ECLI:CZ:US:2012:2.US.938.12.1
sp. zn. II. ÚS 938/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké ve věci navrhovatele Ing. J. K., zastoupeného JUDr. Alexejem Přečkem, advokátem se sídlem Ostravská 626, 199 00 Praha 9, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2011 č. j. 27 Co 221/2011-632 a rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. listopadu 2010 č. j. 5 C 132/96-586, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dle odůvodnění návrhu mělo se tak stát především nesprávným hodnocením důkazů ze strany obecných soudů a tím, že po celou dobu trvání procesu se soudy všech stupňů, jak stěžovatel (krom jiného) uvedl, záměrně a účelově vyhýbají vypořádání se s tvrzeními a důkazy jím navrženými a doloženými ve spisu. Stěžovatel dále obecným soudů vytkl celou řadu obecně formulovaných procesních pochybení a podjatost ve věci rozhodujících soudců.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí; z důvodů daných mezemi ústavněprávního přezkumu není oprávněn přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů; vyjma případů, kdy zjistí extrémní exces při realizaci důkazního procesu spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku těchto orgánů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další).
Poukaz na takový exces stěžovatel ve svých námitkách, ani ve vztahu k (případně ústavně nepřípustnému) nevyhovění důkaznímu návrhu (nálezy sp. zn. III. ÚS 376/03, IV. ÚS 570/03, III. ÚS 177/04, III. ÚS 501/04, II. ÚS 418/03 a další), nepředkládá. Artikuluje-li totiž v ústavní stížnosti námitky upínající se ke zjišťování skutkového stavu, tyto působí mimosměrně, resp. je nevymezuje vůči konkrétním úvahám soudu obsaženým v napadených rozhodnutích, z nichž se podávají rozhodovací důvody, jimiž závěry o svých skutkových zjištěních ve shodě s ústavní a zákonem jim přikázanou povinností podložily (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, §157 odst. 2 o. s. ř.). Povšechně formuluje stěžovatel také vady, dle nichž obecné soudy nevyhověly jeho důkazním návrhům.
Napadená rozhodnutí jsou přitom racionálně a logicky koherentně, z pohledu relevantního právního rámce i co do dílčích skutkových zjištění dostatečně odůvodněna. Lze takto na jejich obsah jako na ústavně souladný výraz kautely nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat. Námitka podjatosti soudců je formulována rovněž natolik obecně, že jí není možno - to i vzhledem k ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. - přisvědčit. Totéž se týká i ostatních stěžovatelem vytýkaných procesních pochybení.
Podává se z uvedeného, že stěžovatel, zastoupen kvalifikovaným právním zástupcem (§30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve zněních pozdějších předpisů), v převážném rozsahu neunesl břemeno tvrzení, které jej v řízení o ústavní stížnosti zatěžuje (srov. kupř. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/03 per analogiam, IV. ÚS 188/04, IV. ÚS 430/05).
Důsledkem uvedeného je, že porušení svých ústavních práv stěžovatel neprokázal; Ústavní soud za této situace stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 10. dubna 2012
Jiří Nykodým
předseda senátu Ústavního soudu