ECLI:CZ:US:2021:3.US.2927.21.1
sp. zn. III. ÚS 2927/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Ing. Jaromíra Houžvičky a 2) Jiřiny Houžvičkové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. července 2021 č. j. 14 Nc 5311/2021-70, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost, která brojí proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým se stěžovatelé domáhali určení neplatnosti opakované veřejné dražby dobrovolné, která se konala 14. 12. 2018. Dále stěžovatelé vznesli námitku podjatosti soudce Okresního soudu v Děčíně Mgr. Jiřího Gloce, všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem i Vrchního soudu v Praze. Stěžovatelé tvrdí, že v řízení bylo porušeno jejích základní právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aniž by podání jakkoli odůvodnili.
Ačkoli byli stěžovatelé již mnohokrát Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní podaný návrh zákonné podmínky řízení nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle §30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a určení lhůty podle §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
V právě posuzované věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatelé se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byli již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3790/13, sp. zn. III. ÚS 2344/13, sp. zn. I. ÚS 4024/14, sp. zn. I. ÚS 44/15, sp. zn. II. ÚS 112/2015, sp. zn. I. ÚS 1053/15, sp. zn. III. ÚS 2195/15, sp. zn. III. ÚS 3688/15, sp. zn. I. ÚS 3468/20 a dalších). Stěžovatelé tak již byli řádně poučeni, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si můžou advokáta opatřit.
V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožným stěžovatelům opakovaně v každé jejich věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatelů) přiměřeně použil ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2021
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj