ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.779.2016.1
sp. zn. 4 Tdo 779/2016-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 6. 2016 dovolání obviněného M. B. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 121/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 45/2015, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 1 T 45/2015, byl obviněný M. B. uznán vinným zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že
dne 30. dubna 2015 v odpoledních hodinách v obci Č. v okrese M. B., ulici K. v rodinném domku, kam pod záminkou umytí oken za slíbenou odměnu ve výši 100 Kč vylákal poškozenou nezletilou „X. X.“*), vědom si jejího věku, ji v úmyslu docílit sexuálního uspokojení začal na posteli líbat a osahávat přes oblečení na prsou a přirození, a přesto, že se nezletilá bránila slovně a kopáním a štípáním, postupně ji svlékl, položil na postel, líbal na ústa a prsa až k přirození, sám se svlékl a přes trvající odpor se mu podařilo pohlavním údem vniknout do jejího přirození, čímž jí způsobil perforaci panenské blány, a následně jí prováděl orální praktiky, přičemž v 15:17:45 hod. a 15:17:54 hod. si svým mobilním telefonem zn. Samsung GT-S5610, vyfotil obnažené přirození nezletilé poškozené a snímky si uložil na paměťovou kartu typu micro SD, zn. Transcend, kapacita 2 GB.
Za to byl odsouzen podle §185 odst. 3 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále byl obviněnému podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Samsung GT-S5610, včetně SIM karty a dále paměťové karty typu micro SD, zn. Transcend, kapacita 2 GB. Podle §99 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení protialkoholní v ústavní formě.
Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 1 T 45/2015, podal obviněný odvolání, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 121/2015, zamítl podle §256 tr. řádu jako nedůvodné.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 10 To 121/2015, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci dovolací argumentace namítl, že se vytýkaného jednání nedopustil a v řízení před soudy nebyl prokázán jeho úmysl docílit sexuálního uspokojení s nezletilou. Je přesvědčen, že poškozená neuváděla pravdu a její výpověď je proto nevěrohodná. V této souvislosti podrobně rozvádí jednotlivé pasáže výpovědi poškozené a vysvětluje, proč jsou jí uváděné skutečnosti nepravdivé. K fotografiím obnaženého přirození poškozené namítal, že je sám nepořizoval a že nebylo spolehlivě a jednoznačně zjištěno, zda je nemohl pořídit někdo jiný v době, kdy nebyl doma. Ke znaleckému posudku z oboru dětská gynekologie uváděl, že ani znalkyně bezezbytku nevyloučila, že k poškození panenské brány u poškozené mohlo dojít případným sebepoškozením, a také nebylo spolehlivě určeno, zda k poranění došlo právě dne 30. 4. 2015. V průběhu trestního řízení opakovaně navrhoval, aby byl na poškozenou vypracován revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie, k posouzení její věrohodnosti, avšak tomuto jeho požadavku nebylo vyhověno.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a sám rozhodl o jeho nevině.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého zákonného práva a k dovolání obviněného se písemně vyjádřila. Ve svém vyjádření nejprve stručně shrnula dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedla, že obviněný v dovolání opakuje námitky, které uplatnil již v předchozích stadiích trestního řízení a tvořily i obsah podaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, s nimiž se soudy prvního a druhého stupně v odůvodnění svých rozhodnutí dostatečným způsobem vypořádaly. Nadto uplatněné námitky se výlučně zabývají pouze otázkami skutkovými, což však pod deklarované dovolací důvody podřadit nelze.
S ohledem na tyto skutečnosti státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a aby tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila současně ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu).
Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu s odkazem na důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tak mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování.
Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu předně shledal, že obviněný v dovolání v podstatě jen opakuje námitky uplatněné již v předchozích stadiích trestního řízení i v podaném dovolání, se kterými se již dostatečně vypořádaly nalézací i odvolací soud v odůvodnění svých rozhodnutí. Navíc obviněný sice v dovolání uplatnil důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak ve skutečnosti svými uplatněnými námitkami nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Tvrzení obviněného, že se vytýkaného jednání nedopustil, že poškozená nemluví pravdu, že nepořizoval předmětné fotografie obnaženého přirození poškozené a že dokazování nelze považovat za dostatečné, neboť nebylo vyhověno jeho návrhu na pořízení revizního znaleckého posudku na posouzení věrhodnosti poškozené, je třeba označit za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování, kterými se obviněný domáhá pouze toho, aby byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který je stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný zaměňuje dovolání jako mimořádný opravný prostředek za další odvolání, přičemž přehlíží, že dovolací soud je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí pouze v případě námitek odpovídajících důvodům dovolání taxativně uvedeným v §265b tr. řádu.
Pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že vina obviněného byla dle učiněných skutkových zjištění bez jakýchkoliv pochybností prokázána, a to zejména na základě výpovědi poškozené „X. X.“ *) Tato výpověď nestojí osamoceně, ale je podporována ostatními v řízení provedenými důkazy, které jsou s výpovědí poškozené v naprostém souladu. Verzi poškozené jednoznačně podporují výpovědi matky a dalších příbuzných, kteří popsali chování poškozené po příchodu domů, popsali také její vzhled a popis bezprostředně prožité události. Tato verze má oporu i v lékařských zprávách a znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie, dle kterých utrpěla nezletilá poškozená perforaci panenské blány. Z dalších důkazů pak vyplynulo, že k tomu muselo dojít v inkriminované době a v domě obviněného.
Věrohodnost poškozené je pak podpořena závěry vypracovaného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie, znalce PhDr. Štěpána Vymětala, Ph.D., který zjistil, že u poškozené je obecná věrohodnost plně zachovalá, bez známek patologické lhavosti, záměrného blokování či zkreslování, bez snahy vystupovat a působit lépe než ve skutečnosti. Znalec poškozenou charakterizoval jako osobu velmi naivní, důvěřivou, pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí, kterou lze velmi snadno zneužít.
Rozhodující soudy v odůvodnění svých rozhodnutí také jasně a srozumitelně zdůvodnily, proč nebyly shledány důvody k pořízení revizního znaleckého posudku na poškozenou, stejně jako proč vyhodnotily verzi obviněného o tom, jak se do jeho mobilního telefonu dostala fotografie nahého dívčího přirození (tj. že v době, kdy nebyl v domě přítomen, musel tuto fotografii pořídit někdo jiný), jako zcela neudržitelnou a nepravděpodobnou. Na odůvodnění rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu je i v tomto směru možno beze zbytku odkázat.
Podle názoru Nejvyššího soudu má závěr nalézacího i odvolacího soudu o vině obviněného v provedených důkazech jednoznačnou oporu, přičemž obsah provedených důkazů a způsob jejich hodnocení soudy nevzbuzuje pochybnosti o správnosti tohoto závěru. Soudy obou stupňů se ve smyslu požadavků vyplývajících z ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu náležitě vypořádaly se všemi skutečnostmi důležitými pro rozhodnutí, jasně a srozumitelně zdůvodnily, na základě jakých důkazů dospěly k závěru o vině obviněného a proč naopak jeho obhajobu považovaly za ryze účelovou, učiněnou pouze se snahou vyhnout se trestní odpovědnosti. Přezkumné řízení ve druhém stupni proběhlo řádně, proto Nejvyšší soud nemá důvod ani povinnost znovu přezkoumávat důvodnost námitek, které obviněný deklaroval již ve svém řádném opravném prostředku či v předchozím řízení.
Dovolatel se proto ve svém mimořádném opravném prostředku míjí s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť v něm neuvedl a současně také neodůvodnil jedinou námitku vztahující se k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení skutku, případně že by konstatoval, ale současně také odůvodnil „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“.
Obviněný v dovolání uplatnil také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu, který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
K první části dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu Nejvyšší soud uvádí, že tento dovolací důvod má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. řádu (u odvolání), u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu. Jinými slovy řečeno, obviněnému nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.
V dané věci se však o takový případ nejedná a obviněný ani tuto první alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu ve svém dovolání neuplatňuje.
Jde-li o druhou alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu, Nejvyšší soud vycházel z toho, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu byl uplatněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nejvyšší soud se s touto částí dovolání tedy vypořádal přímo v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a proto na toto odůvodnění (viz. výše) odkazuje.
K problematice formálně uplatněného dovolacího důvodu se vyjádřil také Ústavní soud, a to v rozhodnutí ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05, kde tento mimo jiné uvedl, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. řádu nemůže být pouze formální. Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Z důvodů, jež jsou výše podrobně uvedeny, Nejvyšší soud dovolání obviněného M. B. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 23. 6. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.