ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.370.2018:17
sp. zn. 2 As 370/2018 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému:
Krajský soud v O s t r a v ě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, proti usnesení
žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. 25 A 82/2018 - 9, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2018, č. j. 25 A 112/2018 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil u Krajského soudu v Ostravě žalobou proti
usnesení tohoto soudu ze dne 13. 8. 2018, č. j. 25 A 82/2018 - 9. Krajský soud usnesením
ze dne 22. 10. 2018, č. j. 25 A 112/2018 – 10, tuto žalobu odmítl s odůvodněním, že žalobou
napadené rozhodnutí bylo vydáno jakožto rozhodnutí soudu v soudním řízení správním. Správní
žaloba podle §65 s. ř. s. není přípustná, směřuje-li proti rozhodnutí soudu ve správním
soudnictví.
[2] Stěžovatel podal proti posledně uvedenému usnesení kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud opakovaně vyhodnotil okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2012,
č. j. 2 As 45/2012 - 11, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Stěžovatel svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a znevažující formou a nesoudí
se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (srov. k tomu
obdobně rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). Z evidence zdejšího soudu
je patrné, že množství stěžovatelem vedených sporů se v průběhu času rapidně zvyšuje. Pouhá
skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená,
že by jeho žádostem nebo jiným podáním nemělo být vyhověno. Rozhodující je však sériovost
a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela
identických argumentů.
[4] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti,
protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel opět veden
snahou vést „spor pro spor“. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné – stěžovatel
napadá u jednoho krajského soudu jiné jeho rozhodnutí, případně rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu, které ani žalobou napadeno být logicky nemůže, přičemž tyto své úkony
dále řetězí – a kasační stížnost proti odmítavému usnesení Krajského soudu v Ostravě
je tak zcela zjevně bez naděje na úspěch. Nejvyšší správní soud v souladu se zásadou
hospodárnosti řízení nepřistoupil k provedení standardních procesních úkonů, tj. nevyzval
stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti a k předložení plné
moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Zdejšímu soudu
je totiž z úřední činnosti známo (srov. např. věci vedené pod sp. zn. 7 As 176/2012
či sp. zn. 2 As 245/2015), že shora uvedené výzvy vůči stěžovateli neplní svůj účel a nevedou
k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají písemný „ping pong“ mezi
stěžovatelem a zdejším soudem, který prodlužuje řízení o kasační stížnosti o několik týdnů
až měsíců. Stěžovatel zpravidla požádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však tyto žádosti zamítne,
neboť shledá kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem řízení pak obvykle bývá
jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz např. usnesení ze dne 4. 11. 2015,
č. j. 2 As 223/2015 - 43 či ze dne 8. 10. 2015, č. j. 3 As 185/2015 - 40, která byla stěžovateli
doručena a jejichž obsah je mu proto znám).
[5] Nejvyšší správní soud nepochybuje, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se opakoval i v nynější věci. Jako v jiných obdobných věcech (srov. např. usnesení ze dne
30. 11. 2015, č. j. 6 As 262/2015 – 7) proto i tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud a limine
odmítá pro vady podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s., s odkazem na odůvodnění,
jehož se stěžovateli již bezpočtukrát dostalo, např. právě v posledně citovaném usnesení
č. j. 6 As 262/2015 - 7.
[6] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. listopadu 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu