ECLI:CZ:NS:2015:4.TDO.1088.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 1088/2014-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. února 2015 o dovolání obviněného T. S. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 6/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 46 T 6/2012, byl obviněný T. S. uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (viz body I.A.) a III.A.) rozsudku), zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (viz body II.A.) a III.B. rozsudku), zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (viz body I.B.), II.B.) a III.C.) rozsudku) a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 zákona č.140/1961 Sb. (dále jen tr. zák.) alinea první a druhá (viz bod IV. rozsudku), kterých se dopustil jednáním popsaným pod body I.A. I. B., II.A., II.B., III.A., III.B., III.C., IV. rozsudku.
Za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku popsaný v bodech I.A.) a III.A.) rozsudku, zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku popsaný v bodech II.A.) a III.B.) rozsudku a za trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. popsaný v bodě IV) rozsudku byl obviněnému T. S. podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za užití §45 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 roků. Podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §67 odst. 1, §68 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb po 2.000,- Kč. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku byl stanoven pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců.
Za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku popsaný v bodech I.B.), II.B.) a III.C.) rozsudku byl obviněnému T. S. podle §209 odst. 5 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 8 roků. Podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §67 odst. 1, §68 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb po 2.000,- Kč. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl stanoven pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným uvedeným pod body 1) – 78) částky specifikované pod body 1) – 78).
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození 1) J. K. a 2) P. T., odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občansko-právních.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození:
1) M. Š.,
2) Z. Z.,
3) A. G.,
4) S. M.,
5) P. S.,
6) J. S.,
7) J. D.,
8) A. M.,
9) M. H.,
10) Š. V.,
11) D. B., podnikající pod obchodní firmou D. B.,
12) O. L.,
13) J. P.,
odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občansko-právních.
Tímto rozsudkem bylo v části II. podle §226 písm. b) tr. ř. rozhodnuto o zproštění obviněného T. S. obžaloby Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 2 KZV5/2009, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, a dále obžaloby Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 3. 8. 2012 sp. zn. 2 KZV 12/2011, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.
Podle §229 odst. 3 tr. ř. byl poškozený E. M., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Současně byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. týkající se obviněného T. S., kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2008, č.j. 4 T 86/2008-181, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 4 To 15/2009, dále výrok o trestu, který mu byl uložen výše citovanými rozhodnutími, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 46 T 6/2012, podal obviněný T. S. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to v jeho odsuzující části. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. týkající se obžalovaného T. S., kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2008, č.j. 4 T 86/2008-181, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 4 To 15/2009, výrok o trestu z tohoto rozhodnutí, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. Obviněný T. S. byl uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (viz bod I.A.) rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (viz bod I.B.) rozsudku), zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (viz body II.) a III.) rozsudku) a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea druhá tr. zák. (viz bod IV.) rozsudku), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že
I.
A.1) s předchozím úmyslem vylákat od společnosti Diners Club Czech, s.r.o., se sídlem Široká 5/36, PSČ 110 00 Praha 1, IČ: 25705369 (dále jen Diners Club) finanční prostředky, dne 7.5.2007 požádal o vydání karty Diners Club Classic s kreditním limitem 100.000,- Kč/měsíc a 100.000,- Kč/měsíc na výběr v hotovosti, přičemž předložil nepravdivý výpis z USD účtu u Swiss Export Bank Ltd, se sídlem 42 Washington Road, Worcester Park, KT4 8JH Surrey, England, United Kingdom (dále jen SEB), po schválení mu byla vydána mezinárodní platební karta Diners Club, typ charge karta, s celkovým měsíčním limitem 100.000,- Kč, který zahrnoval i možnost výběru hotovosti do 50.000,- Kč, kterou si dne 11.5.2007 v sídle společnosti Diners Club Czech, s.r.o. převzal a dále pak v průběhu měsíce května 2007 zaslal na zákaznický servis společnosti Diners Club prostřednictvím e-mailu 3 požadavky s datem 17.5.2007 o částku ve výši 28.000,- Kč,18.5.2007 o částku ve výši
50.000,- Kč a 21.5.2007 o částku ve výši 100.000,- Kč na dočasné navýšení limitu, kdy na podporu svého požadavku zaslal "Online broker employment agreement" uzavřený mezi GROUP FINANCE Ltd., se sídlem 29 Harley Street, Suite B, London W1G 9QR, England, United Kingdom, (dále jen Group Finance) a T. L., kdy navýšení společnosti Diners Club akceptovala v případě prvních dvou požadavků, požadavek z 21.5.2007 již společnost Diners Club nerealizovala a kartu zablokovala z důvodu podezření na zneužití karty, přesto v době od 11.5.2007 do 19.5.2007 prostřednictvím karty prováděl výběry v hotovosti a dále odebral zboží a služby vše v celkové hodnotě 258.201,- Kč, čímž způsobil společnosti Diners Club škodu v uvedené výši, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody o částku 100.000,- Kč vyšší,
2) dne 25.5.2007 v době od 11:43 hodin do 11:46 hodin v B., na ul. L.
v bankomatu společnosti Raiffeisenbank a.s. vybral prostřednictvím své platební karty VISA Gold celkovou částku ve výši 152.000,- Kč ze svého bankovního účtu vedeného u banky HVB Bank Czech Republic, a.s., a ačkoliv si byl vědom skutečnosti, jaký je jeho aktuální disponibilní zůstatek na tomto běžném bankovním účtu a rovněž, že není oprávněn čerpat finanční prostředky z tohoto bankovního účtu do debetu, přesto následně v tentýž den 25.5.2007 v 11:59 hodin na pobočce HVB Bank Czech Republic, a.s. na ul. K. v B. vybral další finanční hotovost ve výši 172.000,- Kč, čímž poškozenému - společnosti HVB Bank Czech Republic, a.s. se sídlem Praha 1, nám. Republiky 3a, způsobil škodu ve výši nejméně 151.521,95 Kč,
3) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží jako údajný ředitel české divize Group finance, na základě telefonické objednávky dne 13.6.2007 uzavřel kupní smlouvu s P. H. podnikajícím pod obchodní firmou P. H. - REPROSERVIS, s místem podnikání Křížová 4, Brno, PSČ 603 00, IČ: 12174378 na odběr zboží : Brother fax 2920, Monitor LCD TV 19" Samsung, Dataprojektor Sony VPL-EX3 LC, skartovací stroj Wallner PPS120C, Nashuatec MP 161SPF v celkové hodnotě 87.093,42Kč a následně dne 15.6.2007 uzavřel s touto firmou další kupní smlouvu na zboží: televizor LCD Sony KDL-40U2000, televizor LCD Sony KDL-40P2530K, Cartridge HP C8721EE, Cartridge HP C8772EE, Cartridge HP C87741EE, Cartridge HP C8771 EE, Cartridge HP C8773 EE, Cartridge HP C8775 EE v celkové hodnotě 84.491,50Kč, vše pod záminkou údajného vybavení expozitury pro český trh, úhradu zboží v době nákupu doložil nepravdivým platebním příkazem SEB, přičemž požadoval zboží dodat co nejdříve s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, tímto jednáním způsobil P. H., podnikajícímu pod obchodní firmou P. H. - REPROSERVIS škodu ve výši 171.586,50 Kč,
4) s předchozím úmyslem nezaplatit, odebral dne 1.12.2007 v provozovně společnosti H., spol. s r.o., B., Č., zboží 1 kus hodinek zn. RAYMOND WEIL v hodnotě 297.000,- Kč, přičemž se vydával za zástupce švýcarské banky a úhradu zboží doložil nepravdivým platebním příkazem SEB, a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, tímto jednáním způsobil společnosti HALADA, s.r.o. IČ 00563218, se sídlem Pařížská 1076/7, Praha 1, PSČ 110 00, škodu ve výši 297.000,- Kč,
B)
1) dne 3.10.2008 v pobočce C. H. T. s.r.o., na náměstí S. v B. uzavřel Cestovní smlouvu na zájezd pro dvě osoby do Dominikánské republiky v termínu od 16.10.2008 do 26.10.2008 pro jednu osobu a od 16.10.2008 do 16.01.2009 pro druhou osobu v celkové hodnotě 100.184,- Kč, kterou se zavázal uhradit bankovním převodem ze svého účtu vedeného u Swiss Business Bank Ltd, 145 - 157 St. John Street, London EC1V4PY, United Kingdom (dále jen SBB), přičemž žádnou částku nezaplatil a dne 06.10.2008 předložil cestovní kanceláři nepravdivý příkaz k úhradě částky 9.000,- CHF a nepravdivý doklad o uskutečněném bankovním převodu částky 9.000,- CHF ve prospěch cestovní kanceláře, kdy zájezd již objednával v úmyslu za něj nezaplatit, čímž chtěl způsobit společnosti HOLIDAY TRAVEL s.r.o., Plachého 2, Plzeň, PSČ 301 00, IČ: 00883654, škodu ve výši 100.184,- Kč, a fakticky způsobil škodu ve výši 29.200,- Kč související s úhradou storno poplatků,
2) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, dne 8.10.2008 telefonicky objednal u K. P. podnikajícího pod obchodní firmou K. P. – SOVTE, IČ: 125 00 984, s místem podnikání Kodaňská 521/57, Praha 10, PSČ 101 00, zboží - tiskárny pro potisk plastových karet, tiskárny pro potisk a duplikace CD a DVD, spotřební materiál a doplňky v celkové hodnotě 868.549,- Kč, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a současně požádal o vystavení proforma faktury, která mu byla dodavatelskou firmou zaslána prostřednictvím elektronické pošty, druhý den 9.10.2008 prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 868.549,- Kč na účet dodavatele z banky SBB a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly a požadoval dodat zboží dne 10.10.2008 na depo společnosti PPL v B., na základě nepravdivých potvrzení mu dodavatel odeslal část objednaného zboží - pouzdra na kartu, identifikační náramky, pouzdra měkké PVC, SIGNATZ1 CD/DVD THERMAL PRINTER v celkové hodnotě 84.029,- Kč, kdy k dodání dalšího zboží nedošlo jen proto, že poškozený včas zjistil ze sdělení ČNB, ze sdělovacích prostředků a konečně vlastním prověřením telefonních čísel SBB, že se jedná o nedůvěryhodného zákazníka, čímž způsobil K. P. podnikajícímu pod obchodním jménem K. P. - SOVTE škodu ve výši 84.029,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 868.549,- Kč,
3) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží pod záminkou vybavení makléřské kanceláře v B., koncem října 2008 telefonicky a následně dne 30.10.2008 prostřednictvím elektronické pošty objednal u firmy DLNK, s.r.o. se sídlem E. Beneše 470, Česká Skalice, IČ: 260 12 162, provozovna v Hradci Králové, Velké náměstí 133, zboží: LCD TV Sony Bravia 101 cm, 3 ks notebook HP s programy v celkové hodnotě 217.818,- Kč, přičemž požadoval vystavenou fakturu na společnost Swiss Dealing & Investmets Ltd, se sídlem 145-157 St. John Street EC1V 4PY London (dále jen Swiss Dealing) zaslat faxem na centrálu do L., což bylo prodejcem odmítnuto, dále prodejci nabídl platbu bankovním převodem ze švýcarské banky Banque Suisse-Bosen se sídlem v Londýně (dále jen BSB) a dne 31.10.2008 faxem zaslal nepravdivé potvrzení o převedení finančních prostředků na účet prodejce, a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, k vydání zboží ze strany firmy DLNK nedošlo, neboť prodejce podmiňoval vydání zboží prokazatelným uhrazením kupní ceny, jednání obžalovaného tak bezprostředně směřovalo ke způsobení škody v celkové výši 217.818,- Kč,
4) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, v říjnu 2008 telefonicky objednal u firmy ATComputers a.s., Těšínská 1970/56, Slezská Ostrava, PSČ 710 00, IČ: 61672599, elektroniku (televizory, notebooky, tiskárny atd.) v celkové hodnotě 3.877.133,00 Kč, přičemž se vydával za zástupce společnosti Swiss Dealing, vzhledem k tomu, že dodavatelská firma požadovala platbu předem vystavila proforma fakturu na uvedenou částku, kterou obžalovaný nikdy neuhradil a ani tak neměl nikdy v úmyslu, dodavatel požadované zboží nedodal a objednávku stornoval, jednání obžalovaného však bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 3.877.133,- Kč,
5) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, v říjnu 2008 telefonicky objednal u T. B., podnikajícího pod obchodní firmou T. B., s místem podnikání Neředínská 48, Olomouc, PSČ 779 00, IČ:45232130 zboží - elektroniku 1 kus Sony Bravia KDL 46W4500, 2 kusy Asus NB M70VM, 1 kus Canon MX850, 1 kus Canon 1 160 + sluchátko v celkové hodnotě 154.263,00 Kč, přičemž se vydával za zástupce společnosti Swiss Dealing, vzhledem k tomu, že dodavatelská firma požadovala platbu předem vystavila proforma fakturu na uvedenou částku, kterou obžalovaný nikdy neuhradil a ani tak neměl nikdy v úmyslu, pouze prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě za požadované zboží a to s cílem odebrat zboží dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě nepravdivých potvrzení mu dodavatel elektroniku dne 15.10.2010 předal, tímto jednáním způsobil obžalovaný T. B., podnikajícímu pod obchodní firmou T. B., škodu ve výši 154.263,00 Kč,
6) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží jako údajný zástupce společnosti Swiss Dealing dne 3.11.2008 telefonicky a následně dne 5.11.2008 prostřednictvím elektronické pošty objednal u firmy Abacus electric, spol. s r.o. IČ 45022828 se sídlem Planá 2, České Budějovice, pobočka Brno, Královopolská 13, zboží v celkové hodnotě 388.600,- Kč a dále tímto způsobem doručil nepravdivý platební příkaz, potvrzení banky BSB o tom, že platba byla učiněna, potvrzení o neodvolatelnosti platebního příkazu, přičemž požadoval zboží dodat co nejdříve s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, k vydání zboží ze strany dodavatele nedošlo, neboť tento podmiňoval vydání zboží prokazatelným uhrazením kupní ceny, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 388.600,- Kč,
7) v B. na ul. S. v prodejně Bc. S. K., podnikajícího pod obchodní firmou Bc. S. K., IČ 64333540, s místem podnikání Brno, Skořepka 3a, s předchozím úmyslem za zboží nezaplatit:
a) po předchozí telefonické a emailové objednávce osobně dne 4.11.2008 odebral jezdecké sedlo s příslušenstvím, vše v hodnotě 60.800,- Kč, kdy předem zaslal z dosud neustanoveného media na fax prodejny nepravdivá potvrzení o realizaci platby ve výši 60.800,- Kč na účet, na kterých je uvedeno, že platba odchází na účet prodejce z banky Swiss Business Bank, ač tato platba realizována nebyla a to s cílem oklamat poškozeného a vylákat na něm shora uvedené zboží,
b) po předchozí telefonické dohodě zaslal z dosud neustanoveného media na fax prodejny nepravdivé potvrzení o realizaci platby ve výši 150.000,- Kč na stejný účet jako v bodě A, přičemž tato částka měla být kreditem na nákupy, a to s cílem oklamat poškozeného a vylákat na něm další zboží - jezdecké sedlo v hodnotě 43.400,- Kč, které dne 7.11.2008 na prodejně vyzvedl dosud neustanovený muž,
c) dne 10.11.2008 společně s dosud neustanoveným mužem odebral jezdecké sedlo i s doplňky v celkové hodnotě 112.793,- Kč, kdy mu prodejce vystavil a předal faktury na částky ve výši 81.345,- Kč a 31.448,- Kč, dne 12.11.2008 pak zaslal prodejci z dosud neustanoveného media nepravdivé potvrzení o provedené platbě,
vzhledem k tomu, že po podání trestního oznámení T. S. jedno sedlo v hodnotě 50.990,- Kč poškozenému vrátil, výše uvedeným jednáním způsobil poškozenému Bc. S. K., škodu ve výši 216.293,- Kč, kdy po podání trestního oznámení sedlo popsané pod bodem a) poškozenému vrátil,
8) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, v listopadu 2008 telefonicky objednal u společnosti MiJa SÚ s.r.o., se sídlem 9. května 515, Tábor, PSČ 390 02, IČ: 48203084, zboží - dvoje zlaté hodinky značky Reymond Weil v celkové hodnotě 600.000,- Kč, s tím že dále tvrdil, že podal v L. příkaz k převodu peněz na jejich účet, dodavatelská firma však odmítla zboží vydat s tím, že to bude možné až v okamžiku, kdy se patřičná částka připíše na jejich účet, to se však nikdy nestalo, obchod se neuskutečnil, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 600.000,- Kč,
9) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, dne 1.12.2008 v prodejně D. v obchodním centru O. M. u B., od společnosti HIBERNIA spol. s r.o., IČ 00199427, Dělnická 213/12, Praha 7, PSČ 170 00, převzal pánské náramkové hodinky zn. Longines v hodnotě 36.250,- Kč, zapalovač zn. S.T. Dupont v hodnotě 18.750,- Kč a psací pero zn. S.T. Dupont v hodnotě 22.990,- Kč, přičemž téhož dne prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 4.000,-CHF na účet dodavatele ze SBB a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, na základě nepravdivých potvrzení mu dodavatel zboží-hodinky, zapalovač a pero téhož dne předal, čímž způsobil společnosti HIBERNIA spol. s r.o. škodu ve výši 77.900,- Kč,
10) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, dne 2.12.2008 uzavřel v prodejní galerii kupní smlouvu se společností DOROTHEUM spol. s r.o., IČ 27079716, Ovocný trh 2/580, Praha 1, Česká republika na předmět - Náramek z bílého zlata osazený diamanty, moderního briliantového brusu celk. cca. 5,00 ct 750/1000, v. 29,85 g, délka 18 cm za smluvní prodejní cenu 114.400,- Kč, přičemž téhož dne prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 120.000,- Kč na účet dodavatele z BSB, a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, na základě nepravdivých potvrzení mu dodavatel zboží-náramek téhož dne předal, dále požadoval i další zboží, tomu však prodejcem předáno nebylo, neboť podmínkou pro další prodej bylo zaplacení kupní ceny již předaného náramku, čímž způsobil společnosti DOROTHEUM spol. s r.o. škodu ve výši 114.400,- Kč,
11) s předchozím úmyslem nezaplatit za ubytování a útratu v hotelové restauraci, se dne 4.12.2008 od 22.58 hodin do 9.12.2008 ubytoval společně s R. B. v H. V. na ul. K. v B., kdy R. B. ubytování ukončil dne 5.12.2008 a platbu za jeho osobu měl provést obžalovaný, v průběhu ubytování využíval hotelovou restauraci, kde si postupně odebral stravu, nápoje a další služby v celkové hodnotě 10.638,50 Kč, přičemž personálu hotelu předal nekrytou kreditní kartu jako garanci s tím, že platbu provede v den odjezdu, dne 6.12.2008 kolem 16 hodiny hotel opustil avšak ubytování oficiálně neukončil, následně dne 7.12.2008 telefonicky přislíbil dlužnou částku uhradit a hotelovému personálu sdělil, že se do hotelu vrátí, což však neučinil a konečně 15.12.2008 požádal o zaslání faktury, kterou do dnešního dne neuhradil, čímž poškozené společnosti INERHOTEL VORONĚŽ, a.s., IČO 27375668, Brno, PSČ 603 73 Brno, Křížkovského 47 způsobil škodu v celkové výši 10.638,50 Kč,
12) s předchozím úmyslem nezaplatit za zprostředkování pronájmu bytu, dne 8.12.2008 v B. uzavřel se společností BRAVIS REALITY s.r.o. se sídlem Dvořákova 13, Brno, PSČ 602 00, IČO 27685781 zprostředkovatelskou smlouvu na pronájem zařízeného bytu 2+kk, na ul. L., B., na jejímž základě náležela zprostředkovateli provize ve výši 35.700,- Kč, přičemž předložil nepravdivý platební příkaz, potvrzení banky BSB o tom, že platba byla učiněna, potvrzení o neodvolatelnosti platebního příkazu, úmyslným neuhrazením provize způsobil společnosti BRAVIS REALITY s.r.o. škodu ve výši 35.700,- Kč,
13) s předchozím úmyslem nezaplatit za pronájem bytu, dne 8.12.2008 v B. uzavřel s J. P., jako pronajímatelem, smlouvu o pronájmu bytu 2+kk, na ul. L., B., kdy se smluvně zavázal hradit nájemné ve výši 20.000,- Kč měsíčně předem, přičemž požadoval změnu z platby v hotovosti na platbu bankovním převodem v mezinárodní formě, dále pronajímateli předložil nepravdivý platební příkaz, potvrzení banky BSB o tom, že platba byla učiněna, potvrzení o neodvolatelnosti platebního příkazu o uhrazení částky ve výši 100.000,- Kč na účet pronajímatele, následně majitel bytu zjistil, že k žádné platbě nedošlo, dne 18.1.2009 od smlouvy odstoupil z důvodu hrubého porušení smlouvy o pronájmu, úmyslným neuhrazením nájemného za dva měsíce způsobil J. P. škodu ve výši 40.000,- Kč,
14) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, dne 15.12.2008 telefonicky objednal u D. T., podnikajícího pod obchodní firmou D. T., IČ: 75873788, s místem podnikání tř. gen. Janouška 35, Přerov, PSČ 750 02, zboží - výpočetní techniku v celkové hodnotě 500.000,- Kč, a dále dne 16.12.2008 opět telefonicky sdělil, že na jeho účet převedl částku ve výši 500.000,- Kč, a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly a požadoval dodat 12 ks notebooků, což D. T. odmítl a na schůzku konanou dne 17.12.2008 v B. na ulici L. přivezl pouze 2 kusy notebooků zn. Toshiba A300-1ND v celkové hodnotě 56.348,- Kč včetně poplatků, které převzal a prodejci předal jako doklad o úhradě zboží v hodnotě 500.000,- Kč nepravdivé potvrzení o bankovním převodu z banky BSB na jeho účet, kdy k dodání dalšího zboží nedošlo jen proto, že poškozený zjistil ze sdělovacích prostředků, že obžalovaný je označován jako podvodník, čímž způsobil D. T., škodu ve výši 56.348,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení celkové škody ve výši 500.000,- Kč,
15) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží jako zástupce banky Swiss Dealing pod záminkou zabezpečení technického vybavení nově zřizovaných poboček v ČR, dne 18.12.2008 telefonicky a následně prostřednictvím elektronické pošty objednal u A. V., podnikajícího pod obchodní firmou A. V., IČ 70276137, s místem podnikání Konice - Ladín 49, PSČ 798 53 zboží v celkové hodnotě 3.999.426,- Kč, přičemž požadoval zboží dodat do druhého dne a nabízel předem platbu bankovním převodem, a to s cílem odebrat zboží dříve než prodejce zjistí, že peníze na jeho účet nepřišly, ke škodě na majetku A. V. nedošlo jen proto, že si poškozený prostřednictvím internetu ověřoval údaje objednatele a zjistil, že T. S. má na území ČR páchat podvody a předmětnou objednávku včas odmítl, jednání obžalovaného tak směřovalo bezprostředně ke způsobení škody poškozenému A. V. ve výši 3.999.426,- Kč,
16) s předchozím úmyslem nezaplatit za ubytování a útratu v hotelové restauraci, se dne 21.12.2008 v 14:00 hod. ubytoval na tři dny v hotelu N. A. na ul. C. v B., v průběhu ubytování využíval hotelovou restauraci, kde si postupně odebral stravu a cigarety v celkové hodnotě 4.092,- Kč, dne 22.12.2008 pak k sobě nechal na hotelový pokoj na dva dny ubytovat neznámou ženu, kdy celková částka za ubytování, kterou měl uhradit, činila 6.450,- Kč; dne 23.12.2008 pak kolem 14:00 hod. s úmyslem se již nevrátit, z hotelu odešel, na recepci sdělil, že má zablokovanou platební kartu a musí si jít do banky vyřídit novou a že se ještě téhož dne do hotelu vrátí a vše zaplatí, což však do současné doby neučinil a nic z dlužné částky za ubytování a útratu v restauraci neuhradil a poškozené společnosti Jalta Group s.r.o., IČ: 27689255, se sídlem Chaloupky 171/33, Brno, PSČ 624 00, tak způsobil škodu v celkové výši 10.542,- Kč;
17) s předchozím úmyslem nevrátit finanční prostředky si dne 31.12.2008 ve V. půjčil od J. P., částku ve výši 60.000,- Kč s tím, že dluh splatí do 7.1.2009, na zajištění závazku plynoucího z této půjčky vystavil téhož dne směnku vlastní na částku 200.000,- Kč, ač věděl, že nemá potřebné finanční krytí a vzhledem ke svým majetkovým poměrům nemůže dostát svému závazku, který si vytvořil shora popsaným způsobem, čímž tímto jednáním způsobil J. P. škodu ve výši 60.000,- Kč,
18) s předchozím úmyslem nezaplatit za ubytování a útratu v hotelové restauraci, se dne 14.1.2009 do 17.1.2009 ubytoval v H. G. na ul. B. v B., v průběhu ubytování využíval hotelovou restauraci, kde si postupně odebral stravu, nápoje a další služby v celkové hodnotě 11.575,- Kč, dne 17.1.2009 hotelovému personálu písemně stvrdil dlužnou částku uhradit do 31.1.2009, což však do současné doby neučinil a nic z dlužné částky za ubytování a útratu v restauraci neuhradil a poškozené společnosti Austria Hotels Betriebs cz. s.r.o. původně Grand Hotel Brno Group s.r.o., IČ: 27932524, se sídlem Benešova 18/20 Brno tak způsobil škodu v celkové výši 11.575,- Kč,
II.
1) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v únoru 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u společnosti MAFRA, a.s., P.O. Box 43, Karla Engliše 519/11, PSČ 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 191.108,- Kč, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a dne 27.2.2008 prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 191.108,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě nepravdivých potvrzení dodavatel realizoval v deníku Lidové noviny reklamní kampaň a to v období od 3.3.2008 do 5.3.2008, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti MAFRA, a.s. škodu ve výši nejméně 39.583,50 Kč a jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení celkové škody ve výši 191.108,- Kč,
2) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v dubnu 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u společnosti Metro Česká republika, a.s., se sídlem Na Florenci 19, PSČ 110 00 Praha 1, IČ: 25090593, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 1.295.478,- Kč, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a dne 23.4.2008 prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 1.693.440,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě nepravdivých potvrzení dodavatel realizoval v deníku METRO reklamní kampaň a to v období od 25.4.2008 do 9.5.2008, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti Metro Česká republika, a.s. škodu ve výši nejméně 1.295.478,- Kč,
3) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v přesně nezjištěné době v průběhu měsíce dubna 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u firmy Vogel Medien International, s.r.o., se sídlem Vídeňská 218, PSČ 339 01 Klatovy, IČ: 25207113, inzerci na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 462.670,- Kč, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a následně dne 18.4.2008 prostřednictvím faxu zaslal písemnou objednávku, na základě této podvodné objednávky dodavatel uveřejnil v měsících dubnu a květnu 2008 objednanou inzerci v periodicích Plzeňský rozhled a Rozhled a vzhledem ke skutečnosti, že faktury vystavené dodavatelem ze dne 10.4.2008 na částku 51.408,- Kč se splatností 17.4.2008 a ze dne 20.5.2008 na částku 92.534,40 Kč se splatností 27.5.2008 neuhradil v dobách splatnosti ani později, dodavatel zastavil uveřejňování další objednané inzerce, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti Vogel Medien International, s.r.o. škodu ve výši nejméně 143.942,40 Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 462.670,- Kč,
4) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané v přesně nezjištěné době počátkem měsíce května 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u firmy SGR Jižní Morava v.o.s., reklamní agentura, se sídlem Bašty 6, PSČ 602 00 Brno, IČ: 47917911, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB (pronájem plochy a výrobu grafiky) v celkové hodnotě 196.320,- Kč bez DPH, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a dne 13.6.2008 prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 172.800,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě nepravdivých potvrzení dodavatel realizoval reklamní kampaň, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti SGR Jižní Morava v.o.s. škodu ve výši 196.320,- Kč,
5) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v květnu 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u společnosti GRAND PRINC MORAVA, Čechyňská 365/23, PSČ 602 00 Brno, IČ:26952025, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 92.850,- Kč a u společnosti GRAND PRINC, a.s., Vinohradská 1597/174, 130 00 Praha 3 a.s. v hodnotě 124.830,- Kč, přičemž vystavené faktury požadoval zaslat na kontaktní adresu SBB, ač věděl, že si je zde nikdy nepřevezme a tudíž ani neuhradí, na základě smluv o inzerci dodavatelé realizovali v titulu GRAND Reality a v titulu GRAND Reality Brno reklamní kampaň a to v období červen až říjen 2008, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti GRAND PRINC MORAVA, a.s. škodu ve výši 92.850,- Kč, a společnosti GRAND PRINC, a.s. škodu ve výši 124.830,- Kč,
6) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby dne 15.6.2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky a později prostřednictvím elektronické pošty objednal od společnosti BBPress, s.r.o., se sídlem Brno, PSČ 602 00, Zelný Trh 12/332, IČ: 26295768, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě cca 500.000,- Kč, přičemž vystavené faktury požadoval zaslat na kontaktní adresu SBB, P.O. BOX 32, 621 00 Brno, ač věděl, že je nikdy neuhradí a ani tak neměl nikdy v úmyslu, pouze prostřednictvím faxu dne 2.10.2008 doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě za vyfakturované služby, na základě potvrzené objednávky zahraniční inzerce, dodavatel realizoval v titulech (PROOSTRAVSKO, PROBRNO, PROVYSOČINU, PROPARDUBICKO, VAŠE ŠANCE - Brno, PROBRNĚNSKO, PŘEHLEDNÉ REALITY)) reklamní kampaň a to v období červenec až srpen 2008, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti BBPress, s.r.o. škodu ve výši 401.216,- Kč,
7) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby dne 17.6.2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u společnosti Economia a.s., Dobrovského 25, PSČ 170 55, Praha 7, IČ 00499153, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB a to 18 celostránkových inzerátů, z toho 15 inzerátů v deníku Hospodářské noviny a 3 inzeráty v týdeníku Ekonom s termínem zveřejnění od 14.7.2008 do 28.8.2008, u týdeníku Ekonom od 24.7.2008 do 7.8.2008, v celkové hodnotě 5.853.355,- Kč, vzhledem k tomu, že vydavatel požadoval platbu předem vystavil proforma fakturu na uvedenou částku, kterou obžalovaný nikdy neuhradil a ani tak neměl nikdy v úmyslu, pouze prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě za požadovanou inzerci a to s cílem odebrat zboží a inzerci dříve než dodavatelé zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, vydavatel následně platbu urgoval a posunoval termíny zveřejnění na pozdější dobu, na září 2008 až nakonec objednávku stornoval a inzerci neuveřejnil, kdy jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 5.853.355,- Kč,
8) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v červenci 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, objednal u společnosti Mladá fronta, a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, PSČ 14300 Praha 4 - Modřany, IČ: 49240315, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 2.453.780,- Kč, dne 9.10.2008 doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 2.667.380,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě podvodných objednávek a nepravdivých potvrzení dodavatel realizoval v období od 29.8.2008 do 17.10.2008 v periodiku MF Plus a dále i v jiných titulech MF jako dne 8.8.2008 Projekt, dne 22.8.2008 Bydlení Stavby Reality, dne 11.8.2008 Strategie, dne 26.8.2008 Reality, reklamní kampaň a vzhledem ke skutečnosti, že faktury vystavené dodavatelem ze dne 29.8.2008 na částku 416.500,- Kč se splatností 28.9.2008 a ze dne 11.8.2008 na částku 41.650,- Kč splatnou dne 10.9.2008, ze dne 24.9.2008 na částku 28.560,- Kč splatnou 24.10.2008, ze dne 25.8.2008 na částku 35.700,- Kč splatnou 24.9.2008, ze dne 13.8.2008 na částku 35.700,- Kč splatnou 12.9.2008, ze dne 28.8.2008 na částku 51.170,- Kč splatnou 27.9.2008 neuhradil v dobách splatnosti ani později, dodavatel zastavil uveřejňování další objednané inzerce, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti Mladá fronta, a.s., škodu ve výši nejméně 609.280,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 2.453.780,- Kč,
9) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v přesně nezjištěné době v průběhu měsíce července 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u D. B., podnikajícího pod obchodní firmou D. B., s místem podnikání Helenínská 159/40, PSČ 586 01 Jihlava, IČ: 74329936, inzerci na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 700 Euro, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil, na základě této pak dodavatel uveřejnil objednanou inzerci v inzertních časopisech Vysočina city a Znojemský magazín, a následně fakturu vystavenou dodavatelem dne 4.8.2008 na částku 700 Euro se splatností 14.8.2008 v době splatnosti ani později neuhradil, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozenému D. B. škodu ve výši 700 euro ( nejméně 16.793,- Kč),
10) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané, v přesně nezjištěné době, v průběhu měsíců srpna a září 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, objednal u firmy Focus Agency, s.r.o., se sídlem Šternova 14, PSČ 158 00 Praha 5 - Jinonice, IČ: 26212722, inzerci na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 352.240,- Kč, a to nejprve telefonicky a následně i písemnými objednávkami ze dne 18.8.2008 a 18.9.2008, na základě těchto podvodných objednávek dodavatel uveřejnil v měsících září a říjnu 2008 objednanou inzerci v periodiku Marketing Journal a vzhledem ke skutečnosti, že faktury vystavené dodavatelem ze dne 10.9.2008 na částku 88.060,- Kč se splatností 24.9.2008 a ze dne 27.10.2008 na částku 88.060,- Kč se splatností 10.11.2008 neuhradil v dobách splatnosti ani později, dodavatel zastavil uveřejňování další objednané inzerce, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti Focus Agency, s.r.o. škodu ve výši nejméně 176.120,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 352.240,- Kč,
11) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby, v přesně nezjištěné době, v průběhu měsíce září 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, telefonicky objednal u firmy MORAVA PLUS, s.r.o., se sídlem Velehradská 507, PSČ 767 01 Kroměříž, IČ: 25844393, inzerci na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 387.940,- Kč, přičemž prostřednictvím elektronické pošty svou telefonickou objednávku potvrdil a dne 13.10.2008 prostřednictvím faxu doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 500.000,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě nepravdivých potvrzení dodavatel uveřejnil v měsících září a říjen 2008 objednanou inzerci v periodiku Moravský region a poté zastavil uveřejňování další objednané inzerce, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti MORAVA PLUS, s.r.o. škodu ve výši nejméně 163.200,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 387.940,- Kč,
12) s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané služby v říjnu 2008 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, objednal u společnosti Mladá fronta, a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, PSČ 14300 Praha 4 -Modřany, IČ: 49240315, reklamní kampaň na produkty společnosti SBB v celkové hodnotě 1.665.973,- Kč, a to v deníku E 15 a současně téhož dne prostřednictvím online inzerce objednal v E15 online reklamní kampaň na produkty SBB v celkové hodnotě 36.500,- Kč (bez DPH) a dne 9.10.2008 doručil nepravdivé potvrzení o provedené platbě ve výši 1.665.973,- Kč a dále ve výši 67.830,- Kč na účet dodavatele z banky SBB, a to s cílem odebrat služby dříve než dodavatel zjistí, že peníze na jeho účet nepřijdou, na základě podvodných objednávek a nepravdivých potvrzení dodavatel realizoval v období od 6.10.2008 do 24.10.2008 v deníku E 15 reklamní kampaň a vzhledem ke skutečnosti, že fakturu vystavenou dodavatelem ze dne 14.10.2008 na částku 56.417,- Kč se splatností 13.11.2008 neuhradil v době splatnosti ani později, dodavatel zastavil uveřejňování další objednané inzerce, kdy úmyslným neuhrazením objednané a poskytnuté služby způsobil poškozené společnosti Mladá fronta, a.s., škodu ve výši nejméně 56.417,- Kč, přičemž jeho jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 1.709.408,- Kč.
III.
V období od počátku měsíce března 2007 do 18.1.2009, s úmyslem se obohatit, nabízel prostřednictvím inzerce publikované v regionálním i celostátním tisku a na internetu možnost získání úvěrů, půjček a hypoték nejprve od společnosti SEB a později od společnosti SBB, a to v období od počátku měsíce března 2007 do cca. konce roku 2007 jako osoba vydávající se neoprávněně za zástupce společnosti SEB, vystupující pod jménem T. L. a v období od cca počátku roku 2008 do 18.1.2009 jako osoba vydávající se za zástupce společnosti SBB, vystupující pod jménem T. S., kdy byl nejméně 73 zájemci z celé České republiky a Slovenska telefonicky kontaktován s žádostí o poskytnutí půjček, úvěrů, příp. hypoték, přičemž jim daný finanční produkt přislíbil, kdy ve většině případů jako ručící instrument od zájemců vyžadoval vyplnění a podepsání bianco směnek a předem požadoval úhradu peněžních částek zpravidla ve výši od 5.000,- Kč do 100.000,- Kč, a to pod různými záminkami, ačkoliv věděl, že zájemcům úvěr, půjčka, hypotéka nebude poskytnuta a že se tímto způsobem na jejich úkor obohatí, kdy takto vylákané peněžní prostředky si nejčastěji nechával vkládat na své osobní bankovní účty vedené u eBanky, a.s. a GE Money Bank, a.s. nebo zasílat prostřednictvím služby Western Union do Brna či poste restante na POST B., kde si je pak osobně vyzvedával a následně se pro poškozené stával nekontaktním, kdy takto jednal minimálně v následujících případech:
1) v průběhu měsíce března 2007 na základě telefonické žádosti poškozeného J. K., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 900.000,- CHF, přičemž jako žadatelka o předmětný úvěr byla vedena E. K., následně poškozeného telefonicky informoval o skutečnosti, že došlo k přejmenování banky na SBB, a že i on změnil jméno na T. S. a postupně po poškozeném požadoval úhradu různých peněžních částek, kterými podmiňoval poskytnutí slíbeného úvěru, a to na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený sám nebo prostřednictvím E. K. na tento vložil dne 11.2.2008 částku ve výši 7.800,- Kč, dne 14.2.2008 částku 5.800,- Kč, dne 6.3.2008 částku 4.000,- Kč, dne 28.3.2008 částku 4.000,- Kč, dne 13.6.2008 částku 9.000,- Kč a dne 18.6.2008 částku 6.000,- Kč, obžalovaný následně po poškozeném požadoval úhradu i dalších peněžních částek v dosud nezjištěné výši, a to bez uvedení důvodů či např. na letenku, na TAXI apod., což poškozený již neakceptoval, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. K. částku v celkové výši 36.600,- Kč,
2) v průběhu měsíce června 2007 na základě telefonické žádosti poškozeného M. Š., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 360.000,- CHF, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 78.120,- Kč (odpovídající částce 5.000,- CHF), kterou poškozený zaslal podle instrukcí obžalovaného dne 27.6.2007 prostřednictvím služby Western Union na jméno T. L., T., B., následně obžalovaný poškozeného telefonicky informoval o tom, že veškerý písemný materiál týkající se předmětného úvěru přechází na novou banku SBB, poté v lednu 2008 po poškozeném požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, částku ve výši 7.735,- Kč údajně určenou na vydání karty umožňující čerpání úvěru, kdy poškozený vložil tuto částku dne 22.1.2008 na uvedený účet, dále požadoval na údajné vydání další karty částku ve výši 8.599,- Kč, kterou poškozený vložil opět na uvedený účet obžalovaného dne 21.2.2008, dále si obžalovaný od poškozeného v únoru 2008 půjčil částku ve výši 2.000,- Kč, kterou mu poškozený opět vložil na uvedený bankovní účet dne 26.2.2008, počátkem března 2008 pak po poškozeném požadoval půjčku ve výši 7.500,- Kč údajně určenou na letenku obžalovaného z L. do ČR s tím, že osobně přiveze peníze, což nesplnil, ačkoliv poškozený mu požadovanou sumu vložil opět na uvedený bankovní účet dne 3.3.2008, následně v květnu 2008 požadoval po poškozeném poskytnutí půjčky ve výši 50.000,- Kč, kterou mu poškozený však již odmítl poskytnout, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném M. Š. částku ve výši 103.954,- Kč , přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 153.954,- Kč ,
3) v průběhu měsíce června a července 2007 na základě telefonické žádosti poškozeného J. S., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 50.000,- CHF, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 88.000,- Kč, kdy poškozený ve dnech 3.7.2007 a 4.7.2007 vložil na jeho osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, částky ve výši 48.000,- Kč, resp. 38.000,- Kč, dále po poškozeném požadoval úhradu i dalších částek, kdy poškozený mu vložil na uvedený bankovní účet dne 31.8.2007 částku ve výši 14.000,- Kč, na údajnou úhradu letenky, dne 1.9.2007 částku 41.000,- Kč, na úkony spojené s dalším vyřízením úvěru a dne 28.12.2007 dalších 3.000,- Kč, v souvislosti s nutností vystavit platební kartu, následně obžalovaný poškozeného telefonicky informoval o tom, že veškerý písemný materiál týkající se předmětného úvěru přechází na novou banku SBB, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. S. částku v celkové výši nejméně 144.000,- Kč , přičemž poškozenému pod pohrůžkou podání trestního oznámení vrátil částku ve výši 4.000,- Kč, kterou mu dne 16.8.2008 zaslal prostřednictvím služby Western Union,
4) v průběhu měsíce června a července 2007 na základě telefonické žádosti poškozeného V. V., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 35.500,- CHF, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil na uvedený účet dne 12.7.2007 částku ve výši 15.000,- Kč, dne 13.7.2007 částku 5.000,- Kč a dne 15.8.2007 částku 10.000,- Kč, dále po poškozeném požadoval v měsíci lednu 2008 úhradu částky ve výši 5.000,- Kč a v měsíci březnu 2008 částku ve výši 2.000,- Kč, které poškozený uhradil vkladem na shora uvedený bankovní účet obžalovaného ve dnech 21.1.2008 a 17.3.2008, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném V. V. částku ve výši 37.000,- Kč,
5) v průběhu měsíce června a července 2007 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. Z., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 800.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 80.000,- Kč jakožto jistiny, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 20.7.2007 na uvedený účet pouze částku ve výši 15.000,- Kč, dále poškozenému zaslal potvrzenou úvěrovou smlouvu ze strany SEB na požadovanou částku 800.000,- Kč, dále v měsíci lednu 2008 požadoval zaslat po poškozeném opět na shora uvedený bankovní účet částku ve výši 7.500,- Kč určenou na vydání platební karty umožňující čerpání finančních prostředků z údajně poskytnutého úvěru, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 21.1.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 5.000,- Kč, dále v měsíci únoru 2008 požadoval zaslat po poškozeném opět na shora uvedený bankovní účet částku ve výši 7.500,- Kč určenou na vydání další platební karty umožňující čerpání finančních prostředků z údajně poskytnutého úvěru, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 21.2.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 5.000,- Kč, dále poškozeného instruoval k vyplnění Mezinárodního příkazu k úhradě faxem na požadovanou částku, přičemž poškozený tento příkaz ale již s hlavičkou společnosti SBB zaslal faxem na číslo uvedené obžalovaným, když dále obžalovaný poškozeného telefonicky informoval o tom, že veškerý písemný materiál včetně karet přechází na novou banku SBB, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Z. Z. částku ve výši 25.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 95.000,- Kč,
6) v průběhu měsíce července 2007 na základě telefonické žádosti poškozené A. G., této osobně při schůzce v nákupním centru V. v B. přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SEB ve výši 980.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 80.000,- Kč jakožto jistiny, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, což zpočátku poškozená odmítla, ale později po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 28.1.2008 na uvedený účet částku ve výši 4.000,- Kč, dále poškozené zaslal potvrzenou úvěrovou smlouvu ze strany SEB na částku 60.000,- CHF, dále poškozenou instruoval k vyplnění Mezinárodního příkazu k úhradě faxem na požadovanou částku, přičemž poškozená tento příkaz ale již s hlavičkou společnosti SBB zaslala faxem na číslo uvedené obžalovaným, potom v lednu 2008 obžalovaný poškozenou telefonicky informoval o tom, že pokud trvá na předmětném úvěru, tak tento bude poskytnut již novou bankou SBB, kam má pracovně přestoupit, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené A. G. částku ve výši 4.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 80.000,- Kč,
7) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozené V. J., této osobně při schůzce v nákupním centru V. v B. přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 500.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila požadovanou částku dne 18.3.2008 na uvedený účet, dále poškozené zaslal potvrzenou úvěrovou smlouvu ze strany SBB na částku 500.000,- Kč a požadoval zaslat opět na shora uvedený bankovní účet částku ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání platebních karet umožňujících čerpání finančních prostředků z údajně poskytnutého úvěru, kterou poškozená vložila na tento účet dne 19.3.2008, dále požadoval zaslat další částku ve výši 1.000,- Kč na nákup letenky s tím, že poškozené z L. osobně doveze platební karty umožňující čerpání úvěru, kdy poškozená tuto částku dne 27.3.2008 vložila opět na uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené V. J. (dříve S.) částku ve výši 51.000,- Kč,
8) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného R. A., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 150.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 19.3.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 5.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném R. A. částku ve výši 5.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
9) v průběhu měsíce února a března 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného S. M., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 4.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 26.3.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 15.000,- Kč, dále požadoval zaslat další částku ve výši 2.000,- Kč na nákup letenky z L. s tím, že poškozenému sdělil, že se jedná o půjčku, kdy poškozený tuto částku dne 27.3.2008 vložil opět na shora uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném S. M. částku ve výši 17.000,- Kč , přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 32.000,- Kč,
10) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozených V. V. a M. T., těmto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po nich předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškození vložili tuto částku dne 25.3.2008 na uvedený účet, dále požadoval zaslat další částku ve výši 5.000,- Kč určenou na vydání kreditní karty, kdy poškození tuto částku dne 9.4.2008 vložili opět na shora uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozených V. V. a M. T. částku ve výši 35.000,- Kč,
11) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozené L. Š., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.300.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila tuto částku na dvakrát na uvedený účet, a to dne 31.3.2008 částku ve výši 20.000,- Kč a dne 1.4.2008 pak částku ve výši 10.000,- Kč, dále požadoval zaslat částku ve výši 7.500,- Kč, kterou poškozená dne 3.4.2008 vložila opět na uvedený účet a dne 20.6.2008 po poškozené požadoval úhradu další částky ve výši 6.000,- Kč údajně určenou jako manipulační poplatek na směnu peněz určených pro poskytnutí úvěru, kdy poškozená mu tuto částku zaslala podle instrukcí obžalovaného téhož dne prostřednictvím služby Western Union na jméno Ing. T. S. do B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené L. Š. částku ve výši 43.500,- Kč,
12) v průběhu měsíce března či dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené J. T., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 600.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila tuto částku nadvakrát na uvedený účet, a to dne 11.4.2008 částku ve výši 30.000,- Kč a dne 15.4.2008 pak částku ve výši 10.000,- Kč, následně na jeho žádost mu pak zaslala další částku ve výši 12.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené J. T. částku ve výši 52.000,- Kč,
13) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného V. J., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku dne 1.4.2008 na uvedený účet , shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném V. J. částku ve výši 30.000,- Kč,
14) v průběhu měsíce března 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného V. Z., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.200.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, vedený u KB, a.s., kdy poškozený vložil požadovanou částku dne 2.4.2008 na uvedený účet, dále požadoval zaslat částku ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání platební karty umožňující čerpání finančních prostředků z údajně poskytnutého úvěru, kdy poškozený tuto částku dne 3.4.2008 zaslal podle instrukcí obžalovanému na adresu T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném V. Z. částku ve výši 40.000,- Kč,
15) v průběhu měsíce března a dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. T., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.700.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený tuto částku vložil nadvakrát na uvedený účet, a to dne 4.4.2008 částku ve výši 17.000,- Kč a dne 7.4.2008 pak částku ve výši 13.000,- Kč , dále po poškozeném požadoval úhradu částky ve výši 4.000,- Kč údajně určenou na úhradu kreditních karet, kdy poškozený tuto vložil dne 15.4.2008 na uvedený účet, a dále po poškozeném ještě požadoval dvakrát částku ve výši 11.000,- Kč, kdy tyto částky poškozený vložil opět na shora uvedený účet, a to ve dnech 25.4. a 28.4.2008, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. T. částku ve výši 56.000,- Kč,
16) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené V. B., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 100.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 20.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 9.4.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 8.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené V. B. částku ve výši 8.000,- Kč , přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 20.000,- Kč ,
17) v průběhu měsíce března a dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozených manželů R. a V. S., těmto osobně při opakovaných schůzkách v tehdejším svém bydlišti v B., přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.000.000,- Kč, přičemž po nich předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou mu poškození osobně předali v hotovosti dne 11.4.2008 při jedné ze schůzek v B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozených manželech R. a V. S. částku ve výši 30.000,- Kč,
18) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. M., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.600.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na přesně nezjištěný bankovní účet, což poškozená neuhradila, dále na poškozené požadoval poskytnutí půjčky ve výši 20.000,- Kč, což mu poškozená neposkytla, a dále na poškozené písemně dopisem datovaným dnem 25.4.2008 požadoval uhrazení částky ve výši 350,- USD za žádost o čerpání úvěru, kterou rovněž neuhradila, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo k vylákání peněžních částek na poškozené M. M. a způsobení škody v celkové výši cca. 68.839,- Kč,
19) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. H., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v dosud nezjištěné výši, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na přesně nezjištěný bankovní účet, což poškozený neučinil z důvodu, že takovou částkou nedisponoval, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo k vylákání peněžní částky na poškozeném Z. H. a způsobení škody v celkové výši 30.000,- Kč,
20) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené A. L., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na adresu Ing. T. S., poste restante B., kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným zaslala dne 15.4.2008 na uvedenou adresu pouze částku ve výši 2.000,- Kč, kdy obžalovaný i přesto, že slíbený úvěr neposkytl, požadoval po poškozené v průběhu měsíce května 2008 úhradu další částky ve výši 9.000,- Kč údajně potřebné na poskytnutí jiného úvěru, což poškozená neakceptovala, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené A. L. částku ve výši 2.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 39.000,- Kč,
21) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené B. K., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila tuto částku nadvakrát na uvedený účet, a to dne 15.4.2008 částku ve výši 15.000,- Kč a dne 18.4.2008 částku ve výši 25.000,- Kč, dále po poškozené požadoval další částku ve výši 11.000,- Kč, kterou poškozená dne 9.6.2008 vložila opět na shora uvedený bankovní účet, a dále po poškozené požadoval úhradu částky ve výši 3.000,- Kč údajně určené na nákup letenky z L., kdy tuto částku poškozená podle instrukcí obžalovaného zaslala dne 25.7.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené B. K. částku ve výši 54.000,- Kč,
22) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného S. L., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku nadvakrát na uvedený účet, a to dne 17.4.2008 částku ve výši 29.000,- Kč a dne 18.4.2008 částku ve výši 1.000,- Kč, dále dne 18.4.2008 požadoval po poškozeném zaslat částku ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání zlaté kreditní karty, kdy poškozený tuto částku dne 16.5.2008 vložil na shora uvedený účet, a dále v polovině června 2008 požadoval úhradu další částky, tentokrát ve výši 5.000,- Kč, kdy poškozený tuto dne 17.6.2008 opět vložil na shora uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném S. L. částku ve výši 45.000,- Kč,
23) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného F. V., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, který by byl veden na jeho syna F. V., přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený tuto částku zaslal podle instrukcí obžalovanému dne 22.4.2008 na adresu Ing. S., poste restante B., dále po poškozeném požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč údajně určené na vydání výběrových karet k úvěrovému účtu, kdy poškozený tuto částku zaslal obžalovanému dne 23.4.2008 stejným způsobem jako předešlého dne, dále po poškozeném požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč údajně určené na poplatek spojený s předběžným výběrem z úvěrového účtu a na letenku z A., kdy poškozený tuto částku zaslal obžalovanému dne 28.4.2008 stejným způsobem jako v předešlých případech, v červenci 2008 pak po poškozeném požadoval znovu částku ve výši 10.000,- Kč údajně určenou na nákup letenky, kdy tuto částku zaslal dne 4.7.2008 obžalovanému místo F. V., po vzájemné domluvě, tehdejší přítel jeho dcery I. P., kdy tuto částku zaslal na adresu Ing. S. T., poste restante B , shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném F. V. částku ve výši 60.000,- Kč,
24) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného V. F., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 200.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil na uvedený účet dne 23.4.2008 částku ve výši 12.000,- Kč a dne 24.4.2008 pak částku ve výši 7.000,- Kč, dále poškozený uhradil v přesně nezjištěnou dobu a dosud nezjištěným způsobem obžalovanému ještě částku ve výši 11.000,- Kč shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném V. F. částku ve výši 30.000,- Kč,
25) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. Š., telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kdy poškozený tuto částku nadvakrát zaslal podle instrukcí obžalovanému na adresu Ing. T. S., poste restante B., a to dne 24.4.2008 částku ve výši 20.000,- Kč a dne 25.4.2008 pak rovněž částku ve výši 20.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. Š. částku ve výši 40.000,- Kč,
26) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené A. B., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 250.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 15.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na adresu Ing. T. S., B. P.-S., B., kdy poškozená zaslala požadovanou částku dne 25.4.2008 na uvedenou adresu, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené A. B. částku ve výši 15.000,- Kč,
27) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Š. J., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 350,- USD nebo v přepočtu 5.600,- Kč, kdy poškozený tuto částku zaslal dne 29.4.2008 podle instrukcí obžalovanému na adresu Ing. T. S., poste restante B., a dále po poškozeném požadoval uhrazení částky ve výši 50.000,- Kč, kterou mu poškozený po vzájemné dohodě uhradil v pěti splátkách po vždy po částce 10.000,- Kč, a to ve dnech 29.4.2008, 5.5.2008, 29.5.2009, 16.6.2008 a 30.6.2008, když tyto mu ve všech případech zaslal opět na shora uvedenou adresu, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Š. J. částku ve výši 55.600,- Kč,
28) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozených manželů F. a J. U., těmto přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 4.000.000,- Kč, přičemž po nich předem požadoval uhrazení částek ve výši 30.000,- Kč, 11.000,- Kč, 10.000,- Kč a 51.000,- Kč, které mu poškození podle jeho instrukcí převedli ve dnech 29.4.2008, 1.5.2008, 3.5.2008 a 7.5.2008 z bankovního účtu F. U. na osobní bankovní účet obžalovaného, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, shora popsaným způsobem vylákal na poškozených manželech F. a J. U. částku ve výši 102.000,- Kč,
29) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. H., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do B., což poškozený dne 30.4.2008 učinil, dále po poškozeném požadoval úhradu další částky ve výši 10.000,- Kč, a to na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku dne 30.5.2008 na uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. H. částku ve výši 40.000,- Kč,
30) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. R., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 250.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto dne 30.4.2008 při osobním setkání předala v hotovosti částku ve výši 7.000,- Kč, dále podle instrukcí obžalovaného vložila na je osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, dne 30.4.2008 částku ve výši 6.000,- Kč a dne 22.5.2008 částku ve výši 3.000,- Kč, dále podle instrukcí obžalovaného tomuto prostřednictvím svého syna R. R. dne 20.6.2008 zaslala službou Western Union na jméno IND T. S. do B. částku ve výši 5.500,- Kč určenou na nákup letenky z L., dále požadoval zaslat částku ve výši 3.000,- Kč, kterou mu poškozená prostřednictvím svého syna R. R. dne 23.9.2008 vložila podle instrukcí obžalovaného na jeho bankovní účet, vedený u GE Money Bank, a.s., a dále po poškozené požadoval úhradu částky ve výši 2.000,- Kč údajně určenou na nákup nafty do vozidla, kterým měl obžalovaný z P. poškozené dovést peníze, kdy poškozená tuto částku vložila dne 21.11.2008 na bankovní účet, vedený u GE Money Bank, a.s., kdy dále v prosinci 2008 požadoval po poškozené částku ve výši 2.000,- Kč na kredit, což mu již tato neposkytla, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. R. částku ve výši 26.500,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 39.500,- Kč,
31) v průběhu měsíce dubna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného M. V., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 50.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na přesně nezjištěný bankovní účet, což poškozený neučinil, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo k vylákání peněžní částky na poškozeném M. V. a způsobení škody v celkové výši 50.000,- Kč,
32) v průběhu měsíce dubna či května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. P., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky nejprve ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený tuto částku zaslal dne 5.5.2008 podle instrukcí obžalovaného na adresu Ing. T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Z. P. částku ve výši 30.000,- Kč,
33) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného O. L., tehdy jednatele společnosti NEXUS EXAGE, s.r.o., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 500.000,- Kč a úvěr pro společnost NEXUS EXAGE, s.r.o. ve výši 2.182.539,60 Eur, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 70.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil na uvedený účet dne 5.5.2008 částku ve výši 50.000,- Kč, dne 9.5.2008 částku ve výši 10.000,- Kč a dne 29.5.2008 částku ve výši 18.000,- Kč, dále po poškozeném požadoval i další úhrady, kdy to poškozený již neakceptoval, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném O. L. minimálně částku ve výši 78.000,- Kč,
34) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. S., jednatele společnosti VOMS export-import Slovakia, s.r.o., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB pro shora uvedenou spol. s r.o. ve výši 5.323.300,- Eur, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 100.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku na uvedený účet dne 5.5.2008, a dále na základě dalších požadavků obžalovaného poškozený tomuto zaslal prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do B. dne 23.5.2008 částku ve výši 15.000,- SK, dne 27.5.2008 částku ve výši 25.000,- SK a dne 8.7.2008 částku ve výši 13.000,- SK, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. S. částku ve výši 100.000,- Kč a 33.000,- Sk,
35) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného F. Š., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil požadovanou částku na uvedený účet dne 7.5.2008, dále obžalovaný požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání platebních karet umožňujících poškozenému čerpání úvěrových prostředků, kdy poškozený tuto požadovanou částku vložil dne 9.5.2008 na opět na shora uvedený bankovní účet obžalovaného, dále na přelomu května a června 2008 obžalovaný nabízel poškozenému rychlou půjčku ve výši 25.000,- Eur za poplatek 15.000,- Kč, což však poškozený již odmítl, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném F. Š. částku ve výši 40.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 55.000,- Kč,
36) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené H. H., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v dosud přesně nezjištěné výši, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 20.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila tuto částku na uvedený účet dne 9.5.2008, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené H. H. částku ve výši 20.000,- Kč,
37) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené L. P., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v dosud přesně nezjištěné výši, přičemž po ní předem požadoval uhrazení nejméně 22 částek v různých výších, které mu poškozená uhradila, a to následovně:
- vkladem na bankovní účet obžalovaného vedeného u eBanky, a.s.: 12.5.2008 částku 50.000,- Kč, 27.5.2008 částku 50.000,- Kč, 29.5.2008 částku 10.000,- Kč, 10.6.2008 částku 20.000,- Kč, 13.6.2008 částku 9.000,- Kč, 16.6.2008 částku 10.000,- Kč,
- prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do B.: 20.6.2008 částku 8.000,- Kč, 2.7.2008 částku 5.000,- Kč, 9.7.2008 částku 20.000,- Kč, 11.12.2008 částku 5.000,- Kč, 8.1.2009 částku 7.700,- Kč,
- poštou na adresu Ing. T. S., poste restante B.: 3.7.2008 částku 50.000,- Kč, 22.7.2008 částku 20.000,- Kč, 24.7.2008 částku 25.000,- Kč, 31.7.2008 částku 10.000,- Kč,
- vkladem na bankovní účet obžalovaného vedeného u GE Money Bank, a.s.: 16.9.2008 částku 5.000,- Kč, 19.9.2008 částku 18.000,- Kč, 22.9.2008 částku 1.000,- Kč, 26.9.2008 částku 11.000,- Kč, 30.9.2008 částku 1.500,- Kč, 8.10.2008 částku 1.500,- Kč, 4.11.2008 částku 13.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené L. P. částku v celkové výši 350.700,- Kč,
38) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené E. J., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 13.5.2008 na uvedený účet částku ve výši 15.000,- Kč a dne 14.5.2008 částku ve výši 8.500,- Kč, dále po poškozené požadoval úhradu další částky ve výši 20.000,- Kč, kterou poškozená vložila dne 2.6.2008 opět na shora uvedený účet, dále požadoval zaslat další částku ve výši 10.000,- Kč na nákup letenky s tím, že poškozené z L. osobně doveze část z přiznaného úvěru ve výši 25.000,- Eur, kdy poškozená zaslala obžalovanému dle jeho instrukcí prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do B. a B. (I.) dne 18.7.2008 částku ve výši 5.000,- Kč a dne 29.8.2008 částku ve výši 3.000,- Kč, dále poškozená na žádost obžalovanému tomuto půjčila částku ve výši 3.500,- Kč, kterou vložila dne 15.9.2008 na bankovní účet obžalovaného, vedený u GE Money Bank a dne 8.10.2008 pak vložila na tentýž účet částku ve výši 2.000,- Kč, určenou dle tvrzení obžalovaného na kauci potřebnou k převodu peněz, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené E. J. částku ve výši 57.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 65.500,- Kč,
39) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. Ch., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 250.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku na uvedený účet dne 15.5.2008, dále po poškozeném požadoval úhradu další částky ve výši 10.000,- Kč, což však poškozený již odmítl, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Z. Ch. částku ve výši 30.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 40.000,- Kč,
40) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. G., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v dosud nezjištěné výši, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 15.5.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 10.000,- Kč, dále po poškozené požadoval úhradu další částky ve výši 10.000,- Kč, kterou poškozená vložila dne 29.5.2008 opět na shora uvedený účet, dále po poškozené v měsíci srpnu 2008 požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč, kdy poškozená mu s ohledem ke svým finančním možnostem a po vzájemné dohodě zaslala dne 7.8.2008 podle instrukcí obžalovaného na adresu Ing. T. S., poste restante B., pouze částku ve výši 2.500,- Kč, kdy v měsíci říjnu požadoval po poškozené opětovně částku ve výši 10.000,- Kč, kterou mu poškozená však již odmítla poskytnout, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. G. částku ve výši 22.500,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 40.000,- Kč,
41) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. B., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 50.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku na uvedený účet dne 16.5.2008, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. B. částku ve výši 50.000,- Kč,
42) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené J. H. a jejího syna P. H., , těmto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po nich předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy P. H. vložil požadovanou částku pocházející z majetku jeho matky poškozené J. H. na uvedený účet dne 19.5.2008, dále obžalovaný požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání úvěrových karet umožňujících poškozené čerpání úvěrových prostředků, což poškozená se synem toto již odmítla, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené J. H. částku ve výši 30.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 40.000,- Kč,
43) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. M., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v dosud nezjištěné výši, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil požadovanou částku nadvakrát na uvedený účet, a to dne 19.5.2008 částku ve výši 30.000,- Kč a dne 20.5.2008 pak částku ve výši 10.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Z. M. částku ve výši 40.000,- Kč,
44) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. K., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 250.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným vložil dne 22.5.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 13.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. K. částku ve výši 13.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
45) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného A. B., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 100.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 18.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil tuto částku dne 26.5.2008 na uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném A. B. částku ve výši 18.000,- Kč,
46) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické a posléze i osobní žádosti poškozené B. J., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 260.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na přesně nezjištěný bankovní účet vedený u Raiffeisenbank, což poškozená neuhradila, dále na poškozené požadoval uhrazení alespoň částky ve výši 50.000,- Kč a poté částky ve výši 10.000,- Kč, což opět neuhradila, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo k vylákání peněžních částek na poškozené B. J. a způsobení škody v celkové výši 260.000,- Kč,
47) v průběhu měsíce května a června 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. W., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.500.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 10.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená vložila dne 4.6.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 8.000,- Kč, dále obžalovaný po poškozené požadoval úhradu částky ve výši 5.000,- Kč, kdy poškozená podle požadavku obžalovaného tomuto zaslala tuto částku dne 2.9.2008 prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do P., I., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. W. částku ve výši 13.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 15.000,- Kč,
48) v průběhu měsíce května a června 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. T., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 5.6.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 15.000,- Kč, dále obžalovaný po poškozené požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč údajně určené na úhradu zlaté karty umožňující čerpání peněz, kdy poškozená podle požadavku obžalovaného tomuto zaslala tuto částku v dosud nezjištěné době prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. T. částku ve výši 25.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 40.000,- Kč,
49) v průběhu měsíce května 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. Ž., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.500.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky nejprve ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená tuto částku zaslala dne 6.6.2008 podle instrukcí obžalovaného na adresu Ing. T. S., poste restante B., dále obžalovaný po poškozené požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání platebních karet potřebných k čerpání úvěru, kdy poškozená podle požadavku obžalovaného tomuto zaslala tuto částku dne 13.7.2008 prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do P., dále po poškozené požadoval zaslal částku v dosud nezjištěné výši určenou na nákup letenky, což poškozená již neakceptovala, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. Ž. částku ve výši 40.000,- Kč,
50) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozené B. B., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky nejprve ve výši 30.000,- Kč a dále ještě dalších tří částek v různých výších, kdy poškozená podle požadavků obžalovaného tomuto zaslala prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S. do B. dne 6.6.2008 částku ve výši 30.000,- Kč, dne 7.6.2008 částku ve výši 30.000,- Kč, dne 9.6.2008 částku ve výši 40.000,- Kč a dne 14.6.2008 částku ve výši 7.000,- Kč shora popsaným způsobem vylákal na poškozené B. B. částku ve výši 107.000,- Kč,
51) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozené J. S., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 600.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 11.6.2008 na uvedený účet pouze částku ve výši 12.000,- Kč, později však po poškozené požadoval uhradit zbytek do částky 30.000,- Kč, což poškozená již odmítla a bezúspěšně po něm požadovala navrácení částky 12.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené J. S. částku ve výši 12.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
52) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. P., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 200.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený tuto částku zaslal dne 26.6.2008 podle instrukcí obžalovaného na adresu Ing. T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. P. částku ve výši 30.000,- Kč,
53) v průběhu léta 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. D., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 400.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 10.000,- Kč, kterou požadoval zaslat prostřednictvím služby Ponny Expres na jméno T. S. do B., což poškozený v přesně nezjištěné době učinil, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. D. částku ve výši 10.000,- Kč,
54) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného R. P., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, tehdy vedený u eBanky, a.s., pobočka Modřice Olympia centrum, kdy poškozený vložil požadovanou částku dne 18.6.2008 na uvedený účet, dále požadoval zaslat další částku ve výši 17.000,- Kč na nákup letenky s tím, že přiletí z L. do P. i s penězi na poskytnutí půjčky zájemci, kdy poškozený tuto částku dne 4.7.2008 zaslal podle instrukcí obžalovanému na adresu Ing. T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném R. P. částku ve výši 47.000,- Kč,
55) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. N., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou poškozený podle instrukcí obžalovaného tomuto zaslal dne 24.6.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., dále po poškozeném požadoval úhradu částky ve výši 10.000,- Kč určenou na vydání platební karty, kterou mu tento zaslal dne 25.6.2008 opět způsobem poste restante jako v prvém případě, dále obžalovaný na poškozeném požadoval úhradu letenky v přesně nezjištěné výši, kdy poškozený mu prostřednictvím služby Western Union zaslal dne 21.7.2008 na jméno T. S., B., částku ve výši 6.000,- Kč, a dne 23.8.2008 opět přes Western union na adresu T. S., B., I., částku ve výši 5.000,- Kč, dále obžalovaný požadoval po poškozeném dobití kreditem čtyři tel. čísla, kdy poškozený dne 27.8.2008 toto provedl v částce 800,- Kč, a dále poškozený na základě požadavku obžalovaného tomuto dne 23.11.2008 v P. předal v hotovosti částku ve výši 3.000,- Kč (poloviny částky byla v tzv. stravenkách), shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. N. částku ve výši 54.800,- Kč,
56) v průběhu měsíce června 2008 na základě telefonické žádosti poškozené Š. V., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.500.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto zaslala dne 6.6.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., částku ve výši 18.000,- Kč, dále v září 2008 požadoval úhradu zbylé částky ve výši 12.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto zaslala dne 16.9.2008 opět na adresu Ing. T. S., poste restante B. částku ve výši 5.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené Š. V. částku ve výši 23.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000- Kč,
57) v průběhu měsíce července 2008 na základě telefonické žádosti poškozené L. P., této telefonicky přislíbil poskytnutí hypotečního úvěru od společnosti SBB ve výši 3.700.000,- Kč a současně neúčelového úvěru ve výši 1.500.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 70.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným a podle jeho instrukcí tomuto dne 29.7.2008 zaslal na adresu Ing. T. S., poste restante B. částku ve výši 25.000,- Kč, a následující den dne 30.7.2008 pak stejným způsobem částku ve výši 5.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené L. P. částku ve výši 30.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 70.000,- Kč,
58) v průběhu měsíce července 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Š. K., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto prostřednictvím služby Western Union zaslal dne 1.8.2008 částku ve výši 28.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Š. K. částku ve výši 28.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
59) na přelomu měsíce července a srpna 2008 na základě telefonické žádosti V. T., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kdy dcera V. T. P. T., podle instrukcí obžalovaného tomuto, jménem svého otce, zaslala dne 1.8.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., ze svých prostředků požadovanou částku, dále po P. T. v přesně nezjištěné době telefonicky požadoval zaslání peněžní částky v dosud nezjištěné výši určené na letenku z ciziny do P., což jmenovaná již odmítla, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném V. T. částku 40.000,- Kč,
60) na přelomu měsíce července a srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. D., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným a podle jeho instrukcí tomuto dne 7.8.2008 zaslal na adresu Ing. T. S., poste restante B. částku pouze ve výši 10.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném J. D. částku ve výši 10.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
61) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené R. K., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 5.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 40.000,- Kč, kdy poškozená tuto částku podle instrukcí obžalovaného tomuto dne 8.8.2008 zaslala prostřednictvím služby Western union na jméno Ing. T. S., B., dále požadoval po poškozené úhradu částky ve výši 17.600,- Kč určenou na platební karty, kdy poškozená tuto částku vložila podle instrukcí obžalovaného dne 11.8.2008 na bankovní účet H. U., a dále požadoval po poškozené úhradu částky ve výši 10.000,- Kč údajně určené na financování letenky z N. Y. do ČR, kdy tuto částku mu poškozená podle jeho instrukcí zaslala dne 14.8.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené R. K. částku ve výši 67.600,- Kč,
62) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. K., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 300.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným a podle jeho instrukcí tomuto dne 14.8.2008 zaslala na adresu Ing. T. S., poste restante B. částku pouze ve výši 10.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. K. částku ve výši 10.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
63) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozené V. W., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 350.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená tuto částku prostřednictvím svého zetě J. H. zaslala podle instrukcí obžalovaného dne 15.8.2008 na adresu Ing. T. S., poste restante B., dále požadoval po poškozené úhradu částky ve výši 28.000,- Kč údajně určenou na letenku pro obžalovaného ze Š. do ČR, což poškozená neuhradila a následně požadoval úhradu ještě částky ve výši 10.000,- Kč, což poškozená rovněž neuhradila, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené V. W. částku ve výši 30.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 68.000,- Kč,
64) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. H., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozený po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto prostřednictvím služby Western Union zaslal dne 23.8.2008 na jméno T. S., B., I. pouze částku ve výši 5.000,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. H. částku ve výši 5.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 30.000,- Kč,
65) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného A. M., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 700.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částek ve výši 10.000,- Kč, 30.000,- Kč a 10.000,- Kč, které mu poškozený podle jeho instrukcí zaslal ve dnech 3.9.2008, 4.9.2008 a 5.9.2008 prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S., M., I., dále po poškozeném požadoval částku ve výši 1.000,- Kč na dobití kreditu k pěti tel. číslům, což poškozený již odmítl, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném A. M. částku ve výši 50.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 51.000,- Kč,
66) v průběhu měsíce srpna 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného M. M., , tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 3.900.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, které mu poškozený podle instrukcí obžalovaného zaslal dne 9.9.2008 (za pomoci J. O.) prostřednictvím služby Western Union na jméno T. S., M., I., shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném M. M. částku ve výši 30.000,- Kč,
67) v průběhu měsíce srpna a září 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného F. S., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí hypotečního úvěru od společnosti SBB ve výši 3.000.000,- Kč a dále neúčelový úvěr ve výši 1.600.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, vedený u GE Money Bank, kdy poškozený vložil tuto částku dne 16.9.2008 na uvedený účet, dále po poškozeném požadoval úhradu dalších částek v přesně nezjištěné výši, kdy poškozený vložil na shora uvedený účet částku 11.000,- Kč dne 17.9.2008, další částku ve výši 11.000,- Kč dne 18.9.2008 a dne 7.10.2008 částku ve výši 1.100,- Kč, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném F. S. částku ve výši 53.100,- Kč,
68) v průběhu měsíce září 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného P. V., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 250.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 12.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, vedený u GE Money Bank, kdy poškozený vložil tuto částku dne 3.10.2008 na uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném P. V. částku ve výši 12.000,- Kč,
69) v průběhu měsíce září 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného M. J., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.500.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 13.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, vedený u GE Money Bank, kdy poškozený vložil tuto částku dne 3.10.2008 na uvedený účet, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném M. J. částku ve výši 13.000,- Kč,
70) v průběhu měsíce září 2008 na základě telefonické žádosti poškozené J. Č., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 600.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na bankovní účet, vedený u GE Money Bank, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným vložila dne 6.10.2008 na uvedený účet částku ve výši 21.000,- Kč, dále po poškozené v době do 15.10.2008 požadoval postupně úhradu dalších částek, což poškozená již neakceptovala, shora popsaným způsobem vylákal na poškozené J. Č. částku ve výši 21.000,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 45.900,- Kč,
71) v průběhu měsíce října 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného Z. Ř., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB v celkové výši 5.000.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kterou požadoval zaslat na svůj osobní bankovní účet, vedený u GE Money Bank, kdy poškozený vložil tuto částku dne 10.10.2008 na uvedený účet, dále po poškozeném požadoval týž den úhradu částky ve výši 20.000,- Kč, kdy poškozený tuto částku vložil na shora uvedený účet rovněž dne 10.10.2008, dále po poškozeném požadoval částku ve výši 11.500,- Kč údajně určenou na letenku obžalovaného, aby z L. osobně přivezl poškozenému úvěr, kdy poškozený tuto částku opět vložil na shora uvedený účet dne 15.10.2008, dne 2.11.2008 pak po poškozeném žádal poskytnutí částky ve výši 30.000,- Kč s odůvodněním, že tuto potřebuje na pokrytí prohry částky 50.000,- Kč v kasinu v B., což poškozený již odmítl, shora popsaným způsobem vylákal na poškozeném Z. Ř. částku ve výši 61.500,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 91.500,- Kč,
72) v přesně nezjištěné době v průběhu podzimu 2008 na základě telefonické žádosti poškozeného J. K., tomuto telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 270.000,- Kč, přičemž po něm předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, což poškozený neakceptoval z důvodu, že se mu požadavek obžalovaného stejně celé jednání s tímto jevilo jako podezřelé, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo k vylákání peněžní částky na poškozeném J. K. a způsobení škody v celkové výši 30.000,- Kč,
73) v průběhu měsíce listopadu 2008 na základě telefonické žádosti poškozené M. H., této telefonicky přislíbil poskytnutí úvěru od společnosti SBB ve výši 1.000.000,- Kč, přičemž po ní předem požadoval uhrazení částky ve výši 30.000,- Kč, kdy poškozená po vzájemné dohodě s obžalovaným tomuto prostřednictvím služby Western Union zaslala dne 21.11.2008 částku ve výši 7.500,- Kč, dále požadoval úhradu částky ve výši 7.600,- Kč údajně určenou na letenku, kterou poškozená podle instrukcí obžalovaného vložila nadvakrát dne 24.11.2008 na jeho bankovní účet, vedený u GE Money Bank, a.s., shora popsaným způsobem vylákal na poškozené M. H. částku ve výši 15.100,- Kč, přičemž jednání obžalovaného směřovalo ke způsobení škody ve výši 37.600,- Kč
IV.
T. S. (tehdy T. L.) si v přesně nezjištěné době před datem 28.7.2007 opatřil dosud nezjištěným způsobem padělaný (smyšlený) mezinárodní řidičský průkaz znějící na jméno T. L., datum vydání 11.5.2007, platnost do 11.5.2013 pro skupiny řidičského oprávnění A1, A, B, C, D1, úřad a stát vydání nezjištěno, který neoprávněně užíval k řízení motorových vozidel na území ČR, přičemž tento doklad předložil jako pravý:
- dne 28.7.2007 v obci R., okr. J., a to příslušníkům Policie ČR, Dopravního inspektorátu Jeseník bezprostředně poté, co byl těmito stavěn a řešen v blokovém řízení pro spáchání dopravního přestupku (překročení rychlosti jízdy vozidla v obci), kterého se dopustil při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. Mercedes E 270 (Policií ČR vedeno pod č.j. ORJE-1348/DI-BP-2007),
- dne 21.8.2007 v B., okr. B.-m., a to příslušníkům Policie ČR, MŘ Brno bezprostředně poté, co byl těmito stavěn a řešen pro spáchání dopravního přestupku (jízda na červenou), kterého se dopustil při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. Jaguar XK8 Coupé (Policií ČR vedeno pod č.j. MRBM-44743/Př-07-2007),
- dne 23.8.2007 v P., hl. město P., a to příslušníkům Policie ČR, Dopravního inspektorátu Správy hl.m. Prahy bezprostředně poté, co byl těmto řešen pro spáchání dopravního přestupku (zaviněné dopravní nehody), kterého se dopustil v souvislosti s řízením osobního motorového vozidla tov. zn. Jaguar XK8 Coupé (Policií ČR vedeno pod č.j. PSP-13401/DN-503-2007),
- dne 21.9.2007 v B., okr. B.-m., a to pracovníkům Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností, Kounicova 67, PSČ 601 67 Brno, kde požádal o jeho výměnu, na základě čehož mu byl tento doklad Magistrátem města Brna vyměněn za národní (český) řidičský průkaz s datem vydání 21.9.2007 a platností do 21.9.2017 (vydán již na jméno T. S.), který si dne 27.9.2007 vyzvedl a následně opět používal pro řízení motorových vozidel.
Za uvedené jednání byl obviněný T. S. odsouzen:
I. za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku v bodě I.A.) a trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. v bodě IV.) podle §209 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
II. za pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku v bodě I.B.) a za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku v bodech II.), III.) podle §209 odst. 5 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 roků. Podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným:
1) společnosti HOLIDAY TRAVEL, spol. s r.o., IČ: 00883654, se sídlem Plachého 2, Plzeň, PSČ 301 00, částku 29.200,- Kč,
2) T. B., podnikajícímu pod obchodní firmou T. B., IČ 45232130, s místem podnikání Lipina 82, PSČ 785 01, částku 154.263,- Kč,
3) Bc. S. K., podnikajícímu pod obchodní firmou Bc. S. K., IČ: 64333540, s místem podnikání Kněžice 41, PSČ 675 29, částku 166.003,- Kč,
4) společnosti Hibernia s.r.o., IČ: 00199427, se sídlem Dělnická 213/12, Praha 7, PSČ 170 00, částku 77.900,- Kč,
5) společnosti INTERHOTEL VORONĚŽ, a.s., IČ: 27375668, se sídlem Křížkovského 47, PSČ 603 73 Brno, částku 10.638,- Kč,
6) společnosti BRAVIS REALITY s.r.o., IČ: 27685781, se sídlem Dvořákova 13, Brno, částku 35.700,- Kč,
7) J. P., částku 100.000,- Kč,
8) D. T., podnikajícímu pod obchodní firmou D. T., IČ 75873788, s místem Polní 1047, Moravská Nová Ves, PSČ 691 55, částku 56.348,- Kč,
9) společnosti JALTA Group s.r.o., IČ: 27689255, se sídlem Chaloupky 171/33, Brno, PSČ 624 00, částku 10.542,- Kč,
10) společnosti Austria Hotels Betriebs CZ s.r.o., IČ: 27932524, se sídlem Benešova 18/20, Brno, PSČ 657 83, částku 11.575,- Kč,
11) společnosti MAFRA, a.s., IČ: 45313351, se sídlem Karla Engliše 519/11, Praha 5, PSČ 150 00, částku 39.583,50 Kč,
12) společnosti METRO Česká republika, a.s., IČ: 25090593, se sídlem Na Florenci 19, Praha 1, PSČ 110 00 (nyní sídlo Praha 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00), částku 1.295.478,- Kč,
13) společnosti Vogel Medien International, s.r.o., IČ: 25207113, se sídlem Vídeňská 218, Klatovy, PSČ 339 01, částku 143.942,40,- Kč,
14) firmě SGR Jižní Morava v.o.s., reklamní agentura, IČ: 47917911, se sídlem Bašty 6, Brno, PSČ 602 00 Brno, částku 196.320,- Kč,
15) společnosti Cashdirect, s.r.o. IČ: 27080617, se sídlem Bozděchova 7, 150 00 Praha 5, částku 665.697,- Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ode dne 9. 9. 2012 do zaplacení,
16) D. B., podnikajícímu pod obchodní firmou D. B., IČ: 74329936, s místem podnikání Helenínská 159/40, Jihlava, PSČ 586 01, částku 16.793,- Kč,
17) M. Š., částku 103.954,- Kč,
18) J. S., částku 140.000,- Kč,
19) V. V., částku 30.000,- Kč,
20) Z. Z., částku 25.000,- Kč,
21) A. G., 4.000,- Kč,
22) V. J., částku 51.000,- Kč,
23) R. A., částku 5.000,- Kč,
24) S. M., částku 17.000,- Kč,
25) V. V. a M. T., společně částku 35.000,- Kč,
26) L. Š., částku 43.500,- Kč,
27) J. T., částku 52.000,- Kč,
28) V. J., částku 30.000,- Kč,
29) V. Z., částku 40.000,- Kč,
30) J. T., částku 45.000,- Kč,
31) R. a V. S., společně částku 30.000,- Kč,
32) A. L., částku 2.000,- Kč,
33) B. K., částku 54.000,- Kč,
34) S. L., částku 45.000,- Kč,
35) F. V., částku 60.000,- Kč
36) J. Š., částku 40.000,- Kč,
37) A. B., částku 15.000,- Kč,
38) Š. J., částku 56.205,- Kč,
39) F. a J. U., společně částku 101.000,- Kč,
40) J. H., částku 40.000,- Kč,
41) M. R., částku 27.200,- Kč,
42) Z. P., částku 30.000,- Kč,
43) O. L., částku 78.000,- Kč,
44) P. S., částku 100.000,- Kč,
45) F. Š., částku 40.000,- Kč,
46) L. P., částku 350.700,- Kč,
47) E. J., částku 57.000,- Kč,
48) Z. Ch., částku 30.000,- Kč,
49) M. G., částku 22.500,- Kč,
50) P. B., částku 50.000,- Kč,
51) J. H., částku 30.000,- Kč,
52) J. K., částku 13.000,- Kč,
53) A. B., částku 18.000,- Kč,
54) M. W., částku 13.550,- Kč,
55) M. T., částku 25.000,- Kč,
56) M. Ž., částku 40.000,- Kč,
57) B. B., částku 107.000,- Kč,
58) J. S., částku 12.000,- Kč,
59) P. P., částku 30.121,- Kč,
60) J. D., částku 10.000,- Kč,
61) R. P., částku 47.000,- Kč,
62) P. N., částku 51.000,- Kč
63) Š. V., částku 23.000,- Kč.
64) L. P., částku 30.000,- Kč,
65) Š. K., částku 29.450,- Kč,
66) V. T., částku 40.000,- Kč,
67) J. D., částku 10.121,- Kč,
68) R. K., částku 67.600,- Kč,
69) M. K., částku 10.000,- Kč,
70) V. W., částku 30.000,- Kč,
71) P. H., částku 5.550,- Kč,
72) A. M., částku 53.150,- Kč,
73) M. M., částku 30.000,- Kč,
74) F. S., částku 53.100,- Kč,
75) P. V., částku 12.000,- Kč,
76) J. Č.,, částku 21.000,- Kč,
77) Z, Ř,, částku 61.500,- Kč,
78) M. H., částku 15.800,- Kč.
Podle §229 odst. 2 tr.ř. byli poškození:
1) J. P.,
2) D. B., podnikající pod obchodní firmou D. B., IČ: 74329936, s místem podnikání Helenínská 159/40, Jihlava, PSČ 586 01,
3) společnost Cashdirect, s.r.o. IČ: 27080617, se sídlem Bozděchova 7, 150 00 Praha 5,
4) M. Š.,
5) J. S.,
6) Z. Z.,
7) A. G.,
8) S. M.,
9) J. H.,
10) O. L.,
11) P. S.,
12) J. S.,
13) J. D.,
14) Š. V.,
15) J. D.,
16) A. M.,
17) M. H.,
odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození:
1) J. K.,
2) P. T.,
3) společnost Diners Club CS, s.r.o., se sídlem Bratislava, Nám. Slobody 11, PSČ 811 06, SR, IČ 357 57 086, (právní nástupce společnosti Diners Club CS, s.r.o., IČ: 25705369, se sídlem Široká 5/36, 110 00 Praha 1)
odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Následně podal obviněný T. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013, prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody vymezené v ustanoveních §265b odst. 1 písm. g), h) a k) tr. ř. Obviněný v dovolání uvedl, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (bod V-VII dovolání) byl naplněn, neboť mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští a byl mu uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným a dále namítl nepřiměřenost trestu jako takovou. Dovolatel namítl, že soud druhého stupně měl ukládat pouze společný souhrnný trest. Vrchní soud dospěl k závěru, že v případě podvodných odběrů zboží a služeb, jakož i výběry finančních prostředků prostřednictvím platebních karet, které jsou popsány pod body I.A.) 1-4 a I.B.) 1-18 jsou splněny podmínky pro pokračování ve zločinu podvodu podle §209 tr. zákoníku a mezníkem bylo obvinění ze dne 21. 12. 2007. Jednání obviněného popsané v bodech I.B.) 1-18 bylo tedy nutno posoudit jako nový skutek v intencích §12 odst. 11 tr. ř. a vrchní soud zde postupoval správně. Odběry zboží a služeb popsané pod body I.A.) a I.B.) je však nutno odlišit od dalšího protiprávního jednání obviněného spočívajícího v podvodných odběrech reklamních služeb a inzerce v bodě II. a podvodném vylákání finančních prostředků od poškozených v bodě III. Ze samotného pojmu pokračování v trestném činu plyne, že pokračovat lze jedině v činnosti velmi podobné nebo stejnorodé. To však dle názoru vrchního soudu s ohledem na absenci jednotného záměru a odlišného způsobu provedení splněno nebylo. V rozsáhle zpracovaných námitkách dále obviněný polemizuje s názorem vrchního soudu a podrobně rozebírá pojmy „jednotný záměr“ a „stejný nebo podobný způsob provedení“. Dále obviněný vytknul, že se soudy nezabývaly ustanovením §39 odst. 3 tr. zákoníku a nepřihlédly k nepřiměřené délce trestního řízení a odvolací soud rovněž nesprávně zařadil obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou, ačkoli měl být zařazen do věznice s ostrahou.
Dále obviněný namítl (bod VIII. dovolání) dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vytknul porušení hmotného práva, jímž se řídí náhrada škody, v důsledku čehož bylo rozhodnuto chybně:
- v bodě I.A.4. ohledně společnosti HALADA, s.r.o., bylo o nároku na náhradu škody rozhodnuto v civilním řízení. I v tomto případě tak měl soud vynést usnesení podle §44 odst. 3 tr.ř. o nepřipuštění uplatňovaného nároku,
-v případě společnosti Hibernia byl nárok na náhradu škody přiznán již zaniklému subjektu. Odvolací soud by měl proto nařídit opravu rozsudku podle §131 odst. 1 věty druhé tr.ř.,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody ve výši 30.000,- Kč u R. a V. S. (bod 37.), neboť mu žádnou, tedy ani přiznanou částku 30.000,- Kč, nevyplatili,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody J. D. (bod 67.), kdy má zaplatit 10.121,- Kč, i když mu měla být způsobena škoda ve výši 10.000,- Kč,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody P. H. (bod 70.), kdy má zaplatit 5.550,- Kč, i když mu měla být způsobena škoda ve výši 5.000,- Kč,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody A. M. (bod 72.), kdy má zaplatit 53.150,- Kč, i když mu měla být způsobena škoda ve výši 50.000,- Kč,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody F. S. (bod 74.), kdy má zaplatit 53.100,- Kč, i když mu žádná škoda nevznikla, protože došlo k navrácení finančních prostředků,
-nesouhlasí s přiznaným nárokem na náhradu škody M. H., kdy má zaplatit 15.800,- Kč, i když jí měla být způsobena škoda 15.100,- Kč.
Dále dovolatel namítl nesprávný postup při stanovení výše škody ve smyslu §137 tr. zákoníku:
-v bodu I.A.4 považuje za nadhodnocenou cenu hodinek – 297.000,- Kč za situace, kdy se společnost HALADA připojila s nárokem na náhradu škody s částkou 197.000,- Kč. Společnost Halada měla z prodeje hodinek profitovat částkou 100.000,- Kč, soud měl tedy uvést, že obviněný způsobil škodu ve výši 197.000,- Kč,
-v bodě I.B.5 měla být škoda způsobená společnosti FBT-B. T. ve výši 129.627,20 Kč (154.263,- Kč mínus 19 % DPH) s ohledem na to, že objednatelem a příjemcem spotřební elektroniky byl zahraniční právnický subjekt,
-v bodě I.B.10 se jednalo o opotřebenou věc a nikoliv novou, a proto je nutné přihlédnout ke snížení její hodnoty. V tomto směru odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí uveřejněná pod č. R 33/1967 a R 39/2002. Hodnota náramku z bílého zlata, osázeného diamanty, nebyla 114.400,- Kč, nýbrž 70.000,- Kč, což mělo být v rozsudku uvedeno po odborném vyjádření,
-dále obviněný uvedl subjekty, které si vyúčtovaly způsobenou škodu s DPH, což je nesprávné, neboť objednavatelem a příjemcem služeb byl zahraniční právnický subjekt se sídlem mimo území ČR a správně tak měla být škoda stanovena bez DPH,
I.B. body 3, 4, 6, 14, 15
II.A. body 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 11, 12,
-dále namítl, že některé subjekty zahrnuly do způsobené škody i neprovedené služby ve věci inzerce pro SBB, k čemuž soud druhého stupně nepřihlédl a v rozsudku to řádně nezdůvodnil, přestože se jedná o neoprávněné nároky na náhradu škody v bodech II.A.2, 6, 8. Dovolatel se domáhá zrušení napadeného rozsudku s tím, že bude třeba doplnit dokazování, vyžádat si od zmíněných společností Metro, a.s., BB Press, s.r.o. a Mladá fronta, a.s., provedenou inzerci v různých periodikách za fakturované období,
-v bodě I.B.7 je uvedeno, že obviněný měl způsobit škodu 216.293,- Kč, avšak takto vypočítaná škoda je chybná, správně mělo být 216.993,- Kč a i z takto chybně uvedené částky soud opomněl odečíst částku 50.990,- Kč. Měl tak způsobit škodu ve výši 165.309,- Kč, nikoli 166.003,- Kč. V návaznosti na to soud chybně vyčíslil i náhradu škody poškozenému K.,
-v rámci výroku o náhradě škody byla dovolateli uložena povinnost zaplatit společnosti Vogel Medien International, s.r.o. částku ve výši 143.942,40 Kč, přestože v rámci civilního řízení došlo k zastavení řízení o zaplacení částky 143.942,40 Kč, protože podáním ze dne 16. 6. 2011 vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o ukončení sporu,
-obviněný vyjádřil nesouhlas s přiznaným nárokem na náhradu škody společnosti Cashdirect, s.r.o. IČ: 27080617, se sídlem Bozděchova 7, 150 00 Praha 5, ve výši 665.697,- Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ode dne 9. 9. 2012 do zaplacení, neboť uplatnila nárok na náhradu škody z toho titulu, že jí byla postoupena pohledávka vyplývající z trestného činu.
V bodu IX. dovolání obviněný namítl, že byl uznán vinným zločinem podvodu (s. 6 rozsudku I.B.8), neboť s předchozím úmyslem nezaplatit za odebrané zboží, v listopadu 2008 telefonicky objednal u společnosti MiJa SÚ s.r.o., se sídlem 9. května 515, Tábor, PSČ 390 02, IČ: 48203084, zboží - dvoje zlaté hodinky značky Reymond Weil v celkové hodnotě 600.000,- Kč, s tím že dále tvrdil, že podal v L. příkaz k převodu peněz na jejich účet, dodavatelská firma však odmítla zboží vydat s tím, že to bude možné až v okamžiku, kdy se patřičná částka připíše na jejich účet, to se však nikdy nestalo a obchod se neuskutečnil, jednání obžalovaného bezprostředně směřovalo ke způsobení škody ve výši 600.000,- Kč, přestože jeho obhajoba nebyla vyvrácena.
Pokud jde o dílčí útoky pod bodem III, namítá obviněný, že nebyla řádným způsobem prověřena existence a fungování právnických osob, společností SEB a SBB, jejichž byl obviněný zástupcem či zaměstnancem. Nesouhlasí s tvrzením soudů, že SBB jako bankovní ústav neexistovala. Nebyli vyslechnuti v procesním postavení svědků zaměstnanci SBB, SDI a soudy se ani neobrátily na regulátora bankovního trhu, resp. na centrální banku komorských ostrovů (MISA MWALI INTERNATIONAL SERVICES AUTHORITY), což je obdoba České národní banky, která vydala SBB mezinárodní bankovní licenci a ta by potvrdila, za jakých okolností byla SBB tato mezinárodní bankovní licence vydána. Soudy se neobrátily ani na správce bankovního almanachu, který by potvrdil, že SBB byla v tomto bankovním almanachu zaregistrována. Soudy se měly obrátit i na korespondenční banky ve Š., N. a S., které SBB vedly tzv. LORO/NOSTRO účty v cizích měnách pro mezinárodní bankovní převody. Soudy se dále měly obrátit na asociaci VISA, která by potvrdila, že SBB mohla využívat jejich mezinárodní platební karty, které SBB vydávala svým klientům. Rovněž se soud neobrátil na asociaci SWIFT v B. Kdyby se totiž soudy těmito důkazy zabývaly, nepochybně by dospěly k jiným skutkovým závěrům.
V bodu X. dovolání obviněný namítl, že mu nelze klást za vinu trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák., neboť se žádného padělání ani pozměňování veřejné listiny nedopustil a tato skutečnost mu ani nebyla prokázána. Padělaný řidičský průkaz užíval v dobré víře, měl za to, že je platný. Sám obviněný byl v této věci uveden v omyl.
Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu ve věci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 46 T 6/2012 a aby přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého zákonného práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a uvedl, že v rámci podání ze dne 18. 6. 2014 obviněný namítá naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jeho naplnění spatřuje v tom, že pod body I. A. 1) – 4) napadeného rozsudku jsou předmětné dílčí útoky řešené občanskoprávní cestou, byla vydána celá řada soudních rozhodnutí a zahájena vůči obviněnému exekuční řízení. Proto nelze tuto záležitost brát jako trestněprávní, ale občanskoprávní věc. Tuto námitku označuje za nedůvodnou. Existence občanskoprávního vztahu, do kterého pachatel vstoupil se záměrem spáchat trestný čin, nevylučuje uplatnění trestní odpovědnosti. Podstatné je totiž to, že pachatel v rámci uvedeného vztahu naplnil znaky trestného činu, na který je třeba reagovat prostředky trestního práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 784/2010). Existence těchto znaků přitom byla prokázána, ostatně obviněný ji ani nesporuje. Ohledně dílčích útoků pod bodem I. B. napadeného rozsudku je namítáno, že dílčí útok ad 1) není trestným činem, „protože škoda fakticky nevznikla a ke stornování došlo z podnětu obžalovaného“. Zde se jedná opět o námitku nedůvodnou, neboť obviněný zde vytrhuje určité skutečnosti, které by mu eventuálně mohly svědčit, z kontextu věci a v podstatě tak konstruuje svou vlastní verzi skutkového stavu. K takovéto námitce však nelze v dovolacím řízení přihlížet. Rozhodný je skutkový stav, který zjistily soudy v předchozích fázích trestního řízení. Dotčený dílčí útok je přitom v příslušné pasáži tzv. skutkové věty napadeného rozsudku vymezen tak, že vykazuje veškeré znaky odpovídajícího trestného činu.
K dílčím útokům pod bodem I. B. ad 2) – 6), 8), 14), 15) obviněný uvádí, že objednával zboží za právnickou osobu. Sám nebyl objednatelem. Zboží nebylo určeno pro něj, tak ani nemůže nést odpovědnost za škodu. V bodech ad 7, 9 a 10 sice pro svou osobu objednával, avšak pouze nezaplatil, v bodech ad 11, 16 a 18 pak pouze neuhradil zprostředkování pronájmu či nájem, a opět se tedy jedná o pouhou občanskoprávní záležitost, nikoliv trestní věc. Soudy tu rovněž pochybily, když řádným způsobem neprověřily fungování právnické osoby SWISS Dealing a Investment. K této argumentaci uvádí, že pokud obviněný tvrdí, že jde v těchto bodech o občanskoprávní záležitosti, pak vychází z jiného skutkového stavu věci, než který zjistily soudy. Skutkový stav zjištěný soudy, zachycený v tzv. skutkové větě odsuzujícího rozsudku, vykazuje veškeré znaky předmětné trestné činnosti, zejména znak podvodného úmyslu. Stran námitky, že soudy nedostatečně prověřily fungování zmíněné právnické osoby, uvádím, že tuto námitku nelze pod uplatněný dovolací důvod vůbec zahrnout. Námitky tedy nejsou důvodné. K dílčím útokům pod bodem II. A obviněný namítá, že se vesměs jednalo o objednávky na reklamní kampaň. Jednal jako zástupce, sám nebyl objednatelem. Tím byla právnická osoba SBB. Obviněný sám nemohl dávat příkazy k proplacení či převodu finančních prostředků. Neodpovídá za to, že cena nebyla zaplacena, s tím nemá nic společného. Opět se jedná o občanskoprávní, resp. obchodní věc, trestní řízení není namístě. Tyto námitky dle názoru státního zástupce nejsou důvodné, neboť se opět opírají o skutkový děj, jak jej prezentuje obviněný. Skutková zjištění soudů jsou odlišná, přičemž lze na jejich základě učinit bezpečný závěr, že jednání obviněného v těchto bodech vykazovalo veškeré znaky předmětné trestné činnosti, zejména podvodný úmysl. Pokud jde o dílčí útoky pod bodem III, namítá obviněný, že nebyla řádným způsobem prověřena existence a fungování právnických osob, společností SEB a SBB, jejichž byl obviněný zástupcem či zaměstnancem. Ohledně těchto námitek uvádí, že je nelze pod uplatněný ani jiný dovolací důvod podřadit, neboť se jimi v podstatě napadá úplnost provedeného dokazování, což je v rámci dovolacího řízení bezpředmětné. K bodu IV. odsuzujícího rozsudku státní zástupce uvedl, že jde o námitky, které jsou z hlediska dovolacího řízení bezvýznamné, neboť vychází z jiného skutkového stavu, než který zjistily soudy. Skutkový stav, jak je zachycen v tzv. skutkové větě odsuzujícího rozsudku vykazuje veškeré znaky příslušného deliktu. Napadené rozhodnutí je tedy i v této části bezvadné. Kromě shora uvedených námitek obviněný dále obecně soudům vytýká (závěrečná pasáž podání), že nedostatečně zjistily skutkový stav, provedly neúplné dokazování, nesprávně vyčíslily náhradu škody, nesprávně vyměřily trest, dopustily se nesprávného hmotně právního posouzení a porušily základní zásady trestního řízení. K těmto obecným výtkám uvádí, že s ohledem na jejich vysokou míru abstraktnosti není možné podat k nim kvalifikované vyjádření. Z tohoto důvodu ani není možno přihlížet k nim v rámci dovolacího řízení.
V rámci podání ze dne 17. 6. 2014 obviněný namítá naplnění dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), h), k) tr. ř. Naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je podle obviněného dáno tím, že napadený rozsudek „postrádá chybějící výrok v tom směru, že se obžalovanému vrací věci či došlo k jejich propadnutí“. K této námitce uvádí, že není důvodná. Napadený rozsudek totiž obsahuje ve své výrokové části veškeré obligatorní prvky. Žádný z obligatorních výroků nechybí ani není neúplný.
Existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. spatřuje obviněný v tom, že „uložený trest je tak přísný, že to je přímo neslučitelné s ústavním principem proporcionality trestní represe. Jedná se o kauzu, kde byla trestná činnost projednávána poměrně dlouhou dobu od jejího spáchání a byly zde dlouhé průtahy řízení, na kterých byl obviněný … bez viny: Zásah Nejvyššího je zde nutný, protože to primárně vyplývá z ústavně zaručeného práva na ochranu před zasahováním do soukromého a rodinného života“. Tuto námitku považuje za irelevantní. V rámci uplatněného (ani v rámci jiného) dovolacího důvodu v zásadě nelze námitku nepřiměřenosti trestu úspěšně vznášet. Ani tento dovolací důvod tedy není dán. Naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovozuje obviněný z toho, že byl nesprávně zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále z toho, že v napadeném rozsudku došlo k pochybení při ukládání trestu, neboť měl být ukládán „pouze a jen společný souhrnný trest“. Dále obviněný namítá pochybení soudu při rozhodnutí o náhradě škody a zpochybňuje naplnění znaků trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. Ani tyto námitky však nelze považovat za důvodné. Soud dostatečně jasně a správně zdůvodnil, proč ukládal jednak společný úhrnný trest o výměře 5 roků a jednak zároveň další trest úhrnný o výměře 8 roků, když se vypořádal v tomto směru s významnou otázkou pokračování obviněného v trestné činnosti. Se stanoviskem soudu se ztotožňuje. Za správné považuje rovněž závěry soudu týkající se otázky škody a její náhrady, jakož i úvahy o naplnění skutkové podstaty trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák., a proto na ně odkazuje. Co se týče námitky směřující proti zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou, tu nelze pod uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod zařadit.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že většina námitek uváděných obviněným v dovolání byla již uplatňována v předchozích stádiích trestního řízení i v odvolání, a jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Judikatura vychází z toho, že jestliže obviněný v dovolání opakuje v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. BECK, svazek 17/2002, č. 408). K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud i v případě obviněného T. S. .
Nejvyšší soud dále shledal, že obviněný T. S. sice podal dovolání mimo jiné i z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v části dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů (konkrétně výpovědí svědků - např. poškozeného Z. H., listinných důkazů založených ve spise na č. l. 2188 - 2191, 2195) a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (konkrétně nevyžádání spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 38 C 228/2009, ve věci Vogel Medien International, absence listinných důkazů od regulátora bankovního trhu, resp. centrální banky komorských ostrovů (MISA), od správce bankovního almanachu, který by potvrdil, že SBB byla v tomto bankovním almanachu zaregistrována od korespondenčních bank ve Š., N. a S., které SBB vedly tzv. LORO/NOSTRO účty v cizích měnách, od asociace VISA, od asociace SWIFT), je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Rovněž v části X. podaného dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea druhá tr. zák. (viz bod IV.) rozsudku). Pouze takto koncipované námitky by svým obsahem odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Je třeba konstatovat, že obviněný se v této části dovolání pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný T. S. rovněž v této souvislosti soudům vytýkal porušení zásady volného hodnocení důkazů, která vyplývá z ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. Z toho je zřejmé, že obviněný v této části dovolání ve skutečnosti poukazoval nikoli na porušení hmotného práva, které je dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž na porušení procesního ustanovení, které pod tento dovolací důvod nespadá.
Právně relevantně byly uplatněny námitky týkající se nesprávného postupu soudu při stanovení výše škody v rozporu s ustanovením §137 tr. zákoníku. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že jsou zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud k rozhodnutí o náhradě škody považuje za nutné zdůraznit, že ustanovení §228 a §229 tr. ř. upravují způsob rozhodování o uplatněném nároku na náhradu škody v hlavním líčení. Jde o rozhodnutí v rámci adhezního řízení, které je součástí trestního řízení. Jeho význam spočívá v tom, že umožňuje poškozenému, který je stranou v trestním řízení, aby byl souběžně s trestním stíháním obviněné objasněn i jeho nárok na náhradu škody, a aby poškozený dosáhl, že mu bude zároveň s rozhodnutím o podané obžalobě přisouzena náhrada škody. V adhezním řízení rozhoduje soud o náhradě škody podle hmotného práva jiné povahy než trestní (nejčastěji podle občanského nebo obchodního zákoníku nebo zákoníku práce), ale ve formě trestního řízení, tedy procesním postupem podle trestního řádu. Soud přizná (zcela nebo částečně) nárok na náhradu škody, jestliže jsou nárok i jeho výše odůvodněny výsledky hlavního líčení (§228 tr. ř.).
K námitce týkající se společnosti HALADA, s.r.o., (v bodě I.A.4.) Nejvyšší soud podotýká, že soud druhého stupně v rámci odvolacího řízení o nároku na náhradu škody nerozhodoval. Při stanovení výše způsobené škody postupovaly soudy podle §137 tr. zákoníku, ve kterém je uvedeno, že se při stanovení výše škody vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a místě činu obvykle prodává. Tímto postupem pak byla stanovena hodnota předmětných hodinek na částku 297.000,- Kč. Touto námitkou se již v rámci svého rozhodnutí zabýval odvolací soud (s. 124-125 rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013) a Nejvyšší soud se s jeho názorem plně ztotožňuje.
Co se týká námitky, že v případě společnosti HIBERNIA, spol. s.r.o., byl nárok na náhradu škody přiznán již zaniklému subjektu, je třeba uvést, že se v daném případě nejedná o zaniklý subjekt, neboť dne 19. 7. 2010 bylo zahájeno se společností HIBERNIA, spol. s.r.o., insolvenční řízení a dne 17. 6. 2010 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a byl ustanoven insolvenční správce.
Námitky týkající se nesouhlasu s přiznaným nárokem na náhradu škody ve výši 30.000,- Kč u R. a V. S. (bod 37.) a ve výši 53.100,- Kč u F. S. (bod 74.) jsou námitkami skutkového charakteru, neboť se obviněný domáhá pouze jiného hodnocení důkazů a zejména své vlastní obhajoby, že mu jmenovaní žádnou, tedy ani přiznanou částku 30.000,- Kč, nevyplatili, resp. že došlo k navrácení finančních prostředků (u F. S.). Co se týká výslechu poškozeného F. S., soud prvního stupně se na str. 71 odůvodnění rozsudku řádně zdůvodnil, proč není výslech poškozeného možný.
K námitce týkající se chybně stanovené výše škody u poškozeného Bc. S. K. (bod I.B.7.) Nejvyšší soud konstatuje, že touto námitkou se již v rámci svého rozhodnutí zabýval odvolací soud a Nejvyšší soud se s jeho názorem vyjádřeným v odůvodnění jeho rozhodnutí plně ztotožňuje (str. 125 rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013).
K výše uvedenému je třeba rovněž konstatovat, že ustanovení §228 odst. 1 za středníkem tr. ř. zavazuje soud, aby vždy uložil obviněnému povinnost k náhradě škody, jestliže je škoda a její výše součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obviněný uznává vinným, nebyla-li škoda v této výši dosud uhrazena a nebrání-li tomu zákonná překážka. Pokud je tedy v popisu skutku v odsuzujícím rozsudku obviněnému kladeno za vinu způsobení majetkové škody, o jejíž náhradě lze rozhodnout v adhezním řízení podle §228 tr. ř., a výše škody je zde stanovena alespoň dolní hranicí, soud nesmí poškozeného odkázat s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních nebo na řízení před jiným příslušným orgánem. Takovým postupem by se totiž výrok o náhradě škody dostával do rozporu s výrokem o vině, přestože pro rozhodnutí o vině musela být existence škody způsobené trestným činem i její výše spolehlivě prokázána.
K námitce týkající se společnosti DOROTHEUM, spol. s.r.o., (bod I.B.10) Nejvyšší soud podotýká, že soud druhého stupně v rámci odvolacího řízení o nároku na náhradu škody nerozhodoval. Při stanovení výše způsobené škody postupovaly soudy podle §137 tr. zákoníku, ve kterém je uvedeno, že se při stanovení výše škody vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a místě činu obvykle prodává. Tímto postupem pak byla stanovena hodnota předmětného náramku na částku 114.400,- Kč. (s. 60 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 46 T 6/2012) a Nejvyšší soud se s jeho názorem plně ztotožňuje.
Námitkami týkajícími se nesouhlasu s přiznaným nárokem na náhradu škody J. D. (bod 67.), P. H. (bod 71.), A. M. (bod 72.) a M. H. (bod 78.) Nejvyšší soud konstatuje, že v daných případech poškození sice požadovali nahradit škodu vyšší, než jsou částky uvedené ve výrokové části o vině napadeného rozsudku, avšak jednalo se o finanční částky, které byly přímo spojeny s odesláním finančních prostředků obviněnému prostřednictvím společnosti Western Union, příp. cenu poštovní služby za odeslání finančních prostředků. Touto námitkou se odvolací soud rovněž zabýval (viz s. 132 rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013).
Námitkami týkajícími se chybně stanovené způsobené škody u subjektů pod body I. B. 3, 4, 5, 6, 14, 15 a II. A. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 11, 12, když objednavatelem a příjemcem služeb byl zahraniční právnický subjekt a správně tedy měla být škoda stanovena bez DPH, se již zabýval vrchní soud v rámci odvolání obviněného. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se neztotožnil s námitkou obviněného, že výše škody měla být snížena o částku představující daň z přidané hodnoty. Za situace, kdy je prodej věci jako zdanitelné plnění ze zákona zatížen daní z přidané hodnoty a věc se obvykle prodává se zohledněním této daně, výše škody odpovídá ceně, za kterou obvykle věc kupuje konečný spotřebitel, tedy ceně včetně daně z přidané hodnoty (viz č. 25/2004 Sb. rozh. tr.). Dále soud uvedl, že od celkové výše způsobené škody nelze odečítat náklady obviněného vynaložené na spáchání trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku. Nejvyšší soud beze zbytku souhlasí s názorem odvolacího soudu. Pro úplnost zbývá dodat, že uvedené zahraniční právnické subjekty byly založeny prostřednictvím obviněného a ten také za tyto subjekty jednal a zcela cíleně vytvořil jistou síť subjektů, které měly vytvořit zdání „řádného“ podnikání, přičemž jednání obviněného od počátku bylo vedeno podvodným záměrem pouze vylákat služby a finanční prostředky a o tyto se obohatit.
Námitky týkající se toho, že společnosti Metro, a.s. (bod II.A.2.), BB Press, s.r.o. (bod II.A.6.) a Mladá fronta, a.s. (bod II.A.8.), zahrnuly do způsobené škody i neprovedené služby ve věci inzerce pro SBB, jsou námitkami skutkovými, neboť je obviněný zaměřil proti úplnosti a hodnocení provedeného dokazování.
K námitce, že v rámci výroku o náhradě škody byla dovolateli uložena povinnost zaplatit společnosti Vogel Medien International, s.r.o., (bod II.3.) částku ve výši 143.942,40 Kč, přestože v rámci civilního řízení došlo k zastavení řízení o zaplacení předmětné částky, neboť mezi účastníky byla uzavřena dohoda o ukončení sporu, Nejvyšší soud konstatuje, že pokud nebylo na podkladě nároku na náhradu škody vydáno v občanskoprávním či jiném řízení rozhodnutí o povinnosti obviněného nahradit způsobenou škodu, mohl soud v rámci adhezního řízení o náhradě škody rozhodnout. Z provedeného dokazování rovněž nevyplynulo, že by poškozenému již byla uhrazena škoda způsobená trestným činem, a to v celé výši, jaká je uvedena ve výroku o vině v odsuzujícím rozsudku.
Co se týká námitky obviněného, že společnost Cashdirect, s.r.o., uplatnila nárok na náhradu škody z toho titulu, že jí byla postoupena pohledávka vyplývající z trestného činu, lze uvést, že společnost Cashdirect, s.r.o., se řádně a včas připojila k adheznímu řízení a výši svých nároků prokázala. Společnosti Cashdirect, s.r.o., pak odvolací soud přiznal v rámci adhezního řízení toliko částku ve výši 665.697,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně ode dne 9. 9. 2012 do zaplacení a se zbytkem nároku na náhradu škody Vrchní soud v Olomouci poškozenou společnost Cashdirect se sídlem v Praze odkázal podle §229 odst. 2 tr.ř. na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V odůvodnění rozsudku pak podrobně rozebral důvody, které ho k uvedenému rozhodnutí vedly, přičemž Nejvyšší soud se s nimi ztotožňuje (viz s. 132 rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013).
K další námitce obviněného, že soudy chybovaly, pokud mu uložily v rámci rozsudku povinnost zaplatit poškozeným náhradu škody, neboť ve většině případů byl objednatelem a příjemcem služeb zahraniční právnický subjekt se sídlem mimo Českou republiku (Swiss Business Bank Ltd., Swiss xport Bank Ltd., Group Finance Ltd., Swiss Dealing and Investments Ltd. ) a dovolatel byl u těchto subjektů zaměstnán, lze uvést, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynula ta skutečnost, že došlo k založení několika obchodních společností (minimálně v jednom případě s bankovní licencí), a to prostřednictvím obviněného, který si tyto služby objednal, přičemž je zcela evidentní, že veškeré služby s těmito společnostmi související zastupoval pouze obviněný T. S. a právě on se tímto způsobem podvodně obohacoval.
Další důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že odvolací soud jeho jednání posoudil jako souběh trestných činů, ačkoli jde podle obviněného o pokračující trestných čin spáchaný více dílčími útoky a soud měl tedy ukládat pouze společný souhrnný trest. Tato námitka odpovídá uplatněnému důvodu dovolání, je však zjevně neopodstatněná. Jak obviněný také uvádí v dovolání, podle §116 tr. zákoníku se pokračování v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Podle obviněného dané skutky vykazují znaky všech souvislostí, které jako pokračování v trestném činu definuje zákon. Jde o více dílčích útoků vedených jednotným záměrem, v daném případě se záměrem dosáhnout zisku a dílčí útoky vykazují dílem stejnou, dílem podobnou souvislost ve způsobu spáchání.
Z výše uvedené definice pokračování v trestném činu podle §116 tr. zákoníku je zřejmé, že pokračování je vymezeno čtyřmi znaky, které musí být dány současně. Z těchto znaků ale jednání obviněného popsané pod body I.A., I.B., II.) a III.) rozsudku spojuje pouze naplňování skutkové podstaty stejného trestného činu, časová souvislost a v předmětu útoku. Rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu je, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny s jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí alespoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru (srov. č. 3/1972 Sb. rozh. tr. ).
Jak správně uvedl ve svém rozhodnutí odvolací soud, posouzení jednání obviněného jako pokračování v trestném činu však brání neexistence tzv. subjektivní souvislosti a stejného nebo podobného způsobu provedení. Z okolností případu je zřejmé, že obviněný svým jednáním popsaným pod body II.) a III.) rozsudku neuskutečňoval svůj jednotný záměr existující již na počátku jeho jednání, které naplňovalo skutkovou podstatu stejného trestného činu, popsaného pod body I.A. a I.B. rozsudku. Nejvyšší soud se tedy plně ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že jednáním popsaným v bodech I.A a I.B rozsudku obviněný odebíral zboží a služby, v bodě III. rozsudku jeho jednání směřovalo k podvodnému vylákání finančních prostředků od poškozených pod smyšlenou záminkou spočívající v poskytování bankovních půjček, úvěrů a hypoték, s čímž objektivně i subjektivně souviselo jednání popsané v bodě II., kdy možnost získání těchto bankovních produktů nabízel prostřednictvím reklamy a inzerce, k jejichž úhradě z jeho strany rovněž nedošlo (s. 125-128 rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 5 To 76/2013).
Ve vztahu k námitce obviněného ohledně nepřiměřenosti uloženého trestu odnětí svobody je vhodné uvést, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozh. č. 22/03 Sb. rozh. tr.).
Do výroku o uložení trestu, který byl uložen jako přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby, Nejvyšší soud zásadně nezasahuje, ledaže by to vyžadovalo dodržení ústavního principu proporcionality trestní represe jako atributu demokratického právního státu (čl. l odst. l Ústavy). V posuzované věci se ovšem o nic takového nejedná. Jestliže byl obviněnému za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu a trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 roků a byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, Vrchní soud v Olomouci správně uvedl, že se zřetelem na závažnost spáchané trestné činnosti a povahu a stupeň narušení obviněného má za to, že v tomto typu věznice bude působení na obviněného, aby vedl řádný život, lépe zaručeno. Za zvlášť závažný zločin, jimž byl pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu byl obviněnému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 roků, z čehož vyplývá podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou, a to vzhledem k ustanovení §14 odst. 3 tr. zákoníku. Vrchní soud v Olomouci se zabýval také otázkou případného zařazení obviněného do jiného (mírnějšího) typu věznice, a pokud dospěl k závěru, že s ohledem na závažnost spáchané trestné činnosti a povahu a stupeň narušení obviněného pro takový postup nejsou splněny podmínky ustanovení §56 odst. 3 tr. zákoníku, které to jinak jako výjimku umožňuje, nijak tím nevybočil z mezí ústavního principu proporcionality trestní represe. Nesouhlas obviněného s tím, jak Vrchní soud v Olomouci rozhodl o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, není dovolacím důvodem. Z tohoto hlediska neshledal Nejvyšší soud důvodu k tomu, aby na výroku o uložení trestu cokoli měnil, a to ani vzhledem k namítané délce řízení. Tu vzal Vrchní soud v Olomouci v úvahu, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyložil, že vzal v úvahu i délku probíhajícího trestního řízení, avšak s ohledem na složitost a obsáhlost věci ji v posuzovaném případě nevyhodnotil jako nepřiměřenou.
Pokud obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. l písm. k) tr. ř., jímž je to, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, z důvodu, že postrádá chybějící výrok v tom směru, že se obviněnému vrací věci či došlo k jejich propadnutí, je nutné k této námitce poznamenat, že není důvodná. Nejvyšší soud souhlasí s vyjádřením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že napadený rozsudek obsahuje ve své výrokové části veškeré obligatorní prvky a žádný z obligatorních výroků nechybí ani není neúplný. O chybějící nebo neúplný výrok ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. k) tr. ř. jde, jestliže soud výrokem, který učinil, nevyčerpal v celém rozsahu to, co bylo předmětem jeho rozhodnutí. Pokud Vrchní soud v Olomouci napadeným rozsudkem rozhodoval o odvolání obviněného tak, že rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil, a to v jeho odsuzující části a podle §259 odst. 3 tr. ř. potom nově rozhodl, pak tím plně vyčerpal to, co bylo předmětem jeho rozhodnutí. Chybějícím nebo neúplným výrokem ve smyslu uvažovaného dovolacího důvodu tedy není výrok o vrácení věcí či o propadnutí věcí, o kterém se obviněný domnívá, že měl být učiněn v rámci napadeného rozhodnutí. Je tedy jasné, že napadený rozsudek není rozhodnutím, v němž by některý výrok chyběl nebo byl neúplný. Dovolání obviněného je v tomto směru bez jakéhokoli opodstatnění.
Je tak možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že obviněný T. S. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (viz bod I.A.) rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (viz bod I.B.) rozsudku), zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (viz body II.) a III.) rozsudku) a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea druhá tr. zák. (viz bod IV.) rozsudku), příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí, ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněného T. S. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2015
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal