ECLI:CZ:US:2014:3.US.1328.14.1
sp. zn. III. ÚS 1328/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele O. P., t. č. Věznice Oráčov, zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 92, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2009 sp. zn. 8 To 95/2009 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2009 sp. zn. 5 T 25/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností, která byla podána jako poštovní zásilka dne 8. 4. 2014, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel podal ministru spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona, přičemž přípisem ze dne 17. 5. 2012 sp. zn. 341/2012-OD-SPZ byl vyrozuměn, že ministr spravedlnosti neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, a jeho podnět proto odložil.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do dne 31. 12. 2012 (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (uvedené ustanovení ve znění účinném ode dne 1. 1. 2013 předepisuje lhůtu dvou měsíců).
Takovým rozhodnutím zde bylo shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu.
Z uvedeného stěžovatelova procesního postupu (podnět k podání stížnosti pro porušení zákona) je patrné, že s obsahem rozhodnutí, napadených nyní projednávanou ústavní stížností byl již tehdy obeznámen (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2962/07 ze dne 17. 7. 2008 a sp. zn. III. ÚS 1506/08 ze dne 19. 2. 2009). Jestliže ústavní stížnost byla podána až dne 8. 4. 2014, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle citovaného §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.
Stěžovatel se mýlí, jestliže počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti odvozuje ode dne doručení vyrozumění o odložení opakovaného podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 25. 2. 2014 č. j. MSP-341/2012-OD-SPZ/8. Ústavní soud ve své obecně přístupné judikatuře dává konstantně najevo, že za poslední prostředek, poskytovaný zákonem k ochraně práva, podnět ke stížnosti pro porušení zákona považovat nelze, neboť ani sama stížnost pro porušení zákona není opravným prostředkem, který by byl oprávněn podat stěžovatel (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 9/94 ze dne 12. 5. 1994, U 11/2 SbNU 219, dále např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1149/11 ze dne 18. 5. 2011). Za procesní prostředek k ochraně práva je tudíž možné mít jen ten procesní (opravný) instrument, jenž je v dispozici účastníka řízení, a není závislý na rozhodnutí (uvážení) jiného subjektu (příslušného státního orgánu).
V důsledku toho nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj