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
čí mž s p ách a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za t o se m u u k l á dá
podle §88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb.
k árn é o p at řen í
důt k a .
II.
Podle §19 odst. 4 ve spojení s §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.
s e z a s t a v uj e
řízení o kárné odpovědnosti kárně obviněného pro jednání spočívající v tom, že
jako soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem způsobil průtah při vyhotovení rozsudku ve věci
sp. zn. 8 C 11/2011 tím, že rozsudek vyhlášený dne 29. 6. 2021 nevyhotovil v prodloužené lhůtě
podle §158 odst. 4 o. s. ř. do 29. 9. 2021 a ani do dne 31. 12. 2021,
protože kárný návrh byl v tomto rozsahu vzat zpět.
Odůvodnění:
I. Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Předseda Okresního soudu v Ústní nad Labem JUDr. Miroslav Kureš (dále jen „kárný
navrhovatel“) podal dne 25. 2. 2022 Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „kárný soud“)
podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“) návrh na zahájení
kárného řízení proti Mgr. Janu Davidovi, soudci Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále
jen „kárně obviněný“). Obvinil jej ze zaviněného porušení povinností soudce ve smyslu §87
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“),
konkrétně povinnosti rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů vyplývající z §79 odst. 1
věty druhé zákona o soudech a soudcích. To mělo spočívat v tom, že „jako soudce vyřizující
podle rozvrhu práce přidělenou občanskoprávní věc spisové značky 8 C 11/2011 se dopouští porušení povinností
soudce při vyřizování této věci, když ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 zaviněně nevyhotovil písemné znění rozsudku
vyhlášeného dne 29. 6. 2021 a to ani v prodloužené lhůtě podle §158 odst. 4 o. s. ř. do 29. 9. 2021
a ani do současné doby, přestože byl opakovaně na průtahy upozorněn a dne 17. 1. 2022 mu byla udělena výtka
podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích v platném znění. V porušování svých povinností
a v průtazích soudce Mgr. Jan David pokračuje i po dni 17. 1. 2022 a do současné doby rozsudek nevyhotovil.“
[2] V odůvodnění návrhu kárný navrhovatel upřesnil, že mu bylo dne 7. 12. 2021
místopředsedkyní soudu oznámeno, že kárně obviněný doposud nevyhotovil ve věci
sp. zn. 8 C 11/2011 písemné znění rozsudku vyhlášeného již dne 29. 6. 2021. Lhůta k vyhotovení
mu byla opakovaně prodlužována až do 29. 9. 2021 (dne 28. 7. 2021 a dne 15. 8. 2021); další
prodloužení nebylo možné. Kárně obviněný nereagoval na dotazy zástupkyně žalobců, kdy bude
rozsudek vyhotoven, ani na urgence znalce o proplacení znalečného. Dne 9. 12. 2021 proběhlo
s kárně obviněným projednání věci; neuměl vysvětlit, proč rozsudek není vyhotoven, situace
jej trápila a přislíbil sjednání nápravy. Soudce byl upozorněn na zjevné průtahy, citlivost a význam
věci a nutnost vyhotovit neprodleně (nejpozději do 31. 12. 2021) rozsudek; byla zmíněna
možnost podání kárného návrhu. Jelikož rozsudek nebyl v daném termínu stále vyhotoven, byl
s kárně obviněným stav věci opět projednán dne 17. 1. 2022 a za zjištěné průtahy v době
od skončení prodloužené lhůty 27. 9. 2021 (správně mělo být 30. 9. 2021) do 31. 12. 2021
mu byla udělena výtka ve smyslu §88a zákona o soudech a soudcích; byl opětovně upozorněn
na možnost podání kárné žaloby. Dalšími kontrolami spisu bylo zjištěno, že rozsudek nebyl
ani ke dni podání kárného návrhu písemně vyhotoven; kárně obviněný tedy nadále pokračoval
v průtazích hrubého charakteru, přičemž nebylo zřejmé, kdy rozhodnutí vyhotoví. Dle kárného
navrhovatele je nepochybné, že kárně obviněný postupoval neprofesionálně, liknavě
a nesoustředěně při vyřizování věci sp. zn. 8 C 11 /2011. Pro žalobce (který utrpěl pracovní úraz
s vážným poškozením zdraví) se jedná o právně významný spor, jde přitom o věc starou více
než 10 let a při vyřizování měla mít prioritu. Přístupem kárně obviněného došlo k dalšímu
neodůvodněnému stárnutí věci. Pokud byl již vyhlášen rozsudek, měl být bez průtahů vyhotoven.
Navrhovatel připouští, že jde o případ složitý na odůvodnění, pročež soudci byla prodloužena
lhůta k vyhotovení rozsudku. K osobě kárně obviněného navrhovatel uvádí, že soudce vykonává
funkci od 1. 9. 2016, kdy byl zařazen na sporné občanskoprávní oddělení. K dispozici
má zkušenou vyšší soudní úřednici, rejstříkovou vedoucí a asistenta. V osobním spise
má založeny zprávy o nedostatcích při výkonu soudcovské funkce, a to v podobě výtek ze dne
17. 12. 2018, 18. 3. 2019 a 17. 1. 2022.
[3] Kárně obviněný dle navrhovatele porušil povinnosti soudce tím, že po vyhlášení
rozhodnutí, i přes výzvy a domluvy ze strany vedení soudu a uloženou výtku, písemně
nevyhotovil rozsudek; tím došlo také k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů. S ohledem na vyšší intenzitu vytýkaného jednání kárně
obviněný naplnil skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích; nejedná se totiž o drobný nedostatek v práci soudce, který by mohl být postižen
výtkou. Kárný navrhovatel proto požadoval, aby byl kárně obviněný uznán vinným kárným
proviněním a bylo mu uloženo kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců.
II. Vyjádření kárně obviněného
[4] Kárně obviněný ve svém vyjádření ke kárnému návrhu předně uvedl, že uznává svou vinu
za shora specifikované kárné provinění. Skutková tvrzení kárného navrhovatele ohledně svého
průtahu s vyhotovením písemného znění rozsudku ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 (tj. konec
prodloužené lhůty k odeslání písemného vyhotovení rozsudku dne 29. 9. 2021, výtku za tyto
průtahy ze dne 17. 1. 2022, další pokračování v průtahu i po jejím udělení až do podání kárného
návrhu dne 25. 2. 2022) označil za nesporná. Konstatoval, že písemné vyhotovení rozsudku bylo
všem účastníkům rozesláno dne 28. 2. 2022. Uvedl, že má zájem s kárným navrhovatelem uzavřít
dohodu o vině a kárném opatření.
[5] Ministr spravedlnosti se k podanému kárnému návrhu nevyjádřil.
III. Předložená dohoda o vině a kárném opatření
[6] Kárnému soudu byla následně kárným navrhovatelem přeložena dohoda o vině a kárném
opatření uzavřená mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 26. 4. 2022 v sídle
Okresního soudu v Ústí nad Labem. Kárně obviněný v ní prohlásil, že „jako soudce vyřizující
podle rozvrhu práce přidělenou občanskoprávní věc spisové značky 8 C 11/2011 se dopouštěl porušení povinností
soudce při vyřizování této věci, když ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 zaviněně nevyhotovil písemné znění rozsudku
vyhlášeného dne 29. 6. 2021 a to ani v prodloužené lhůtě podle §158 odst. 4 o. s. ř. do 29. 9. 2021
a ani do současné doby, přestože byl opakovaně na průtahy upozorněn a dne 17. l. 2022 mu byla udělena výtka
podle §88a zákona c. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích v platném znění. V porušování svých povinností
a v průtazích soudce Mgr. Jan David pokračoval i po dni 17. 1. 2022 a předmětný rozsudek vyhotovil teprve dne
28. 2. 2022.“ Kárný navrhovatel a kárně obviněný se dohodli na uložení kárného opatření –
důtky.
IV. Ústní jednání
[7] Kárný soud za účelem projednání kárného návrhu a rozhodnutí o něm nařídil ústní
jednání na den 28. 4. 2022 (srov. §16 odst. 1 kárného zákona); činil tak totiž ještě
před obdržením uzavřené dohody o vině a kárném opatření. Jednání se konalo za osobní
přítomnosti kárného navrhovatele a kárně obviněného.
IV. 1 Přednesení návrhu na schválení dohody
[8] Kárný navrhovatel uvedl, že v době, kdy podával kárný návrh, předmětný rozsudek dosud
nebyl písemně vyhotoven; neznal ani časový horizont, v němž kárně obviněný hodlal situaci
napravit. Upozornil, že všechny lhůty v dané věci již uplynuly. Očekával, že po udělení výtky
kárně obviněnému bude průtahový stav odstraněn, což se nestalo. Nemohl déle čekat, neboť věc
byla stará a pro účastníky řízení právně důležitá; nezbylo mu než podat kárný návrh. Vzápětí poté
(dne 28. 2. 2022) byl kárně obviněným rozsudek vyhotoven, rozeslán účastníkům a následně
předložen krajskému soudu v rámci odvolacího řízení. Lhůty jsou již v dané věci normálně
dodržovány. Kárný navrhovatel konstatoval, že zvoleným postupem dosáhl požadovaného -
průtahový stav v dané věci skončil; byl proto ochoten přistoupit na uzavření dohody o vině
a kárném opatření. Původně navrhované kárné opatření bylo poměrně razantní, neboť mělo
motivační charakter; chtěl soudce donutit k tomu, aby rozsudek písemně vyhotovil. Kárně
obviněný soudí od roku 2016; převzal senáty s poměrně starými věcmi, z nichž již hodně spisů
zpracoval, kontrola u něj dopadla dobře. V řešené věci měl štěstí, že účastníci řízení nic
nenamítali; neobdržel žádnou stížnost na průtahy, situaci řešil v rámci sledování stavu věcí
z pozice vedení soudu. Navrhovatel připustil, že ještě může být podána žádost o odškodnění
za průtahy. Navrhl schválení uzavřené dohody o vině a kárném opatření.
IV. 2 Výhrady soudu k uzavřené dohodě
[9] Kárný soud upozornil navrhovatele na to, že jak kárný návrh, tak i uzavřená dohoda jsou
formulovány tak, že je kárně obviněnému vytýkán průtah trvající od vyhlášení rozsudku, přes
období, za nějž mu již byla udělena výtka, až do okamžiku podání kárného návrhu,
resp. v dohodě upřesněného data 28. 2. 2022 (jedná se o datum předcházející doručení kárného
návrhu soudu dne 7. 3. 2022). Soud proto požadoval od kárného navrhovatele sdělení, zda bylo
při precizaci předložené dohody skutečně jeho úmyslem postihnout kárně obviněného za průtah
trvající již od vyhlášení rozsudku až do jeho písemného vyhotovení, či nikoliv.
[10] Kárný navrhovatel konstatoval, že se jednalo toliko o formulační nepřesnost. Je si vědom
toho, že průtahové období, za nějž kárně obviněnému udělil výtku (od 27. 9. 2021
do 31. 12. 2021), nelze opětovně sankcionovat; nedomáhá se proto uložení kárného opatření
za toto období. Upozornil na to, že i od okamžiku doručení výtky kárně obviněnému (dne
17. 1. 2022) trvala dále jeho nečinnost s písemným vyhotovením rozsudku ještě měsíc a půl.
Potvrdil, že má zájem na skončení věci schválením dohody o vině a kárném opatření.
[11] Soud účastníkům sdělil, že po předběžném projednání věci dospěl k závěru, že jimi
předloženou dohodu ze dne 26. 4. 2022 (srov. odst. [6] tohoto rozhodnutí) by nebylo možné
schválit, a to právě s ohledem na časové vymezení skutku (kárného provinění) i obdobím, za nějž
již byl kárně obviněný jednou potrestán udělenou výtkou. Soud zároveň účastníky poučil,
že (novou) dohodu o vině a kárném opatření je možné uzavřít i při jednání.
IV. 3 Zpětvzetí části kárného návrhu a původní dohody
[12] Kárný navrhovatel výslovně konstatoval, že bere svůj kárný návrh ze dne 25. 2. 2022
částečně zpět, a to v rozsahu trvání průtahu kárně obviněného s vyhotovením písemného znění
rozsudku ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 v období od 27. 9. 2021 do 31. 12. 2021.
[13] Kárný navrhovatel a kárně obviněný dále shodně uvedli, že dohodu o vině a kárném
opatření původně uzavřenou dne 26. 4. 2022 v sídle Okresního soudu v Ústí nad Labem,
resp. návrh na její schválení, berou zpět.
IV. 4 Sjednání nové dohody
[14] Po přerušení jednání kárný navrhovatel sdělil, že mezi ním a kárně obviněným došlo
v den jednání v sídle Nejvyššího správního soudu k uzavření nové dohody o vině a kárném
opatření; tuto předložil soudu. Skutek (kárné provinění) v ní byl formulován tak, že kárně
obviněný „jako soudce vyřizující podle rozvrhu práce přidělenou občanskoprávní věc spisové značky
8 C 11/2011 se dopouštěl porušení povinností soudce při vyřizování této věci, když rozsudek vyhlášený dne
29. 6. 2021 nevyhotovil ani v období ode dne 1. 1. 2022 do dne 28. 2. 2022.“ Kárný navrhovatel a kárně
obviněný se dohodli na uložení kárného opatření – důtky.
IV. 5 Vyjádření kárně obviněného
[15] Kárně obviněný ke svému provinění uvedl, že situaci podcenil. Poukázal
na to, že se nejednalo o běžnou věc; měla pro něj netypický předmět řízení, obsahovala množství
podání jednotlivých účastníků a řadu důkazů, spis navíc převzal. Při zpětném pohledu mu připadá
neuvěřitelné, jak dlouho vyřízení věci trvalo. V každodenním pracovním procesu se mu ovšem
obtížně hledal čas na vyhotovení daného rozsudku. Připustil, že věc měla mít větší prioritu
s ohledem na stáří spisu i charakter předmětu řízení. Situace jej mrzí kvůli žalobcům, kteří dlouho
čekali na rozhodnutí. Konstatoval, že skutkové okolnosti, které jsou uvedeny v kárném návrhu,
jsou pravdivé; nehodlá je rozporovat.
[16] Kárně obviněný následně výslovně prohlásil, že rozumí podstatě dohody, právní
kvalifikaci skutku, dohodu uzavřel dobrovolně a jsou mu známy důsledky takového postupu.
IV. 6 Dokazování
[17] Kárný soud na jednání provedl pouze důkazy, které by mohly mít vliv na posouzení
přiměřenosti výše dohodnutého kárného opatření. Konstatoval podstatný obsah výtky ze dne
17. 1. 2022 (založené na č. l. 16 kárného spisu), vyjádření soudcovské rady Okresního soudu
v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2022 (založeného na č. l. 39 kárného spisu) a pracovního
hodnocení kárně obviněného ze dne 14. 4. 2022 (založeného na č. l. 42 kárného spisu). Kárný
soud dále ze své evidence postupem podle §13 kárného zákona zjistil, že kárně obviněný nebyl
v posledních pěti letech kárným soudem trestán.
IV. 7 Závěrečné řeči
[18] Kárný navrhovatel uvedl, že s konstatovanými posudky (pracovním hodnocením,
vyjádřením soudcovské rady) souhlasí a navrhuje, aby kárný senát nově uzavřenou dohodu
schválil.
[19] Kárně obviněný poděkoval za vstřícnost při uzavření dohody a připojil se k návrhu na její
schválení.
V. Posouzení věci kárným soudem
[20] Kárný soud považuje za nezbytné nejprve poukázat na svou ustálenou judikaturu v otázce
pojetí skutku v průtahových věcech s ohledem na dodržení zásady non bis in idem.
Např. v rozhodnutí ze dne 22. 11. 2021, č. j. 16 Kss 3/2021 – 173, shrnul, že „nelze totiž trestat
vytýkanou nečinnost kárně obviněného (ani bylo-li by prokázáno, že vedla ke vzniku průtahů v řízení) v období,
ve kterém byl již za typově stejný skutek potrestán předcházejícím kárným rozhodnutím. Opačný přístup by vedl
k tomu, že by byla opětovně vyvozována kárná odpovědnost téže osoby za skutek, za který již byla dříve
potrestána (viz výše taktéž zmíněné rozhodnutí č. j. 11 Kss 2/2016 - 143). Stručně řečeno, bylo-li již určité
období nečinnosti soudce předmětem postihu (ať již ve formě kárného opatření nebo výtky), nelze je v později
zahájeném řízení projednávat a takové řízení by muselo být zastaveno pro překážku věci rozhodnuté
(viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 31. 3. 2016, č. j. 11 Kss 4/2015 - 87). […] V určitém časovém
intervalu lze povinnost soudce podle §79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích porušit pouze jednou.
Z toho též plyne, že jen jednou za ni lze soudce postihnout. Množství a délka průtahů v konkrétních spisech jsou
v tomto smyslu „jen“ parametrem závažnosti jednání v rozporu s objektivním právem. Postih může mít podobu
výtky, dosahuje-li intenzita pochybení soudce nízké úrovně charakterizované podrobněji v §88a zákona o soudech
a soudcích (zde musí být splněn znak, že jde o drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování,
a současně musí být výtka postačující). Přesahuje-li pochybení soudce tuto úroveň, je na místě jej postihnout
v kárném řízení. Pokud však již jednou za určité období soudce byl za porušení povinnosti rozhodovat
v přiměřených lhůtách bez průtahů postižen, ať již výtkou nebo v kárném řízení, nemůže být postižen za totéž
období znovu a postižen může být za porušení uvedené povinnosti pouze v období jiném (navazujícím
či předcházejícím).“ Z výše citovaného pro projednávaný případ plyne, že kárně obviněného bylo
možné v tomto kárném řízení postihnout za jednání spočívající v průtahu s písemným
vyhotovením vyhlášeného rozsudku ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 pouze v takovém časovém
intervalu, za nějž dosud nebyl potrestán výtkou kárného navrhovatele ze dne 17. 1. 2022,
tj. v období od 1. 1. 2022 do 28. 2. 2022.
[21] Výrokem II. tohoto rozhodnutí zastavil kárný soud podle §19 odst. 4 ve spojení s §14
písm. a) kárného zákona řízení v rozsahu, v jakém kárný navrhovatel výslovně vzal během
jednání svůj návrh částečně zpět (srov. odst. [12] tohoto rozhodnutí). Řízení se tedy dále nevedlo
pro skutek, že kárně obviněný „jako soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem způsobil průtah
při vyhotovení rozsudku ve věci sp. zn. 8 C 11/2011 tím, že rozsudek vyhlášený dne 29. 6. 2021 nevyhotovil
v prodloužené lhůtě podle §158 odst. 4 o. s. ř. do 29. 9. 2021 a ani do dne 31. 12. 2021.“
[22] Kárný navrhovatel vzal zpět návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření
uzavřené dne 26. 4. 2022 v sídle Okresního soudu v Ústí nad Labem; kárný soud se proto touto
dohodou věcně vůbec nezabýval.
[23] Kárný navrhovatel a kárně obviněný během přerušení jednání uzavřeli v sídle Nejvyššího
správního soudu (novou) dohodu o vině a kárném opatření (srov. odst. [14] tohoto rozhodnutí);
oba přitom soudu navrhli, aby ji schválil. Právě tímto návrhem se soud zabýval a o něm
rozhodoval.
[24] Kárný soud předně konstatuje, že uzavření dohody o vině a kárném opatření v kárném
řízení je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, včetně závěru rozhodnutí ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 - 5).
[25] Vycházeje přiměřeně z §314r odst. 2 věty první trestního řádu (a contrario), dle nějž „soud
dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým
stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska
rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li,
že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu“ se kárný soud zabýval
otázkou splnění zákonných předpokladů pro schválení dohody o vině a kárném opatření.
[26] Předpokladem uzavření a schválení dohody je, že jednání, jehož se týká, má charakter
kárného provinění, a že ve vztahu k němu je návrh včasný. Z judikatury kárného soudu plyne,
že „za průtah je přitom třeba považovat postup rozporný s povinností soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách
plynoucí z §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v řízení podle občanského soudního řádu pak i z jeho §100
odst. 1. Průtahem je pak zejména nečinnost ve věci, tedy neprovádění nezbytných úkonů potřebných k jejímu
rozhodnutí, případně provádění úkonů formálních a pro rozhodnutí nepotřebných a pouze oddalujících rozhodnutí,
nenařízení jednání, je-li ho třeba, a nevydání rozhodnutí ve věci; to vše po určitou dobu, přičemž je zohledňována
judikaturou vymezená tzv. referenční doba. Tou je rozuměna doba, v níž soudce nemůže být činný proto, že jeho
pracovní zatížení vyžaduje provádění úkonů v řadě dalších věcí a neumožňuje mu soustředěnou pozornost
na každý jednotlivý spis - jde tedy o dobu, v níž je nečinnost soudce tolerovatelná. Tato doba je ve věcech
občanskoprávních zpravidla vnímána v rozmezí 3 – 4 měsíců (k tomu viz rozhodnutí tohoto soudu ze dne
29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013 - 83, či ze dne 29. 3. 2018, č. j. 11 Kss 5/2017 - 139). Nejde o dobu,
která je tolerována automaticky a v tomto rozsahu, vždy je třeba přihlížet ke všem okolnostem, např. ke složitosti
věci či k celkové době řízení. Pokud ovšem v referenční době není učiněn úkon, nastávají průtahy zahrnující celou
dobu řízení, neboť překročení referenční doby znamená, že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, aby bylo
zajištěno rozhodnutí věci v přiměřené době“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne
3. 9. 2019, č. j. 13 Kss 1/2019 - 191).
[27] Jednání, které je v projednávané věci obsahem dohody, je kárným proviněním ve smyslu
§87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Kárný soud také dospěl k závěru, že předložená
dohoda o vině a kárném opatření splňuje podmínky přiměřeně aplikovaného §175a odst. 1
trestního řádu a obsahuje náležitosti podle odst. 6 téhož zákonného ustanovení.
[28] O včasnosti kárného návrhu není pochyb.
[29] Při úvaze o přiměřenosti sjednaného druhu a výměry kárného opatření vycházel kárný
soud ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, odst. [15], podle něhož „aprobováním dohody o vině a kárném opatření nesmí být
popřen smysl a účel kárného řízení.“
[30] V prvé řadě je třeba uvést, že sjednané kárné opatření (důtka) je sankce, jejíž uložení
v kárném řízení zákon umožňuje [srov. §88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích].
Kárný soud při hodnocení přiměřenosti tohoto kárného opatření zohlednil ve prospěch kárně
obviněného především míru jeho sebereflexe, projevenou lítost nad spáchaným proviněním,
skončení průtahového stavu (zpracováním písemného vyhotovení vyhlášeného rozsudku a jeho
rozesláním účastníkům) bezprostředně po vyhotovení kárného návrhu a také samu skutečnost
sjednání dohody o vině a kárném opatření; bylo namístě reflektovat také to, že se jednalo
o průtah toliko v jediné věci. Kladně ve prospěch kárně obviněného vyznělo také vyjádření
soudcovské rady a pracovní hodnocení soudce. Na druhé straně kárný soud nepřehlédl délku
předmětného průtahu, která s přihlédnutím k období již postiženému výtkou, byla značně
excesivní; zohlednil také to, že kárně obviněného k nápravě stavu nevedly opakované výzvy
vedení soudu, ani udělená výtka. Právě na základě těchto úvah poměřoval kárný soud sjednané
kárné opatření spáchanému kárnému provinění a okolnostem jeho spáchání. Shledal jej
přiměřeným a proto výrokem I. tohoto rozhodnutí dohodu o vině a kárném opatření schválil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu