Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.02.2016, sp. zn. 29 Cdo 2383/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2383.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2383.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 2383/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně JUDr. Sylvy Rychtalíkové , advokátky, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 521/57, PSČ 101 00, jako insolvenční správkyně dlužníka GSMobile Group, a. s., se sídlem v Praze 9, Veselská 699, PSČ 199 00, identifikační číslo osoby 26 46 59 31, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 938/37, PSČ 120 00, proti žalovanému L. D. , zastoupenému JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, PSČ 120 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 450/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. září 2013, č. j. 5 Cmo 149/2013-217, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 4. září 2013, č. j. 5 Cmo 149/2013-217, potvrdil rozsudek ze dne 11. září 2012, č. j. 7 Cm 450/2009-143, a to ve výrocích, jimiž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 5. března 2010, č. j. 7 Cm 450/2009-20, v rozsahu směnečného peníze 329.277,59 Kč s 6% úrokem od 17. října 2009 do zaplacení, směnečné odměny 1.138,- Kč, jakož i v rozsahu, jímž žalovanému uložil zaplatit státu na soudním poplatku 13.480,- Kč. Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §175 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), ve znění účinném do 31. prosince 2012, na ustanovení čl. I. §10 a §16 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, jakož i na nález pléna Ústavního soudu ze dne 16. října 2012, sp. zn. Pl. ÚS 16/12 (dále též jen „nález“) – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovanému se prostřednictvím včas uplatněných a řádně odůvodněných námitek správnost směnečného platebního rozkazu ve shora uvedeném rozsahu zpochybnit nepodařilo. Přitom, zdůraznil, že: 1) Důkazní břemeno ohledně žalovaným tvrzeného porušení dohody o vyplňovacím oprávnění k blankosměnce tíží žalovaného. 2) Námitka „neplatnosti“ dodatku č. 2 ke smlouvě o obchodních vztazích ze dne 27. září 2002 z důvodu, že nebyl jménem GSMobile Group, a. s. (remitenta) podepsán osobou oprávněnou, žalovanému nepřísluší. 3) Remitent je na směnce označen způsobem nevzbuzujícím pochybnosti ohledně jeho identifikace; okolnost, že v údaji obchodní firmy remitenta je místo „Mobile“ uvedeno „Mobil“ pochybnosti nevzbuzuje. 4) Skutečnost, že žalovaný jako výstavce (vlastní) směnky za její zaplacení převzal rovněž směnečné rukojemství, nemá za následek neplatnost směnky. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když napadené rozhodnutí řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil a žalobu zamítl. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dovolání žalovaného, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovolatelem zpochybněno, odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž: 1) Důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (tj. námitek majících původ v mimosměnečných vztazích účastníků) nese žalovaný směnečný dlužník [srov. rozsudek ze dne 2. března 1999, sp. zn. 32 Cdo 2383/98, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod číslem 84, jakož i rozsudek ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 1650/2007 a důvody usnesení ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 4405/2008, uveřejněného pod číslem 30/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 30/2011“)]. 2) Za odůvodněné lze považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a (současně) na jakých skutkových okolnostech žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu zakládá. Žalovaný přitom nemůže – se zřetelem k zásadě koncentrace řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu – po uplynutí lhůty k podání námitek uplatňovat takovou obranu, která nebyla uvedena již v námitkách (viz rozsudek ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 2270/2007, uveřejněný pod číslem 3/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody R 30/2011). 3) K argumentaci dovolatele (a odvolacího soudu) nálezem sp. zn. Pl. ÚS 16/12, srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 1260/2013, ze dne 28. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1135/2013 a ze dne 30. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 4257/2013, včetně tam obsažených odkazů na usnesení Ústavního soudu ze dne 7. února 2013, sp. zn. II. ÚS 4542/12, ze dne 2. dubna 2013, sp. zn. I. ÚS 718/13 a ze dne 7. května 2013, sp. zn. I. ÚS 717/13; to vše v situaci, kdy žalovaný směnku nepodepsal jako spotřebitel. 4) Nedostatku zmocnění jednající osoby, respektive překročení zmocnění jednající osoby, se může dovolat pouze ten, k jehož ochraně je možnost zprostit se povinnosti vyplývající z právního úkonu takovou osobou učiněného, to jest ten, za koho byl úkon učiněn (k tomu srov. rozsudek ze dne 25. října 2005, sp. zn. 29 Odo 914/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 1, jakož i rozsudek ze dne 29. srpna 2007, sp. zn. 29 Odo 1635/2005, uveřejněný pod číslem 49/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.) Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 2. 2016 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/24/2016
Spisová značka:29 Cdo 2383/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2383.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Směnky
Dotčené předpisy:§175 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012
§10 předpisu č. 191/1950Sb.
§16 předpisu č. 191/1950Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-05-24