ECLI:CZ:NSS:2020:8.AS.39.2020:25
sp. zn. 8 As 39/2020-25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze
dne 17. 6. 2019, čj. 10.01-000497/19-002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2020, čj. 5 A 92/2019-38,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení
v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým městský soud zastavil řízení
o žalobě proti shora uvedenému rozhodnutí žalované pro nezaplacení soudního poplatku. Poté,
co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a předložení plné moci udělené
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, požádal stěžovatel o osvobození
od soudního poplatku a podal návrh na ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud jeho žádosti
zamítl usnesením ze dne 10. 6. 2020, čj. 8 As 39/2020-18.
[2] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)].
Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační
stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Výše označeným usnesením ze dne 10. 6. 2020 proto Nejvyšší správní soud stěžovatele
vyzval k zaplacení soudního poplatku a doložení plné moci zástupce ve lhůtě 15 dnů. Zároveň jej
poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti zastaví, resp. v případě nedoložení plné moci kasační stížnost odmítne.
Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 17. 6. 2020. Poslední den patnáctidenní lhůty proto
připadl na čtvrtek 2. 7. 2020.
[4] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
ve spojení s §120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, který v §9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této
lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[5] Dne 1. 7. 2020 Nejvyšší správní soud obdržel podání stěžovatele, ve kterém tvrdí, že byl
v minulosti osvobozen Exekutorským úřadem Přerov od placení soudního poplatku za dovolání,
z čehož vyplývá, že nemá dostatek prostředků na zaplacení soudního poplatku ani nyní. Tuto
skutečnost podle stěžovatele Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 10. 6. 2020 nijak nezmínil.
[6] Nejvyšší správní soud se s ohledem na výše uvedené zabýval otázkou, zda se v případě
shora zmíněného podání z hlediska obsahu nemůže jednat o opakovanou žádost o osvobození
od soudního poplatku, o níž by měl znovu rozhodnout v rámci samostatného usnesení. Podle
ustálené judikatury jsou soudy povinny rozhodnout o opakované žádosti o osvobození
od soudních poplatků či o návrzích na ustanovení zástupce v rámci jednoho řízení pouze tehdy,
obsahuje-li žádost či návrh nové, dříve neuplatněné skutečnosti, svědčící např. o změně poměrů
účastníka (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, čj. 4 Ans 5/2008-65, nebo ze dne 16. 12. 2015,
čj. 8 As 145/2015-12). Tento závěr byl potvrzen také judikaturou Ústavního soudu (srov. nález
sp. zn. I. ÚS 1439/09 ze dne 20. 1. 2010). Stěžovatel totožný důvod pro osvobození, tedy tvrzené
(avšak nijak nedoložené) osvobození od soudního poplatku exekučním úřadem, uváděl již ve své
původní žádosti, jak Nejvyšší správní soud ostatně rekapituloval v odst. [3] usnesení ze dne
10. 6. 2020. Stěžovatel má pravdu, že se Nejvyšší správní soud touto skutečností v daném
usnesení blíže nezabýval, avšak činil tak z důvodu, že žádost stěžovatele zamítl pro zjevnou
neúspěšnost kasační stížnosti ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s. V takovém případě se již Nejvyšší
správní soud majetkovými poměry žadatele blíže nezabývá. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší
správní soud o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval, jelikož
v ní stěžovatel neuvedl žádnou novou skutečnost.
[7] Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle §4 odst. 1 písm. d) zákona
o soudních poplatcích vznikla stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek společně s podáním
kasační stížnosti. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená usnesením ze dne 10. 6. 2020
byla tedy pouze lhůtou dodatečnou (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost byl splatný
již okamžikem jejího podání.
[8] Stěžovatel v uvedené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, ani nedoložil plnou moc udělenou
zástupci, a to i přesto, že byl o negativních důsledcích řádně poučen. Nebyla tedy splněna
základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní
soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[9] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další
vadu své kasační stížnosti, a to absenci zastoupení advokátem, přestože k tomu byl usnesením
rovněž vyzván, nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s.,
neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před
odmítnutím návrhu (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016-29,
ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016-35, ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016-70 či ze dne
22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017-35).
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. července 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu