ECLI:CZ:US:2009:4.US.2452.09.1
sp. zn. IV. ÚS 2452/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání, o ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. Hanou Helešicovou, advokátkou, AK se sídlem v Břeclavi, J. Palacha 4, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. července 2007 č. j. 8 C 46/2007-82, spolu s návrhem na úhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv zaručených ústavním pořádkem, a to práva dle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhala zrušení shora označeného rozsudku. Dále stěžovatelka žádá, aby na základě ustanovení §62 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), uložil Ústavní soud okresnímu soudu povinnost uhradit jí náklady spojené s právním zastoupením v řízení o ústavní stížnosti ve výši 4 800 Kč.
Stěžovatelka brojila proti skutečnosti, že rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. července 2007 (8 C 46/2007-82) jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci Komerční bance a.s. částku 94 739,92 Kč s přísl. a na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit částku 18 965,30 Kč. Stěžovatelka se o pravomocném rozhodnutí dozvěděla teprve v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem pod sp. zn. 037 Ex 651/09 a z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. prosince 2008 č. j. 53 Nc 4607/2008-10, jímž byla nařízena exekuce na její majetek, z řádně doručeného usnesení o nařízení exekuce.
S rozsudkem se pak seznámila dne 4. srpna 2009 nahlédnutím do spisu Okresního soudu v Břeclavi.
Stěžovatelka vytýká okresnímu soudu, že řádně nezjišťoval její adresu pobytu, neboť se jí pokusil doručit pouze jedinou písemnost – platební rozkaz – na adresu, na které stěžovatelka přechodně bydlela a kterou uvedla jako korespondenční. Poté, kdy soud neuspěl, již v řízení nedoručoval, poněvadž zřejmě využil zjištění z jiného řízení o nedoručitelnosti zásilek na tuto adresu, ačkoli následně dotazem u Centrální evidence obyvatelstva zjistil stěžovatelčinu adresu trvalého pobytu, na níž se sice stěžovatelka po rozvodu nezdržovala trvale, avšak žila zde tchyně, která stěžovatelce poštu předávala a informaci o místě stěžovatelčina pobytu by poskytla. V důsledku neúplných zjištění o stěžovatelčině pobytu okresní soud usnesením ze dne 28. února 2007 (8 C 46/2007-79) ustanovil stěžovatelce opatrovnici – pracovnici tohoto soudu, čímž nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 27/2000, I. ÚS 204/2000, I. ÚS 559/2000, II. ÚS 843/08 a další). Ustanovená opatrovnice v řízení nehájila stěžovatelčiny zájmy, protože nepodala žádné vyjádření a nezúčastnila se jediného jednání, které bylo ve věci nařízeno a při kterém byl vyhlášen rozsudek napadený ústavní stížností .
V projednávané věci je stěžejní námitka stěžovatelky, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. ledna 2009 a účinným ode dne 1. července 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.
Podle §229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle §234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v §229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Namítá-li stěžovatelka neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jejích práv před tím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje. Požadavku stěžovatelky, aby Okresní soud v Břeclavi uhradil stěžovatelce náklady řízení před Ústavním soudem, vyhověno nebylo, neboť výsledek řízení ani jiné okolnosti případu tento postup neodůvodňují.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 2. listopadu 2009
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj