Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.11.2016, sp. zn. 4 Tdo 1422/2016 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1422.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku

ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1422.2016.1
sp. zn. 4 Tdo 1422/2016-30 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2016 dovolání obviněné M. K. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 6 To 107/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 3/2015, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 1 T 3/2015, byla obviněná M. K. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustila tím, že jako jednatelka obchodní společnosti APP Consulting CZ, s.r.o., IČ 269 71 569, se sídlem v Brně, Viniční 2401/140 (dále jen „společnost“), jež byla plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávala za jednotlivá zdaňovací období od 2. čtvrtletí 2007 do 4. čtvrtletí 2009 v Brně u správce daně na Finančním úřadu Brno II, Cejl 113, nepravdivá (případně vůbec žádná) daňová přiznání, do nichž v rozporu s ustanovením §2 odst. 1 písm. a), §13 odst. 1, §21 odst. 1, 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty v tehdy platném znění, vědomě nezahrnula uskutečněná zdanitelná plnění za osobní motorová vozidla dovezená z jiných států Evropské unie za účelem jejich dalšího prodeje v České republice, k čemuž také následně došlo, a to za cenu včetně DPH, a to následně: 1) dne 28. 11. 2007 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné nulové daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2007 a teprve na základě výzvy správce daně podala dne 6. 3. 2008 dodatečné daňové přiznání k DPH, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
poř. číslo typ pořizovací cena EUR dat.koupě dat. prodeje prodejní cena v ČR bez DPH PC DPH 19% kupující
1 VOLVO XC90 14 584,00 8.2.2007 18.4.2007 630 252,00 119 747,90 VB Leasing
2 FORD Focus 7 500,00 1.3.2007 4.6.2007 335 294,00 63 706,00 H.
3 VOLVO S80 11 700,00 8.6.2007 20.6.2007 378 151,30 71 848,70 M.
4 VOLVO S60 11 700,00 8.6.2007 25.6.2007 445 378,00 84 621,90 O.
5 VOLVO S80 16 200,00 11.6.2007 25.6.2007 504 201,70 95 798,30 S.l
celkem 2 293 277,00 435 722,80
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 12.423,53 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 423.299,27 Kč 2) dne 28. 11. 2007 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné nulové daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2007 a teprve na základě výzvy správce daně podala dne 6. 3. 2008 dodatečné daňové přiznání k DPH, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
6 VOLVO V50 10 700,00 11.6.2007 2.7.2007 332 773,10 63 226,90 P.
7 VOLVO C70 11 700,00 11.6.2007 11.7.2007 462 184,80 87 815,20 O.
8 VOLVO V70 15 200,00 8.6.2007 26.7.207 563 025,00 106 974,80 B.
9 VOLVO S60 12 700,00 11.6.2007 6.8.2007 462 184,80 87 815,20 S.
10 VOLVO S60 15 000,00 12.7.2007 3.8.2007 529 411,70 100 588,20 B.
11 VOLVO S80 14 200,00 8.6.2007 21.8.2007 495 777,00 94 223,00 J.
12 VOLVO XC90 27 000,00 12.7.2007 21.8.2007 1 226 890,70 233 109,20 G.U.N.
13 VOLVO XC70 15 500,00 12.7.2007 7.9.2007 630 252,00 119 747,90 P.
14 VOLVO XC90 25 000,00 7.9.2007 7.9.2007 990 000,00 188 100,00 J.
15 VOLVO XC70 16 000,00 12.7.2007 17.9.2007 636 554,50 120 945,50 K.
16 Chrysler Voy 10 000,00 24.4.2007 21.9.2007 289 916,00 55 084,00 H.
celkem 6 618 969,60 1 257 629,90
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 51.073,87 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 1.206.556,03 Kč 3) dne 5. 3. 2008 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2007, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
17 VOLVO V50 12 900,00 12.7.2007 4.10.2007 445 378,00 84 622,00 VB Leasing
18 VOLVO S60 15 000,00 12.7.2007 5.10.2007 529 411,80 100 588,20 L.
19 VOLVO S60 15 000,00 28.8.2007 8.10.2007 519 327,00 98 672,50 P.
20 VOLVO C70 7 900,00 28.6.2007 15.10.2007 218 487,50 41 512,50 VB Leasing
21 VOLVO S60 15 000,00 10.10.2007 17.10.2007 554 622,00 105 378,00 H.
22 VOLVO V70 15 000,00 12.7.2007 26.10.2007 504 202,00 95 798,00 J.
23 VOLVO S60 17 000,00 25.10.2007 6.11.2007 630 252,10 119 747,90 Solution for Technologies
24 VOLVO S40 12 000,00 6.12.2007 11.12.2007 435 000,00 69 453,80 J.
celkem 3 836 680,40 715 772,90
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 48.242,71 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 667.530,19 Kč 4) dne 21. 5. 2008 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2008, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
25 VOLVO S60 15 000,00 12.7.2007 4.1.2008 537 815,00 102 184,90 P.
26 FORD Mondeo 12 000,00 28.12.2007 21.1.2008 419 328,00 79 672,40 N.
27 VOLVO S60 17 000,00 25.10.2007 26.3.2008 548 571,50 104 228,50 H.
28 VOLVO S80 13 600,00 12.7.2007 26.3.2008 387 227,00 73 573,00 H.
celkem 1 892 941,50 359 658,80
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 9.448,09 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 350.210,71 Kč 5) dne 6. 8. 2008 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2008, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území ČR, a to
29 VOLVO XC90 26 200,00 11.6.2007 4.4.2008 952 941,00 181 059,00 Autoleasing
30 VOLVO XC90 30 500,00 21.4.2008 20.5.2008 726 050,50 137 949,50 H.
31 VOLVO XC90 29 000,00 30.4.2008 20.5.2008 669 580,00 127 220,00 H.
32 VOLVO V70 26 000,00 2.5.2008 20.5.2008 629 244,00 119 556,00 H.
celkem 2 977 815,50 565 784,50
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 14.521,19 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 551.263,31 Kč 6) dne 29. 10. 2008 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2008, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
33 VOLVO V70 43 165,00 28.5.2008 28.7.2008 1 176 470,00 223 529,00 VB Leasing
34 VOLVO XC90 37 283,00 28.5.2008 28.7.2008 1 025 210,00 194 790,00 VB Leasing
35 WW Golf 9 550,00 22.7.2008 23.7.2008 247 059,00 46 941,00 B.
36 Ford Mondeo 7 300,00 22.7.2008 28.7.2008 183 193,00 34 807,00 B.
37 Peugeot 307 6 200,00 28.7.2008 29.7.2008 184 874,00 35 126,00 B.
38 BMW X5 54 300,00 19.6.2008 29.7.2008 1 386 554,50 263 445,40 VB Leasing
39 VOLVO S60 22 000,00 2.5.2008 8.8.2008 629 412,00 119 588,00 FALCON
40 Ford Mondeo 8 400,00 18.8.2008 19.8.2008 218 487,00 41 513,00 B.
41 Ford Galaxy 9 400,00 18.8.2008 20.8.2008 235 294,00 44 706,00 B.
42 AUDI A4 8 000,00 18.8.2008 21.8.2008 218 487,00 41 513,00 B.
43 Ford Focus 6 200,00 2.9.2008 3.9.2008 184 874,00 35 126,00 B.
44 Ford Focus 6 400,00 27.8.2008 8.9.2008 180 672,00 34 328,00 B.
45 AUDI A4 12 750,00 12.9.2008 12.9.2008 310 924,00 59 076,00 B.
46 VW Passat 11 200,00 12.9.2008 22.9.2008 277 311,00 52 689,00 B.
47 Renault Laguna 7 200,00 18.9.2008 23.9.2008 174 790,00 33 210,00 B.
celkem 6 633 611,50 1 260 387,40
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 8.891,75 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 1.251.495,65 Kč 7) u správce daně Finančnímu úřadu Brno II nepodala žádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2008, přestože níže uvedená motorová vozidla do České republiky přivezla a prodala následovně
48 Ford Focus 6 950,00 29.9.2008 1.10.2008 180 672,00 34 328,00 B.
49 Ford Galaxy 10 200,00 25.9.2008 2.10.2008 260 504,00 49 496,00 B.
50 VOLVO V50 13 000,00 6.6.2008 3.10.2008 419 327,70 79 672,30 ŠkoFIN
51 Ford Mondeo 6 900,00 25.9.2008 8.10.2008 172 269,00 32 731,00 B.
52 VW Touran 9 200,00 8.10.2008 10.10.2008 235 294,00 44 706,00 B.
53 Ford Galaxy 9 900,00 8.10.2008 13.10.2008 252 101,00 47 899,00 B.
54 Peugeot P. 4 445,00 30.9.2008 14.10.2008 124 370,00 23 630,00 B.
55 VOLVO V70 28 006,80 16.10.2008 17.10.2008 677 672,00 128 728,00 H.
56 VOLVO XC70 27 573,30 16.10.2008 17.10.2008 758 287,00 144 113,00 H.
57 VOLVO XC70 31 126,58 16.10.2008 17.10.2008 777 600,00 182 400,00 H.
58 VOLVO XC70 28 266,01 16.10.2008 17.10.2008 782 488,00 148 712,00 H.
59 VOLVO C70 20 184,78 16.10.2008 17.10.2008 583 200,00 136 800,00 H.
60 VOLVO S80 21 891,48 16.10.2008 17.10.2008 580 840,40 110 359,60 H.
61 Ford Mondeo 7 500,00 8.10.2008 27.10.2008 197 479,00 37 521,00 B.
62 Ford Focus 7 000,00 3.11.2008 6.11.2008 189 076,00 35 924,00 B.
63 VW Passat 10 600,00 14.11.2008 26.11.2008 271 428,00 51 572,00 B.
64 Peugeot 307 6 600,00 14.11.2008 28.11.2008 176 471,00 33 529,00 P.
65 AUDI A4 10 700,00 3.11.2008 3.12.2008 277 311,00 52 689,00 P.
66 VOLVO XC90 33 908,02 21.10.2008 5.12.2008 873 949,60 166 050,40 K.
67 VOLVO C70 19 253,31 21.10.2008 11.12.2008 567 227,00 107 773,00 F.
68 Ford Mondeo 6 900,00 5.12.2008 5.12.2008 184 874,00 35 126,00 B.
celkem 8 542 440,70 1 683 759,30
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 29.025,75 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 1.654.733,55 Kč 8) dne 28. 4. 2009 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2009, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
69 VOLVO XC70D5 27 000,00 11.9.2008 6.2.2009 990 000,00 188 100,00 KLIMARK
70 VOLVO S80 24 653,50 16.10.2008 20.2.2009 629 411,80 119 588,20 P.
71 VOLVO S80 18 798,70 20.10.2008 19.2.2009 609 244,00 115 756,00 B.
72 VOLVO S80 26 965,80 29.10.2008 26.2.2009 747 899,00 142 101,00 S Morava L.
73 Ford S-Max 10 000,00 30.3.2009 31.3.2009 302 521,00 57 479,00 B.
celkem 3 279 075,80 623 024,20
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 20.876,78 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 602.047,42 Kč 9) dne 7. 9. 2009 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2009, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
74 Ford Focus 6 750,00 25.3.2009 6.4.2009 184 874,00 35 126,00 B.
75 Peugeot 307 6 200,00 1.4.2009 9.4.2009 163 866,00 31 134,00 B.
76 Renault Sc. 6 500,00 23.4.2009 27.4.2009 174 790,00 33 210,00 B.
77 VOLVO XC90 29 932,00 27.5.2008 5.5.2009 924 369,75 175 630,25 V.
78 Ford S-Max 22 000,00 28.12.2007 18.5.2009 470 588,00 89 412,00 Š.
79 VOLVO S60 14 700,00 11.6.2007 25.5.2009 352 941,00 67 059,00 H.
80 Opel Astra 3 500,00 26.5.2009 29.5.2009 117 647,00 22 353,00 B.
81 Ford Focus 4 100,00 3.6.2009 4.6.2009 113 445,00 21 555,00 B.
82 Opel Movano 7 990,00 12.6.2009 15.6.2009 236 975,00 45 025,00 B.
83 Ford S-Max 11 650,00 16.6.2009 16.6.2009 306 723,00 58 277,00 B.
84 Ford C-Max 5 400,00 16.6.2009 17.6.2009 168 067,00 31 933,00 B.
celkem 3 214 285,75 610 714,25
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 24.366,84 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 586.347,41 Kč 10) dne 3. 11. 2009 podala u správce daně Finančnímu úřadu Brno II řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2009, do něhož nezahrnula následující dovozy motorových vozidel ze zahraničí a jejich prodeje na území České republiky, a to
85 MAZDA 3 8 380,00 29.7.2009 14.8.2009 205 882,00 39 118,00 B.
86 VW Passat 14 600,00 2.9.2009 2.9.2009 378 151,00 71 849,00 B.
87 Peugeot 307 4 800,00 9.9.2009 10.9.2009 159 664,00 30 336,00 B.
88 Renault Laguna 4 750,00 15.9.2009 15.9.2009 124 370,00 23 630,00 B.
89 VOLVO XC70 28 000,00 28.8.2009 30.9.2009 882 353,00 167 647,00 V.
celkem 1 750 420,00 332 580,00
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 9.739,90 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 331.640,10 Kč 11) u správce daně Finančnímu úřadu Brno II nepodala žádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2009, přestože níže uvedená motorová vozidla do České republiky přivezla a prodala následovně
90 VOLVO XC70 34 014,00 28.5.2008 6.10.2009 780 000,00 148 200,00 H.
91 VOLVO S60 15 000,00 12.7.2007 6.10.2009 327 717,00 62 283,00 H.
92 Ford Focus 5 000,00 21.10.2009 28.10.2009 134 454,00 25 546,00 B.
93 Škoda Octavia 9 700,00 26.10.2009 29.10.2009 250 420,00 47 580,00 B.
94 Ford Focus 6 800,00 21.10.2009 30.10.2009 163 865,50 31 134,50 B.
95 Ford C-Max 5 300,00 21.10.2009 2.11.2009 151 260,50 28 739,50 B.
96 Peugeot P. 3 780,00 11.11.2009 11.11.2009 99 160,00 18 840,00 B.
97 Ford Mondeo 8 500,00 26.10.2009 14.11.2009 252 101,00 47 899,00 B.
98 VW Touareg 16 723,00 30.11.2009 4.12.2009 462 185,00 87 815,00 B.
99 Citroen C3 5 200,00 9.12.2009 9.12.2009 134 454,00 25 546,00 B.
celkem 2 755 617,00 523 583,00
a po odečtení všech zdanitelných plnění na vstupu ve výši 16.463,22 Kč tak snížila daňovou povinnost společnosti o 507.119,78 Kč a způsobila tak českému státu zastoupenému výše uvedeným správcem daně celkovou škodu ve výši 8.123.543,42 Kč. Za to byla odsouzena podle §240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci, a dále v zákazu podnikání s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona na dobu šesti roků. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 1 T 3/2015, podala obviněná odvolání, které Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 6 To 107/2015, zamítl podle §256 tr. řádu jako nedůvodné. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 6 To 107/2015, podala obviněná prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci dovolací argumentace vytkla odvolacímu soudu, že neprovedl obhajobou navrhovaný důkaz výslechem svědka P. P. B., který jí a svědkyni K. pomáhal s daňovými přiznáními společnosti APP Consulting CZ, s. r. o. Soud se podle jejího názoru s tímto návrhem dostatečně nevypořádal, když pouze v odůvodnění usnesení o zamítnutí odvolání uvedl, že dodatečné označení osoby, která měla obviněné pomáhat v rámci daňového řízení, je nepodstatné. Dovolatelka z toho dovozuje, že z tohoto důvodu nebyl zjištěn úplný stav věci, nemohla proto být správně posouzena ani subjektivní stránka trestného činu. V této souvislosti zdůraznila, že její úmysl nebyl v průběhu řízení prokázán s tím, že neznalost v oboru účetnictví není projevem úmyslu. Její zavinění by proto mělo být s ohledem na osobu P. P. B. opětovně zkoumáno a posouzeno. Z uvedených důvodů obviněná závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého zákonného práva a k dovolání obviněné se vyjádřila. Ve svém vyjádření stručně shrnula dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedla, že námitka nenaplnění subjektivní stránky vytýkaného trestného činu byla uplatněna již v předchozích stadiích trestního řízení a rozhodující soudy se s ní náležitě vypořádaly. I když jde o námitku uplatněnou právně relevantně, neshledala ji státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství jako opodstatněnou, neboť skutkový stav věci tak, jak byl nalézacím soudem zjištěn a ve výroku o vině v rozsudku popsán, naplňuje podle ní znaky uvedeného trestného činu jak po stránce objektivní, tak i subjektivní, tj. při existenci úmyslného zavinění dovolatelky. K námitce neprovedení výslechu svědka P. P. B. podotkla, že nejde o problematiku tzv. opomenutého důkazu, protože skutkový stav věci byl zjištěn bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, tedy v souladu s §2 odst. 5 tr. řádu, proto by bylo provádění dalších důkazů nadbytečné. Vzhledem k výše uvedenému státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila současně souhlas ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnou naplňují jí uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu). Obviněná v dovolání deklarovala důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu předně zjistil, že námitky deklarované v dovolání obviněná uplatnila již v předchozích stadiích trestního řízení i v odvolání proti rozsudku nalézacího soudu a rozhodující soudy se s nimi náležitě a zákonu odpovídajícím způsobem vypořádaly. Konstantní judikatura pamatuje na takovýto případ rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se již soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu“ (srov. rozhodnutí č. 408, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 17, C. H. Beck). Námitku nesprávného právního posouzení skutku, v rámci které obviněná namítla, že jí nebylo prokázáno úmyslné zavinění, je sice možno formálně považovat z hlediska deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu za právně relevantní, avšak Nejvyšší soud shledal, že se jedná o námitku neopodstatněnou. V průběhu řízení bylo na základě učiněných skutkových zjištění bez pochybností prokázáno, že obviněná M. K. v pozici jednatelky obchodní společnosti APP Consulting CZ, s. r. o., věděla, že vozidla specifikovaná ve skutkové větě výroku rozsudku soudu prvního stupně byla z jejího rozhodnutí dovezena z jiných států Evropské unie na území České republiky za účelem jejich prodeje, jak se i stalo. Obviněná jako jediný disponent na účtu společnosti APP Consulting CZ, s. r. o., dávala příkazy k úhradě nákupu vozidel a na druhé straně přijímala stržené částky, přičemž však za tato zdanitelná plnění neodvedla daň z přidané hodnoty. Jen ona rozhodovala o tom, které doklady budou založeny do účetnictví, proto je také třeba výhradně jí klást za vinu, že se tak u předmětných vozidel nestalo. V dané souvislosti nelze přehlédnout i to, že obviněná dlouhodobě nereagovala na opakované výzvy správce daně, a přestože písemnosti z finančního úřadu přebírala, finanční úřad nenavštívila a k daňovému řízení se ani v jednom případě nedostavila. Obviněná musela vědět, že se dopouští protiprávního jednání již jen z toho důvodu, že žalované období zahrnuje celkem 11 čtvrtletních zdaňovacích období (tedy téměř tři roky), kdy neplnila své daňové povinnosti, ač k tomu byla ze strany správce daně opakovaně vyzývána. I kdyby tedy v počátku jejího podnikání nejednala s úmyslem spáchat předmětný zločin, tak v dalším téměř tříletém období už si toho jednoznačně musela být vědoma. Ostatně obviněná ani nepopírá, že věděla o probíhajících obchodech s vozidly, že se jich zúčastňovala a měla o nich přehled a že z této činnosti byl generován zisk. Rovněž připustila, že si byla vědoma své daňové povinnosti vůči státu, kterou však neplnila. Na základě výše uvedených skutečností nemůže dle názoru Nejvyššího soudu obstát námitka obviněné, že jí nebyl prokázán úmysl protiprávní čin spáchat. Naopak příslušné soudy nižších stupňů dle provedeného dokazování správně a důvodně dovodily, že obviněná jednala ve formě úmyslu přímého podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V přímé příčinné souvislosti s předmětným jednáním obviněné došlo ke zkrácení daňové povinnosti a vzniku škody v celkové výši 8.123.543,42 Kč, tedy škody velkého rozsahu jakožto znaku kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Pokud jde o námitku neprovedení výslechu svědka P. P. B., jehož obviněná označila za osobu, která jí měla pomáhat s daňovými přiznáními, tak již odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí, na které je v tomto směru možno beze zbytku odkázat, jasně a srozumitelně vysvětlil, proč navrhovaný důkaz vyhodnotil jako nadbytečný a proč by další dokazování ve věci vedené tímto směrem nemohlo na zjištěném skutkovém stavu nic změnit. Podle názoru tohoto soudu bylo možno ve věci meritorně rozhodnout, neboť dosud zjištěný skutkový stav věci a výsledky provedeného dokazování pro takovýto postup skýtají jednoznačný podklad. Nejvyšší soud připomíná, že obecně námitky týkající se neprovedení obviněným navrhovaných důkazů nejsou svojí povahou námitkami hmotněprávního charakteru, ale dle soudní judikatury je třeba zásadu spravedlivého procesu vyplývající z čl. 36 Listiny základních práv a svobod vykládat tak, že v řízení před obecnými soudy musí být dána jeho účastníkovi také možnost navrhnout důkazy, jejichž provedení pro prokázání svých tvrzení pokládá za potřebné. Tomuto procesnímu právu účastníka pak odpovídá povinnost soudu nejen o navržených důkazech rozhodnout, ale také (pokud návrhu na jejich provedení nevyhoví) ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Jestliže tak obecný soud neučiní, zatíží své rozhodnutí nejen vadami spočívajícími v porušení obecných procesních předpisů, ale současně postupuje v rozporu se zásadami vyjádřenými v Hlavě páté Listiny základních práv a svobod a v důsledku toho též s čl. 95 Ústavy České republiky. Takzvané opomenuté důkazy, tedy důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud podle zásady volného hodnocení důkazů nezabýval, proto téměř vždy založí nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, ale současně též jeho protiústavnost. Ačkoliv tedy soud není povinen provést všechny navržené důkazy, z hlediska práva na spravedlivý proces musí jeho rozhodnutí i v tomto směru respektovat zásadní požadavek na náležité odůvodnění přijatého rozhodnutí ve smyslu ustanovení §125 odst. 1 tr. řádu nebo §134 odst. 2 tr. řádu (srov. nálezy Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 51/96, sp. zn. III. ÚS 402/05, atd.). Dle názoru Nejvyššího soudu je na základě provedeného dokazování zřejmé, že v posuzované věci nejde o případ tzv. opomenutého důkazu, neboť odvolací soud se návrhem obviněné na doplnění dokazování řádně zabýval, avšak rozhodl, že dalšího dokazování prováděno nebude, neboť skutkový stav věci byl náležitě zjištěn ostatními v řízení provedenými důkazy a příslušný obviněnou navrhovaný důkaz by neměl na posouzení skutkového stavu a její viny žádný vliv. Takové rozhodnutí, tj. stanovení hranice, že skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností, nadto v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí (§2 odst. 5 tr. řádu) je zcela v kompetenci rozhodujícího soudu, stejně jako i posouzení stavu, zda provádění dalších důkazů bude přínosem pro posouzení rozhodných skutečností z hlediska obhajoby obviněné či zda naopak bude jen vršením a opakováním okolností již zjištěných. Subjektivní názor obviněné o významu výpovědi svědka pro posouzení jejího zavinění postrádá v tomto případě právní relevanci. Nejvyšší soud uzavírá, že v průběhu trestního řízení, jež bylo proti obviněné vedeno, bylo bez pochybností prokázáno, že obviněná svým protiprávním zaviněným jednáním naplnila všechny zákonné znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud se ztotožnil také se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, proto dovolání obviněné M. K. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné. O dovolání bylo rozhodnuto za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 8. 11. 2016 JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:11/08/2016
Spisová značka:4 Tdo 1422/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1422.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2017-02-06