ECLI:CZ:NS:2013:4.TDO.22.2013.1
sp. zn. 4 Tdo 22/2013-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. března 2013 o dovolání obviněného H. V. H. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. 11 To 100/2012, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 12/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 4 T 12/2011, byl obviněný H. V. H. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, přečinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že v době nejméně od 1. 1. 2011 do 23. 2. 2011 v P., ul. D., v bytě vědomě přechovával prekursor a jiné předměty určené k nedovolené výrobě psychotropní látky, konkrétně čtyři skleněné misky a tři plastové stěrky, krabici s dvaceti univerzálními indikátorovými papírky, tři prázdné lahve od acetonu, jednu litrovou láhev acetonu, skleněnou oválnou misku s nažloutlou krystalickou látkou, směsí metamfetaminu a efedrinu, o hmotnosti 9,44 g a obsahu 5,08 g metamfetaminu báze, poškozenou skleněnou fritu, kovovou náběrku, bílou krystalickou látku v plastové folii omotanou alobalem o hmotnosti 15,72 g, obsahující efedrin s obsahem 12,87 g efedrinu báze, elektronické váhy zn. TEFAL Easy, elektronické váhy zn. TANGENT, deset plastových nádob s fosforečnanem červeným o celkové hmotnosti 5 000 g, osmnáct litrových lahví s kyselinou chlorovodíkovou, tři tyče na laboratorní stojan, dvacetdva litrových lahví s acetonem, dvě prázdné litrové láhve od acetonu, tři elektrické dvou plotýnkové vařiče, tři digitální váhy zn. FAGOR a dva teploměry, sedm sáčků o celkové hmotnosti 3 772,47 g obsahující benzokain a sáček o obsahu 974,62 g kofeinu, přičemž za použití těchto věcí v rozhodné době úmyslně a neoprávněně vyrobil pervitin – metamfetamin, a to v přesně nezjištěném množství, minimálně však v množství 8 266,89 g metamfetaminu, dále v bytě na výše uvedené adrese vědomě pro jiného přechovával omamné a psychotropní látky a přípravky obsahující omamnou látku, konkrétně nažloutlou krystalickou látku o hmotnosti 1,27 g, směs metamfetaminu a efedrinu o obsahu 0,98 g metamfetaminu báze, zbytky nažloutlé krystalické látky z povrchu elektrického vařiče o hmotnosti 0,01 g, metamfetaminu, sáček se zeleným rostlinným materiálem o hmotnosti 8,27 g s obsahem 1,25 g tetrahydrocanabinolu, papírový sáček obsahující 612 tablet o hmotnosti 152,33 g s obsahem amfetamin sulfátu s obsahem 6,35 g amfetaminu báze, dále v bytě na výše uvedené adrese bez povolení přechovával dva zásobníky a devadesát nábojů ráže 7,65 Browning, následně po zjištění neoprávněné výroby psychotropní látky sousedy J. P. a I. F. se obžalovaný dne 23. 2. 2011 kolem 14.30 hod. pokusil ze shora uvedeného bytu uprchnout, před útěkem osobně sbalil a z bytu odnesl dvě tašky, obsahující níže popsané věci, přičemž byl téhož dne kolem 14.45 hod. v P., ul. D., poblíž benzínové čerpací stanice ÖMV zadržen hlídkou Policie ČR a byla u něj zadržena černá látková taška zn. Diesel obsahující neoprávněně vyrobenou a pro jiného přechovávanou psychotropní látku, konkrétně sáček s nápisem Zipper s obsahem 993,72 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 991,24 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 989,04 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 1 022,80 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 993,61 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 498,22 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 496,90 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 498,50 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 50,67 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 1 732,19 g metamfetaminu, tedy celkem 8 266,89 g metamfetaminu s obsahem 6 489,3 g metamfetaminu báze a dvě kuchyňské gumové stěrky se stopovým množstvím metamfetaminu, a dále bez povolení přechovávanou hromadně účinnou zbraň - samopal vzor 61, výrobního čísla A1548, plně funkční a způsobilý ke střelbě, vzniklý úpravou znehodnocené zbraně do střelby schopného stavu, s jedním krátkým zásobníkem a 10 nábojů ráže 7,65 mm Browning, dále byla u obžalovaného zadržena příruční taška obsahující mimo jiné finanční hotovost 66.120 euro, 67.500 Kč, 100 zlotých, 4 USD, 100.000 vietnamský Dong, přičemž pervitin – metamfetamin a amfetamin (amfetamin sulfát) jsou vedeny v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a konopí je vedené v příloze č. 3 zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, jako omamná látka zařazená do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, tetrahydrokanabinol je veden v příloze č. 4 shora uvedeného zákona jako psychotropní látka zařazená do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách nebo podle rozhodnutí orgánů Evropského společenství a efedrin je veden jako prekursor v příloze č. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 273/2004 ze dne 11. 2. 2004 o prekursorech drog a v příloze jako látka kategorie 1 Nařízení rady č. 111/2005 ze dne 22. 12. 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi,
Za uvedené jednání byl obviněný H. V. H. odsouzen podle §283 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 let a podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí čtyři skleněné misky, tři plastové stěrky, krabice s dvaceti univerzálními indikátorovými papírky, tři prázdné lahve od acetonu, jedna litrová láhev acetonu, skleněná oválná miska s nažloutlou krystalickou látkou, směsí metamfetaminu a efedrinu, o hmotnosti 9,44 g a obsahu 5,08 metamfetaminu báze, poškozená skleněná frita, kovová náběrka, bílá krystalická látká v plastové folii omotanou alobalem o hmotnosti 15,72 g, obsahující efedrin s obsahem 12,87 g efedrinu base, elektronické váhy zn. TEFAL Easy, elektronické váhy zn. TANGENT, deset plastových nádob s fosforečnanem červeným o celkové hmotnosti 5 000 g, osmnáct litrových lahví s kyselinou chlorovodíkovou, tři tyče na laboratorní stojan, dvacet dva litrových lahví s acetonem, dvě litrové láhve s acetonem, tři elektrické dvou plotýnkové vařiče, tři digitální váhy zn. FAGOR a dva teploměry, nažloutlá krystalická látka o hmotnosti 1,27 g, směs metamfetaminu a efedrinu o obsahu 0,98 g metamfetaminu báze, zbytky nažloutlé krystalické látky z povrchu elektrického vařiče o hmotnosti 0,01 g, metamfetaminu, sáček se zeleným rostlinným materiálem o hmotnosti 8,27 g s obsahem 1,25 g tetrahydrocanabinolu, papírový sáček obsahující 612 tablet o hmotnosti 152,33 g s obsahem amfetamin sulfátu s obsahem 6,35 g amfetaminu báze, sedm sáčků o celkové hmotnosti 3 772,47 g benzokainu, sáček o obsahu 974,62 g kofeinu, dva zásobníky a devadesát nábojů ráže 7,65 Browning, černá látková taška zn. Diesel, sáček s nápisem Zipper s obsahem 993,72 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 991,24 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 989,04 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 1 022,80 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 993,61 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 498,22 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 496,90 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 498,50 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 50,67 g metamfetaminu, sáček s nápisem Zipper s obsahem 1 732,19 g metamfetaminu, tedy celkem 8 266,89 g metamfetaminu s obsahem 6 489,3 g metamfetaminu báze, dvě kuchyňské gumové stěrky se stopovým množstvím metamfetaminu, samopal vzor 61, výrobního čísla A1548 s jedním krátkým zásobníkem a 10 náboji ráže 7,65 mm Browning.
Podle §70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí 66.120 euro, 67.500 Kč, 24,05 euro (dříve 100 zlotých), 4 USD, 100.000 vietnamský Dong.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 4 T 12/2011, podal obviněný H. V. H. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. 11 To 100/2012, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a to pouze ve výroku o trestu propadnutí věci dle §70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, kterým bylo uloženo propadnutí 66.120 euro, 67.500 Kč, 24,05 euro (dříve 100 zlotých), 4 USD, 100.000 vietnamský Dong. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek městského soudu nezměněn.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. 11 To 100/2012, podal následně obviněný H. V. H. prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že svědci J. P. a I. F. ve svých výpovědích potvrdili pouze to, že v bytě, kde se nacházel dovolatel, viděli na podlaze vařič a jakousi nádobu. Z výslechu znalkyně Ing. Ludmily Komorousové dle obviněného vyplývá, že k výrobě pervitinu je zapotřebí kromě stop, které byly zajištěny při domovní prohlídce, jód a reakční nádoba, avšak tyto při domovní prohlídce zajištěny nebyly. Dle názoru dovolatele tak nebylo soudy prokázáno, že by vyrobil pervitin v množství 8 266,89 g, jak je uvedeno v rozsudku nalézacího soudu. Dovolatel současně uvedl, že skutková zjištění vyslovená soudy činnými dříve ve věci jsou v extrémním nesouladu s tím, co ze zmíněných důkazů vyplývá. V další části svého dovolání potom obviněný odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky a to konkrétně na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1197/2011 a má za to, že pro naplnění znaku velkého rozsahu ve smyslu §283 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku by musel nakládat s 16.000 g pervitinu, což se nestalo. Dále obviněný zpochybnil posouzení svého jednání jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, neboť bylo údajně toliko zjištěno, že nesl tašku se závadným obsahem, avšak již nikoli, že věděl, co se v dané tašce nachází.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že dle jeho názoru v dané věci neexistuje extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé, neboť skutkové závěry soudů činných dříve ve věci zjevně mají logickou oporu v provedeném dokazování. K tomu se již soudy obou stupňů dostatečně vyjádřily, neboť shodnou obhajobu jako v dovolání (stran námitek proti hodnocení důkazů) obviněný uplatnil v průběhu dřívějších fázích řízení i v podaném odvolání. Za relevantní námitky obviněného lze považovat toliko tvrzení, podle kterého zjištěný skutkový děj údajně není možné posoudit jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Pokud jde o první ze zmíněných kvalifikací, obviněný namítá, že se skutku nedopustil ve velkém rozsahu ve smyslu §283 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, ale toliko v rozsahu značném podle §283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku.
Ve svém vyjádření státní zástupce dále uvedl, že z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 7 Tdo 795/2011, vyplynulo, že rozhodné je v daném ohledu především množství účinné látky. S odkazem na další rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (srov. zejména usnesení ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 8 Tdo 463/2010, ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 3 Tdo 967/2011 nebo ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 4 Tdo 1164/2011 a další) lze dle státního zástupce ovšem rovněž konstatovat, že vzhledem k rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky za značný rozsah může být považováno i množství několikanásobně menší (i cca čtvrtinové), než vyplývá z výše naznačených výpočtů, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Podle rozhodnutí publikovaného pod č. 12/2011 Sb., rozh. tr., totiž při stanovení každého z jednotlivých typů rozsahů omamné nebo psychotropní látky ve smyslu §283 trestního zákoníku je třeba mít na zřeteli kvantifikační stupně rozsahu činu (větší, značný, velký) a lze je oddělit podle jejich vzájemné proporcionality a společenské škodlivosti vyjádřené sazbami trestu odnětí svobody u těchto zvlášť přitěžujících okolností. Na naplnění určitého typu rozsahu (většího, značného, velkého) bude však možné usuzovat ne toliko z konkrétního množství a kvality omamné nebo psychotropní látky, ale i z dalších okolností, například z výše peněžní částky, kterou za takto vyráběnou či distribuovanou látku pachatel buď utržil anebo utržit chtěl či mohl, délky doby, po niž pachatel s uvedenými látkami neoprávněně nakládal, eventuálně pro jaký okruh osob byl určen. Současně je však třeba podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala u poškozených osob, případně i jiné skutečnosti.
S ohledem na to je nutné zohlednit, že obviněný zjevně opakovaně vyráběl a následně přechovával pervitin, a to v poměrně výrazném objemu přesahujícím 8 kg, navíc silně koncentrovaný s obsahem metamfetaminu báze přesahujícím 6 kg. Toto množství, jak doplnil Vrchní soud v Praze, muselo být určeno mimořádně velkému množství lidí a jeho prodejní hodnota se blížila 10 mil. Kč. V návaznosti na výše popsané judikatorní závěry došel státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k závěru, že právní posouzení jednání obviněného ve smyslu §283 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku bylo provedeno správně a bez vad.
Pokud dále obviněný zpochybňoval kvalifikaci skutku jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, skutkové závěry poskytují dostatečný podklad pro tvrzení, že obviněný zcela cíleně přechovával, a to (což již obviněný nijak nenapadá) bez povolení, hromadně účinnou zbraň. To značí, že jednal v úmyslu přímém podle §15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, a tedy aplikaci §279 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku nelze ničeho vytknout.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud České republiky se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu České republiky tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud České republiky po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že obviněný H. V. H. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti z velké části nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného ohledně hodnocení výpovědí svědků J. P. a I. F., dále ohledně vyjádření znalkyně Ing. Ludmily Komorousové a námitky ohledně hodnocení dalších důkazů (daktyloskopické stopy, důkazy prokazující, že s obsahem tašky manipuloval dovolatel atd.) je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Je třeba konstatovat, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný v dovolání namítl, že svědci J. P. a I. F. ve svých výpovědích potvrdili pouze to, že v bytě, kde se nacházel dovolatel, viděli na podlaze vařič a jakousi nádobu a dále, že z výslechu znalkyně Ing. Ludmily Komorousové vyplývá, že k výrobě pervitinu je zapotřebí kromě stop, které byly zajištěny při domovní prohlídce, jód a reakční nádoba, avšak tyto při domovní prohlídce zajištěny nebyly. K uvedeným námitkám se vyjádřil jak nalézací soud, když v odůvodnění rozsudku podrobně a přesvědčivě vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková tvrzení opřel, když za základ pro rozhodnutí ve výše uvedené věci vzal především svědecké výpovědi svědků J. P. a I. F., dále svědecké výpovědi svědků L. K., L. M., M. L. a J. T., znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie a odvětví psychiatrie, zpracované MUDr. Vlastimilem Tichým a PhDr. Jiřím Klosem, výslech znalců Ing. Ludmily Komorousové a RNDr. Miroslava Svobody, znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat, daktyloskopické zkoumání stop, a dále listinné důkazy (viz s. 6 - 15 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 4 T 12/2011), tak soud odvolací, když se v odůvodnění svého rozhodnutí ztotožnil s argumentací nalézacího soudu a odkázal na ni, a dále konstatoval, že výpovědi svědků J. P. a I. F. jsou dokreslovány výpověďmi zasahujících policistů-svědků L. M., M. L. a J. T. K námitce obviněného, že k výrobě pervitinu je zapotřebí kromě stop, které byly zajištěny při domovní prohlídce, jód a reakční nádoba, avšak tyto při domovní prohlídce zajištěny nebyly, pak konstatoval, že lze souhlasit se závěry nalézacího soudu, že s ohledem na vyrobené množství metamfetaminu byly zásoby jódu vypotřebované a jako reakční nádoba může sloužit např. i obyčejný hrnec nebo dokonce žárovka (viz s. 14 - 16 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. 11 To 100/2012).
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Praze, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Tato zjištění mají obsahový základ v důkazech, jimiž byly především výpovědi svědků J. P. a I. F. a dále nález drogy (spolu s penězi a střelbyschopným samopalem vzor 61 s 10 náboji) v taškách obviněného. Soudy logicky vyložily své hodnotící úvahy, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze zahrnout pouze tu část dovolání, v níž obviněný namítl, že skutkový děj není možné posoudit jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.
Podle ustanovení §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku se trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed a spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
Znak „velkého rozsahu“ pak bude záviset na posouzení konkrétních okolností, za nichž byl tento čin spáchán. Tento znak představuje z kvantitativního, ale i kvalitativního hlediska největší ohrožení při výrobě, dovozu, vývozu, průvozu, nabídce, zprostředkování, prodeji nebo jiného opatření nebo přechovávání uvedených látek a jedu ve srovnání s větším a značným rozsahem, které jsou kvantifikačními okolnostmi v odst. 2. Naplnění znaku velkého rozsahu tak bude přicházet v úvahu zejména, když se bude jednat o množství podstatně převyšující množství větší než malé, jeho určení bude směřovat vůči velkému množství lidí, kvalita těchto látek bude velmi dobrá apod. (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 2873).
Nejvyšší soud České republiky z předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněný H. V. H. úmyslně a neoprávněně vyrobil pervitin – metamfetamin, a to v minimálním množství 8 266,89 g metamfetaminu s obsahem 6 489,3 g metamfetaminu báze. Z usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, vyplývá, že pro závěr o naplnění znaků spočívajících ve spáchání trestného činu „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém rozsahu“ ve smyslu §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku může být dostatečným východiskem určitý násobek takového množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku anebo prekursoru, které je podle nařízení vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., označeno jako „množství větší než malé“. Přitom množství drogy, kterou pachatel vyrobil nebo s níž dále nakládal způsobem uvedeným v §283 odst. 1 tr. zákoníku, je i nadále rozhodujícím hlediskem pro stanovení rozsahu spáchání tohoto trestného činu a množství drogy vymezené v nařízení vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., jako „množství větší než malé“ zároveň vyjadřuje odlišnou povahu, účinnost a škodlivost jednotlivých omamných a psychotropních látek a přípravků je obsahujících, a tím umožňuje dostatečně diferencovat i stanovení konkrétního rozsahu spáchaného trestného činu ve vztahu k jednotlivým drogám. Pokud jde o násobek „množství většího než malého“, od něhož je třeba odvíjet vymezení „většího rozsahu“, „značného rozsahu“ a „velkého rozsahu“ spáchání trestného činu ve smyslu §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, považuje Nejvyšší soud desetinásobek za přiměřený k vyjádření rozdílu mezi uvedenými pojmy, aby tím byla plynule, s odpovídajícím odstupem a dostatečně diferencovaně vystižena gradace těchto znaků charakterizujících rozsah spáchání činu. Takový násobek zároveň umožní náležitě a s potřebnou mírou individualizace postihnout všechny obvyklé případy, které se v praxi vyskytují, aniž by na straně jedné zbytečně oslaboval trestněprávní ochranu společnosti před rozsáhlejšími trestnými činy (např. požadavkem na tak velké množství drogy, jež nebývá obvyklé) nebo na straně druhé přepínal trestní represi u méně závažných činů. V konkrétní rovině to tedy znamená, že „větším rozsahem“ je desetinásobek množství „většího než malého“, „značným rozsahem“ pak desetinásobek takto určeného většího rozsahu a „velkým rozsahem“ pak desetinásobek takto určeného značného rozsahu.
Jak dále vyplývá z dosavadní a nadále použitelné judikatury Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí publikované pod č. 1/2006 Sb. rozh. tr.), závěr o naplnění znaku spočívajícího ve spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve větším rozsahu, ve značném rozsahu nebo ve velkém rozsahu podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku je nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení §283 odst. 1 tr. zákoníku, a to i s ohledem na druh a kvalitu této látky. Podle rozhodnutí publikovaného pod č. 12/2011 Sb. rozh. tr. při stanovení každého z jednotlivých typů rozsahů omamné nebo psychotropní látky ve smyslu §283 tr. zákoníku je třeba mít na zřeteli kvantifikační stupně rozsahu činu (větší, značný, velký), které je třeba oddělit podle jejich vzájemné proporcionality a společenské škodlivosti vyjádřené sazbami trestu odnětí svobody u těchto zvlášť přitěžujících okolností. Na naplnění určitého typu rozsahu (většího, značného, velkého) bude však možné usuzovat ne pouze z konkrétního množství a kvality omamné nebo psychotropní látky, ale i z dalších okolností, například z výše peněžní částky, kterou za takto vyráběnou či distribuovanou látku pachatel buď utržil anebo utržit chtěl či mohl, délky doby, po niž pachatel s uvedenými látkami neoprávněně nakládal, eventuálně pro jaký okruh osob byl určen. Současně je však třeba podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala u konzumentů vyrobených či distribuovaných drog, případně i jiné skutečnosti.
Nejvyšší soud České republiky konstatuje, že při svém rozhodování vycházel především z usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že pokud jde o množství omamné nebo psychotropní látky (přípravku ji obsahujícího nebo prekursoru), od něhož se odvíjí možnost naplnění znaků charakterizujících jednotlivé rozsahy spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, Nejvyšší soud k tomu zdůrazňuje, že základem by měl být násobek množství účinné látky (drogy) vymezeného jako množství větší než malé ve smyslu nařízení vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb. (pátý sloupec v jeho příloze č. 2). Jen v případě, když nelze zjistit přesné množství účinné látky, např. byla-li omamná nebo psychotropní látka již spotřebovaná jejími konzumenty, lze vycházet z celkového množství drogy, kterou pachatel neoprávněně vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl atd. ve smyslu §283 odst. 1 tr. zákoníku (třetí sloupec v příloze č. 2 citovaného nařízení vlády).
V daném případě obviněný H. V. H. opakovaně vyráběl a následně přechovával pervitin o objemu celkem 8 266,89 g, a to silně koncentrovaný s obsahem 6 489,3 g metamfetaminu báze. V příloze č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., jsou stanoveny hodnoty omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících pro účely trestního zákoníku, přičemž u typu drogy pervitin je uvedeno, že „množství větší než malé“ musí být více než 2 g (třetí sloupec) a „nejmenší množství účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat látka, označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé“ musí být 0,6 g (pátý sloupec). Z uvedeného lze dovodit, že množství stanovené pro spáchání činu „ve větším rozsahu“ by bylo v posuzovaném případě desetinásobkem množství účinné látky, tj. 6 g, „ve značném rozsahu“ desetinásobek většího rozsahu, tj. 60 g a „ve velkém rozsahu“ desetinásobek značného rozsahu, tj. 600 g. Při množství pervitinu celkem 8 266,89 g pak vychází minimální množství účinné látky na 2480,067 g. Proto z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že obviněný nakládal s takovým množstvím drogy, které několikanásobně překročilo množství stanovené pro spáchání činu „ve velkém rozsahu“ a to 600 g, když pervitin o objemu celkem 8 266,89 g obsahoval 6 489,3 g metamfetaminu báze (účinné látky).
Co se týká námitky obviněného, že jeho jednání nelze posoudit jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, uvádí Nejvyšší soud České republiky následující.
Podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku se přečinu nedovoleného ozbrojování dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším, než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba.
Porovnají-li se skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, s uvedenými znaky přečinu nedovoleného ozbrojování, je zřejmé, že Městský soud v Praze rozhodl v souladu se zákonem, pokud posoudil skutek jako přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Z jednání obviněného, kdy při svém zadržení nesl tašku, kterou si sám sbalil v bytě poté, co zjistil, že jeho drogová trestná činnost byla prozrazena, a která obsahovala hromadně účinnou zbraň - samopal vzor 61, výrobního čísla A1548, plně funkční a způsobilý ke střelbě, vzniklý úpravou znehodnocené zbraně do střelby schopného stavu, s jedním krátkým zásobníkem a 10 nábojů ráže 7,65 mm Browning, lze jednoznačně dovodit, že zcela cíleně přechovával, a to (což obviněný ani nenapadá) bez povolení, hromadně účinnou zbraň. Z výše uvedeného pak vyplývá, že jednal v úmyslu přímém podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Je tak možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že obviněný H. V. H. svým předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku , přečinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud České republiky proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí, ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněného H. V. H. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. března 2013
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal