| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 25 Cdo 1198/2019 | 28. 4. 2021 | A | Ve smyslu ustanovení §2021 odst. 1 o. z. nemusí věřitel písemně vyzvat dlužníka ke splnění dluhu zejména tehdy, není-li známa dlužníkova adresa nebo dlužník není schopen fyzicky výzvu převzít ze zdravotních důvodů anebo tehdy, nebude-li mít doručení výzvy žádné účinky, jelikož dlužník není schopen plnit závazky, dlužníkův závazek není platný podle §2019 odst. 2 o. z. nebo dluh zanikl pro nemožnost plnění podle §2026 odst. 2 o. z. Absenci výzvy neospravedlňuje pouhá domněnka věřitele, že dlužník není ochoten plnit svůj dluh. |
| 8 Tdo 271/2021 | 28. 4. 2021 | A | Jednočinný souběh přečinů výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 3 alinea první tr. zákoníku a zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku není vyloučen. |
| 28 Cdo 509/2021 | 27. 4. 2021 | A | Rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu ve smyslu ustanovení §82 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., k jehož vydání se nevyžaduje rozhodnutí stavebního úřadu o rozdělení pozemku, se rozumí i pravomocný rozsudek soudu o nahrazení projevu vůle povinné osoby uzavřít s oprávněnou osobou podle ustanovení §11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku v situaci, kdy tento pozemek sice není vhodný k vydání oprávněné osobě v celé své výměře, ale jeho převoditelnost je dána k části oddělené geometrickým plánem, jenž se stává nedílnou součástí rozsudku. |
| 6 Tdo 148/2021 | 21. 4. 2021 | A | Zpráva odeslaná a doručená prostřednictvím elektronické pošty (dále jen „e-mail“) je „jiným dokumentem uchovávaným v soukromí“ ve smyslu §183 odst. 1 tr. zákoníku, neboť každá e-mailová schránka, do níž jsou doručovány zprávy, je chráněna jedinečným přístupovým heslem a samotné zprávy jsou uchovávány na serverech, ke kterým nemají přístup neoprávněné osoby. Ačkoliv zpráva doručovaná e-mailem prochází jinými počítači předtím, než dosáhne cílový počítač, nelze z této skutečnosti dovodit, že by měla taková zpráva představovat formu veřejné komunikace, tedy komunikace, jež není vymezena konkrétními předem určenými subjekty. |
| 25 Cdo 2422/2019 | 15. 4. 2021 | A | Koncept sdílené újmy, která je důvodem ke snížení peněžité náhrady za neoprávněný zásah do osobnostních práv, je založen na úvaze, že nemajetková újma spočívající v duševním strádání skupiny blízkých osob je snášena lépe díky jejich vzájemné psychické podpoře a peněžitá náhrada této újmy není mechanickým součtem náhrad za újmu členů takové skupiny, neboť slouží k opatření hmotných a nehmotných statků, jež zmírňují nemajetkovou újmu poškozených a mohou přinášet užitky a požitky, které tuto újmu zmírní, více poškozeným současně. Pokud se souběžně na zásazích do osobnostních práv obdobnou formou podílelo více subjektů, které tuto újmu odčiňují, je to důvod ke snížení peněžité náhrady, jelikož újmy způsobené těmito subjekty se navzájem překrývají a adekvátní míra požitků, jimiž lze tyto újmy zmírnit, nemůže být určována prostým součtem náhrad od všech odpovědných subjektů. První zveřejnění informací, které zasáhne do soukromí dotčených osob, zpravidla vyvolává nejzávažnější a neji ... |
| Cpjn 202/2020 | 14. 4. 2021 | A | 1. Postupem podle ustanovení §777 o. z. nelze určit otcovství k dosud nenarozenému dítěti. 2. Návrh na určení otcovství k nenarozenému dítěti podle ustanovení §777 o. z. soud zamítne. |
| 31 Cdo 3679/2020 | 14. 4. 2021 | A | Smlouva o nájmu není neplatná jen proto, že stejná věc byla pronajata více smlouvami několika nájemcům. |
| 8 Tdo 246/2021 | 14. 4. 2021 | A | Pro závěr, že jde o nezvěstnou osobu ve smyslu §211 odst. 2 písm. a) tr. ř., není nutné, aby bylo vydáno rozhodnutí podle §66 o. z., podle něhož může soud za nezvěstného prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Postačí, že orgány činné v trestním řízení po takové osobě bezvýsledně pátraly nebo se bezvýsledně pokusily o provedení jejího výslechu, a zároveň bylo zjištěno, že opustila své bydliště, nepodala o sobě zprávu a není známo, kde se zdržuje. |
| 30 Cdo 1926/2020 | 13. 4. 2021 | A EU | Nedůvodně uplatněnou námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti podle čl. 26 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I bis), zamítne soud usnesením. |
| 28 Cdo 493/2021 | 12. 4. 2021 | A | Ve smyslu ustanovení §2994 o. z. lze též dát věc do užívání v rámci společenské úsluhy. |
| 20 Cdo 2432/2020 | 1. 4. 2021 | A | Novému projednání návrhu na uznání již dříve na území České republiky uznaného cizozemského rozhodnutí brání v souladu s §15 odst. 1 písm. c) zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, překážka věci rozsouzené. |
| 29 ICdo 112/2019 | 31. 3. 2021 | A | Právní jednání, jímž se dlužník k pohledávce svého (tvrzeného) věřitele vyjádří v seznamu závazků předloženému insolvenčnímu soudu podle §104 odst. 3 insolvenčního zákona tak, že ji nepopírá ani co do důvodu, ani co do výše, ba dokonce svůj postoj k takové pohledávce vyjádří tak, že pohledávku co do důvodu a výše „uznává“, není uznáním dluhu ve smyslu ustanovení §2053 o. z nejde (totiž) o právní jednání adresované věřiteli takové pohledávky. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky (§2390 o. z.) má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak ... |
| 29 ICdo 50/2019 | 31. 3. 2021 | A | Právní jednání, jímž dlužník uzavře zástavní smlouvu ke svému závodu, není jen proto právním jednáním, které vede k úpadku dlužníka. „Přiměřenou protihodnotou“ ve smyslu ustanovení §241 odst. 5 písm. a/ insolvenčního zákona se rozumí protihodnota majetkové povahy poskytnutá dlužníku. |
| 6 Tdo 1360/2020 | 31. 3. 2021 | A | Z hlediska zániku trestní odpovědnosti pachatele v důsledku účinné lítosti podle §33 tr. zákoníku nemusí ani samotná skutečnost, že byl odhalen jím spáchaný trestný čin, automaticky vylučovat dobrovolnost jednání pachatele, jímž zamezil nebo napravil škodlivý následek ve smyslu §33 písm. a) tr. zákoníku. Podstatné je jeho subjektivní vnímání toho, jestli mu v daném okamžiku bezprostředně hrozí trestní stíhání či nikoli. |
| 29 NSCR 103/2020 | 31. 3. 2021 | A | Insolvenční soud může schválit konečnou zprávu v jiném znění, než ve kterém ji předložil insolvenční správce, jde-li o změny nebo doplnění, které nemění základní obsah konečné zprávy (§304 odst. 4 písm. b/ insolvenčního zákona). Jestliže insolvenční soud v insolvenčním řízení, v němž je úpadek dlužníka řešen konkursem, pravomocně rozhodl podle ustanovení §298 insolvenčního zákona o vydání tzv. čistého výtěžku zpeněžení zajištění zajištěnému věřiteli dosaženého tak, že od výtěžku zpeněžení odečetl náklady spojené se správou a zpeněžením předmětu zajištění a částku připadající na odměnu insolvenčního správce (§298 odst. 2 insolvenčního zákona), pak k námitkám vzneseným k účelnosti a výši nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění v rámci námitek proti konečné zprávě (§304 odst. 2 insolvenčního zákona) již insolvenční soud při projednání a schválení konečné zprávy nepřihlíží (§298 odst. 3 část věty za středníkem insolvenčního zákona). |
| 29 NSCR 25/2019 | 31. 3. 2021 | A | 1. Lhůta k podání námitek proti zprávě pro oddlužení, uvedená v §398a odst. 4 insolvenčního zákona, je lhůtou procesní podání obsahující námitky proti zprávě pro oddlužení je včasné, je-li nejpozději posledního dne lhůty počítané od zveřejnění zprávy pro oddlužení podáno u soudu nebo odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. 2. K námitkám proti zprávě pro oddlužení podaným později než do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku, se nepřihlíží tím není dotčeno právo účastníka insolvenčního řízení poukázat před rozhodnutím insolvenčního soudu podle §404 nebo §405 insolvenčního zákona na rozpor zprávy pro oddlužení se skutečnostmi věcně podloženými dosavadním obsahem spisu. 3. Jestliže účastník insolvenčního řízení ve lhůtě uvedené v §398a odst. 4 insolvenčního zákona uplatní námitky proti zprávě pro oddlužení pouze blanketní formou (tedy tak, že proti zprávě pro oddlužení podává námitky, které odůvodní později), nejde o řádně a včas uplatněné námi ... |
| 32 Cdo 3237/2019 | 25. 3. 2021 | A | Na nakládání Státního pozemkového úřadu s pozemky, k nimž mu přísluší právo hospodaření, se ustanovení §60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdější předpisů, nevztahuje a nelze je aplikovat ani analogicky. |
| 27 Cdo 2023/2019 | 24. 3. 2021 | A | Autorskoprávní ochrana se nevztahuje jen na dílo jako celek, ale stejně tak i na jeho jednotlivé části (mimo jiné i na název a jména postav). Podmínkou jejich právní ochrany je, aby samy o sobě splňovaly pojmové znaky díla podle §2 odst. 1, respektive odst. 2, autorského zákona. Vnější ochrany tudíž požívá jen taková část autorského díla, která i sama o sobě, bez vztahu k dílu, vykazuje pojmové znaky autorského díla. Tyto závěry, mutatis mutandis, platí i o autorskoprávní ochraně zpracovaných děl a překladů. V těchto případech vedle sebe paralelně existuje jak prvotní dílo, které bylo zpracováno nebo přeloženo do jiného jazyka, tak zpracování (překlad) jako nové dílo samostatné, byť vzniklé odvozeně. Předmětem ochrany autorského práva není použitá metoda, respektive nápad, nýbrž tvůrčí, a proto chráněná činnost autora spočívající v tom, jak jím byl takový nápad (myšlenka, metoda) ve své vnější i vnitřní formě zpracován. |
| 30 Cdo 4133/2019 | 17. 3. 2021 | A EU | Provozní podmínky vazební věznice nejsou limitujícím faktorem pro podávání veganské stravy osobě umístěné ve vazbě (§2 věta druhá a §11 zákona č. 293/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ochrana základních práv jednotlivce je rovnocenná bez ohledu na to, je-li v sázce svoboda myšlení , svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení (článek 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). |
| 27 Cdo 451/2019 | 16. 3. 2021 | A | Úprava neúměrného zkrácení (§1793 odst. 1 o. z.) nedopadá na obchody s akciemi bez ohledu na to, zda tyto akcie byly přijaty k obchodování na některém (evropském) regulovaném trhu. |
| 22 Cdo 2957/2020 | 16. 3. 2021 | A | Právo ke vkladu na vkladní knížce není způsobilé být předmětem držby a nemůže dojít k jeho vydržení, neboť jeho povaha nepřipouští trvalý nebo opakovaný výkon. |
| 23 ICdo 56/2019 | 16. 3. 2021 | A | Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek §4 ... |
| 15 Tdo 110/2021 | 16. 3. 2021 | A | Zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod. Samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 ... |
| 22 Cdo 1826/2020 | 10. 3. 2021 | A | Soud nepovolí nezbytnou cestu přes jeden nebo více pozemků, nemá-li postaveno najisto, zda žadatel o nezbytnou cestu má zajištěn přístup přes další pozemky, které rovněž představují překážku pro spojení s veřejnou cestou. |
| 32 Cdo 3172/2020 | 2. 3. 2021 | A | Ustanovení §2809 o. z. nebrání smluvním stranám pojistné smlouvy sjednat si možnost odmítnutí pojistného plnění pro případ, že se oprávněná osoba bude domáhat pojistného plnění uvedením vědomě nepravdivých údajů o vzniku a okolnostech tvrzené pojistné události. |
| 29 ICdo 21/2019 | 25. 2. 2021 | A | I. Neúčinnost výhrady vlastnického práva dle §2134 o. z. působí v insolvenčním řízení vůči majetkové podstatě ze zákona a plnění dle takové kupní smlouvy náleží pro účely zpeněžení v insolvenčním řízení do majetkové podstaty kupujícího (dlužníka) dle §205 odst. 4 insolvenčního zákona. Tím se neúčinnost prosadí i vůči insolvenčním věřitelům, kteří jsou uspokojováni z majetkové podstaty. II. Dospěje-li insolvenční správce při pořizování soupisu majetkové podstaty dlužníka k závěru, že v držení dlužníka se nachází majetek, k němuž byla sjednána výhrada vlastnického práva tak, že nepůsobí vůči věřitelům dlužníka (kupujícího) [§2134 o. z.], je oprávněn sepsat takový majetek do majetkové podstaty dlužníka (jako majetek, na který se pohlíží jako na dlužníkův) a uplatnit tuto námitku jako obranu v řízení o vylučovací žalobě, kterou se prodávající domáhá vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka právě s poukazem na výhradu vlastnického práva. |
| 29 ICdo 23/2020 | 25. 2. 2021 | A | Dojde-li po zahájení sporu, v němž věřitel po dlužníku - obchodní společnosti vymáhá splnění dluhu, k rozdělení žalovaného (obchodní společnosti) odštěpením se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev (§243 odst. 1 písm. b/ bod 1. zákona č. 125/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů), může se věřitel domoci přistoupení nové nebo nových společností nebo družstev do řízení na straně žalovaného z titulu zákonného ručení za dluhy žalovaného (§257 odst. 1 uvedeného zákona) postupem dle §92 odst. 1 o. s. ř. Po rozdělení obchodní společnosti odštěpením se vznikem nových společností lze vyhovět návrhu žalobce, který po rozdělované společnosti vymáhá splnění nepeněžitého dluhu, na přistoupení nově vzniklých (nástupnických) společností do řízení jako dalších žalovaných (§92 odst. 1 o. s. ř.) z titulu ručení za dluhy rozdělované společnosti jen tehdy, bude-li při připuštění přistoupení do řízení zřejmé, že se žalobce vůči přistoupivším žalovaným domáhá peněžitého plnění (§2028 o ... |
| 29 NSCR 129/2019 | 25. 2. 2021 | A | To, zda věřitel hlasuje o přijetí způsobu oddlužení, nemá vliv na právní účinky jeho nesouhlasu s oddlužením dlužníka podle §389 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. července 2017. |
| 25 Cdo 700/2019 | 24. 2. 2021 | A | Uhradil-li škůdce (pojištěný) na základě rozhodnutí státního orgánu v řízení o náhradu škody poškozenému náklady řízení, má, za splnění podmínek §45 zákona č. 37/2004 Sb. a §8 zákona č. 168/1999 Sb., právo na náhradu těchto nákladů vůči pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s nímž uzavřel pojistnou smlouvu před 1. 1. 2014. |
| 30 Cdo 3169/2019 | 24. 2. 2021 | A | Dospěje-li v řízení o žalobě nezletilých žalobců - cizinců zastoupených jejich rodiči soud k závěru, že žalobci nemají procesní způsobilost a jejich rodiče v rámci rodičovské odpovědnosti za ně nemohou před soudem jednat, a proto pro podání žaloby je třeba schválení opatrovnického soudu, nemůže bez dalšího rozhodnout o zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. pro nedostatek podmínky řízení, který se nezdařilo odstranit, jestliže předtím opatrovnický soud zastavil řízení o schválení úkonu z důvodu nedostatku pravomoci (mezinárodní příslušnosti). Dojde-li soud k závěru, že zde není jiný (mezinárodně příslušný) soud, který by o udělení souhlasu mohl rozhodnout, případně že rozhodnutí takového soudu je pro žalobce (jejich rodiče) reálně nedosažitelné, musí si v takovém případě otázky jinak vyhrazené opatrovnickému soudu posoudit sám se závěrem o tom, zda je nedostatek podmínky řízení vůbec dán. |
| 29 NSCR 38/2020 | 24. 2. 2021 | A | Ustanovení §395 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. června 2019, jež ukládá insolvenčnímu soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, se použije pouze tehdy, bylo-li v (předchozím) insolvenčním řízení takové rozhodnutí vydáno (až) v době od 1. června 2019. |
| 29 ICdo 34/2020 | 17. 2. 2021 | A | Nejde-li o některý z případů uvedených v §40a části věty za středníkem insolvenčního zákona, je pohledávka vzniklá po rozhodnutí o úpadku dlužníka ve sporu, v němž osoba, která je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními (§229 odst. 3 insolvenčního zákona), vymáhá pohledávku dlužníka za jeho dlužníkem, tím, že soud tuto osobu zaváže k náhradě nákladů řízení, pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení §168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. |
| 8 Tz 20/2020 | 17. 2. 2021 | A | Rozhodnout o nároku na náhradu dlužného výživného jako majetkové škody, jež byla poškozenému způsobena, ve smyslu §43 odst. 1 věty poslední tr. ř. lze podle §228 odst. 1 tr. ř. (popř. i podle §229 odst. 1, 2 tr. ř.) pouze za předpokladu, že o nároku na výživné dosud nebylo rozhodnuto v občanskoprávním řízení. Bylo-li však o vyživovací povinnosti obviněného pro relevantní období páchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 tr. zákoníku již rozhodnuto, třeba i nepravomocně, v občanskoprávním řízení, představuje takové rozhodnutí překážku podání návrhu poškozeného na rozhodnutí o povinnosti obviněného k náhradě škody podle §44 odst. 3 tr. ř. |
| 7 Td 7/2021 | 17. 2. 2021 | A | Místem spáchání trestného činu kuplířství podle §189 odst. 1 tr. zákoníku z hlediska místní příslušnosti soudu (§18 odst. 1 tr. ř.) je místo, kde pachatel jiného přiměje, zjednává, najímá, láká nebo svádí k provozování prostituce, popřípadě místo, kde pachatel kořistí z prostituce provozované jiným, tedy kde z ní získává majetkový prospěch. Není jím však bez dalšího místo, kde byla prostituce prováděna. |
| 3 Tdo 93/2021 | 17. 2. 2021 | A | Není porušením zásady ne bis in idem, a není tedy dán důvod nepřípustnosti trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. k) tr. ř., pokud je pachatel, který v úmyslu vylákat plnění z pojištění úmyslně vyvolal pojistnou událost (dopravní nehodu), uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 2 tr. zákoníku, ačkoliv byl v souvislosti s touto dopravní nehodou již předtím příslušným správním orgánem postižen za přestupek podle §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, spočívající v porušení §4 písm. a), písm. b) a §5 odst. 1 písm. b) tohoto zákona tím, že se řádně nevěnoval řízení motorového vozidla. |
| 28 Cdo 3772/2018 | 16. 2. 2021 | A | Za přiměřenou a rozumnou výši peněžité náhrady za nevydané pozemky podle §16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) lze pokládat (s výhradou změny poměrů) šestinásobek ceny odňatých nemovitostí určené podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. |
| 25 Cdo 801/2020 | 11. 2. 2021 | A | Svolení k zachycení podoby člověka zakládá nevyvratitelnou domněnku souhlasu též k rozmnožování a rozšiřování podoby člověka obvyklým způsobem, jak je mohla vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat osoba průměrných vlastností. Použití zachycené podoby nepřiměřeným způsobem nebo v rozporu s nedotknutelnými osobnostními zájmy zachyceného je bez ohledu na předchozí souhlas neoprávněné. |
| 26 Cdo 1811/2020 | 10. 2. 2021 | A | Městská část spravující jednotky, které jí svěřil vlastník - hlavní město Praha, má právní zájem na odstranění vad prohlášení podle §1168 o. z. Účastníky řízení podle §1168 o. z. o odstranění vad prohlášení musí být všichni vlastníci jednotek dotčení vadami prohlášení. |
| 8 Tdo 1406/2020 | 10. 2. 2021 | A | Vazební zasedání, Výpověď obviněného §73f odst. 2, §207 odst. 2 tr. ř. I. Podle §207 odst. 2 tr. ř. lze v hlavním líčení přečíst protokol o výpovědi obviněného učiněné po náležitém poučení ve vazebním zasedání (§33 odst. 1, 2 a 5 tr. ř.), jemuž nebyl přítomen obhájce obviněného, neboť jeho účast ve vazebním zasedání není nutná (§73f odst. 2 tr. ř.). Nutná obhajoba §36 odst. 3 tr. ř. II. Počátek nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. ř. se odvíjí od vzniku důvodně založeného podezření, že v projednávaném činu lze spatřovat trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. O tom je třeba obviněného v průběhu trestního stíhání neprodleně vyrozumět (např. ve smyslu §160 odst. 6 tr. ř., §190 odst. 2 tr. ř., případně §225 odst. 2 tr. ř.) a zároveň jej vyzvat ke zvolení obhájce. Důvod takové změny musí vyplynout z výsledků provedeného dokazování, nemůže jím být jen přesvědčení obviněného, že na základě jeho výpovědi mělo dojít k jinému p ... |
| 25 Cdo 8/2020 | 28. 1. 2021 | A | Neúspěšná obrana v soudním sporu o průchod žalobce k nemovitosti přes pozemek žalovaného není sama o sobě neoprávněným zásahem do osobnostního práva žalobce. Běžnou povahu sousedské neshody v občanskoprávní rovině již přesahuje a do práva žalobce na soukromí a na důstojnost zasahuje jednání žalovaného, který po skončení sporu nerespektoval vykonatelné soudní rozhodnutí o zřízení věcného břemene cesty způsobem, pro který byl pravomocně odsouzen trestním soudem pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§208 odst. 2 trestního zákoníku). |
| 22 Cdo 3428/2020 | 28. 1. 2021 | A | Je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazen hypoteční úvěr na nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, ve které bydlí (respektive ji užívá) rodina manželů, a jde-li tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Kdyby částka vynaložená na splátky hypotečního úvěru byla stejná nebo nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Kdyby však měsíční splátky hypotečního úvěru byly vyšší než náklady na zajištění obdobného bydlení z jiného právního důvodu, bude třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo vynaloženo na splátky hypotečního úvěru. |
| 5 Tdo 1345/2020 | 27. 1. 2021 | A | Zpronevěra, Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, Souběh (konkurence) trestných činů §206, §254 odst. 1 tr. zákoníku I. Zakrývání vlastní zpronevěry peněz falšováním účetnictví vedeného týmž pachatelem je možno vyjádřit souběhem trestných činů zpronevěry podle §206 tr. zákoníku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 tr. zákoníku. Zpravidla půjde o vícečinný souběh, pokud zpronevěra předchází takovému falšování, není však vyloučen ani jednočinný souběh, jsou-li obě jednání vzájemně provázána natolik, že je nelze od sebe vzájemně oddělit. V takovém případě však lze škodu zásadně zohlednit jen v rámci ustanovení §206 tr. zákoníku, neboť jen jednání spočívající v přisvojení si svěřené věci je příčinou vzniku škody. Výrok rozhodnutí, Řízení o odvolání, Pokračování v trestném činu, Skutek §12 odst. 12, §120 odst. 3, §258 odst. 2 tr. ř., §116 tr. zákoníku II. Výrok rozsudku soudu prvního stupně o jednom z více dílčích útoků téhož pokračujícího trest ... |
| 30 Cdo 638/2019 | 27. 1. 2021 | A EU | Má-li být v České republice uznáno rozhodnutí vydané soudem jiného členského státu podle článku 36 odst. 1 nařízení Brusel I bis, tj. mají-li být danému rozhodnutí přiznány stejné účinky, které má na území státu, v němž bylo vydáno, musí účastník řízení, který se uznání rozhodnutí v řízení před českým soudem dovolává, předložit podle článku 37 odst. 1 nařízení Brusel I bis vedle vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti, také osvědčení vystavené podle článku 53. Soud jiného členského státu Evropské unie lze považovat za příslušný podle článku 29 odst. 3 nařízení Brusel I bis, jestliže již dle okolností případu jeho příslušnost nemůže být zpochybněna, a to proto, že nejde o věc, ve které by měly výlučnou příslušnost ve smyslu článku 24 nařízení Brusel I bis soudy jiného členského státu, předmětný soud se sám neprohlásil za nepříslušný a žalovaný již nemůže pro svou účast na řízení ve smyslu článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis nedostat ... |
| 29 ICdo 23/2019 | 27. 1. 2021 | A | Tím, že insolvenční správce dlužníka (původního schovatele) získal zpět prostředky, které dlužník neoprávněně vyplatil třetí osobě z advokátní úschovy, se obnovila (měla obnovit) správa cizího majetku (vymožených prostředků) schovatelem pro složitele. Jsou-li tyto prostředky po jejich navrácení v majetkové podstatě rozpoznatelné (což by při řádné správě majetkové podstaty mělo platit), má osoba oprávněná žádat o vydání předmětu úschovy k dispozici vylučovací nárok podle ustanovení §225 a násl. insolvenčního zákona. |
| 29 Cdo 168/2019 | 14. 1. 2021 | A | Nevydá-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku potvrzení o tom, že úhradou zajištěné pohledávky do konkursní podstaty zaniklo zástavní právo váznoucí na nemovitostech, které pohledávku zajišťovaly, a posuzuje-li se zánik zástavního práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou podanou proti správci konkursní podstaty určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem právo domáhat se soudně vydání potvrzení o zániku zástavního práva zástavní dlužník nemá. Nevydá-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku na jeho žádost písemné potvrzení (kvitanci) o tom, že do konkursní podstaty zcela nebo zčásti uhradil zajištěnou pohledávku, a posuzuje-li se splnění povinnosti vystavit takové potvrzení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou ... |
| 31 Cdo 1475/2020 | 13. 1. 2021 | A | Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu ustanovení §205 písm. f/ o. s. ř. skutečnost, že po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně učinil jednostranný hmotněprávní úkon směřující k započtení své pohledávky proti vymáhané pohledávce to platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud bude o této obraně žalovaného rozhodovat ve skutečnosti v jediné instanci. Odvolací soud však k takovému kompenzačnímu projevu přihlédne jen tehdy, nebrání-li posouzení jeho důvodnosti, že je (musí být) spojen s nepřípustným uplatněním těch skutečností, jež se týkají důvodu vzniku (pravosti), výše a splatnosti pohledávky žalovaného užité k započtení, jež nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo dokonce před podáním žaloby o zaplacení vymáhané pohledávky. Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávní ... |
| 7 Td 61/2020 | 6. 1. 2021 | A | Pro určení věcné příslušnosti soudu podle §16 a §17 tr. ř. je v trestních řízeních, která byla ve smyslu §12 odst. 10 tr. ř. a §158 odst. 3 tr. ř. zahájena do 30. 9. 2020, rozhodné znění §138 odst. 1 tr. zákoníku účinné do 30. 9. 2020, jak vyplývá z čl. II zákona č. 333/2020 Sb. Okamžik podání obžaloby či jiného srovnatelného návrhu státním zástupcem je pro takové posouzení bez významu. |