ECLI:CZ:US:2022:4.US.667.22.1
sp. zn. IV. ÚS 667/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2021 č. j. 33 Cdo 3413/2021-304, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 3. 3. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelčina ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti obsahuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou splněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Zjistil přitom, že podání stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem a její ústavní stížnost postrádá věcné odůvodnění, natož ústavněprávní argumentaci. V ústavní stížnosti stěžovatelka toliko žádá o stanovení lhůty k odstranění vady povinného zastoupení do doby, než o její žádosti o přidělení advokáta ze dne 1. 3. 2022 rozhodne Česká advokátní komora.
3. Podle §29 a §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musejí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě zvláštní procesní plné moci (§31 odst. 2 téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§34 zákona o Ústavním soudu) tak, aby se jí vůbec mohl Ústavní soud zabývat. Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých stěžovatelových ústavně zaručených práv a svobod mělo podle něj dojít.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li stěžovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl již mnohokrát k závěru, že při opakovaném podávání vadných návrhů již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo téže osobě vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v předcházejících věcech opakovaně. Lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti. Proto je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přepjatě formalistickým (viz např. usnesení ze dne 24. 8. 2021 sp. zn. III. ÚS 2113/21 nebo ze dne 18. 6. 2021 sp. zn. IV. ÚS 1556/21; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz).
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na Ústavní soud obrátila již s více než devadesáti návrhy. Stěžovatelka byla mnohokrát poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, nebudou-li vady návrhu odstraněny (např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3399/16, II. ÚS 3891/17, II. ÚS 3975/17, III. ÚS 3829/17, I. ÚS 3518/17 nebo III. ÚS 2346/20). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelka již byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti (srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 44/04 ze dne 23. 9. 2004). Přesto stěžovatelka nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.
6. Jen pro úplnost Ústavní soud dodává, že důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti není ani sama skutečnost, že stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Takový postup volí stěžovatelka opakovaně, přičemž jak sama uvedla např. v ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 367/22, její žádost o určení advokáta je opakovaně zamítána pro nesplnění zákonných podmínek. Nadto uplynula od podání ústavní stížnosti v nynější věci již dostatečně dlouhá doba na to, aby stěžovatelka vady odstranila v případě, že by její žádost byla kladně vyřízena a stěžovatelka byla zastoupena advokátem.
7. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1039/18, I. ÚS 3300/21 nebo IV. ÚS 367/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2022
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj