ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.655.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 655/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 29. července 2010 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný M. V. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 11 To 27/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 41/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 16 T 41/2007, byl obviněný M. V. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“) dílem samostatně, dílem formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. se spoluobviněným L. V., jehož se dopustil tím, že: „přestože věděl, že LSD - (+) Lysergid je psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška číslo 62/1989 Sb.) a je uvedena v příloze číslo 4 zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a extáze je psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška číslo 62/1989 Sb.) a je uvedena v příloze číslo 4 zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, nebot' obsahuje MDMA - 3, 4 methylen-dioxy-methamfetamin, a k nakládání s nimi je třeba zákonného povolení, které neměl, tak
obviněný M. V. a obviněný L. V.,
přestože věděli, že marihuana, usušená forma Konopí setého (Cannabis sativa), která obsahuje látku delta-9-THC, je psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška číslo 62/1989 Sb.) a je uvedena v příloze číslo 4 zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a konopí náleží mezi omamné látky zařazené do seznamu IV. podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách (vyhláška číslo 47/1965 Sb.), a je uvedeno v příloze číslo 3 zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a k nakládání s nimi je třeba zákonného povolení, které neměli, tak:
obviněný M. V. a obviněný L. V. společně
1. v přesně nezjištěné době od roku 2004 do 23. 2. 2007 M. V. zorganizoval nákup omamných a psychotropních látek, a to LSD, extáze a marihuany, částečně i z N., vše s cílem tyto látky dále distribuovat a dosáhnout finančního zisku, kdy v několika případech převoz marihuany z N. zajistil prostřednictvím kurýra L. V., kterou od něj převzal na území České republiky, následně v uvedeném období při prvním kontaktu nabídl M. N., nejméně 1.000 kusů tablet drogy extáze za celkovou cenu 70.000,- Kč, poté mu postupně prodal (v K., dále na nezjištěném místě mezi S. a S.) nejméně 7 kg marihuany v ceně 3,6 EUR za 1 gram, tedy za částku nejméně 25.200 EUR, dalších nejméně 5 kg marihuany za cenu 3,3 EUR za 1 gram, tedy za částku nejméně 16.500 EUR; zároveň mu prodal v uvedené době nejméně 10 g MDMA v ceně 350,- Kč za 1 gram, tedy za částku nejméně 3.500,- Kč, a dalších nejméně 500 kusů tripů LSD v ceně 100,- Kč za 1 trip, tedy za částku nejméně 50.000,- Kč, M. H., prodal nejméně v sedmi případech celkem nejméně 1.000 kusů tablet drogy extáze v ceně 50,- Kč za jednu tabletu;
obviněný M. V. sám
2. v přesně nezjištěné době od konce roku 2005 do 27. 10. 2006 nejméně v šesti případech si opatřil z nezjištěného zdroje nejméně 2.200 gramů marihuany, kterou prostřednictvím dalších osob (kurýrů), které se nepodařilo ustanovit, vyvezl do S. r. N., kde ji na čerpací stanici ve W. a. S. kurýři předali V. R., občanu S. r. N., a to za cenu 5 EUR za 1 gram při prvních dvou dodávkách, a V. R. marihuanu dále prodával nejméně P. M. R., občanu S. r. N., za 5 EUR za 1 gram, který si část nechával pro svoji osobní potřebu a část drogy dále prodával nejméně za 7 EUR za 1 gram A. R., občanu S. r. N.;
obviněný M. V. a obviněný L. V. společně
3. v přesně neurčené době od počátku měsíce listopadu 2006 do měsíce prosince 2006 si společným jednáním neoprávněně zařídili v přízemí obytné části nemovitosti v obci Š., okres K., pěstírnu pro hydroponní pěstování tím, že L. V. nakoupil zařízení jako ventilátory, teploměry, regulátory ventilátoru, čerpadlo, filtry a další, a také rostliny konopí, a M. V. přispěl finanční částkou nejméně 50.000,- Kč na pořízení pěstírny, ale i radou, jak rostliny konopí pěstovat, vše s cílem vypěstovat uvedené rostliny a následně po sklizni upravit a získat marihuanu; takto L. V. zasadil nejméně 100 ks rostlin konopí (rod Cannabis), z nichž bylo možno získat nejméně 257,5 g suché využitelné hmoty obsahující 99.770 mg čisté psychoaktivní látky delta-9-THC,
4. v přesně nezjištěné době od počátku měsíce února 2007 do 23. 2. 2007 společným jednáním v již neoprávněně zřízené pěstírně pro hydroponní pěstování umístěné v přízemí obytné části nemovitosti v obci Š., okres K., s cílem vypěstovat a následně po sklizni upravit a získat marihuanu, L. V. zasadil nejméně 572 ks rostlin konopí (rod Cannabis), z nichž bylo možno získat nejméně 255,8 g suché využitelné hmoty obsahující 9.526 mg čisté psychoaktivní látky delta-9- THC;
obviněný M. V. sám
5. v přesně nezjištěné době před 6. 11. 2005 získal od neustanovené osoby v N. nejméně 3.600 kusů tablet extáze se symbolem klokana o váhovém množství 702,8 gramu, kdy s cílem dopravit je do České republiky, a tam je dále distribuovat, zajistil jejich přepravu do České republiky prostřednictvím kurýra J. H., který tuto psychotropní látku převážel v osobním motorovém vozidle tov. zn. Mercedes Benz, a přitom byl zadržen dne 6. 11. 2005 kolem 00.30 hodin policejními orgány Spolkové republiky Německo na příjezdu z H. na dálnici, směr D., výjezd S., kdy při prohlídce vozidla byly nalezeny v prostoru za předním sedadlem spolujezdce v krabici s pracím práškem pytlíky s tabletami předmětné extáze.
Za skutky pod bodem 1- 5 byl obviněný M. V. odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl obviněnému podle §55 odst. 1 písm. c) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to finančních prostředků ve výši 50.000,- Kč, a uložen mu peněžitý trest podle §53 odst. 1 tr. zák. ve výměře 300.000,- Kč. Pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, soud uložil obviněnému podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 16 T 41/2007, podali oba obviněný odvolání. Odvolání podala též státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen „státní zástupkyně“), a to v neprospěch obviněných. Řízení o odvolání spoluobviněného L. V. bylo podle §23 odst. 1 tr. ř. vyloučeno ze společného projednání. O podaných odvoláních obviněného a státní zástupkyně rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 11 To 27/2009, a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. z podnětu státní zástupkyně napadený rozsudek ohledně obviněného M. V. zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že uznal obviněného M. V. vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák., dílem samostatně, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „přestože věděl, že LSD-(+) Lysergid je psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č.62/1989 Sb.) je uvedena v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, že extáze je psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č. 62/1989 Sb.) a je uvedena v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a změně některých dalších zákonů, neboť obsahuje MDMA - 3, 4 methylen-dioxy-methamfetamin, marihuana, usušená formou Konopí setého (Cannabis sativa), která obsahuje látku delta-9-THC, je psychotropní látka, která zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č. 62/1989 Sb.) a je uvedena v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a konopí náleží mezi omamné látky zařazené do seznamu IV. podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách (vyhl. č. 47/1965 Sb.), a je uvedeno v příloze č. 3 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a k nakládání s nimi je třeba zákonného povolení, které neměl, tak
1. v přesně nezjištěné době od roku 2004 do 23. 2. 2007 M. V. zorganizoval nákup omamných a psychotropních látek, a to LSD, extáze a marihuany, částečně i z N., vše s cílem tyto látky dále distribuovat a dosáhnout finančního zisku, kdy v několika případech převoz marihuany z N. zajistil prostřednictvím kurýra L. V., kterou od něj převzal na území České republiky, následně v uvedeném období při prvním kontaktu nabídl M. N., nejméně 1.000 kusů tablet drogy extáze za celkovou cenu 70.000,- Kč, poté mu postupně prodal (v K., dále na nezjištěném místě mezi S. a S.) nejméně 7 kg marihuany v ceně 3,6 EUR za 1 gram, tedy za částku nejméně 25.200 EUR, dalších nejméně 5 kg marihuany za cenu 3,3 EUR za 1 gram, tedy za částku nejméně 16.500 EUR; zároveň mu prodal v uvedené době nejméně 10 g MDMA v ceně 350, -Kč za 1 gram, tedy za částku nejméně 3.500,- Kč, a dalších nejméně 500 kusů tripů LSD v ceně 100,- Kč za 1 trip, tedy za částku nejméně 50.000,- Kč, M. H., prodal nejméně v sedmi případech celkem nejméně 1.000 kusů tablet drogy extáze v ceně 50,- Kč za jednu tabletu;
2. v přesně nezjištěné době od konce roku 2005 do 27. 10. 2006 nejméně v šesti případech si opatřil z nezjištěného zdroje nejméně 2.200 gramů marihuany, kterou prostřednictvím dalších osob (kurýrů), které se nepodařilo ustanovit, vyvezl do S. r. N., kde ji na čerpací stanici ve W. a. S. kurýři předali V. R., občanu S. r. N., a to za cenu 5 EUR za 1 gram při prvních dvou dodávkách, a V. R. marihuanu dále prodával nejméně P. M. R., občanu S. r. N., za 5 EUR za 1 gram, který si část nechával pro svoji osobní potřebu a část drogy dále prodával nejméně za 7 EUR za 1 gram A. R., občanu S. r. N.,
3. v přesně neurčené době od počátku měsíce listopadu 2006 do měsíce prosince 2006 si společným jednáním s obžalovaným L. V. neoprávněně zařídili v přízemí obytné části nemovitosti v obci Š., okres K., pěstírnu pro hydroponií pěstování tím, že L. V. nakoupil zařízení jako ventilátory, teploměry, regulátory ventilátoru, čerpadlo, filtry a další, a také rostliny konopí, a M. V. přispěl finanční částkou nejméně 50.000,- Kč na pořízení pěstírny, ale i radou, jak rostliny konopí pěstovat, vše s cílem vypěstovat uvedené rostliny a následně po sklizni upravit a získat marihuanu; takto L. V. zasadil nejméně 100 ks rostlin konopí (rod Cannabis), z nichž bylo možno získat nejméně 257,5 g suché využitelné hmoty obsahující 99.770 mg čisté psychoaktivní látky delta-9-THC,
4. v přesně nezjištěné době od počátku měsíce února 2007 do 23. 2. 2007 společným jednáním s obžalovaným L. V. v již neoprávněně zřízené pěstírně pro hydroponní pěstování umístěné v přízemí obytné části nemovitosti v obci Š., okres K., s cílem vypěstovat a následně po sklizni upravit a získat marihuanu, L. V. zasadil nejméně 572 ks rostlin konopí (rod Cannabis), z nichž bylo možno získat nejméně 255,8 g suché využitelné hmoty obsahující 9.526 mg čisté psychoaktivní látky delta-9-THC,
5. v přesně nezjištěné době před 6. 11. 2005 získal od neustanovené osoby v N. nejméně 3.600 kusů tablet extáze se symbolem klokana o váhovém množství 702,8 gramu, kdy s cílem dopravit je do České republiky, a tam je dále distribuovat, zajistil jejich přepravu do České republiky prostřednictvím kurýra J. H., který tuto psychotropní látku převážel v osobním motorovém vozidle tov. zn. Mercedes Benz, a přitom byl zadržen dne 6. 11. 2005 kolem 00.30 hodin policejními orgány S. r. N. na příjezdu z H. na dálnici, směr D., výjezd S., kdy při prohlídce vozidla byly nalezeny v prostoru za předním sedadlem spolujezdce v krabici s pracím práškem pytlíky s tabletami předmětné extáze.
Za to byl obviněný M. V. odsouzen podle §187 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §55 odst. 1 písm. c) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to finančních prostředků ve výši 50.000,- Kč a ve výši 1.530,- Euro, a byl mu uložen peněžitý trest podle §53 odst. 1 tr. zák. ve výměře 300.000,- Kč. Pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovil soud podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odvolání obviněného M. V. odvolací soud podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný M. V. prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 1743 - 1745) opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a rovněž jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný uvedl, že nesouhlasí s hodnocením svědeckých výpovědí soudem prvního stupně a taktéž soudem odvolacím. Zejména pak hodnocením svědecké výpovědi M. H., kterou oba soudy hodnotily jako čistě účelovou, byť se jeho motiv nepodařilo objasnit. Na straně druhé výpověď svědka J. H. vzal soud prvního stupně za směrodatnou a pravdivou, a to vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že nebyl objektem zastrašování či nátlaku z mé strany či orgánů v trestním řízení. Obviněný uvedl, že objasňování důvodů změny výpovědi svědkem H. je zcela nevěrohodné, a právě z toho, jak tento svědek mění své výpovědi, obviněný dovozuje, že tak činí z důvodu získání vlastního prospěchu, když i za situace změny výpovědi před soudem nalézacím se vystavuje riziku trestního stíhání pro podezření z trestného činu křivé výpovědi, a vyjadřuje se nepravdivě i o jiných okolnostech případu. Dále obviněný vyjádřil nesouhlas s hodnocením výpovědí svědků L. V. a M. N. a svědkyně I. N. Obviněný namítl, že soudy obou stupňů za stěžejní považovaly výpověď svědka V. R., ačkoli tento svědek nebyl sto při rekognici podle fotografií obviněného bez pochybností ztotožnit. Svědci A. R. a P. M. R. shodně uvedli, že se s obviněným nikdy nesetkali. Obviněný namítl, že nikdy nenosil vousy, dlouhé vlasy, a ani nevlastnil bílou dodávku s firemními nápisy. Navíc nebyl ve věci vůbec vyslechnut navrhovaný svědek J. K. Přesto soud dospěl k závěru, že i tento skutek obviněný spáchal, ačkoliv druhého obžalovaného L. V. tohoto skutku zprostil z důvodu, že svědek R. v něm neztotožnil při rekognici podle fotografií osobu kurýra, tedy dle názoru obviněného nebylo soudy postupováno vůči oběma obviněným shodně. Obviněný popírá, že by kdy spolu s obviněným L. V. zřídil pěstírnu, maje za to, že to vyplývá ze samotné výpovědi L. V. Uvedl též, že nebyly zajištěny žádné věci ani při domovních prohlídkách, které by nasvědčovaly tomu, že se na distribuci drog podílel. Namítl též, že soud nezohlednil, že v důsledku nařízeného výkonu trestu odnětí svobody společnost E.P.P. CZECH s.r.o., která vlastní nemovitost v D., a jejímž jednatelem a společníkem obviněný M. V. je, přestala provozovat výrobu a že na nemovitosti vázne zástavní právo k pohledávce Československé obchodní banky a.s., nyní ve výši cca 1,7 milionu Kč a že v současné době hrozí propadnutí nemovitosti bance. Stejně tak trest propadnutí věci, zejména finančních prostředků ve výši 1.530,- Euro je zcela v rozporu s důkazy, které soudu obviněný předložil.
Obviněný též namítl nesprávnou právní kvalifikaci skutku odvolacím soudem. Uvedl, že jednání, z něhož je obviněn nelze považovat za jednání organizované skupiny podle ustanovení §187 odst. 4 písm. c) tr. zák. Z provedeného dokazování, zejména pak svědeckých výpovědí dle jeho mínění nevyplývá, že by se mezi jeho osobou, L. V., V. R. a J. H. jednalo o vzájemnou součinnost, která by vykazovala míru plánovitosti průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků. Navíc pachatel musí čin spáchat ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, a proto musí vědět, že jde o takový charakter organizované skupiny. Navíc je obviněný toho názoru, že v daném případě nebyla naplněna ani formální ani materiální zákonná podmínka použití přísnější právní kvalifikace, neboť ta je podmíněna vyšším stupněm společenské nebezpečnosti činu pro společnost. Typová společenská nebezpečnost musí být srovnatelná s ostatními následky významnými pro použití přísnější právní kvalifikace tedy s těžkou újmou na zdraví více osob nebo smrtí osoby nebo prospěchem pachatele velkého rozsahu a nemůže být nahrazena úvahami odvolacího soudu o obecné nebezpečnosti drogově trestné činnosti, které jsou založeny na problematických skutkových závěrech obou soudů, které však již nemohou být předmětem přezkumu dovolacího soudu.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 11 To 27/2009, zrušil a podle §265 l tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Uvedl, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však převážná část uplatněných námitek poukazuje na údajnou nevěrohodnost svědků a směřuje proti hodnocení provedených důkazů, čímž dovolání fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Údajně nesprávná skutková zjištění důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) – l ) tr. ř. být nemohou. Státní zástupce shledal dovolacímu důvodu odpovídající námitku nesprávnosti právní kvalifikace skutku dle odst. 4 písm. c) §187 tr. zák. K dané námitce uvedl, že ji shledává neopodstatněnou, neboť naplnění podmínek organizované skupiny po formální stránce se precizně zabýval odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí a shledal, že obviněný vytvořil strukturu, zahrnující pravidelné dodavatele, a to z N., kurýry přivážející drogy i odběratele, o nichž mu bylo známo, že nejsou pouhými konzumenty, ale dalšími distributory, a to včetně odběratele z N. Přitom je irelevantní, zda se jednotlivé osoby znaly, neboť jejich koordinátorem byl obviněný sám. Se závěrem, že šlo o skupinu působící ve více státech se lze ztotožnit. O organizovanou skupinu jde i po materiální stránce, neboť ustanovení písm. c) odst. 4 §187 tr. zák. stanoví jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby právě spáchání činu ve spojení (což zahrnuje i vytvoření) s organizovanou skupinou, a to ne ledajakou, nýbrž takovou, která působí ve více státech. V závěru státní zástupce uvedl, že již samotné naplnění formálních znaků kvalifikované skutkové podstaty trestného činu svědčí o zvýšení nebezpečnosti takového činu pro společnost
S ohledem na výše uvedené státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. V. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 11 To 27/2009, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, a současně směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jej bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným M. V. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod.
V rámci dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat toliko vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud tedy není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale vychází toliko z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a v návaznosti na tyto stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není jakousi třetí instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť těžiště dokazování leží v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat toliko soud odvolací prostředky k tomu určenými zákonem (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02).
Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejících odstavcích tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (především trestního, ale i jiných právních odvětví).
V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky obviněného směřují částečně právě do oblasti skutkových zjištění. Obviněný totiž soudům vytýká nesprávné hodnocení důkazů (především výpovědi svědků M. H., J. H., M. N., I. N., V. R., A. R., P. M. R., A. M., stejně jako spoluobviněného L. V. a plk. Mgr. J. T. a Ing. R. N., stejně jako rekognici obviněného svědkem V. R., nepřipuštění svědecké výpovědi navrhované svědka J. K.) a vadná skutková zjištění (především námitka, že obviněný žádné drogy nikomu neposkytoval a se spoluobviněným L. V. žádnou pěstírnu nezřídil, námitka, že skutková zjištění nemají oporu v provedeném dokazování), když prosazuje vlastní hodnotící úvahy ve vztahu k provedeným důkazům (námitky, že tvrzené skutečnosti z provedených důkazů nevyplývají) a vlastní verzi skutkového stavu věci (především námitka, že svědci činí z důvodu získání vlastního prospěchu a že jim bylo ze strany policie přislíbeno, že pokud budou vypovídat proti osobě obviněného, nebude vůči nim vedeno trestní stíhání pro další zjištěné skutky). Z uvedených skutkových (procesních) výhrad pak vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Při posuzování, zda je oprávněné tvrzení dovolatele o existenci dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Kdyby měl dovolací soud dospět k jinému závěru ohledně předmětného skutku, jak se toho v konečném důsledku ve svém dovolání domáhá obviněný, musel by zásadním způsobem modifikovat zmíněná rozhodná skutková zjištění, k nimž dospěly soudy obou stupňů, resp. od nich odhlédnout. Takový způsob rozhodnutí však není v dovolacím řízení možný ani přípustný, jak již výše Nejvyšší soud zdůraznil.
Formulace dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který obviněný M. V. uplatnil, znamená, že předpokladem jeho existence je nesprávná aplikace hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti. Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, ovšem neupravuje hmotné právo, ale předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení §2 odst. 5, 6, §89 a násl., §207 a násl. a §263 odst. 6, 7 tr. ř. Jestliže tedy obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale tento svůj názor ve skutečnosti dovozoval především z tvrzeného nesprávného hodnocení důkazů a vadných skutkových zjištění, pak soudům nižších stupňů nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice může být rovněž důvodem k dovolání, nikoli však podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů [zejména podle §265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a l ) tr. ř.], (viz přiměř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 5 Tdo 22/2007).
Pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podřadit námitku obviněného M. V. o nesprávné právní kvalifikaci skutku podle ustanovení §187 odst. 4 písm. c) tr. zák., tedy že se v daném případě nejedná o činnost organizované skupiny, resp. že z provedeného dokazování, zejména svědeckých výpovědí nevyplývá, že by se mezi jeho osobou, L. V., V. R. a J. H. jednalo o vzájemnou součinnost, která by vykazovala míru plánovitosti průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků. Bylo-li by splnění podmínek organizované skupiny shledáno, pak by nebyla naplněna materiální stránka trestného činu, neboť tato okolnost by musela být stejně závažná jako okolnosti uvedené §187 odst. 4 písm. a) a b) tr. zák., tj. způsobené těžké újmy na zdraví více osob, smrti nebo získání prospěchu velkého rozsahu.
Obviněný byl odsouzen podle ustanovení §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák., dle něhož trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů spáchá ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech .
Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl. Jde o ohrožovací trestný čin, a proto je trestný čin dokonán již vyrobením, dovezením, provezením, nabídnutím, zprostředkováním, prodáním nebo jiným opatřením jinému nebo přechováváním uvedených látek pro jiného, pokud se tak děje neoprávněně (viz. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 283).
Organizovaná skupina ve smyslu této zvlášť přitěžující okolnosti musí působit ve více státech, jimiž se rozumí nejméně dva státy, a to případně včetně České republiky. Jinak se organizovanou skupinou rozumí sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a tím i jeho škodlivost pro společnost (srov. R 45/1986). V tomto případě taková organizovaná skupina může, ale také nemusí působit přímo v naší republice, neboť postačí, když je pachatel pouze ve spojení s takovou organizovanou skupinou působící mimo území České republiky ve více jiných státech.
Aby došlo k naplnění této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, pachatel musí čin spáchat ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, a proto musí vědět, že jde o organizovanou skupinu ve shora uvedeném smyslu, která působí nejméně ve dvou státech.
V organizované skupině tak musí být určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení, aniž by skupina musela mít trvalejší charakter, neboť tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý, jednorázový trestný čin. Stejně tak se nevyžaduje výslovné přijetí za člena skupiny nebo výslovné přistoupení ke skupině, ale postačí toliko, že se pachatel do skupiny fakticky včlenil a aktivně se na její činnosti podílel.
V posuzovaném případě se danou otázkou podrobně zabýval odvolací soud ve svém odůvodnění (str. 13 až 15 napadeného rozsudku), který shledal, že z provedených důkazů lze přesvědčivě dovodit, že obviněný organizovanou skupinu přímo vytvořil, kontaktoval dodavatele v N. a odběratele v České republice a N. Stejně tak úkoloval kurýry, jmenovitě L. V. a J. H., kdy L. V. nejméně ve dvou případech dovezl drogu z N. a J. H. byl při stejné činnosti zadržen policií. V. R. byla pak droga dovezena do N., a to nejméně v šesti případech. V daném případě pak krajský soud dovodil, že jednání obviněného mělo charakter soustavné trestné činnosti a dovoz drogy z N. a vývoz drogy do N. měl „ trvalejší charakter a nejednalo se o žádné náhodné nebo příležitostné obchody, nýbrž o obchody, které měly základ v dohodě o spolupráci “ (viz. str. 14 a 15 napadeného rozsudku). S ohledem na množství drog (několik kg marihuany a tisíce tablet extáze) nemohl mít obviněný pochybnosti o tom, že dodané drogy nejsou určeny pro soukromou potřebu V. R. či dalších osob, ale že je s ní dále obchodováno. Touto činností se vytvořila síť prodeje, a posuzovaná činnost tak naplňovala znak plánovitosti, kdy jednotlivé osoby měly určeny úkoly, které na sebe vzájemně navazovaly, a osoby na této činnosti zúčastněné měly vymezená pole své působnosti a byly tak určitým způsobem uspořádány, čímž byla vytvořena organizovaná skupina. Z odůvodnění odvolacího soudu na str. 14 v druhém odstavci napadeného rozsudku se podává, že „ skupina jako celek operovala na území České republiky, N. a S., tedy působila ve více státech “, neboť obviněný zapojil do dané činnosti i osoby žijící na území N. a N. Dovolací soud na závěrech odvolacího soudu neshledává žádného pochybení. Stejně tak se ztotožňuje i se závěrem odvolacího soudu v tom, že pro právní kvalifikaci jednání obviněného M. V. není podstatné, zda se L. V., J. H. a V. R. nějak blíže znali, neboť je spojovala právě osoba obviněného, kterýžto danou činnost koordinoval.
Nejvyšší soud tak přisvědčil státnímu zástupci, že v daném případě není pochyb o tom, že obviněný spáchal trestné jednání, kteréž mu je kladeno za vinu, ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
Z ustanovení §88 odst. 1 tr. zák. vyplývá, že k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Vyjadřuje tak požadavek zákona, aby byly okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby materiálně posuzovány , tj. aby se k takové okolnosti přihlédlo jen tehdy, když podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost . Ustanovení §187 odst. 4 písm. c) tr. zák. za takovouto okolnost považuje spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou, a to konkrétně skupinou, která působí ve více státech.
Okolnost, že obviněný M. V. organizoval a koordinoval obchod s drogami různých druhů a v množství, které mohlo ohrozit velký počet osob, že tuto trestnou činnost prováděl i mimo území České republiky, tedy, že do obchodu s drogami zapojil i osoby žijící v jiných státech, konkrétně v N. a N., že danou trestnou činnost prováděl minimálně od roku 2004 do 23. 7. 2007, tedy po delší dobu, a jednal v prvé řadě s cílem dosáhnout co největšího zisku, přičemž tuto trestnou činnost prováděl navzdory trestnímu řízení pro stejnorodou trestnou činnost, za níž byl následně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, se v daném případě rozhodně vyznačuje konkrétní společenskou nebezpečností takového jednání pro společnost.
Nejvyšší soud je v řízení o dovolání vázán skutkovými zjištěními, která ve věci učinily soudy nižších stupňů. Z výše popsaného skutkového děje je zřejmé, že obviněný svým jednáním naplnil znak skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák., neboť se trestného činu dopustil nejméně s dvěma dalšími osobami a tato skupina osob působila na území minimálně dvou států, a to České republiky, N. a N. Z popisu skutku je přitom zřejmé, že každý z jmenovaných plnil konkrétní úkoly, které na sebe navazují, a že trestná činnost byla koordinovaná. Zároveň se jednalo o činnost, která splňuje podmínky ustanovení §88 odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud správně kvalifikoval skutek jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák., a proto považuje námitky obviněného za zjevně neopodstatněné.
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne , jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného M. V. odmítl . Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. července 2010
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a