ECLI:CZ:US:2020:4.US.3253.20.1
sp. zn. IV. ÚS 3253/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Jitky Mancini, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2020 č. j. 20 Co 258/2020-36 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. června 2020 č. j. 6 C 104/2020-28, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a JUDr. Josefa Podhorského, advokáta, sídlem Masarykovo náměstí 102, Benešov, Mgr. Martina Keřta, advokáta, sídlem Sladkovského 2059, Pardubice, Mgr. Jana Kolečka, advokáta, sídlem Laudova 1025/9, Praha 17 - Řepy, a JUDr. Filipa Černého, Ph.D., advokáta, sídlem Slavíčkova 372/2, Praha 6 - Bubeneč, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 19. 11. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelčina stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž bylo rozhodnuto o nepřiznání stěžovatelce osvobození od soudních poplatků a neustanovení jí zástupce z řad advokátů, a to ve sporu, v němž se domáhá po vedlejších účastnících náhrady škody, kterou jí měli způsobit jejím zastupováním "ex offo".
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami; stěžovatelka především není zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, které trpěly stejnými vadami; v těchto případech byla na nedostatky opakovaně upozorněna (zejména s připomenutím, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu, resp. že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem) a poučena, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2738/17, sp. zn. IV. ÚS 287/18, sp. zn. III. ÚS 931/18, sp. zn. IV. ÚS 688/20, sp. zn. III. ÚS 1383/20). Stěžovatelka však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem a možnosti požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru (pozn. v některých případech tuto možnost stěžovatelka využila).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. prosince 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj