ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4684.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 4684/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně H. C. , zastoupené JUDr. Janem Žákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Vlašimská 13, proti žalovaným 1) F. M. , a 2) MUDr. M. S. , zastoupeným JUDr. Pavlem Zimou, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 404/22, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 183/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. března 2007, č. j. 19 Co 80/2007-87, ve znění opravného usnesení ze dne 5. dubna 2007, č. j. 19 Co 80/2007-91, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. března 2007, č. j. 19 Co 80/2007-87, ve znění opravného usnesení ze dne 5. dubna 2007, č. j. 19 Co 80/2007-91, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. února 2006, č. j. 22 C 183/2005-57, ve znění opravného usnesení ze dne 14. listopadu 2006, č. j. 22 C 183/2005-86, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že darovací smlouva ze dne 24. 5. 2005 ohledně spoluvlastnického podílu druhé žalované k blíže specifikovaným nemovitostem je neplatná, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovoláním předestřenou otázku předkupního práva podílových spoluvlastníků podle §140 obč. zák. v případě darování spoluvlastnického podílu dovolací soud vyřešil v rozsudku ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007 (uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 6542), v němž přijal a odůvodnil závěr, že předkupní právo spoluvlastníka věci se neuplatní při darování spoluvlastnického podílu na věci. Neobstojí odkazy dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. února 1971, sp. zn. 2 Cz 9/71, s ohledem na odlišnou právní úpravu do 31. 12. 1991, stejně tak jako na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2004, sp. zn. 32 Odo 467/2003, v němž byla - v rámci vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení podle §242 odst. 3 o. s. ř. - řešena jen otázka naléhavého právního zájmu podle §80 c) o. s. ř. na určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené spoluvlastníkem ohledně jeho spoluvlastnického podílu. Totéž platí i o nálezu Ústavního soudu ze dne 11. června 1997, sp. zn. I. ÚS 279/95, jenž se týká otázky účastenství ve správním řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí, a nikoliv zákonného předkupního práva podílových spoluvlastníků.
Přípustnost dovolání nemůže založit výtka žalobkyně, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že odvolací soud se bezdůvodně (s odkazem na §205a o. s. ř.) odmítl zabývat tím, že darovací smlouva je s ohledem na jí tvrzené okolnosti simulovaným právním úkonem. Tato tvrzená vada řízení nemůže být otázkou zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., neboť nejde bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu, a postrádá potřebný judikatorní přesah (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 618/2004, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 804/07, ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07, a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 944/09).
Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovaným, kteří by podle 243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měli právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu