ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.615.2016.1
sp. zn. 4 Tdo 615/2016-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2016 dovolání obviněného K. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 12 To 462/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 37 T 55/2015, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 37 T 55/2015, byl obviněný K. S. uznán vinným tím, že jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku spáchal pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, částečně dokonaný, částečně ve stadiu pokusu dle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že
1) dne 3. 10. 2013 v M.-Ř., okres P. v., v depu společnosti D., po předchozí vzájemné domluvě s blíže nezjištěnými osobami, v úmyslu podvodně získat mobilní telefony za zlomek jejich skutečné ceny a jejich následným prodejem se obohatit, poté, co dosud nezjištěné osoby učinily dne 1. 10. 2013 v 19:25 hod. telefonicky přes Infolinku spol. T-Mobile Czech Republic, a. s, IČO: 64949681 objednávku na 3 mobilní telefony zn. Sony Xperia E v celkové hodnotě 9.597 Kč a 3 SIM karty operátora spol. T-Mobile k účastnickým telefonním číslům v tarifním programu "S námi síť nesíť", a to na smyšlenou osobu P. Č., za použití rodného čísla existující osoby P. V., přičemž adresu bydliště P. Č. zvolily záměrně v lokalitě na P., ve které doručoval jakožto zaměstnanec spol. J. Š. zásilky pro přepravní spol. D. právě obviněný S., byla objednávka spol. T-Mobile Czech Republic na základě zadaného rodného čísla přiřazena stávajícímu zákazníkovi P. V. a objednané zboží bylo spolu s účastnickou smlouvou pro zájemce P. V. odesláno na požadovanou adresu K., P., převzal obviněný S. zásilku s uvedeným zbožím a smlouvou a při následném rozvozu dalších zásilek do lokality P. na přesně nezjištěném místě si obsah zásilky ponechal, úmyslně přepsal údaje na účastnické smlouvě se spol. T-Mobile, kde místo zájemce P. V. uvedl osobu P. Č., sám vyplnil a podepsal potvrzení o doručení zásilky této smyšlené osobě a příslušné potvrzení spolu s účastnickou smlouvou a dobírkovou částkou ve výši 2.097 Kč, jejíž převzetí od P. Č. předstíral, předal zástupci přepravní spol. D., která je zaslala do spol. T-Mobile, přičemž následně obviněný a dosud nezjištěné osoby takto podvodně získané mobilní telefony a SIM karty prodali dalším osobám a tímto jednáním způsobili spol. T-Mobile škodu v celkové výši 7.500 Kč
2) v době od 5. 11. 2013 do 25. 11. 2013 v M.-Ř., okres P. v., v depu společnosti D., po předchozí vzájemné domluvě s blíže nezjištěnými osobami, v úmyslu podvodně získat mobilní telefony a další elektroniku a jejich následným prodejem se obohatit, stahoval z pojízdného pásu příslušné balíčky s objednaným zbožím ještě předtím, než se dostaly ke kurýrovi R. P., záměrně je nenaskenoval na přidělené čtecí zařízení, a to za účelem ztížení možnosti odhalení jeho podvodného jednání, a při následném rozvozu dalších zásilek do lokality P. na přesně nezjištěném místě balíky otevřel, zboží si ponechal a téhož dne, případně následující den, balíky, do kterých mezitím vložil odpovídající bezcenné závaží a znovu je přelepil, vrátil skrytě na depo spol. D. mezi tzv. "vratky" a činil tak poté, co nejprve blíže nezjištěné osoby učinily v období od 4. 11. 2013 do 21. 11. 2013 prostřednictvím Infolinek spol. Alza.cz, a. s., IČ: 27082440 a spol. Datart International, a. s., IČ: 60192615 telefonické objednávky zboží:
• 3 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5C, 32 GB, v celkové hodnotě 52.170 Kč (objednáno dne 5. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 1 ks mobilního telefonu zn. Sony Xperia Z1 a 2 ks mobilních telefonů zn. Samsung Galaxy Note 3 v celkové hodnotě 55.969 Kč (objednáno dne 4. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. Samsung Galaxy Note 3 v celkové hodnotě 56.970 Kč (objednáno dne 5. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. Samsung Galaxy Note 3 v celkové hodnotě 56.970 Kč (objednáno dne 5. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. Samsung Galaxy Note 3 v celkové hodnotě 56.970 Kč (objednáno dne 5. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 1 ks notebooku zn. Toshiba Tecra R950-1DF v celkové hodnotě 36.990 Kč (objednáno dne 14. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 1 ks notebooku zn. Dell XPS 15 v celkové hodnotě 39.790 Kč (objednáno dne 14. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 1 ks ultrabooku zn. Lenovo ThinkPad T431s 20AA0016 v celkové hodnotě 31.459 Kč (objednáno dne 21 . 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5, 64 GB, v celkové hodnotě 68.970 Kč (objednáno dne 5. 11. 2013 od spol. Datart, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5, 32 GB, v celkové hodnotě 59.997 Kč (objednáno dne 12. 11. 2013 od spol. Datart, odesláno jako zásilka)
• 1 ks fotoaparátu zn. Nikon D610 v celkové hodnotě 45.990 Kč (objednáno dne 20. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 1 ks fotoaparátu zn. Nikon D610 v celkové hodnotě 45.990 Kč (objednáno dne 21. 11. 2013 od spol. Alza, odesláno jako zásilka)
• 3 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5, 64 GB, v celkové hodnotě 68.095 Kč (objednáno dne 11. 11 . 2013 od spol. Alza jako objednávka, zboží neodesláno)
• 3 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5, 64 GB, v celkové hodnotě 68.095 Kč (objednáno dne 11. 11. 2013 od spol. Alza jako objednávka, zboží neodesláno)
• 1 ks notebooku zn. Toshiba Tecra R950-1DF v celkové hodnotě 36.990 Kč (objednáno dne 14. 11. 2013 od spol. Alza jako objednávka, zboží neodesláno)
• 2 ks mobilních telefonů zn. iPhone 5, 64 GB, a 1 ks mobilního telefonu zn. iPhone 5, 32 GB, v celkové hodnotě 65.979 Kč (objednáno dne 12. 11. 2013 od spol. Datart, bez přiděleného čísla zásilky, zboží neodesláno),
přičemž uvedené zboží záměrně objednaly na dobírku, aby za něj nemusely předem platit, a to na smyšlené osoby s uvedením jejich adresy na P. v lokalitě, ve které doručoval jakožto zaměstnanec spol. J. Š. zásilky pro přepravní spol. D., kurýr R. P., a to z toho důvodu, aby ztížily odhalení spojitosti mezi podvodným získáním zásilek a obviněným K. S., přičemž zboží obsažené v zásilce č. 1. a 1. již stejným způsobem získat nestihl, neboť spol. Datart International, a. s. věc oznámila Policii ČR, dále pak zboží objednané pod č. 1., 1. a 1. se mu získat nepodařilo z toho důvodu, že pracovník infolinky Alza CZ, a. s. při vytvoření těchto objednávek, ačkoliv ho blíže nezjištěné osoby žádaly o zadání způsobu platby "na dobírku", omylem zadal způsob platby "předem bankovním převodem", a proto z důvodu nezaplacení nebylo zboží společností Alza CZ, a. s. vůbec odesláno a zboží uvedené v poslední položce bez přiděleného čísla zásilky se mu nepodařilo stejným způsobem získat z toho důvodu, Datart International, a. s. zboží pro podezření ze spáchání trestné činnosti vůbec neodeslala, výše popsaným způsobem získané zboží následně obviněný S. s dalšími, dosud nezjištěnými osobami prodal následným zájemcům a tímto jednáním způsobil škodu v celkové výši 516.255 Kč , z toho poškozené Alza CZ, a. s. škodu v celkové výši 387.288 Kč a poškozené spol. Datart International, a. s. škodu v celkové výši 128.967 Kč, jejich jednání však při započítání veškerého objednaného zboží směřovalo ke způsobení celkové škody Alza CZ, a. s. ve výši 652.448 Kč a celkové škody Datart International, a. s. ve výši 194.946 Kč, tedy dohromady v částce 847.394 Kč.
Za to byl podle §209 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla současně uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené firmě J. Š. částku 422.845 Kč a poškozené T-Mobile Czech Republic, s. r. o., částku 2.800 Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byli poškození D., ALZA CZ, a. s., DATART International, a. s. a S. D. odkázáni se svými uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená T-Mobile Czech Republic, s. r. o., odkázána se zbytkem svého uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 37 T 55/2015, podal obviněný odvolání, na základě kterého Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 12 To 462/2015, podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek částečně zrušil, a to pouze ve výroku o trestu, a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku částečně dokonaným, částečně ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a podílnictví, jimiž byl uznán vinným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 1 T 78/2015, a dále při nezměněném výroku o náhradě škody odsoudil podle §209 odst. 4 a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 1 T 78/2015, i všechna další obsahově na něj navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 12 To 462/2015, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci dovolací argumentace nejprve shrnul obsah rozhodnutí odvolacího soudu a namítl, že v řízení se nepodařilo prokázat, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Zdůraznil, že z výpovědí svědků vyplynulo, že společnost D. ani samovolní dopravci neměli kontrolu nad tím, co se dělo s přepravovanými balíky, pokud nebyly naskenovány při jejich rozebrání z pásů. Podle názoru obviněného před soudy obou stupňů nebyla jeho vina prokázána bez pochybností o tom, že skutek spáchal právě on. Z audiovizuálních nahrávek nelze bez dalšího konstatovat, že by objednávky vykradených zásilek činila skutečně jedna osoba a že obviněný o nich věděl. Domnívá se, že v rozsudcích obou soudů chybí vysvětlení mechanismu jednání, kterého se měl dopustit. Shoda otisků prstů v obsahu vykradených zásilek s otisky na materiálech vyskytujících se ve společnosti D. (katalogy, dobírkové stvrzenky) neprokazuje jeho spojitost s trestným jednáním, neboť ke zmíněným materiálům měly přístup další osoby, které se v dané společnosti pohybovaly.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a Okresnímu soudu Praha-východ přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podáním ze dne 3. 2. 2016 sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat. Současně udělil výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. řádu v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu).
Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tak mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování.
Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu předně shledal, že obviněný v dovolání v podstatě jen opakuje námitky, které uplatnil již jak v předchozích stadiích trestního řízení tak i v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Tyto námitky byly soudy obou stupňů řádně prověřeny, a s jejich obsahem se řádně a dostatečně soudy vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Obviněný sice v dovolání uplatnil důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale napadá výlučně skutková zjištění, která soudy obou stupňů ve věci učinily. Obviněný prostřednictvím svých námitek tvrdí, že se v řízení nepodařilo prokázat, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Takové námitky je však třeba považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování.
Obviněný se tak svým dovoláním domáhá pouze toho, aby byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který je stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný zaměňuje dovolání jako mimořádný opravný prostředek za další odvolání, přičemž přehlíží, že dovolací soud je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí pouze v případě námitek odpovídajících důvodům dovolání taxativně uvedeným v §265b tr. řádu.
Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že na základě zjištěného skutkového stavu věci ke skutku uvedenému pod bodem 1) skutkové věty bylo prokázáno, že jménem osoby P. Č. byla přes infolinku uzavřena elektronická objednávka služeb, avšak rodné číslo použité na objednávce neodpovídalo rodnému číslu P. Č., ale rodnému číslu zákazníka P. V., proto k němu byla objednávka automaticky přiřazena. Jednalo se o tři tarify „S námi síť nesíť“ a tři telefonní přístroje. Objednané zboží bylo předáno doručovací společnosti D., zásilka byla zákazníkovi doručena dne 3. 10. 2013 a při předání byl předložen občanský průkaz na jméno P. Č., avšak číslo tohoto občanského průkazu odpovídá reálnému číslu občanského průkazu P. V. Na účastnické smlouvě byly uvedeny iniciály P. V., které však byly rukou přeškrtnuté a přepsané na osobu P. Č. Současně bylo prokázáno, že osoba P. Č. s osobními údaji uvedenými v předmětných dokladech vůbec neexistuje. Obviněný nedokázal vysvětlit, jak mohl předat zásilku osobě s neexistujícím jménem a neexistujícím průkazem a v řízení bylo také vyloučeno, aby se obviněnému neexistujícími důkazy prokázala třetí osoba.
Dle názoru Nejvyššího soudu, ve shodě s názorem soudů prvního a druhého stupně, není tak pochyb o tom, že pokud obviněný se zásilkou nakládal, jak sám vypověděl, tak zjevně také učinil do dodacího listu záznam o údajích neexistující osoby P. Č. O závěru, že vzhledem k provedeným důkazům je vyloučeno, aby se obviněnému neexistujícími důkazy prokázala třetí osoba, svědčí také skutkové okolnosti zjištěné ohledně skutku pod bodem 2) skutkové věty, neboť z telefonních přístrojů, které byly shora zmíněnou zásilkou doručeny, byly následně prováděny objednávky dalších odcizených zásilek a s telefonními čísly použitými v odcizených přístrojích obviněný opakovaně komunikoval. U poškozených společností bylo zjištěno, z jakých telefonních čísel byly objednávány zásilky, jejichž obsah byl poté odcizen, balíčky naplněny náhradním materiálem (nacházely se v nich různé letáky, katalogy a bezcenné předměty), znovu zabaleny a vráceny jako nedoručené odesílatelům. Dokazováním vyšlo najevo, že ve všech případech objednávala zboží tatáž osoba z různých telefonních čísel, zvukovými záznamy daných objednávek bylo prokázáno, že tato osoba žádala vždy dodání na dobírku a vždy požadovala dodání od společnosti D. Prostřednictvím kontrolního systému společnosti D., který sleduje cestu každé zásilky prostřednictvím terminálu jednotlivých kurýrů a který kamerami zabírá prostor skladu, kde kurýři jednak zásilky snímají z pásu a jednak je vracejí po nedoručení, bylo zjištěno, že obviněný celkem v osmi případech prokazatelně manipuloval s těmi zásilkami, jejichž obsah byl následně odcizen. Oproti obvyklému postupu zásilky po jejich převzetí nenaskenoval do systému a balíček si pouze odebral a následně odnesl. Ve dvou případech byl pak přímo zachycen, jak zásilky vrací zpět do skladu na tzv. vratky a také se vyhýbá jejich naskenování tím, že je schoval pod jiné balíčky, které naskenováním prošly. Dále bylo prokázáno, že obviněný ze svých mobilních telefonů komunikoval s téměř všemi čísly (krom jednoho), ze kterých byly příslušné zásilky objednávány, přičemž první komunikace proběhla vždy ještě před tím, než byla učiněna objednávka. Jak bylo již zmíněno výše, telefonní čísla, ze kterých byly činěny objednávky, byla použita v přístrojích, které byly odcizeny v případě skutku pod bodem 1), navíc v obsahu zaměněných zásilek byla nalezena shoda otisků prstů s otisky prstů obviněného.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dle názoru Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že závěr nalézacího i odvolacího soudu o vině obviněného má v provedených důkazech jednoznačnou oporu, a o vině obviněného tak nejsou žádné pochybnosti. Postup soudů obou stupňů se plně odvíjel v intencích ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu a odůvodnění obou rozhodnutí vyhovuje zákonným požadavkům stanoveným §125 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud proto uzavírá, že se dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku míjí s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť v něm neuvedl a současně také neodůvodnil jedinou námitku vztahující se k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení skutku, případně že by konstatoval, ale současně také odůvodnil „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“.
K problematice formálně uplatněného dovolacího důvodu se vyjádřil i Ústavní soud, a to v rozhodnutí ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05, kde tento mimo jiné uvedl, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. řádu nemůže být pouze formální. Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného K. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 31. 5. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu