ECLI:CZ:US:2014:4.US.2265.14.1
sp. zn. IV. ÚS 2265/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 125/2014-12 ze dne 22. 5. 2014, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podaným návrhem se navrhovatel ve smyslu §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydanému v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 9 As 125/2014.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci sp. zn. I. ÚS 3036/11), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s §30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické.
S právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již stěžovatel mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např. sp. zn. III. ÚS 2170/11, sp. zn. I. ÚS 2685/11, sp. zn. I. ÚS 2698/11 i již cit. sp. zn. I. ÚS 3036/11, v nichž Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebyla splněna. Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 15. července 2014
Tomáš Lichovník, v. r.
soudce zpravodaj