ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.240.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 240/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. dubna 2010 o dovolání obviněné I. N. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 9 To 279/2009, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 173/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 1 T 173/2008, byla obviněná I. N. uznána vinnou ze spáchání pokračujícího trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., kterého se podle skutkové věty uvedeného rozsudku dopustila tím, že od blíže nezjištěné doby, nejméně od léta 2007 do 25. 6. 2008, v obvodu P. a na dalších místech hlavního města Prahy ve větším rozsahu distribuovala dalším osobám drogu pervitin, kterou za tím účelem zajišťovala od dalších osob, přičemž konkrétně bylo zjištěno, že:
1) v blíže nezjištěné době, nejméně od dubna 2008 do 25. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala G. Č., či jejímu blíže nezjištěnému příteli vystupujícímu pod jménem V. K. drogu pervitin, a to nejméně v 18-ti případech v blíže nezjištěném množství za částky od 300,- Kč do 1.000,- Kč,
2) v blíže nezjištěné době, nejméně od března 2008 do 24. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala nebo zdarma jako protiplnění poskytla I. H., drogu pervitin, a to v blíže nezjištěném počtu případů a nezjištěném množství,
3) v blíže nezjištěné době, nejméně od srpna 2007 do 25. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala Š. F., drogu pervitin, a to nejméně ve 20-ti případech v blíže nezjištěném množství za částky od 200,- Kč do 500,- Kč,
4) v blíže nezjištěné době, nejméně od dubna 2008 do 25. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala V. P., drogu pervitin, a to nejméně ve 14-ti případech v blíže nezjištěném množství za částky od 200,- Kč do 1.000,- Kč,
5) v blíže nezjištěné době od konce roku 2007 do 25. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala M. Š., drogu pervitin, a to nejméně ve 12-ti případech v blíže nezjištěném množství za částky od 200,- Kč do 500,- Kč,
6) v blíže nezjištěné době, nejméně od léta 2007 do 25. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na K. n. v P. prodala J. G., drogu pervitin, a to nejméně ve 2 případech osobně a nejméně v 5-ti případech zprostředkovaně přes R. K., v blíže nezjištěném množství za částky od 200,- Kč do 400,- Kč,
7) v blíže nezjištěné době, nejméně od podzimu roku 2007 do června 2008, v místě svého bydliště v P., S., opakovaně zdarma poskytla R. K., drogu pervitin, a to nejméně ve 2 případech v blíže nezjištěném množství,
8) v blíže nezjištěné době, nejméně od května 2008 do 23. 6. 2008, v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala P. Z., drogu pervitin, a to nejméně ve 3 případech v blíže nezjištěném množství za celkovou částku nejméně 3.000,- Kč,
9) v době od 5. 5. 2008 do 21. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněnému muži představujícímu se jako „M.“, který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonního čísla, a to nejméně v 7 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
10) v době od 26. 4. 2008 do 18. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněnému muži jménem M., který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonního čísla, a to nejméně v 8 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
11) v době od 15. 4. 2008 do 6. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněné ženě jménem J., která ji za tímto účelem kontaktovala z telefonního čísla, a to v blíže nezjištěném počtu případů a množství,
12) v době od 28. 5. 2008 do 31. 5. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněné ženě jménem I., která ji za tímto účelem kontaktovala z telefonního čísla, a to nejméně v jednom případě v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
13) v době od 2. 5. 2008 do 10. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněné ženě jménem L., která ji za tímto účelem kontaktovala z telefonního čísla, a to nejméně ve 4 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
14) v době od 17. 5. 2008 do 29. 5. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněnému muži představujícímu se jako „D.“, který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonních čísel, a to nejméně v 8 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
15) v době od 19. 5. 2008 do 29. 5. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněnému muži představujícímu se jako „známý od D.“, který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonního čísla, a to nejméně ve 4 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
16) v době od 13. 5. 2008 do 8. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněné ženě jménem A., která ji za tímto účelem kontaktovala z telefonního čísla, a to v blíže nezjištěném počtu případů a množství,
17) v době od 17. 4. 2008 do 6. 6. 2008 v místě svého bydliště v P., S. a na dalších místech hl.m. Prahy opakovaně prodala či zprostředkovala prodej drogy pervitin dosud blíže neztotožněnému muži představujícímu se jako „A.“, který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonních čísel, a to nejméně v 7 případech v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
18) minimálně dne 13. 4. 2008 na K. n. v P. prodala drogu pervitin dosud blíže neztotožněné ženě jménem J., která ji za tímto účelem kontaktovala z telefonního čísla, a to v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
19) minimálně ve dnech 7. 5. 2008 a 8. 5. 2008 v místě svého bydliště v P., S., prodala drogu pervitin dosud blíže neztotožněnému muži jménem P., který ji za tímto účelem kontaktoval z telefonního čísla, a to v blíže nezjištěném množství a za nezjištěnou cenu,
přičemž látka metamfetamin (pervitin) je uvedena v příloze č. 5 k zákonu č. 167/98 Sb. o návykových látkách, jako látka psychotropní,
a uvedeného jednání se dopustila, přestože byla nejprve rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 22. 12. 1998, sp. zn. 8 T 99/98, který nabyl právní moci dne 7. 1. 1999, odsouzena pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle §187 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků, a následně byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 z 9. 10. 2001, sp. zn. 1 T 15/2001, který nabyl právní moci dne 26. 11. 2001, odsouzena pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle §187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5,5 roku se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž z výkonu tohoto trestu, stejně jako z výkonu přeměněného trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, byla dne 17. 6. 2004 usnesením Okresního soudu v Opavě, sp. zn. Pp 115/2004, podmíněně propuštěna za současného vyslovení zkušební doby s dohledem v trvání 5 – ti let.
Za uvedené jednání byla obviněná I. N. odsouzena podle §187 odst. 2 tr. zák. za použití §42 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 9 roků, podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. byla pro výkon uloženého trestu zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou a podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. jí byl současně uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to mobilního telefonu Nokia 5200. Daný rozsudek obsahuje také zprošťující část, která se týká dílčího útoku pokračujícího trestného činu.
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 1 T 173/2008, podala obviněná odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 9 To 279/2009, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou I. N. při nezměněném výroku o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., odsoudil podle §187 odst. 2 tr. zák. za použití §42 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 roků, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněné dále uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to mobilního telefonu Nokia 5200, a SIM karty T-Mobile. V ostatních částech zůstal odvoláním napadený rozsudek nedotčen.
Následně podala obviněná I. N. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 9 To 279/2009, prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uplatnila dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že dle jejího názoru se odvolací soud dostatečně nevypořádal s jednotlivými skutky uvedenými v rozsudku odvolacího soudu pod body 1 – 19, neboť se jimi podrobně nezabýval a nezohlednil ani tu skutečnost, že svědci u hlavního líčení popřeli, že by jim prodávala drogy. Obviněná dále poukázala na to, že při domovní prohlídce nebyly v jejím bytě žádné drogy nalezeny, což dle jejího názoru svědčí pro závěr, že drogy v bytě neshromažďovala ani neprodávala v takovém rozsahu, jak je uvedeno v předmětném rozsudku. Obviněná se domnívá, že pokud by byla uznána vinnou pouze ze spáchání skutků, kterých se skutečně a prokazatelně dopustila, pak by její jednání mělo být kvalifikováno podle §187 odst. 1 tr. zák., nikoli podle §187 odst. 2 tr. zák. s použitím vyšší trestní sazby a rovněž že měla být zařazena do věznice s ostrahou (nikoli se zvýšenou ostrahou), neboť z vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že není společensky nebezpečná. Závěrem svého dovolání proto obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněné I. N. se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však uplatněné námitky směřují výlučně proti údajně nesprávnému a nedostatečnému hodnocení provedených důkazů, čímž dovolání fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Z uvedených důvodů státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. a aby tak učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud České republiky se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu České republiky tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud České republiky po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že obviněná I. N. sice podala dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Dovolání obviněné se v celém rozsahu opírá o údajně nesprávné či nedostatečné hodnocení důkazů ze strany soudů prvního a druhého stupně rozhodujících ve věci (dle názoru obviněné se odvolací soud dostatečně nevypořádal s jednotlivými skutky uvedenými v rozsudku odvolacího soudu pod body 1 – 19, podrobně se jimi nezabýval a nezohlednil ani tu skutečnost, že svědci u hlavního líčení popřeli, že by jim prodávala drogy a že při domovní prohlídce nebyly v jejím bytě žádné drogy nalezeny).
Obviněná I. N. se tedy svým dovoláním domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byla stíhána. Uvedené skutečnosti však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzením. Námitky uplatněné obviněnou v dovolání je nutno považovat za námitky čistě skutkové a tedy z hlediska uplatněného dovolacího důvodu zcela irelevantní a současně se jedná o námitky, se kterými se již dostatečně vypořádaly soudy prvního i druhého stupně. Jak již správně uvedl Městský soud v Praze jako soud odvolací v odůvodnění svého rozhodnutí, řízení před soudem prvního stupně nelze nic vytknout, nedošlo k žádným procesním pochybením, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci, nelze mít výhrady ani proti dokazování a hodnocení důkazů, neboť dokazování proběhlo v souladu se zákonem a v potřebném rozsahu. Soud prvního stupně z provedených odposlechů dokonce zjistil, že trestná činnost obviněné byla širší, než je uvedeno v závěru o vině, a to z toho důvodu, že některé volající, kteří požadovali po obviněné drogy, se nepodařilo ztotožnit a nebylo možné při každém prodeji obviněnou zatknout.
Není tedy pochyb o tom, že příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložené tresty odpovídají všem zákonným kritériím.
Nejvyšší soud České republiky tak dává za pravdu závěrům, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.
Na základě výše uvedených skutečností je možno učinit závěr, že obviněnou uplatněné námitky nejsou podřaditelné pod uplatněný zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a stojí mimo jeho rámec. Obviněná na jedné straně deklarovala zákonný dovolací důvod podle citovaného ustanovení, avšak uplatnila námitky, které ho svým obsahem nenaplňují, nespadají pod něj a nijak mu neodpovídají.
K problematice formálně uplatněného dovolacího důvodu se rovněž vyjádřil Ústavní soud České republiky, a to v rozhodnutí ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05, kde tento mj. uvedl, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. ř. nemůže být pouze formální. Nejvyšší soud České republiky je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř., neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné I. N. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. J. P.