Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.01.2014, sp. zn. 32 Cdo 3401/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.3401.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.3401.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 3401/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Mabetex, spol. s r.o. , se sídlem v Brně, Tábor 2, PSČ 616 00, identifikační číslo osoby 44012411, zastoupené JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích 137, proti žalované FSIK ECONOMIC, s.r.o. , se sídlem v Brně, Solniční 3a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60743964, zastoupené Mgr. Lydií Lamáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská 121/1, o zaplacení 347 544,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 165/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. května 2013, č. j. 8 Cmo 227/2011-499, 8 Cmo 173/2012, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. května 2011, č. j. 35 Cm 165/2006-429, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 15. března 2012, č. j. 35 Cm 165/2006-462, a opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2012, č. j. 35 Cm 165/2006-478, ve výroku, jímž bylo zamítnuta žaloba o zaplacení 299 234,50 Kč s příslušenstvím (výrok I.), změnil ho ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Dovolání, z jehož obsahu lze dovodit, že směřuje proti napadenému rozhodnutí v rozsahu jeho potvrzujícího výroku ve věci samé, trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení §241a odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení §237 o. s. ř.). Požadavek, aby dovolatelka v dovolání konkrétně popsala, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na §237 o. s. ř. a jeho citace není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. září 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013, jež jsou – stejně jako níže označená rozhodnutí – veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála. Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 30. září 2013 (srov. ustanovení §57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Pro úplnost však dovolací soud dodává, že i v případě, že by dovolání nevykazovalo vady, bylo by třeba ho odmítnout pro nepřípustnost, neboť otázky práva na zaplacení ceny díla a ceny tzv. víceprací řešil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007, ze dne 22. září 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, ze dne 11. července 2013, sp. zn. 32 Cdo 2399/2012, dále rozsudky ze dne 27. června 2007, sp. zn. 32 Odo 1043/2005, ze dne 21. října 2009, sp. zn. 23 Cdo 2856/2009, ze dne 23. února 2011, sp. zn. 23 Cdo 3891/2010, ze dne 14. února 2012, sp. zn. 23 Cdo 2613/2010, a usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. ledna 2014 JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/06/2014
Spisová značka:32 Cdo 3401/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.3401.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/04/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1089/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13