ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.78.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 78/2016-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. února 2016 v Brně dovolání obviněného V. M. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 4 To 196/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 1 T 123/2014, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. M. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozsudkem ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 1 T 123/2014, uznal obviněného V. M. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným pokračujícím zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že
jako jediný jednatel a společník obchodních společností ACCURATUS, s. r. o., IČ: 28075102, a ACCURATUS Securitas, s. r. o., IČ: 28119461, obě se sídlem Těmice 5, Drahoňov, s vědomím, že se obě společnosti nacházejí v úpadku, a to ve formě platební neschopnosti, tj. nebyly schopny plnit řádně a včas své splatné závazky vůči obchodním partnerům, a to včetně nově přijímaných závazků, dál jménem obou shora uvedených společností objednával a odebíral od dodavatelů služby, případně zboží, aniž by dodavatele na platební neschopnost obou společností upozornil. Naopak mnohé z nich obviněný opakovaně ubezpečoval, že jejich pohledávky s určitostí uhradí, a to případně i z finančních prostředků, které získá z jiných zdrojů, než z provozování těchto dvou společností. Obviněný takto vylákal
I. v období od 19. 8. 2010 do 18. 10. 2011 jménem společnosti ACCURATUS, s. r. o., IČ: 28075102:
1) od společnosti Bezpečnostní služba ISS CB, s.r.o., IČ: 26037246, služby ostrahy majetku fakturované fakturami:
- č. ... ze dne 20. 8. 2010, splatnou 19. 10. 2010, na částku 1 980 Kč,
- č. ... ze dne 30. 8. 2010, splatnou 29. 10. 2010, na částku 4 092 Kč,
- č. ... ze dne 23. 5. 2011, splatnou 22. 7. 2011, na částku 14 652 Kč,
- č. ... ze dne 30. 5. 2011, splatnou 29. 7. 2011, na částku 1 848 Kč,
- č. ... ze dne 23. 6. 2011, splatnou 22. 8. 2011, na částku 2 100 Kč,
- č. ... ze dne 23. 6. 2011, splatnou 22. 8. 2011, na částku 1 518 Kč,
- č. ... ze dne 23. 6. 2011, splatnou 22. 8. 2011, na částku 10 971 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 1 725 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 1 872 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 1 950 Kč,
- č. ... ze dne 7. 7. 2011, splatnou 5. 9. 2011, na částku 34 362 Kč,
- č. ... ze dne 17. 7. 2011, splatnou 16. 8. 2011, na částku 5 112 Kč,
- č. ... ze dne 17. 7. 2011, splatnou 16. 8. 2011, na částku 6 420 Kč,
- č. ... ze dne 22. 7.2011, splatnou 21. 8. 2011, na částku 4 032 Kč,
- č. ... ze dne 26. 7. 2011, splatnou 25. 8. 2011, na částku 1 872 Kč,
- č. ... ze dne 28. 7. 2011, splatnou 27. 8. 2011, na částku 1 872 Kč,
- č. ... ze dne 29. 7. 2011, splatnou 28. 8. 2011, na částku 6 348 Kč,
- č. ... ze dne 1. 8. 2011, splatnou 31. 8. 2011, na částku 1 794 Kč,
- č. ... ze dne 18. 8. 2011, splatnou 2. 10. 2011, na částku 1 794 Kč,
- č. ... ze dne 6. 9. 2011, splatnou 6. 10. 2011, na částku 9 216 Kč,
- č. ... ze dne 12. 9. 2011, splatnou 12. 10. 2011, na částku 3 600 Kč,
a této společnosti tak způsobil neuhrazením faktur celkovou škodu ve výši 119 130 Kč;
2) od Ing. J. R., IČ: 87064197, služby ostrahy majetku fakturované fakturami:
- č. ... ze dne 9. 9. 2010, splatnou 23. 9. 2010, na částku 7 416 Kč,
- č. ... ze dne 4. 5. 2011, splatnou 24. 5. 2011, na částku 61 380 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 63 558 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 82 896 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 46 728 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 13 248 Kč,
- č. ...ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 9 216 Kč,
- č. ... ze dne 29. 6. 2011, splatnou 27. 8. 2011, na částku 10 956 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 25. 7. 2011, na částku 5 412 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 15 042 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 34 914 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 19. 7. 2011, na částku 18 838 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 19. 7. 2011, na částku 101 112 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011, na částku 17 458 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011, na částku 14 850 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011, na částku 15 576 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011, na částku 17 160 Kč,
- č. ... ze dne 19. 7. 2011, splatnou 2. 8. 2011, na částku 7 458 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 31 680 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 10 282 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 106 986 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 11 454 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2014, splatnou 24. 8. 2011, na částku 23 034 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2014, splatnou 24. 8. 2011, na částku 7 632 Kč,
- č. ... ze dne 11. 8. 2011, splatnou 25. 8. 2011, na částku 29 568 Kč,
- č. ... ze dne 11. 8. 2011, splatnou 25. 8. 2011, na částku 3 036 Kč,
- č. ... ze dne 15. 8. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 4 818 Kč,
- č. ... ze dne 5. 9. 2011, splatnou 19. 9. 2011, na částku 6 348 Kč,
- č. ... ze dne 5. 9. 2011, splatnou 19. 9. 2011, na částku 9 384 Kč,
- č. ... ze dne 5. 9. 2011, splatnou 19. 9. 2011, na částku 16 236 Kč,
- č. ... ze dne 8. 9. 2011, splatnou 22. 9. 2011, na částku 35 442 Kč,
- č. ... ze dne 8. 9. 2011, splatnou 22. 9. 2011, na částku 89 700 Kč,
- č. ... ze dne 8. 9. 2011, splatnou 22. 9. 2011, na částku 12 076 Kč,
- č. ... ze dne 8. 9. 2011, splatnou 22. 9. 2011, na částku 57 618 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil Ing. R. škodu ve výši 998 512 Kč;
3) od společnosti DOSON, spol. s. r. o., IČ: 48169480, služby ostrahy majetku fakturované fakturami:
- č. ... ze dne 27. 9. 2010, splatnou 27. 10. 2010, na částku 2 376 Kč,
- č. ... ze dne 25. 10. 2010, splatnou 24. 11. 2010, na částku 5 796 Kč,
- č. ... ze dne 25. 10. 2010, splatnou 24. 11. 2010, na částku 10 962 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 3 714 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 24 570 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 3 140 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 9 828 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 4 604 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 3 126 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 2 031,50 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 3 298 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 7 560 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 1 575,50 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011 na částku 3 024 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 31. 10. 2011, na částku 2 148 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 31. 10. 2011, na částku 5 155 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil této společnosti škodu ve výši 92 908 Kč;
4) od společnosti HBS, spol. s. r. o., IČ: 46991166, na fakturu:
- č. ... ze dne 5. 10. 2010, splatnou 15. 10. 2010, na částku 7 920 Kč, kterou neuhradil, služby ostrahy majetku, jejímž neuhrazením společnosti způsobil škodu 7 920 Kč.
5) od P. K., IČ: 45556873, služby ostrahy majetku na faktury:
- č. ... ze dne 30. 9. 2010, splatnou 30. 10. 2010, na částku 40 434 Kč,
- č. ... ze dne 31. 10. 2010, splatnou 30. 11. 2010, na částku 54 234 Kč,
- č. ... ze dne 31. 12. 2010, splatnou 30. 1. 2011, na částku 3 312 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 6 486 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 13 938 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 14 628 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 40 296 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 30. 10. 2011, na částku 4 968 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil P. K. škodu ve výši 178 296 Kč;
6) od R. O., IČ: 45382221, služby ostrahy majetku na faktury:
- č. ... ze dne 4. 10. 2010, splatnou 18. 10. 2010, na částku 63 360 Kč,
- č. ... ze dne 4. 11. 2010, splatnou 18. 11. 2010, na částku 5 478 Kč,
- č. ... ze dne 4. 4. 2011, splatnou 18. 4. 2011, na částku 6 864 Kč,
- č. ... ze dne 3. 6. 2011, splatnou 17. 6. 2011, na částku 52 800 Kč,
- č. ... ze dne 3. 6. 2011, splatnou 17. 6. 2011, na částku 18 921 Kč,
- č. ... ze dne 3. 6. 2011, splatnou 17. 6. 2011, na částku 3 564 Kč,
- č. ... ze dne 4. 7. 2011, splatnou 18. 7. 2011, na částku 45 672 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil R. O. škodu 196 659 Kč;
7) od společnosti GARDIA, s. r. o., IČ: 25827219, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 2. 11. 2010, splatnou 23. 11. 2010, na částku 26 400 Kč,
- č. ... ze dne 7. 7. 2011, splatnou 28. 7. 2011, na částku 14 688 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil společnosti GARDIA, s. r. o., škodu 41 088 Kč;
8) od K. K., IČ: 49132245, také služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 31. 10. 2010, splatnou 30. 11. 2010, na částku 3 366 Kč,
- č. ... ze dne 7. 7. 2011, splatnou 6. 8. 2011, na částku 25 410 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 30. 8. 2011, na částku 3 564 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 5 808 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil jmenovanému škodu ve výši 38 148 Kč;
9) od společnosti ˮLINKA BS“, spol. s. r. o., IČ: 62497618, služby zpracování účetnictví účtované fakturami:
- č. ... ze dne 29. 3. 2011, splatnou 14. 4. 2011, na částku 7 926 Kč,
- č. ... ze dne 29. 4. 2011, splatnou 9. 5. 2011, na částku 1 329 Kč,
- č. ... ze dne 27. 7. 2011, splatnou 10. 8. 2011, na částku 9 576 Kč,
- č. ... ze dne 25. 8. 2011, splatnou 8. 9. 2011, na částku 11 031,60 Kč,
- č. ... ze dne 30. 8. 2011, splatnou 13. 9. 2011, na částku 824 Kč,
- č. ... ze dne 29. 9. 2011, splatnou 15. 10. 2011, na částku 11 032,80 Kč,
přičemž ujišťoval zástupce této společnosti, kteří vzhledem k vedení účetnictví měli základní informace o finančních problémech společnosti, že vzhledem k významným zakázkám se finanční situace zlepší, ačkoliv to nebyla pravda, a způsobil tak této společnosti škodu ve výši 41 719, 40 Kč,
10) od společnosti KELTUS SECCURITY CZ, s. r. o., IČ: 26355141, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 31. 3. 2011 splatnou 30. 4. 2011, na částku 63 706 Kč, která byla částečně uhrazena 8. 2. 2011 zápočtem přeplatku z jiné faktury ve výši 11 551 Kč,
- č. ... ze dne 30. 4. 2011, splatnou 31. 5. 2011, na částku 40 052 Kč,
- č. ... ze dne 30. 4. 2011, splatnou 31. 5. 2011, na částku 3 898 Kč,
- č. ... ze dne 9. 5. 2011, splatnou 9. 6. 2011, na částku 10 215 Kč,
- č. ... ze dne 13. 5. 2011, splatnou 13. 6. 2011, na částku 5 645 Kč,
- č. ... ze dne 20. 5. 2011, splatnou 19. 6. 2011, na částku 7 161 Kč,
- č. ... ze dne 23. 5. 2011, splatnou 23. 6. 2011, na částku 4 212 Kč,
- č. ... ze dne 25. 5. 2011, splatnou 24. 6. 2011, na částku 3 898 Kč,
- č. ... ze dne 25. 5. 2011, splatnou 24. 6. 2011, na částku 2 151 Kč,
- č. ... ze dne 30. 5. 2011, splatnou 29. 6. 2011, na částku 10 349 Kč,
- č. ... ze dne 31. 5. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 2 036 Kč,
- č. ... ze dne 31. 5. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 4 032 Kč,
- č. ... ze dne 3. 6. 2011, splatnou 3. 7. 2011, na částku 6 048 Kč,
- č. ... ze dne 8. 6. 2011, splatnou 8. 7. 2011, na částku 2 036 Kč,
- č. ... ze dne 8. 6. 2011, splatnou 8. 7. 2011, na částku 1 966 Kč,
- č. ... ze dne 15. 6. 2011, splatnou 15. 7. 2011, na částku 1 966 Kč,
- č. ... ze dne 16. 6. 2011, splatnou 16. 7. 2011, na částku 6 881 Kč,
- č. ... ze dne 17. 6. 2011, splatnou 17. 7. 2011, na částku 13 104 Kč,
- č. ... ze dne 17. 6. 2011, splatnou 17. 7. 2011, na částku 3 581 Kč,
- č. ... ze dne 20. 6. 2011, splatnou 20. 7. 2011, na částku 3 965 Kč,
- č. ... ze dne 27. 6. 2011, splatnou 27. 7. 2011, na částku 14 516 Kč,
- č. ... ze dne 28. 6. 2011, splatnou 28. 7. 2011, na částku 36 356 Kč,
- č. ... ze dne 29. 7. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 3 721 Kč,
- č. ... ze dne 29. 7. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 9 946 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 31. 8. 2011, na částku 8 333 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 31. 8. 2011, na částku 7 661 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 31. 8. 2011, na částku 4 032 Kč,
- č. ... ze dne 31. 7. 2011, splatnou 31. 8. 2011, na částku 75 668 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 7 613 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 3 159 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 2 106 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 5 914 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 10 618 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 4 032 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 4 142 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 29 703 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 6 183 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 3 764 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 3 898 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 600 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 3 764 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 26 074 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 9. 2011, na částku 83 597 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil společnosti KELTUS SECURITY CZ, s. r. o., škodu ve výši 540 751 Kč;
11) od společnosti NORD SECURITY, spol. s. r. o., IČ: 48288861, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 31. 5. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 10 971 Kč,
- č. ... ze dne 31. 5. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 4 650 Kč,
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 29. 8. 2011, na částku 2 139 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 10. 2011, na částku 58 098 Kč,
- č. ... ze dne 31. 8. 2011, splatnou 30. 10. 2011, na částku 1 932 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 29. 11. 2011, na částku 2 100 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 29. 11. 2011, na částku 2 046 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 29. 11. 2011, na částku 2 070 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 29. 11. 2011, na částku 4 209 Kč,
- č. ... ze dne 30. 9. 2011, splatnou 29. 11. 2011, na částku 2 106 Kč,
jejichž neuhrazením způsobil této společnosti škodu ve výši 90 321 Kč;
12) od společnosti HOK plus, spol. s. r. o., IČ: 62738313, stejné služby účtované fakturou:
- č. ... ze dne 1. 7. 2011, splatnou 15. 7. 2011, na částku 4 560 Kč, kterou ku škodě této společnosti neuhradil;
13) od O. Z., IČ: 64499910, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 6. 7. 2011, splatnou 20. 7. 2011, na částku 1 800 Kč,
- č. ... ze dne 11. 8. 2011, splatnou 25. 8. 2011, na částku 17 280 Kč,
jejichž nezaplacením způsobil O. Z. škodu celkem 19 080 Kč;
14) od B. H. (dříve I.), t. č. bytem P., K., IČ: 72350512, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 2. 8. 2011, splatnou 2. 10. 2011, na částku 9 120 Kč,
- č. ... ze dne 2. 8. 2011, splatnou 2. 10. 2011, na částku 9 360 Kč,
- č. ...ze dne 3. 9. 2011, splatnou 3. 11. 2011, na částku 9 600 Kč,
jejichž neuhrazením jí způsobil škodu ve výši 28 080 Kč;
15) od společnosti PROFES-COM, s. r. o., IČ: 26073960, stavební práce při rekonstrukci nemovitosti D. účtované fakturami:
- č. ... ze dne 13. 9. 2011, splatnou 23. 9. 2011, na částku 66 770 Kč,
- č. ... ze dne 13. 9. 2011, splatnou 23. 9. 2011, na částku 26 340 Kč,
čímž této společnosti v důsledku neuhrazení faktur způsobil škodu ve výši 93 110 Kč;
16) ke škodě JUDr. E. V., IČ: 46639969, notářské služby poskytnuté dne 14. 9. 2011 a vystavenou fakturu:
- č. ..., NZ 139/2011 ze dne 26. 9. 2011, splatnou 6. 10. 2011, na částku 4 812 Kč neuhradil;
17) od společnosti E.ON Česká republika, s. r. o., IČ: 25733591, dodávky elektřiny a plynu v období od 23. 11. 2010 do 20. 9. 2011 a neuhrazením vystavených faktur:
- č. ... ze dne 17. 10. 2011, splatnou 31. 10. 2011, na částku 33 832 Kč za odebranou elektrickou energii,
- č. ... ze dne 18. 10. 2011, splatnou 1. 11. 2011, na částku 100 084 Kč za odebraný plyn,
způsobil této společnosti celkovou škodu ve výši 133 916 Kč a takto obohatil společnost ACCURATUS, s. r. o., IČ: 28075102, vylákáním služeb a zboží bez jejich zaplacení o celkovou částku 2 629 010,40 Kč.
II. v období od 30. 4. 2011 do 3. 10. 2011 jménem společnosti ACCURATUS SECURITAS, s. r. o., IČ: 28119461:
18) od Ing. J. R., IČ: 87064197, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 10. 5. 2011, splatnou 24. 5. 2011, na částku 239 914 Kč,
- č. ... ze dne 13. 5. 2011, splatnou 27. 5. 2011, na částku 24 426 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 103 984 Kč,
- č. ... ze dne 9. 6. 2011, splatnou 30. 6. 2011, na částku 298 045 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 19. 7. 2011, na částku 85 836 Kč,
- č. ... ze dne 5. 7. 2011, splatnou 19. 7. 2011, na částku 134 206 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011, na částku 51 612 Kč,
- č. ... ze dne 18. 7. 2011, splatnou 1. 8. 2011 na částku 11 592 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 172 432 Kč,
- č. ... ze dne 10. 8. 2011, splatnou 24. 8. 2011, na částku 84 250 Kč,
- č. ... ze dne 8. 9. 2011, splatnou 22. 9. 2011, na částku 92 046 Kč,
jejichž nezaplacením způsobil Ing. J. R. škodu ve výši 1 298 343 Kč;
19) od R. O., IČ: 45382221, služby ostrahy majetku účtované fakturami:
- č. ... ze dne 3. 6. 2011, splatnou 17. 6. 2011, na částku 3 036 Kč,
- č. ... ze dne 4. 7. 2011, splatnou 18. 7. 2011, na částku 9 240 Kč,
jejichž neuhrazením mu způsobil škodu ve výši 12 276 Kč;
20) od P. K., IČ: 45556873, služby ostrahy majetku účtované fakturou:
- č. ... ze dne 30. 6. 2011, splatnou 30. 7. 2011, na částku 2 484 Kč,
a jejím neuhrazením způsobil jmenovanému škodu 2 484 Kč;
21) od B. H. (dříve I.), bytem P., K., IČ: 72350512, služby ostrahy majetku fakturované fakturami:
- č. ... ze dne 2. 8. 2011, splatnou 2. 10. 2011, na částku 80 352 Kč,
- č. ... ze dne 2. 8. 2011, splatnou 2. 10. 2011, na částku 60 048 Kč,
- č. ... ze dne 3. 9. 2011, splatnou 3. 11. 2011, na částku 66 096 Kč,
- č. ... ze dne 3. 9. 2011, splatnou 3. 11. 2011, na částku 80 352 Kč,
jejichž neuhrazením tak jmenované způsobil škodu ve výši 286 848 Kč;
a takto obohatil společnost ACCURATUS SECURITAS, s. r. o., IČ: 28119461, odebráním služeb a jejich nezaplacením o celkovou částku nejméně 1 599 951 Kč.
Podle §209 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1, 2 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu čtyř let za současného stanovení povinnosti, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu sedmi let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených Ing. J. R., IČ: 87064197, společnosti DOSON, spol. s. r. o., IČ: 48169480, společnosti HBS, spol. s. r. o., IČ: 46991166, P. K., IČ: 45556873, R. O., IČ: 45382221, společnosti GARDIA, s. r. o., IČ: 25827219, Bc. K. K., LL.M., IČ: 49132245, společnosti ˮLINKA BS“, spol. s. r. o., IČ: 62497618, společnosti KELTUS SECURITY CZ, s. r. o., IČ: 26355141, společnosti NORD SECURITY, spol. s. r. o., IČ: 48288861, společnosti HOK plus, spol. s. r. o., IČ: 62738313, O. Z., IČ: 64499910, B. H. (dříve I.), IČ: 72350512, společnosti PROFES-COM, s. r. o., IČ: 26073960, JUDr. E. V., IČ: 46639969, a společnosti E.ON Energie, a. s., IČ: 26078201, na náhradu škody. Podle §299 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozené společnost GARDIA, s. r. o., IČ: 25827219, B. H. (dříve I.), IČ: 72350512, společnost PROFES-COM, s. r. o., IČ: 26073960, Ing. J. R., IČ: 87064197, P. K., IČ: 45556873 a R. O., IČ: 45382221, se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 4 To 196/2015, podle §258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného V. M. proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně, státní zástupkyně proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a poškozeného Ing. J. R., proti výroku o náhradě škody rozsudku soudu prvního stupně, částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně, a to v celém výroku o trestu a ve výrocích o náhradě škody poškozené B. H. (dříve I.).
Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému V. M. uložil podle §209 odst. 4 tr. zákoníku při nezměněném výroku o vině trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle §84 tr. zákoníku za použití §81 odst. 1 tr. zákoníku a §85 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku mu uložil, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu sedmi let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou B. H. (dříve I.) s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích o náhradě škody zůstal napadený rozsudek nedotčen. Podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání poškozeného Ing. J. R. podané proti výroku o nároku na náhradu škody.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Miroslava Kříženeckého včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu obviněný namítl porušení principu ultima ratio. Dále poukázal na to, že se soudy obou stupňů neúplně vypořádaly se skutkovými zjištěními. Obviněný nesouhlasil s tím, že skutek byl posouzen podle trestněprávních předpisů, přičemž má za to, že zcela postačovala občanskoprávní kvalifikace skutku. Je přesvědčen, že došlo k porušení zásady subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněný namítl, že poškozené fyzické i právnické osoby si způsobily svojí lehkomyslností samy škodný následek, jelikož nedostatečně chránily své zájmy. Podle obviněného tak poškození měli v souladu s právní zásadou vigilantibus iura scripta sunt dbát o svá práva, tj. měli předpokládat neschopnost obviněného dostát závazkům, které měl vůči nim.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 4 To 196/2015, a případně i rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 1 T 123/2014, a aby v trestní věci bylo v potřebném rozsahu znovu jednáno.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného V. M. nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než který je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí soudní instancí zaměřenou na přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně. Samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, odůvodňuje-li to extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je třeba dát průchod ústavně garantovanému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod. Zmíněný rozpor může nastat i v případě, když skutková zjištění soudů jsou založena na úkonech, které jsou zatíženy tak závažnými vadami, že tyto úkony nelze použít jako důkaz, a buď tu nejsou žádné další důkazy anebo zbývající důkazy nepostačují k tomu, aby jen na jejich podkladě obstála skutková zjištění soudů.
Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek popsán ve skutkové větě výroku o vině. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03).
Povahu právně relevantních námitek nemohou mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu musí soudy nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto poté hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky, které se týkají skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod., nemají povahu právně relevantních námitek.
Obviněný uplatnil v dovolání převážně skutkové námitky. Těmito námitkami napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod.
Právně relevantně obviněný namítl, že byla porušena zásada subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku. Podle §12 odst. 2 tr. zákoníku trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Nejvyšší soud nepřisvědčil námitce obviněného, že byl porušen princip ultima ratio. Poukazuje na to, že trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem a je třeba vyvodit trestní odpovědnost za jeho spáchání. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zvláštnost materiálního korektivu spočívajícího v použití subsidiarity trestní represe vyplývá z toho, že se jedná o zásadu, a nikoli o konkrétní normu, a proto je třeba ji aplikovat nikoli přímo, ale v zásadě jen prostřednictvím právních institutů a jednotlivých norem trestního práva. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům konkrétní skutkové podstaty (srov. rozh. č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Obviněný spáchal pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, jeho jednání tedy vykazuje vysoký stupeň společenské škodlivosti. Aplikace právního principu ultima ratio je u tohoto zločince zcela vyloučena. Jakékoliv úvahy o subsidiární úloze trestní represe nejsou vůbec na místě.
Jednání obviněného v této trestní věci je běžným případem jednání podvodníků, zločinců, kteří jsou podnikateli, které navíc naplňuje znaky kvalifikované skutkové podstaty zločinu podvodu. Obviněný spáchal pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku tím, že cíleně a opětovně jménem obou společností, ve kterých vystupoval jako jediný jednatel a společník, od poškozených objednával a následně i odebíral zboží a služby i přesto, že si byl vědom platební neschopnosti obou společností. Svým jednáním poškozeným fyzickým i právnickým osobám způsobil značnou škodu, tj. škodu přesahující částku 4 228 961 Kč. Pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku obviněný spáchal tím, že uvedl jiného v omyl nebo zamlčel podstatnou skutečnost a způsobil takovým činem na cizím majetku značnou škodu. Z těchto důvodů je vyloučeno věc projednat v souladu s principem ultima ratio pouze v občanskoprávním řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1256/2003). Pokud obviněný následně po spáchání trestného činu škodu částečně uhradil, jedná se o náhradu škody, kterou lze zohlednit ve výroku o trestu či v adhezním řízení, nikoli však ve výroku o vině. Nejvyšší soud v souvislosti se skutkovými zjištěními soudu, podle nichž obviněný jako jediný společník a jednatel dvou společností s ručením omezeným páchal trestnou činnost s vědomím, že společnosti jsou v úpadku ve formě platební neschopnosti a nejsou schopné plnit splatné závazky ani závazky, které obviněný nově přijímal, připomíná svou judikaturu, podle níž takový podnikatel má ukončit podnikatelskou činnost.
Nejvyšší soud uvádí k námitce obviněného vigilantibus iura (též: Vigilantibus leges sunt scriptae – zákony jsou napsány pro bdělé, tj. je třeba být bdělý, abychom ochránili své právo), že jde o mechanismus fungování soukromého práva, který je vybudován na předpokladu iniciativy subjektů směřujících k realizaci svých zájmů právně relevantním chováním. Subjekty realizující svá práva se tedy musí aktivně a důsledně starat o svá práva, avšak i toto má své meze, jako je např. ochrana slabší strany v obchodních vztazích (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 11. 1999, sp. zn. I. ÚS 435/99). Námitka obviněného, že poškození si škodu zapříčinili sami svojí lehkomyslností, protože dostatečně nezvážili možné riziko obchodních vztahů s obviněným, nenaplňuje svým obsahem uplatněný dovolací důvod.
Nejvyšší soud jen pro úplnost dodává, že podmíněný trest odnětí svobody s dohledem uložený obviněnému je nepřiměřeně mírný vzhledem ke způsobu spáchání zločinu, povaze, četnosti dílčích útoků, způsobené škodě, která se blíží škodě velkého rozsahu, i společenské škodlivosti jednání. Za trestný čin pokračujícího podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku lze uložit trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného V. M. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2016
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu