ECLI:CZ:NSS:2012:9.AS.100.2012:29
sp. zn. 9 As 100/2012 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: S. A. proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací
středisko cizinců Zastávka, se sídlem Havířská 514, Zastávka u Brna, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 22. 2. 2012, č. j. CPR-2532/ČJ-2012-004025-ZZC, o zajištění za účelem
správního vyhoštění, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 19. 4. 2012, č. j. 36 A 14/2012 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2012, č. j. CPR-2532/ČJ-2012-004025-
ZZC, kterým byl zajištěn za účelem správního vyhoštění z území členských států Evropské unie
podle §124a zákona č. 326/199 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž doba trvání zajištění byla podle §124
odst. 3 citovaného zákona stanovena na 90 dní a je shodná s dobou vykonatelnosti.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení,
mezi které patří i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
ode dne doručení rozhodnutí s tím, že zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 s. ř. s., které stanoví,
že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle ustanovení §40 odst. 2
s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který počátek lhůty určil.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadený
rozsudek krajského soudu, který obsahoval rovněž poučení o možnosti podat proti němu
ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení kasační stížnost u Nejvyššího sp rávního soudu, byl
stěžovateli, resp. jeho zástupci Asociaci pro právní otázky imigrace (ASIM, o. s .) doručen dne
18. 5. 2012 (viz doručenka založená na č. l. 20 spisu krajského soudu).
V daném případě byl tedy ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím
počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti den doručení písemného
vyhotovení rozsudku krajského soudu, tj. pátek 18. 5. 2012. Konec lhůty pro podání kasační
stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který
se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. pátek 1. 6. 2012.
Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu
nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo
předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
Stěžovatel, resp. jeho zástupce zmíněný výše, kterého pověřil, aby jeho jménem sepsal
a podal kasační stížnost v dané věci, odeslal tuto kasační stížnost dne 1. 6. 2012 jako přílohu
elektronického podání prostřednictvím veřejné datové sítě (e-mailové podání). Toto podání sice
nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, nicméně v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s. byl
ve lhůtě tří dnů předložen jeho originál, a proto k němu nelze nepřihlížet.
Jako podstatné je však třeba vyzdvihnout to, že jakkoli bylo elektronické podání
obsahující kasační stížnost odesláno dne 1. 6. 2012 (v 22:55 hod.), tj. v době, kdy byla lhůta
pro podání kasační stížnosti ještě zachována, Nejvyššímu správnímu soudu bylo toto podání
doručeno do e-mailové schránky až následujícího dne 2. 6. 2012 (v 00:40 hod.), tj. v době, kdy již
lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula. Pro posouzení včasnosti podané kasační stížnosti
je přitom podstatný okamžik, kdy kasační stížnost došla zdejšímu soudu, nikoli okamžik, kdy byla
v elektronické formě stěžovatelem odeslána.
Je odpovědností účastníka řízení, jaký zvolí procesní postup, včetně volby komunikačních
prostředků se soudem a akceptace rozdílů, které z povahy jednotlivých komunikačních
prostředků plynou a které podává ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (dostupná
na www.nssoud.cz), např. v rozsudku ze dne 11. 8. 2006, č. j. 8 Afs 82/2006 - 68: „Ustanovení
§37 odst. 2 s. ř. s. je třeba vykládat s přihlédnutím k §40 odst. 4 s. ř. s. Podání musí být předáno soudu,
s výjimkami představovanými předáním držiteli poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo orgánu, který má
povinnost je doručit. Předáním soudu přitom nelze rozumět nic jiného než doručení soudu. Vzniknou -li
pochybnosti o doručení, postačuje v případě zmíněných výjimek prokázat předání k přepravě, zatímco v ostatních
případech je třeba zpravidla prokázat předání, tj. doručení, soudu.“
Odkázat lze také na rozhodnutí Ústavního soudu (dostupné na http://nalus.usoud.cz),
např. usnesení ze dne 22. 1. 2009 ve věci sp. zn. III. ÚS 2361/08, podle kterého „je evidentní,
že žaloba stěžovatele ve formě elektronického podání (neopatřeného zaručeným elektronickým podpisem) není
úkonem učiněným prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence ani předáním
orgánu, který má povinnost je doručit, u něhož pro zachování lhůty postačí předání k přepravě (srov. obdobně
sp. zn. I. ÚS 250/05). Proto se uplatní coby rozhodné, kdy žaloba došla soudu.“
Zvolil-li tedy stěžovatel jako formu podání kasační stížnosti elektronické podání
(bez zaručeného elektronického podpisu), nelze při posouzení včasnosti kasační stížnosti
zohlednit okamžik jejího odeslání, ale je nutno vycházet z okamžiku, kdy došlo k předání,
tj. doručení, kasačni stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu. To znamená, že v daném případě
nebyla kasační stížnost podána včas, protože Nejvyššímu správnímu soudu byla doručena až dne
2. 6. 2012, tj. dne následujícího po dni, kterým byl posledním pro podání kasační stížnosti (viz
výše).
Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná, že taktéž v případě podání kasační
stížnosti prostřednictvím datové schránky platí jako rozhodný okamžik pro posouzení včasnosti
kasační stížnosti její doručení do datové sch ránky soudu. V rozsudku ze dne 15. 7. 2010,
č. j. 9 Afs 28/2010 - 79, publikovaném pod č. 2131/2010 Sb. NSS, se zdejší soud: „…přiklonil
k názoru, že informační systém datových schránek není ani držitelem (zvláštní) poštovní licence ani orgánem, který
má povinnost datové zprávy odesílané prostřednictvím datových schránek doručit. Obdobně jako např. elektronické
podatelny pro podání učiněná v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě (e -mailová podání)
je i informační systém datových schránek pouze technickým prostředkem, jehož využitím dochází k přenosu datové
zprávy od odesílatele k příjemci (adresátovi). …Rozhodující je skutečnost, že zatímco v případě doručování
prostřednictvím držitele (zvláštní) poštovní licence či orgánu, který má povinnost odesílané zprávy doručit, odesílatel
zprávu předává třetímu subjektu (přepravci), aby ji ten doručil adresátovi (na základě smlouvy uzavřené mezi
odesílatelem a přepravcem), informační systém datových schránek odesílatel sám přímo využívá “.
Na základě výše uvedeného proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první,
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu