Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.03.2018, sp. zn. 11 Tdo 228/2018 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.228.2018.1

sp. zn. 11 Tdo 228/2018-168 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. března 2018 o dovolání obviněné S. L. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 11 To 103/2016, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 14/2014, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné S. L. odmítá . Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1 . Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2015, pod sp. zn. 2 T 14/2014, byla obviněná S. L. uznána vinnou v bodě ad I. zločinem výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za což byla odsouzena podle §288 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl současně vysloven trest propadnutí věcí blíže specifikovaných na str. 24 a 25 výroku rozsudku. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění v rozsudku blíže uvedených. 2 . Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněných K. L., F. T., J. V., P. V., P. V. a K. S. 3. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali jednak obvinění S. L., P. V., Pavel Vyčítal a zúčastněná osoba D. L., jednak státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze v neprospěch obviněných K. L., F. T., J. V., P. V., P. V., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 11 To 103/2016 tak, že: I. Z podnětu podaných odvolání zrušil podle §258 odst. 1 písm. c), d) e) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu, a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou S. L. uznal vinnou zločinem výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za což ji odsoudil podle §288 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon ji podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku současně vyslovil trest propadnutí věcí blíže specifikovaných na str. 23 až 25 výroku rozsudku. 4. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění, že: S. L., K. L., F. T., J. V., P. V., P. V., a dále na území Spolkové republiky Německo (dále jen SRN) odsouzený M. H., a na území SRN samostatně stíhaný N. H., občan SRN, stejně jako již zemřelý W. H. S.(úmrtí dne 30. 1. 2011): aniž by s přípravky obsahujícími látky uvedené v příloze k nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem (dále jen nařízení), zacházeli v rámci léčebného účelu ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, od přesně nezjištěné doby, minimálně ode dne 24. 6. 2010 do dne 25. 5. 2012, na území hlavního města Prahy, dalším území České republiky a dále na území SRN, se každý svým dílem podíleli na neoprávněném nakládání s přípravky obsahujícími látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které spočívalo v dovozu těchto přípravků na území České republiky; jejich nabídce a prodeji prostřednictvím internetových obchodů, tzv. „e-shopů“, což jsou prodejní portály v celosvětové síti internet; zadáváním výroby obalů, jejich balení a následnou distribuci formou zasílaných balíčků, a to jak z území České republiky, tak území SRN, a to odběratelům na území Evropské unie, minimálně však na území SRN, Spolkové republiky Rakousko a Španělského království; přičemž jmenovaní jednali s vědomím, že nakládání s anabolickými látkami a s látkami s jiným hormonálním účinkem, aniž by nesměřovalo ke splnění konkrétního léčebného účelu, je nezákonné, a takto S. L. a K. L. činily v úmyslu získat značný prospěch a všichni obžalovaní jednali ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, přičemž byl jejich podíl zjištěn minimálně takto: I. 1. obviněná S. L. a) se podílela na nákupu přípravků s anabolickým a hormonálním účinkem a jejich obalů mimo území České republiky a jejich následném dovozu na území České republiky, kdy takto bylo dovezeno: - 10 kusů prázdných plastových obalů od přípravku ANABOL 10, čísla šarží Y01506, Y010909, Y0I0913 výrobce THE BRITISCH DISPENSARY, 9 kusů prázdných plastových obalů od přípravku ANABOL TABLETS, číslo šarže AA729/27, výrobce THE BRITISCH DISPENSARY, 10 kusů prázdných papírových krabiček od přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE INJECTION 250 mg pro aplikaci do svalu, dále 109 kusů papírových krabiček k přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE INJECTION 1ml, zabalených do poštovní zásilky číslo EE092003986TH, podané dne 9. 6. 2010 na území Thajského království, kterou byly dovezeny na území České republiky dne 15. 6. 2010 a následně doručeny příjemci S. L., I., CZ, K., Czech Republic,400 kusů skleněných ampulek s čirou tekutinou označených „TESTOSTERONI PROPIONAS“ obsahujících látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid a dále příbalové informace k tomuto přípravku v azbuce, vložených po 100 kusech do plastových dóz opatřených nápisy L-CARNITIN a HERCULES TRIBULUS, zabalených do poštovní zásilky s údaji odesílatel (psáno azbukou) L.P., V., U. a příjemce K. L., R., P., Czech Republic, podané dne 24. 6. 2010 na území Republiky Ukrajina, kterou byly dovezeny dne 28. 6. 2010 na území České republiky, mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, kde byly zajištěny policejním orgánem, - 400 kusů skleněných ampulek s čirou tekutinou označených „TESTOSTERONI PROPIONAS“ obsahujících látku testosteron, která je zařazena v příloze I skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid a dále příbalové informace k tomuto přípravku v azbuce, vložených po 100 kusech do plastových dóz opatřených nápisy L-CARNITIN a HYDROXYCUT, zabalených do poštovní zásilky s údaji odesílatel (psáno azbukou) I. K., ulice P., V., Ukrajina a příjemce T. S., P./, P., Czech Republic, podané dne 29. 6. 2010 na území Republiky Ukrajina, kterou byly dovezeny dne 1. 7. 2010 na území České republiky, mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, kde byly zajištěny policejním orgánem, - 283 kusů skleněných ampulek s čirou tekutinou označených „TESTOSTERONE ENANTHATE 250 mg“ obsahujících látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid a dále příbalové informace v anglickém jazyce, vložených do papírové tašky a dvou plastových dóz opatřených nápisy CILANTRO LIME, zabalených do poštovní zásilky s údaji odesílatele M. B. E., S. P., N. B., Ch., T. a adresát M. H., P., P., Czech Republic, podané dne 5. 7. 2010 na území Thajského království, kterou byly dovezeny dne 8. 7. 2010 na území České republiky, mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, kde byly zajištěny policejním orgánem, - 228 kusů skleněných ampulek s čirou tekutinou označených „TESTOSTERONE ENANTHATE 250 mg“ obsahujících látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, včetně příbalových informací v anglickém jazyce vložených do dvou plastových dóz opatřených nápisy CILANTRO LIME, a dále 150 kusů skleněných ampulek s čirou tekutinou označených nápisy „SUSTANON 250 mg“ obsahujících směs čtyř esterů látky TESTOSTERONU, která je zařazena v 1 skupině přílohy č. 1 k nařízení jako androgenní anabolický steroid, vložených do plastové dózy s nápisem CILANTRO LIME, kdy všechny tři plastové dózy byly zabaleny do poštovní zásilky s údaji odesílatel M. B. E., S. P., N. B., Ch., T. a jako příjemce uvedena osoba M. H., Z. V., P., Czech Republic, podané dne 5. 7. 2010 na území Thajského království, kterou byly dovezeny dne 8. 7. 2010 na území České republiky, mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, kde byly zajištěny policejním orgánem, - 45 kusů blistrů označených ANDRIOL TESTOCAPS 40 MG CAPSULES (TESTOSTERONE UNDECANOATE) obsahujících celkem 450 kusů kapslí, ve kterých byl zjištěn ester látky testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, vložených do plastové dózy opatřené nápisem CILANTRO LIME, vložené do poštovní zásilky s údaji odesílatel M. B. E., S. P., N. B., Ch., T., a jako příjemce uvedena osoba L. U., R., P., Czech Republic, podané dne 7. 7. 2010 na území Thajského království, kterou byly dovezeny dne 12. 7. 2010 na území České republiky, mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, kde byly zajištěny policejním orgánem, přičemž v období od měsíce dubna do srpna 2010 prostřednictvím služby WESTERN UNION zaslala osobě příjemce L. P. do města V., Ukrajina, finanční prostředky v celkové částce 163.000,-Kč a ve stejném období prostřednictvím této služby zaslala osobě příjemce W. H. S. do města Ch. B., Thajské království, finanční prostředky v celkové výši 326.500,- Kč, přičemž data odeslaných plateb korespondují s daty odeslaných zajištěných zásilek se zakázanými látkami, případně jejich obaly, výše specifikovanými, a kdy dovoz těchto přípravků obsahujících uvedené látky byl maskován do obalů označených jako doplňky stravy a dále z konspirativních důvodů byli jako adresáti zvoleny osoby z okruhu S. L. a v případě T. S. i osoba, která pouze bydlela s obžalovanou ve stejném domě, b) od blíže nezjištěné doby prostřednictvím internetových obchodů nabízela k prodeji přípravky, které dle názvu a výrobcem deklarovaného obsahu obsahovaly látky, jenž jsou zařazeny v příslušných přílohách nařízení, kdy organizovala provoz těchto stránek tak, že jejich vlastní výrobu a úpravy zadávala osobě F. B., kterým byla příslušná data k provozu internetového obchodu, po zakoupení tzv. webhostingu u společnosti P. C.„U. H.“, provozovatele A. G., se sídlem Ukrajina, K., G. p., umístěna do datového úložiště, tzv. serveru této společnosti jednoznačně identifikovatelného pomocí IP adresy a následně publikována v celosvětové síti internet, kdy minimálně v jednom případě byly z její strany prostřednictvím služby WESTERN UNION hrazeny platby za využívání pronájmu virtuálního prostoru (webhosting), c) v uvedených případech nakládala bez povolení s přípravky obsahující látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem, kdy: - v období měsíce září 2010 osobě C. K., bytem SRN, na základě objednávky učiněné prostřednictvím tzv. e-shopu, prodala 44 kusů skleněných ampulek označených TESTOSTERON obsahu 1 ml (nápis proveden v azbuce, číslo šarže 211209, s datem expirace 01- 2012), obsahujících látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, jenž byly kupujícímu doručena v poštovní zásilce podané za dosud blíže nezjištěných okolností, za které obdržela od uvedené osoby dne 16. 9. 2010 na bankovní účet u CITIBANK Europe a. s., společnosti GLOBUS Marketing s .r. o., platbu ve výši 119,90 EUR, - v období měsíce prosince 2010 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 10 kusů přípravku TRENBOLONE IP 200mg a 4 kusy přípravku BOLDENONE IP 200mg, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látku trenbolon a boldenon, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, a za které obdržela od uvedené osoby dne 16. 12. 2010, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 484 EUR, - v období měsíce ledna 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 10 balení přípravku TRENBOLONE při ceně 38 EUR za balení a 50 ks ampulek přípravku TESTOSTERON PROPIONATE při ceně 2 EUR za ampuli, ve kterých se jedná o přípravky, obsahující látky trenbolon a testosteron, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolické steroidy, a za které obdržela od uvedené osoby dne 18. 1. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 480,-EUR, - v období měsíce ledna 2011 osobě M. S., bytem SRN, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala přípravek STROMBA 5000 v balení 100 tablet, ve kterém se jedná o přípravek, obsahující 5mg látky stanozolol v tabletě, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, a za který obdržela od uvedené osoby dne 26. 1. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 75 EUR s označením NO FITNESS, - v období měsíce ledna 2011 osobě G. P., bytem Spolková republika Rakousko, na základě objednávky učiněné prostřednictvím tzv. e-shopu, prodala přípravek obsahující látku stanozolol, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolický steroid, za které obdržela od uvedené osoby bezhotovostní platbu v přesně nezjištěné výši, kdy údaje k vytvoření a odeslání zásilky, tedy adresu uvedeného odběratele a množství, zaslala S. L. krátkou textovou zprávou osobě P. V. dne 14., a následně 15. 1. 2011, - v období měsíce února 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 20 ampulí přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE 250mgs/ml výrobce ROTEXMEDICA, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, a za které obdržela od uvedené osoby dne 14. 2. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 85 EUR a které uvedené osobě odeslala dne 14. 2. 2011 vč. zdarma poskytnutých 250 tablet přípravku ANABOL 10 mg, ve kterém se jedná o přípravek obsahující látku metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, - v období měsíce března 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 60 kusů balení přípravku EXTREMES MASS BUILDER při ceně 25 EUR za balení, ve kterém se jedná o přípravek obsahující látku metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, a za které obdržela od uvedené osoby dne 4. 3. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 1.500 EUR, - v období měsíce března 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 20 ampulí přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE 250 mgs/ml výrobce ROTEXMEDICA, ve kterém se jedná o přípravek obsahující látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, 40 kusů přípravku PRIMOBOLAN DEPOT 100 mg a 40 kusů přípravku SUSTANON 250, ve kterém se jedná o přípravek obsahující látky metenolon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolické steroidy a 5 kusů balení přípravku 100XCLENBUTEROL 0,02 mg obsahující látku clenbuterol, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bod 2 k nařízení, jako ostatní anabolická látka, a za které obdržela od uvedené osoby dne 21. 3. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 450 EUR, - v období měsíce března 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 120 kusů ampulí přípravku ANDRIOL obsahující TESTOSTERONE UNDECANOATES při ceně 40 EUR za 60 ampulí, 4 kusy balení přípravku NANDROLONE DECANOATE IP 10 ml 200mg/mGML při ceně 40 EUR za balení, 4 kusy balení přípravku BOLDENONE IP při ceně 28 EUR za balení, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky testosteron, nandrolon a boldenon, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu J. nařízení jako androgenní anabolické steroidy, a za které obdržela od uvedené osoby dne 31. 3. 2011, na svůj bankovní účet u České spořitelny a. s., platbu ve výší 352 EUR, - v období měsíce dubna 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 70 kusů ampulí přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE 250mgs/ml výrobce ROTEXMEDICA při ceně 4 EUR za balení, 10 kusů přípravku BOLDENONE 200mg/ml v balení 10 ml při ceně 28 EUR za balení, 120 kusů ampulí přípravku ANDRIOL obsahující TESTOSTERONE UNDECANOATES při ceně 40 EUR za balení o 60 ampulích, 4 kusy balení přípravku SPIRO BOOSTER (CLENBUTEROL) v balení 100 kusů při ceně 20 EUR za balení, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky testosteron a boldenon, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolické steroidy a látka clenbuterol je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 2. nařízení jako ostatní anabolická látka, za které obdržela od uvedené osoby dne 6. 4. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 640 EUR, - v období měsíce dubna 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 100 kusů balení přípravku EXTREMES MASS BUILDER při ceně 20 EUR za balení, ve kterém se dle názvu jedná o přípravek obsahující látku metandienon, která je zařazena v příloze I skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, a za které obdržela od uvedené osoby dne 27. 4. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 2.000 EUR, - v období měsíce května 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 60 kusů ampulí přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE 250mgs/ml výrobce ROTEXMEDICA, 120 kusů ampulí přípravku ANDRIOL TESTOSTERONE UNDECANOATES, 15 kusů přípravku STANOZOLOL IP, 4 kusy balení přípravku SPIRO BOOSTER (CLENBUTEROL), 20 balení přípravku DECA-DURABOLIN 200 výrobce ORGANON, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky testosteron a stanozolol, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu I. nařízení jako androgenní anabolické steroidy a látku clenbuterol je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 2. nařízení jako ostatní anabolická látka, za které obdržela od uvedené osoby dne 3. 5. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 800 EUR, - v období měsíce května 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 80 kusů balení přípravku SUSTANON 250, 15 kusů balení přípravku BOLDENONE IP 200mg/ml, 15 kusů balení přípravku STANOZOLOL IP, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky testosteron a stanozolol, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolický steroidy, za které obdržela od uvedené osoby dne 16. 5. 2011l, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 1.140 EUR a které uvedené osobě odeslala dne 16. 5. 2011, - v období měsíce května 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 20 balení přípravku TRENBOLONE, 40 kusů balení přípravku DECA-DURABOLlN 200 výrobce ORGANON, 80 kusů přípravku PRIMOBOLAN DEPOT 100mg, 50 kusů TESTOSTERONE ENANTHATE výrobce GALENIKA, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky trenbolon, testosteron a nandrolon, které jsou zařazeny v příloze I skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolické steroidy, za které obdržela od uvedené osoby dne 30. 5. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 1.185 EUR, a které uvedené osobě odeslala dne 27. 5. 2011, - v období měsíce června 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 10 kusů balení přípravku SPIRO BOOSTER (CLENBUTEROL), ve kterém se jedná o přípravek obsahující látku clenbuterol, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 2. nařízení jako ostatní anabolická látka, a za které obdržela od uvedené osoby dne 23. 6. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a. s., platbu ve výši 200 EUR, - v období měsíce července 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 100 kusů ampulí přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE výrobce GALENIKA, 100 kusů přípravku SUSTANON 250, 100 kusů balení přípravku DECA-DURABOLlN 200 výrobce ORGANON, 30 kusů balení přípravku STANOZOLOL IP, 3 balení přípravku TESTOSTERON PROPIONATE, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky trenbolon, testosteron, nandrolon a stanozolol, které jsou zařazeny v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolické steroidy, za které obdržela od uvedené osoby dne 7. 7. 2011, na svůj bankovní účet vedený II České spořitelny a. s., platbu ve výši 2.037 EUR, - v období měsíce července 2011 osobě K. Y., bytem Španělské království, po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 20 kusů balení přípravku METHONOLONE ENANTHATE a 7 kusů balení přípravku BOLDENONE IP 200mg/ml, ve kterých se jedná o přípravky obsahující látky boldenon, který je zařazen v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, za které obdržela od uvedené osoby dne 28. 7. 2011, na svůj bankovní účet vedený u České spořitelny a.s., platbu ve výši 801 EUR, v období měsíce července 2011 dosud nezjištěné osobě, po předchozí objednávce prodala přípravek STROMBA, ve kterém se jedná o přípravek obsahující látku testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, a který zabalený v balíčku dne 7. 7. 2011 podala k přepravě na pobočce České pošty s. p., P.-B., ul. B., její sestra K. L., - v období měsíce února 2012 osobě vystupující jako S. M. (policejní orgán SRN), po předchozí objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala mimo jiné 2 kusy balení přípravku označeného NUMBER ONE EXPLOSION, vložených do zásilky označené podacím číslem, na kterém byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost A. M. G., N., B., a která byla příjemci doručena dne 21. 2. 2012, kdy zaslané přípravky obsahovaly celkem 202 kusů tablet, ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízeni jako exogenní androgenní anabolický steroid, kdy za všechny zaslané přípravky obdržela platbu v hotovosti ve výši 330 EUR, která byla na základě předchozí dohody zaslána doporučeným dopisem s podacím číslem, v ČR označeno Českou poštou s. p. číslem zásilky, adresátovi D. G., I., K., který ji osobně dne 21. 3. 2012 vyzvedl na poště K., a následně předal S. L., - v období měsíce března 2012 osobě vystupující jako S. M. (policejní orgán SRN), po předchozí objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala mimo jiné 2 kusy balení přípravku označeného HERCULES BURNER, vložené do zásilky označené podacím číslem, kterou osobně podala k přepravě dne 3. 4. 2012 v 08:54 hodin na území SRN, na pobočce přepravní společnosti OHL, H., H.-B., kdy na zásilce byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost A. M. G., H., B., a která byla příjemci doručena dne 4. 4. 2012, kdy zaslané přípravky obsahovaly celkem 189 kusů tablet, ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka c1enbuterol, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bod 2. nařízení jako ostatní anabolická látka, za které obdržela platbu v hotovosti ve výši 400 EUR, jenž byla na základě předchozí dohody zaslána doporučeným dopisem s podacím číslem, v ČR označeno Českou poštou s. p. číslem zásilky adresátovi D. G., I., K., který ji osobně dne 10. 4. 2012 vyzvedl na poště K., a následně předal S. L. - v období měsíce května 2012 osobě vystupující pod jménem S. M. (policejní orgán SRN), po předchozí nabídce a objednávce prostřednictvím elektronické pošty, prodala 2 kusy blistrů přípravku OVINUM označeného logem a názvem výrobce BIOLAB, každá s obsahem 10 bílých tablet, tedy celkem 20 kusů tablet s obsahem 50mg látky klomifen, která je zařazena v příloze 1 skupině C. bod 3. nařízení jako antiestrogenní látka, 2 kusy balení přípravku STROMBA 5000 každá obsahující 100 ks tablet, tedy celkem 200 kusů tablet s obsahem 5mg látky stanozolol v tabletě, která je zařazena v příloze I skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, dále 1 kus balení přípravku STANAZOLOL obsahující 100ks tablet, tedy celkem 100 kusů tablet s obsahem 10mg látky stanozolol v tabletě, která je zařazena v příloze I skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, 20 kusů skleněných ampulí přípravku TESTOSTERON DEPO výrobce GALENIKA, s čirou tekutinou, obsahujících látku testosteron, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, dále 3 balení přípravku BOLDE 250 obsahu 10 ml, obsahující čirou tekutinu, obsahujících látku boldenon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, vložené do zásilky označené podacím číslem, která byla podána dne 5. 5. 2012 v 10:08 hodin na pobočce přepravní společnosti D., W., B., a za které obdržela platbu v hotovosti ve výši 500 EUR, která byla na základě předchozí dohody zaslána doporučeným dopisem, v ČR označeno Českou poštou s. p. číslem zásilky, adresátovi D. G., I., K., který ji osobně dne 9. 7. 2012 vyzvedl na poště K. a následně předal S. L., - dne 25. 5. 2012 v 11:03 hodin na území SRN, na pobočce přepravní společnosti DHL N., A. S., podala k přepravě zásilku (balíček) pod podacím číslem, na kterém byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., obsahující 3 skleněné ampule označené STANOZOLOL s čirou tekutinu, ve kterých byla provedeným chemickým zkoumáním zjištěna přítomnost látky stanozolol, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, - dne 25. 5. 2012 ve 12:21 hod. na území SRN, na pobočce přepravní společnosti DHL N., G. S.(„F. – C.“), podala k přepravě zásilku (balíček) pod podacím číslem, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., N., K., obsahující mimo jiné 5 kusů balení (dóz) přípravku označeného jako ANABOLIC BURNER 100 ks Tab., tedy celkem 500 ks tablet, ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka clenbuterol, která je zařazena v příloze 1 A. bod 2. nařízení jako ostatní anabolická látka, d) v uvedených případech sama, nebo za součinnosti dalších blíže neurčených osob, nakládala bez povolení s přípravky obsahující látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem, kdy, - dne 22. 2. 2011 na pobočce přepravní společnosti DHL M. byla k přepravě podána zásilka, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., R., M., obsahující 1 balení označené SUPER DECA 250 a 30 kusů skleněných ampulí označených TESTOSTERON 100ml výrobce SOPHARMA, ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, - dne 4. 6. 2011 na pobočce přepravní společnosti DHL M. byla k přepravě podána zásilka, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., B., M., obsahující 111 ampulí TESTOSTERON 1 ml., ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, 10 balení (blistrů) OVINUM 10tb., obsahujících celkem 100 kusů tablet, ve kterých byla znaleckým zkoumáním zjištěna látka klomifen, která je zařazena v příloze 1 skupině C. bod 3. nařízení jako antiestrogenní látka a 2 kusy balení přípravku STANAZOLOL 10 ml., ve kterých byla zjištěna látka stanozolol, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, - dne 24. 6. 2011 na pobočce přepravní společnosti DHL D. byla k přepravě podána zásilka, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., H., K. s 2 kusy skleněných ampulí označených TESTOSTERON EANTHA TE 10 ml., ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka testosteron, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, - dne 24. 6. 2011 na pobočce přepravní společnosti DHL K. byla k přepravě podána zásilka, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., H., K., obsahující 2 balení přípravku označeného STANOZOLOL USP 10 ml, ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka stanozolol, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid a dále 4 balení přípravku označeného TRENBOLAC DROSTANPRO 10 ml., ve kterém byla provedeným zkoumáním zjištěna látka trenbolon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolický steroid, - dne 27. 6. 2011 na pobočce přepravní společnosti OHL M. byla k přepravě podána zásilka, na které byla jako odesílatel uvedena neexistující společnost M. G., A. d. L. M., obsahující 9 kusů skleněných ampulí označených BOLOENONE UNOECYLENATE 200 ml. a 1 balení přípravku OXANABOL Tb., ve kterých byla provedeným zkoumáním zjištěna látka boldenon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako androgenní anabolický steroid, přičemž provedeným šetřením bylo zjištěno, že: - v období od 1. 1. 2010 do 30. 7. 2012 byly na účet vedený u České spořitelny a. s., ke kterému měla dispoziční právo, doručeny ze zahraničí bezhotovostní platby ve výši 173.583 EUR, - v období od 1. 1. 2010 do 30. 7. 2012 byly na účet vedený u České spořitelny a. s., na její podnikající fyzickou osobu, doručeny ze zahraničí bezhotovostní platby ve výši 1.003.414 Kč, - v období od 1. 1. 2012 do 17. 9. 2012 byly na účet vedený u ZUNO Bank a. s., ke kterému měla dispoziční právo, doručeny ze zahraničí bezhotovostní platby ve výši 12.734,10 EUR, - v období od 16. 4. 2012 do 18. 9. 2012 byly na její účet vedený u AIR Bank a. s., doručeny ze zahraničí bezhotovostní platby ve výši 4.427,70 EUR, 2. obvinění S. L., K. L., F. T., J. V., P. V. a P. V.: S. L. si ode dne 18. 7. 2011 na území SRN, prostřednictvím osoby N. H. (samostatně stíhaného na území SRN), pronajala u společnosti F. S. D., pobočka M., W., skladovací prostor 4217, ve kterém uložila přípravky obsahující látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, jejichž převoz na území České republiky zorganizovala v měsíci říjnu 2011, tak, že si za tímto účelem sama zapůjčila dne 27. 10. 2011 v provozovně společnosti S., pobočka W. (SRN), motorové vozidlo SEAT Exeo, černé barvy, a dále prostřednictvím své sestry K. L. si zapůjčila dne 28. 10. 2011 v provozovně společnosti S., pobočka M. (SRN), motorová vozidla FORD S-Max, 2.0D, šedé barvy, a FORD GALAXY 2.2D, stříbrné barvy, do kterých spolu s K. L., F. T. a M. H. (odsouzeného na území SRN), dne 28. 10. 2011 v době od 10:10 do 12:19 hodin naložili ve shora uvedeném skladu přípravky obsahující látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, v úmyslu dovézt je na území České republiky; kdy dne 28. 10. 2011 okolo 22:45 hodin na území SRN na dálnici A3 na odpočívadle A. – J., byla policejním orgánem SRN provedena kontrola motorového vozidla FORD GALAXY, řízeného M. H. a touto kontrolou bylo ve vozidle nalezeno 47 ampulí obsahu 10 ml přípravku TESTOSTERON CYPIONAT, 33 ampulí obsahu 10 ml přípravku DROSTANOLON ENANTHAT, 17 ampulí obsahu 10 ml přípravku NANDROLON DECANONA T, 8 ampulí obsahu 10 ml přípravku TRENBOLEN TESTEN, 50 ampulí obsahu 10 ml přípravku STANAZOLOL, 9 ampulí obsahu 10 ml přípravku METHENOLON ENANTHAT, 28 ampulí obsahu 10 ml přípravku TRENBOLAC DROSTANPRO, 42 ampulí obsahu 10 ml přípravku NANDROLON PHENYLPROPIONAT, 300 ampulí obsahu 2 ml přípravku OECA DURABOLlN. 60.200 ks tablet přípravku METANDIENON, 1.203 ks tablet přípravku METANDIENON, 1.203 ks tablet přípravku METANDIENON, 6 ampulí obsahu 10 ml přípravku BOLDENON UNDECYLENAT, 15 ampulí přípravku TESTOSTERON PROPIONAT, 131 ampulí obsahu 1 ml přípravku WINSTROL DEPOT, 93.900 ks tablet METANDIENON, ve kterých bylo následně provedeným zkoumáním zjištěno, že se jedná o přípravky obsahující látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a M. H. byl policejními orgány SRN na místě zadržen, přičemž S. L. byla tomuto zadržení přítomna; následně téhož dne v 23:50 hodin byla na základě rozhodnutí S. L. další dvě vozidla obsahující přípravky s látkami s anabolickým a jiným hormonálním účinkem S. L., K. L. a F. T. odstavena na odpočívadle O. A., a jmenované osoby z tohoto parkoviště na území České republiky odvezl J. V.; následně S. L. dne 30. 10. 2011 v ranních hodinách osobně v H. K., na parkovišti u čerpací stanice pohonných hmot Shell kontaktovala P. V. s žádostí o převoz odstavených vozidel, ve kterých se nacházely přípravky s obsahem látek uvedených v nařízení, z území SRN na území České republiky, kdy po další osobní schůzce uvedených osob, která se uskutečnila téhož dne okolo 14:35 hodin na 144. kilometru dálnice D5 na na parkovišti u provozovny rychlého občerstvení McDonald's, a které se rovněž zúčastnil P. V., odjeli P. V., jako řidič motorového vozidla AUDI A4 Avant, a P. V., jako řidič vozidla ŠKODA Octavia, se spolujezdkyní K. L., na území SRN, kde se téhož dne okolo 15:30 hodin dostavili na parkoviště odpočívadla O. A., na kterém byla zaparkována motorová vozidla zn. FORD S-Max, tmavě šedé barvy, a SEAT Exeo, černé barvy, o kterých P. V. i P. V., po předchozích schůzkách s obž. S. L., věděli, že jsou v nich uloženy přípravky obsahující látky uvedené v nařízení, zde spolu komunikovali a pozorovali okolí, kdy minimálně P. V. přistoupil k zavazadlovému prostoru vozidla SEAT Exeo; následně v obavě před zadržením policejními orgány a za účelem zakrytí páchaného protiprávního jednání a osob do něho zapojených, byl po vzájemné dohodě o dalším postupu, obž. S. L. telefonicky sjednán příjezd vozidla odtahové služby, kdy okolo 17:45 hodin se na místo dostavilo odtahové vozidlo společnosti R. K. A., s jehož řidičem na místě P. V. sjednal odtah vozidla FORD S-Max naloženého přípravky obsahující látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem na území České republiky, kdy po naložení vozidla FORD S-Max na ložnou plochu odtahového vozidla, za doprovodu P. V. ve vozidle AUDI a P. V. ve vozidle ŠKODA Octavia, jedoucích s krátkým odstupem za odtahovým vozidlem, bylo dne 30. 10. 2011 okolo 19:20 hodin vozidlo FORD S-Max obsahující minimálně plastovou (igelitovou) taškou obsahující přesně nezjištěné množství balení (blistrů) přípravku OVINUM CLOMIPHENE CITRATE 50 mg výrobce BIOLAB, obsahujících látku klomifen, která je zařazena v příloze 1 skupině C. bod 3. nařízení jako antiestrogenní látka, plastovou (igelitovou) tašku bílé barvy obsahující větší, přesně nezjištěné množství tablet bílé barvy, obsahujících látku metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid a látku stanozolol, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod J. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, papírovou krabici obsahující 12 ks plastových dóz, každá s cca. 100 ks tablet bílé barvy, tedy celkem cca. 1.200 ks tablet, obsahujících látku metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bod l. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid a látku metyltestosteron, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bodu 1 nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, papírovou krabici obsahující 24 ks plastových dóz, každá s cca 30 ks tablet světlehnědé barvy, tedy celkem cca. 720 ks tablet obsahujících látku metandienon, která je zařazena v příloze 1 skupině A. bodu 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, papírovou krabici obsahující 118 ks plastových dóz, každá s cca 50 ks tablet bílé barvy, tedy celkem cca. 5.900 ks tablet, obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod J. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, papírovou krabici obsahující 123ks plastových dóz, každá s cca 100 ks tablet růžové barvy, tedy celkem cca. 12.300ks tablet obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem kulatých bílých tablet, obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem balení přípravku TESTOSTERONE ENANTHATE INJECTION 250mg I ml výrobce GENESIS pro injekční užití, obsahující látky androstendion, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod I. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, testosteron, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení endogenní androgenní anabolický steroid a testosteron cypionát, která svou strukturou patří do přílohy I skupiny A. bod 1. nařízení jako endogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem bílých plastových dóz bez dalšího označení, každé s cca. 50ks kulatých tablet bílé barvy, obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, přípravkem v podobě žlutých kostiček (Thai Anabol) obsahujících látky metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, metyltestosteron, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid a látku 1- dehydroandrostendienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem kulatých tablet bílé barvy obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem bílých kapslí, obsahujících látky metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid a látku metyltestosteron, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, blíže nezjištěným počtem kulatých bílých tablet, obsahujících látku metandienon, která je uvedena v příloze 1 skupině A. bod 1. nařízení jako exogenní androgenní anabolický steroid, dovezeno přes silniční hraniční přechod R. na území České republiky, do katastru obce S. K., kde téhož dne okolo 20:00 hodin na 144. kilometru dálnice D5 v přední části parkoviště u čerpací stanice pohonných hmot Shell, bylo vozidlo FORD S-Max z vozidla odtahové služby složeno, nastoupil zde do něj jako řidič P. V. a tímto vozidlem přejel nejprve do zadní části parkoviště, a následně spolu s P. V., jedoucím ve vozidle ŠKODA Octavia, přejeli na parkoviště pro vozidla TIR u čerpací stanice pohonných hmot EROWEG, kde v odlehlé části parkoviště společně přeložili ze zavazadlového prostoru vozidla FORD do vozidla ŠKODA Octavia, igelitové tašky s blíže nezjištěným obsahem, následně P. V. nastoupil do vozidla FORD, kterým odjel zpátky na parkoviště u čerpací stanice pohonných hmot Shell, kde k jím řízenému vozidlu FORD přistoupila S. L., která z něj přendala další igelitové tašky a papírové krabice do zavazadlového prostoru motorového vozidla CITRÖEN C - Crosser, následně bylo P. V. vozidlo FORD S - Max na parkovišti odstaveno, poté P. V. nastoupil do svého vozidla AUDI a společně s P. V., jedoucím ve svém vozidle ŠKODA Octavia, odjeli do místa bydliště J. V. na adresu P., J., kde byly převážené přípravky obsahující látky uvedené v nařízení, z vozidla ŠKODA Octavia, uloženy do suterénních prostor domu, a v následujícím, dosud přesně nezjištěném období, byly obž. J. V. převezeny za účelem dalšího neoprávněného nakládání s nimi, zejména jejich uložení a následného prodeje, do nebytových prostor na adrese P., K M., které si S. L., právě prostřednictvím J. V. pronajala nájemní smlouvu ze dne 27. 10. 2011, kde byla jako nájemce uvedena společnost (právnická osoba) AVE PRESS s. r. o., zastoupená J. V. z pozice jednatele společnosti, přičemž nájemné za pronajatý prostor bylo touto společností fakturováno S. L.; a následně bylo s uvedenými přípravky nakládáno K. L., která je dále distribuovala. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 5. Citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze napadla obviněná S. L. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, které opřela o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 6. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněná předně namítá nesprávnost právního posouzení znaku kvalifikované skutkové podstaty jí přisouzeného zločinu spočívajícího „v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch“ ve smyslu §288 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jehož výše je podle §138 odst. 1 tr. zákoníku definována jako částka přesahující 500 000 Kč, což mají dokládat pohyby na bankovních účtech založených na jméno její či její sestry, jakož i výčty několika účtů, na kterých jsou uvedeny pohyby v řádech tisíců Kč a eur. Právní posouzení soudů obou stupňů je však nesprávné, neboť byť z bankovních výpisů zjistily, k jakým pohybům na jejích účtech docházelo, nevzaly v potaz, že na získání uvedené částky musely být vynaloženy nikoli nepatrné částky na pořízení předmětného zboží. V tomto směru obviněná poukazuje na judikatorní východiska pro posouzení tohoto znaku ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 3 Tz 207/2001, a ze dne 11. 6. 2008, sp. zn. 5 Tdo 136/2008), z nichž vyplývá nutnost při stanovení výše prospěchu vycházet „z čistého prospěchu, do něhož nelze zahrnovat náklady vynaložené na jeho dosažení“. Nesprávně a v rozporu se zákonem tedy oba soudy posoudily její jednání ve vztahu k úmyslu získat značný prospěch. 7. Obviněná dále namítá nesprávnost právního posouzení i pokud jde o naplnění znaku spáchání činu „ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“ podle §288 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. V tomto směru cituje definici organizované zločinecké skupiny podle §129 tr. zákoníku a poukazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. 11 Tdo 504/2015). Na základě toho dovozuje, že k naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku je třeba existence organizované skupiny působící ve více státech, do jejíž činnosti by byla zapojena, ji podporovala nebo by z její činnosti těžila. Ačkoliv oba soudy ve svém rozhodnutí existenci organizované skupiny působící ve více státech nepopsaly ani jinak nedefinovaly, ani jakkoli nezdůvodnily, v čem spatřují plánovitost, dělbu úloh či koordinaci jednání obviněných, přesto došly k nesprávnému právnímu závěru, že se dopustila protiprávního jednání ve spojení s takovou organizovanou skupinou, a z této právní kvalifikace vycházely i při ukládání trestu. 8. Oba soudy též nesprávně hodnotily existenci podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle §58 tr. zákoníku. Pokud odvolací soud uvedl, že ustanovení §58 odst. 1 tr. zákoníku nelze využít, neboť z provedeného dokazování nevyplynuly okolnosti či poměry obviněné, pro které by byl uložený trest příliš přísný, ale naopak její jednání označil za vysoce společensky škodlivé, pak obviněná poukazuje na skutečnosti, které dle jejího názoru uložení trestu pod dolní hranici zákonné trestní sazby odůvodňují. V tomto ohledu zmiňuje zejména dosavadní bezúhonnost, délku výkonu vazby, řádný život po propuštění z vazby, poskytnutou součinnost soudu a skutečnost, že jednala v právním omylu, kterého se mohla vyvarovat, když poukazuje, že předchozí právní úprava nakládání s látkami s hormonálním účinkem korespondující skutkové podstatě §218a tr. zákona č. 140/1961 Sb. je zcela odlišná až od 1. 1. 2010, když do této doby postihovala nakládání s takovými látkami jen vůči osobám mladším 18 let. Uložený trest, byť na dolní hranici trestní sazby, shledává ve srovnání s tresty uloženými ostatním spoluobviněným mnohem citelnějším a nepřiměřeným. Zdůrazňuje rovněž negativní dopad uloženého trestu do jejích osobních poměrů. 9. Závěrem obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu projednání. 10 . Z vyjádření státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání obviněné vyplývá, že vznesené námitky uplatněnému dovolacímu důvodu obsahově odpovídají v rozsahu, v jakém obviněná zpochybňuje naplnění znaků kvalifikované skutkové podstaty přisouzeného zločinu, nicméně tyto považuje za zjevně neopodstatněné. 11. Pokud jde o kvalifikační znak „spáchání činu v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch“, lze s obviněnou souhlasit potud, že za pojem prospěch nelze považovat tržbu či obrat z protiprávní „obchodní“ činnosti, ale je třeba zohlednit náklady vynaložené na pořízení drogy. V této souvislosti státní zástupce zdůraznil, že pojem „prospěch“, nelze zaměňovat s pojmem zisku ve smyslu účetní terminologie, neboť neoprávněné nakládání s látkami s hormonálním účinkem není legální činností, na níž by bylo lze aplikovat účetní hlediska pro určení zisku, zejména pro určení jejího zdanění. V tomto směru má státní zástupce za to, že je třeba zohlednit pouze náklady nezbytné pro samotné opatření hormonálních preparátů (k tomu analogicky odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 1 To 89/2014). Za nepřiléhavý státní zástupce považuje poukaz obviněné na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 5 Tdo 136/2008, neboť toto rozhodnutí řeší prospěch dosažený v rámci činnosti, jež byla co do svého základu legální (živnostenské podnikání), přičemž trestným byl v dané věci považován až konkrétní způsob jejího provozování. Poukázal dále na znění právní věty rozhodnutí č. 42/2005 Sb. rozh. tr., jež pro stanovení prospěchu požaduje od částky, za kterou drogy (tj. v tomto případě analogicky hormonální preparáty) pachatel prodal, odečíst částku, za kterou je nakoupil, přičemž není třeba zohledňovat případné další náklady spojené s takovou činností. Státní zástupce sice připustil, že odůvodnění tohoto znaku věnovaly soudy oproti dalším zjišťovaným okolnostem poněkud menší pozornost, přesto však má za to, že naplnění tohoto znaku má dostatečnou oporu ve skutkových zjištěních. Zdůraznil, že pro uvedenou právní kvalifikaci totiž není třeba prokázat, že pachatel skutečně dosáhl značného prospěchu, ale postačí, že lze ze skutkových zjištění dovodit, že jednal v takovém úmyslu. Podle skutkových zjištění soudů obviněná za distribuované hormonální přípravky prostřednictvím konkrétních účtů obdržela minimálně částku přesahující cca 6.000.000 Kč. Třebaže nebyly konkrétně objasněny přesné náklady na pořízení těchto přípravků, je zřejmé, že zamýšlený prospěch nutně musel přesáhnout částku 500.000 Kč, když tento výnos by představoval necelých 10 % z takto utržené částky a obviněná by stěží dlouhodobě podstupovala riziko vyplývající z nelegální činnosti pro takto nízký výnos. Rovněž podotkl, že trestná činnost obviněné trvala téměř dva roky, přičemž značný prospěch za takové období by tak činil pouze částku okolo 20.000 Kč měsíčně. Nelze totiž předpokládat, že by takové relativně nízké hodnoty zamýšlený prospěch nedosáhl, naopak vzhledem ke zjištěným obratům lze usuzovat, že skutečný a obviněnou zamýšlený prospěch nutně musel hranici značného prospěchu přesahovat. Předmětné námitky tak státní zástupce označil za zcela neopodstatněné. 12. Důvodnou neshledal státní zástupce ani námitku obviněné, že nenaplnila znak „ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“. Na hranici s polemikou se skutkovými zjištěními soudu označil námitku, že soudy nesprávně posoudily povahu vztahů mezi jednotlivými obviněnými a dalšími osobami. Ze skutkových zjištění vyplývá, že obviněná byla vůdčí osobou propracovaného systému distribuce hormonálních preparátů získávaných např. z Thajska transferem přes Českou republiku (a dílem přes Ukrajinu) do Německa, jakožto dominantní cílové destinace, resp. rovněž do Rakouska a Španělska. Do této sofistikované a dlouhodobé distribuční činnosti pak bylo zapojeno více osob, a to jak v České republice, tak na Ukrajině a v Německu, přičemž vykazovala zcela zjevnou dělbu úloh mezi jednotlivé aktéry a vyznačovala se zjevnou koordinovaností a plánovitostí. Zjevně tak tato činnost naplňovala parametry organizované skupiny ve smyslu ustálené judikatury. Neobstojí ani argument obviněné, že tento znak není dostatečně vyjádřen v popisu skutku, když úvodní pasáž popisu skutku ve výroku o vině všechny znaky jednání v rámci organizované skupiny dostatečně výstižně charakterizuje. 13. Uplatněnému dovolacímu důvodu podle státního zástupce obsahově neodpovídají ani výhrady obviněné proti výroku o trestu. Aplikace ustanovení §58 tr. zákoníku se bezprostředně váže k otázce výměry trestu, přičemž k přezkumu výměry trestu slouží zásadně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který však obviněná neuplatnila. Takový dovolací důvod by na straně obviněné ani nemohl být dán, když trest jí byl uložen v rámci rozhodné zákonné trestní sazby podle §288 odst. 4 tr. zákoníku, a to dokonce na samé její spodní hranici. Uložený trest nelze považovat ani za jakkoli excesivní či exemplární, naopak (byť při vědomí principu zákazu reformationis in peius vzhledem k osobě dovolatelky) jej lze považovat za nepřiměřeně mírný. Obviněnou akcentované okolnosti ve vztahu k její osobě přitom nelze považovat za okolnosti natolik významné, aby odůvodňovaly aplikaci institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody. Uvedené okolnosti odvolací soud řádně vyhodnotil jako okolnosti polehčující, což vyjádřil tím, že obviněné nejen uložil trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, ale uplatnil i moderační oprávnění vyplývající z §56 odst. 3 tr. zákoníku, pokud jde o zařazení obviněné do mírnějšího typu věznice. 14 . Pokud jde o dílčí námitku obviněné, že jednala za okolností právního omylu, jehož se mohla vyvarovat, touto námitkou nijak nezpochybňuje vlastní hmotněprávní posouzení skutku, ale uplatňuje ji pouze ve vztahu k výroku o trestu. Takový argument je však nutno považovat za zcela nedůvodný, neboť právní omyl se nevztahuje na neznalost pachatele o trestnosti jeho činu, nýbrž pouze na protiprávnost. Právní omyl tak má místo pouze tam, kde se jedná o protiprávnost pramenící z mimotrestních právních předpisů, včetně těch, kterých se trestní zákon dovolává v blanketních nebo odkazovacích skutkových podstatách. To však není případ obviněné, jež svůj závěr o právním omylu (byť sama uznává, že se jej mohla vyvarovat) opírá pouze o to, že podle předchozí trestněprávní úpravy bylo trestné podávání látek s anabolickým účinkem pouze mládeži. Tím však namítá pouze svou neznalost konkrétní trestní skutkové podstaty, což však právnímu omylu obsahově neodpovídá a naopak se zde plně uplatní zásada ignorantia legis non excusat. Ani tato namítaná skutečnost tak při výměře trestu nemohla obviněné jakkoli prospět. 15. Státní zástupce závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. III. Přípustnost a důvodnost dovolání 16. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněné je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. 17. Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněnou uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. 18. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). 19. V obecné rovině je nutno zdůraznit a připomenout, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jinak řečeno, v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou výhrad obviněného a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj. zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly, neboť jimi učiněné skutkové zjištění nevyjadřuje naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli přisouzeného trestného činu. Obviněný tak s poukazem na tento dovolací důvod namítá, že skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem. To pak znamená, že v případě dovolání podaného obviněným či v jeho prospěch, obviněný v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem nebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení §226 písm. b) tr. ř. (tj. že v žalobním návrhu označený skutek není žádným trestným činem). K této problematice srov. též usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 15 Tdo 574/2006, a č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 298. 20. Je třeba ještě upozornit na to, že v rámci dovolání není v zásadě přípustné tvrdit stejné námitky, které dovolatelka uplatnila již v odvolání a s nimiž se odvolací soud řádně vypořádal, což se v tomto případě z velké části stalo. 21. Za relevantní ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat námitku obviněné, jíž namítá nesprávnost právního posouzení kvalifikačního znaku „spáchání činu v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch“ ve smyslu §288 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku s tím, že jeho naplnění nebylo dovozeno z čistého prospěchu, nýbrž z celkové částky získané z prodeje hormonálních preparátů. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že tato námitka je neopodstatněná. 22. Trestného činu výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodou s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem. Podle odst. 2 písm. a) pak bude potrestán ten, kdo spáchá čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny. Podle odst. 3 písm. b) bude potrestán ten, kdo spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Podle odst. 4 písm. c) bude potrestán ten, kdo spáchá takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. 23 . Značným prospěchem, k němuž se vztahuje zvlášť přitěžující okolnost podle §288 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, se zde rozumí prospěch vyjádřitelný v penězích dosahující výše nejméně 500.000 Kč (§138 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §138 odst. 1 tr. zákoníku). Pachatel může jednat v zájmu získání takového prospěchu činem uvedeným v §288 odst. 1 tr. zákoníku jak pro sebe samého, tak pro kohokoliv jiného (k tomu viz Draštík, A.; Fremr, R.; Durdík, T.; Růžička, M.; Sotolář, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 2388). 24. Pokud jde o kvalifikační znak „spáchání činu v úmyslu získat pro sebe nebo jiného značný prospěch“, soud prvního stupně si byl vědom judikatury Nejvyššího soudu, jíž bylo opakovaně stanoveno, že znak „značný prospěch“ spočívá ve skutečném profitu získaném obviněným pro sebe nebo pro jiného, a tedy je nutno odečíst od celkové částky utržené trestnou činností případné náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s předmětnou trestnou činností, případně jiné relevantní položky. V tomto směru Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout závěry vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 7 Tdo 207/2005, uveřejněné pod č. 42/2005 Sb. rozh. tr., které lze analogicky vztáhnout i na posuzovanou trestní věc, a z nichž se podává, že: „Jestliže je trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák., spáchán distribucí drog a spočívající v jejich nákupu a prodeji, je třeba při posuzování otázky, zda pachatel získal činem značný prospěch, od částky, za kterou drogy prodal, odečíst částku, za kterou je nakoupil“. 25. Současně nutno zdůraznit, že těmito náklady se rozumí toliko náklady nezbytné pro samotné opatření drogy (v posuzovaném případě hormonálních preparátů), když ne všechny výdaje na straně pachatele drogové trestné činnosti mají tu povahu, aby byly při řešení míry jeho prospěchu jako náklady zohledněny. V tomto směru lze analogicky poukázat na východiska vyplývající z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 1. 2015, sp. zn. 1 To 89/2014, podle nichž „pokud by docházelo k nekritickému zohledňování pachatelem eventuálně uváděných nákladů ve spojení s trestnou činností, mohlo by docházet k situacím, jež by byly v zásadě v rozporu s logikou věci, proto je možno mezi objektivně zohlednitelné náklady započíst v podstatě pouze ty položky, které jsou nezbytné pro opatření rostlin, jejich vypěstování či sklizeň, eventuálně zpracování, tedy náklady, které byly při výrobě drogy spotřebovány či užity při tomto procesu jejich výroby. Mezi takové náklady přitom nepatří pořízení nemovitostí, byť za účelem vybudování pěstíren, či stravné osoby na trestné činnosti se podílejících, případně jiných osoby, jejich odměna, telekomunikační náklady, náklady na PHM v souvislosti s různými jízdami apod.“ (k tomu rovněž srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 3 Tdo 496/2008). 26. V posuzované věci rovněž nelze odhlédnout, že neoprávněné nakládání s látkami s hormonálním účinkem je činností nelegální, na niž nelze aplikovat účetní hlediska pro určení zisku, jež jsou relevantní pouze pro činnost legální. Nepřiléhavým se tak jeví odkaz obviněné na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2001, sp. zn. 3 Tz 207/2001 a ze dne 11. 6. 2008, sp. zn. 5 Tdo 136/2008, neboť tato rozhodnutí řeší prospěch dosažený legální činností v rámci živnostenského podnikání, přičemž trestným byl shledán až konkrétní způsob provozování takové činnosti. 27. Současně nutno zdůraznit, že k dokonání trestného činu podle §288 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není třeba skutečného dosažení značného prospěchu, ať už pachatelem nebo někým jiným, naopak plně postačí, když pachatel jedná v úmyslu ho dosáhnout. Co do zavinění se ve vztahu k tomuto následku vyžaduje úmysl [§17 písm. a) ve spojení s §15 tr. zákoníku]. K tomu viz Draštík, A.; Fremr, R.; Durdík, T.; Růžička, M.; Sotolář, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl . Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 2389. 28. Nejvyšší soud dodává, že o úmyslu obviněné získat minimálně značný prospěch z prodeje hormonálních preparátů svědčí již samotné množství hormonálních preparátů, které bylo předmětem jednotlivých uskutečněných obchodů, jakož i doba páchání předmětné trestné činnosti datovaná nejméně od 24. 6. 2010 do 25. 5. 2012, tj. prakticky po dva roky. Ze skutkových zjištění soudů vyplynulo, že obviněná získala prodejem hormonálních preparátů celkovou částku překračující 6.000.000 Kč. Obviněná soudům vytýká, že nevzaly v potaz, že na pořízení zboží musely být vynaloženy nikoli nepatrné částky, aniž by ovšem byla zjištěna existence skutečností svědčících o konkrétních nákladech na pořízení hormonálních preparátů (případně o jiných položkách) způsobilých k odečtení od celkově získané částky. Za této situace soudy na základě zjištěných okolností posuzované věci, z pohybu příjmů na několika účtech obviněné, z celkové výše zjištěných tržeb mnohonásobně přesahující hranici značného prospěchu, z celkového počtu nelegálních obchodů realizovaných ve více státech a z délky doby páchání trestné činnosti, správně dospěly k závěru o naplnění tohoto kvalifikačního znaku ze strany obviněné, když navíc k jeho naplnění postačuje již jednání vedené úmyslem získat takový prospěch, aniž pachatel měl z trestné činnosti takto kvantifikovaný prospěch. Je totiž zřejmé, že osoby páchající tuto trestnou činnost zpravidla nevedou evidenci vynaložených nákladů k pořízení drog, resp. přípravků s anabolickým a hormonálním účinkem, ale spíše naopak dochází k eliminaci veškerých stop, které by měly prokazovat tuto kriminální činnost. Jsou to tak zásadně především obvinění, kteří mají vědomost o nákladech, které jim vznikly při těchto nelegálních obchodech, a nelze proto objektivně očekávat v situaci, kdy obviněná neuvádí žádné konkrétní údaje, že by je soud mohl nějakým způsobem zjistit. Byť tedy nebyly zjištěny konkrétní náklady na pořízení hormonálních preparátů, dlouhodobost a rozsah realizovaných nelegálních prodejů jednoznačně ukazují na dlouhodobě dosahovaný vysoký prospěch obviněné, takže zamýšlený prospěch nepochybně výrazně převýšil, popřípadě měl převýšit, hranici 500.000 Kč. Pokud obviněná měla utržit celkovou částku ve výši cca 6.000.000 Kč (k tomu viz str. 161 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), přičemž předmětem prodeje bylo významné množství hormonálních přípravků, které byla schopna po celou dobu zájemcům dodávat, a to do několika států, nevznikají zde pochybnosti o naplnění znaku „značného prospěchu“ ve smyslu ustanovení §288 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Současně, jak již uvedl soud prvního stupně, obviněná byla součástí organizované skupiny působící ve více státech, a proto v tomto směru je zjevné, že vedle získaného prospěchu pro sebe, svým jednáním zabezpečovala i prospěch pro jiné osoby, tedy pro členy této organizované skupiny. Nejvyšší soud proto shledal tuto dovolací námitku zjevně neopodstatněnou. 29 . Uplatněnému dovolacímu důvodu odpovídá i námitka obviněné opírající se o tvrzení, že svým jednáním nenaplnila znak spáchání projednávané trestné činnosti „organizovanou skupinou působící ve více státech“ ve smyslu §288 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. 30. Nejvyšší soud považuje za vhodné k uvedené problematice ve stručnosti a jen v obecné rovině připomenout, že trestní zákoník výslovně nedefinuje pojem „organizovaná skupina“, jeho vymezení je proto i nadále věcí soudní praxe a judikatury. Organizovanou skupinou se podle dosavadní judikatury rozumí sdružení nejméně tří trestně odpovědných osob, ve kterém je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a tím i jeho škodlivost a závažnost (srov. č. 53/1976-II., č. 45/1986 Sb. rozh. tr.). Organizovaná skupina nemusí mít trvalejší charakter, protože tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý trestný čin. Nevyžaduje se výslovné přijetí za člena organizované skupiny nebo výslovné přistoupení člena k takové skupině; postačí, že se pachatel fakticky a neformálně (třeba i jen konkludentně) včlenil do skupiny a aktivně se podílel na její činnosti. Současně není ani pro účast na organizované skupině třeba, aby obviněný znal veškeré osoby podílející se na její činnosti nebo jejich úkoly, ale postačuje, že se svým jednáním do takovéto koordinované činnosti začlení a je obeznámen s jejím účelem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1010/2016). Tomu, aby pachatel spáchal trestný čin jako člen organizované skupiny, resp. ve spojení s organizovanou skupinou, rovněž nebrání skutečnost, že se nepodařilo zjistit totožnost všech členů organizované skupiny (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. 8 Tdo 940/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 11 Tdo 267/2017). O organizovanou skupinu působící ve více státech jde tehdy, pokud působí nejméně ve dvou státech, a to případně včetně České republiky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. 11 Tdo 504/2015, a rozhodnutí uveřejněné pod č. 34/2005 Sb. rozh. tr.). Pro trestný čin spáchaný organizovanou skupinou je typické, že při plánovitém a promyšleném rozdělení úkolů mezi její členy dochází ze strany některých členů jen k dílčím jednáním, která se sama o sobě jeví jako méně závažná, a to jak z hlediska své povahy, tak z hlediska příčinného významu pro způsobení následku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 7 Tdo 678/2017). Rozdělení úkolů mezi více spolupachatelů je předpokladem toho, aby po spojení všech dílčích činností jednotlivých spolupachatelů bylo zamýšleného cíle dosaženo snáze a spolehlivěji. To, že jednání některého z členů takové skupiny se jeví jako jednání méně závažné (posuzováno jak z hlediska jeho povahy, tak i příčinného významu pro způsobení následku), nemůže mít samo o sobě vliv na závěr, že jde o čin spáchaný organizovanou skupinou. Zákonnou dikcí „ve spojení“, obsažené v §288 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku jsou postiženy i volnější formy vztahu pachatele k uvedené skupině, než je jeho členství ve skupině, a není tak nutno detailně prokazovat naplnění pojmu členství v „organizované skupině“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 6 Tdo 193/2015, a ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 6 Tdo 526/2013). K naplnění této kvalifikované skutkové podstaty může dojít i pouhou spoluprací s organizovanou skupinou, jež působí ve více státech, z nichž jedním je i Česká republika. 31. Ke znaku „člen organizované skupiny“ se vzhledem k povaze této zvlášť přitěžující okolnosti musí vztahovat úmysl [§15, §17 tr. zákoníku, srov. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1604, přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 5 Tdo 826/2013-I., uveřejněné pod č. 54/2014 Sb. rozh. tr.]. 32. Nutno zdůraznit, že v posuzované věci soud prvního stupně přiléhavě upozornil na všechny relevantní aspekty vyúsťující v přesvědčivý závěr o existenci organizované skupiny působící ve více státech, jimiž se rozumí nejméně dva státy, přičemž znak více států byl v posuzovaném případě naplněn tím, že skupina působila nejen na území České republiky, ale např. i ve Spolkové republice Německo. Pokud jde o vyžadovaný znak nejméně tří osob, v daném případě šlo o evidentní zapojení více osob a jejich vzájemné rozdělení úloh, přičemž právě dělba těchto úloh zajišťovala úspěšnější dokonání činu. V žádném případě se nejednalo o jakési náhodné seskupení, ale naopak o předem smluvené a zorganizované rozdělení rolí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 11 Tdo 501/2015), mezi výše označenými obviněnými. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že dovolatelka v součinnosti s obviněnými K. L., F. T., P. V., J. V., P. V. a K. S., a ve Spolkové republice Německo s odsouzeným M. H., samostatně stíhaným N. H. a zemřelým W. S. v době od 24. 6. 2010 do dne 25. 5. 2012, na území hlavního města Prahy, na jiných místech České republiky a dále na území Spolkové republiky Německo, každý svým dílem podíleli na neoprávněném nakládání s přípravky obsahujícími látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které spočívalo v dovozu těchto přípravků na území České republiky; jejich nabídce a prodeji prostřednictvím internetových obchodů, tzv. „e-shopů“, zadáváním výroby obalů, jejich balení a následnou distribuci formou zasílaných balíčků, a to jak z území České republiky, tak z území Spolkové republiky Německo, a to odběratelům na území Evropské unie, minimálně však na území Spolkové republiky Německo, Spolkové republiky Rakousko a Španělského království. K přepravě látek byla najímána vozidla v půjčovnách řízená dalšími osobami, zboží bylo zasíláno tzv. kurýry s cílem minimalizovat kontakt koncového odběratele s prodejcem, případně s policejními orgány atd. Osoby podílející se na protiprávním jednání věděly, že zboží je určeno do jiného státu, a to z destinací adresátů uvedených na balíčcích, s tím, že dojde k jeho vývozu mimo území České republiky (str. 217–218 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Jmenovaní obvinění tak jednali s vědomím, že nakládání s anabolickými látkami a s látkami s jiným hormonálním účinkem, aniž by nesměřovalo ke splnění konkrétního léčebného účelu, je nezákonné a takto činili v úmyslu získat značný prospěch, a to právě ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Na základě provedených důkazů je rovněž zjevné, že v dané věci je patrna plánovitost a nepochybná dělba úloh jednotlivých aktérů. 33. Ze skutkových zjištění, jak jsou popsána v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku Vrchního soudu v Praze (viz její doslovná citace v úvodu tohoto usnesení) a podrobně rozvedena v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, a ze kterých s ohledem na výše již uvedené vychází i Nejvyšší soud, bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že obviněná byla vysoce postavenou členkou předmětné skupiny, funkci převzala po zemřelém Wulf Schmidtovi, přičemž předmětného jednání se dopouštěla sháněním přípravků obsahujících zakázané látky mimo území České republiky (Thajsko, Ukrajina), které z důvodu konspirativnosti byly na území České republiky baleny do obalů přípravků povolených, předkládala falešná potvrzení a tyto léky zasílala různým adresátům, zabývala se organizací dovozu, vývozu a prodeje těchto přípravků, organizací výroby obalů u společnosti touto činností se zabývající, organizací správy prodejních portálů, tj. e-shopů, podávání vlastních balíků se zakázanými látkami v České republice (pro zákazníky z jiných zemí než ze Spolkové republiky Německo) a ve Spolkové republice Německo (pro zákazníky ze Spolkové republiky Německo) – viz str. 57–58 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Závěr o tom, že obviněná bezesporu o organizační struktuře v případě organizování dovozu a prodeje hormonálních přípravků věděla, svědčí nejen výpovědi spoluobviněných a svědků, zejména zákazníků mimo území České republiky – a to zejména Spolkové republiky Německo, Rakouska, Švýcarska a Španělska, zjištěné odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu a e-mailová komunikace mezi ní a dalšími osobami působícími mimo území České republiky, ale i fakt, že do této mezinárodní struktury byla zapojena i svojí vlastní činností jako vůdčí článek této organizované skupiny, což oba soudy náležitě odůvodnily. Svým protiprávním jednáním tak obviněná bezpochyby naplnila znak „ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“. V tomto směru tedy Nejvyšší soud shledal námitku obviněné nedůvodnou. 34. Opodstatněnost Nejvyšší soud neshledal ani v případě námitek, že odvolací soud nevyužil možnosti uložit obviněné trest odnětí svobody pod spodní hranici zákonné trestní sazby, když podle jejího přesvědčení splňuje podmínky vymezené ustanovením §58 odst. 1 tr. zákoníku. Z tohoto pohledu pokládá uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pěti roků za zjevně nepřiměřený, neboť soud nevzal v úvahu jí svědčící okolnosti daného případu, čímž mělo dojít k nesprávnému právnímu posouzení věci. 35. Nejvyšší soud předesílá, že aplikaci ustanovení §58 odst. 1 tr. zákoníku zásadně nemohou odůvodnit standardní polehčující okolnosti na straně pachatele. Předpokladem pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby ve smyslu uvedeného ustanovení jsou takové okolnosti spáchaného činu či poměry pachatele, které se musí vyznačovat (alespoň v nějakém smyslu) jistou neobvyklostí a výjimečností, která dostatečně odůvodní předpoklad, že ani trest na samé dolní hranici zákonné trestní sazby není způsobilý vyjádřit jejich význam (srov. č. 6/2014 Sb. rozh. tr.). Samozřejmě mimo takových okolností případu či poměrů pachatele však musí být splněny i další zákonné předpoklady – tj. že použití nesnížené sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, a nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání. 36. Obviněná i tyto své námitky opírá o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.; ovšem je zřejmé, že nijak nesměřují do právního posouzení prokázaného skutku nebo jiného hmotněprávního posouzení, ale pouze do výměry (neboli přísnosti) uloženého trestu. K této dovolací argumentaci obviněné musí tak Nejvyšší soud připomenout, že otázka přiměřenosti trestu, respektive námitka nepřiměřenosti trestu, vůbec neodpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. ŠÁMAL, Pavel, a kol. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 3152; DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl . Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, s. 460) a není možné ji podřadit ani pod žádný jiný dovolací důvod. K tomu lze odkázat na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002 (č. 22/2003 Sb. rozh. tr.), usnesení ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 7 Tdo 720/2010, usnesení ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1180/2016, a konečně též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1168/2015, v němž Nejvyšší soud zcela explicitně uvádí, že: „Samotná nepřiměřenost uloženého trestu nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů. Pokud tedy byl uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby, nelze v dovolání namítat nepřiměřenost trestu.” . Rovněž lze odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2002, sp. zn. 7 Tdo 356/2002, podle něhož „námitka, že obviněnému měl být trest odnětí svobody uložen podle §40 odst. 1 trestního zákona (pozn. dnes ustanovení §58 tr. zákoníku) pod dolní hranicí zákonné trestní sazby, není žádným z dovolacích důvodů podle §265b trestního řádu, protože takovou skutečnost dovolací důvody týkající se výroku o trestu podle §265b odst. 1 písm. h) a i) trestního řádu neobsahují a nejedná se ani o nesprávné právní posouzení skutku či jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.“. Pro úplnost lze odkázat též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 5 Tdo 712/2014, v němž Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že „… v řízení o dovolání není Nejvyšší soud oprávněn přezkoumávat rozsah snížení podle §58 odst. 1 tr. zákoníku vyjádřený ve výměře uloženého trestu. Tato otázka totiž souvisí s přiměřeností uloženého trestu, kterou nelze v dovolání zpochybňovat“. To samé platí i ve vztahu k samotné aplikaci postupu podle §58 odst. 1 tr. zákoníku, a proto námitky obviněné nenaplňují v tomto ohledu nejen uplatněný, ale ani žádný jiný zákonný dovolací důvod. Nejvyšší soud tak v posuzované věci neshledal sebemenšího důvodu se od těchto judikaturních závěrů jakkoli odchýlit. 37. Nad rámec výše uvedeného lze jen v obecné rovině připomenout, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí, lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. (resp. §41, §42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002 (uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). 38. V daných souvislostech dále považuje Nejvyšší soud za potřebné k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. výslovně zmínit usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. III. ÚS 2866/07. V tomto rozhodnutí Ústavní soud „připomíná, že s odkazem na uvedený dovolací důvod lze napadat toliko pochybení soudu týkající se druhu a výměry uloženého trestu v jasně vymezených intencích, tzn. druh trestu musí být podle zákona nepřípustný anebo trest byl uložen mimo hranice příslušné trestní sazby, ať již nezákonným překročením její horní hranice, či nedůvodným prolomením její dolní hranice . … S poukazem na citovaný dovolací důvod se … nelze domáhat zrušení napadeného rozhodnutí pouze pro nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, a to ani za situace, kdyby výrokem o trestu nebyla důsledně respektována ustanovení §23 odst. 1 tr. zák. a §31 odst. 1, 2 tr. zák., která definují účel trestu a stanoví obecné zásady pro jeho ukládání.“ 39. Nad rámec své přezkumné povinnosti se Nejvyšší soud zabýval i další námitkou obviněné vztahující se k přílišné přísnosti uloženého trestu odnětí svobody, totiž, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že jednala v právním omylu negativním, jehož se mohla vyvarovat, kterou zakládá na argumentaci, že předchozí právní úprava nakládání s látkami s hormonálním účinkem korespondující skutkové podstaty v §218a tr. zák. č. 140/1961 Sb. byla až od 1. 1. 2010 odlišná, když do této doby postihovala pouze nakládání s takovými látkami jen vůči osobám mladším 18 let. 40. Podle §58 odst. 6 tr. zákoníku soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§19 odst. 2 tr. zákoníku). Zde se jedná o další zvláštní případy hodné zřetele, které mohou být důvodem pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby. V podstatě jde o okolnosti, které pachateli obvykle polehčují a jsou podle §41 tr. zákoníku soudem brány v potaz při úvaze o druhu a výměře trestu. V případě, že tytéž okolnosti jsou takového charakteru, že snižují společenskou škodlivost trestného činu natolik významným způsobem, že trest ukládaný v zákonem stanovené trestní sazbě by byl trestem nepřiměřeně přísným, lze trest mimořádně snížit. 41. Právní omyl spočívá v neznalosti nebo mylném výkladu norem práva trestního nebo norem mimotrestních. Trestní zákoník tedy definuje právní omyl jako nedostatek vědomí protiprávnosti činu při jeho spáchání. Absence vědomí protiprávnosti je dána tehdy, pokud pachatel při plné znalosti rozhodných skutkových okolností neví, že jeho jednání je zakázané. Negativní právní omyl pachatele stran protiprávnosti činu vylučuje jeho zavinění a tím i jeho trestní odpovědnost pouze za předpokladu, že neví o protiprávnosti svého činu z omluvitelných důvodů, tedy že jedná v omluvitelném právním omylu, a to omluvitelném proto, že se ho nebylo možno vyvarovat. To, kdy lze mít za to, že není možné se právnímu omylu stran protiprávnosti činu vyvarovat, je vymezeno v §19 odst. 2 tr. zákoníku. Vymezeno je to nepřímo, a to stanovením toho, jakým způsobem je naopak možné se takového omylu vyvarovat. 42. Podle §19 odst. 1 tr. zákoníku se omylu právního dopustí ten, kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží. Tímto způsobem je tedy fakticky definován neomluvitelný právní omyl, a to neomluvitelný proto, že se ho bylo možné vyvarovat. Jedná-li pachatel v takovém omylu, tento nevylučuje jeho zavinění ani jeho trestní odpovědnost. Jestliže v něm spáchal trestný čin, nicméně nemusí být zcela bez právního významu. Lze to totiž vzít v potaz při úvaze o trestu, a to jako obecnou polehčující okolnost podle §41 písm. h) tr. zákoníku, stejně jako o to je možné opřít využití možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody postupem podle §58 odst. 6 tr. zákoníku. 43. V návaznosti na shora uvedené Nejvyšší soud konstatuje, že pokud obviněná svou námitku o právním omylu (kterého, jak sama uvádí, se mohla vyvarovat) opírá pouze o tvrzení, že předchozí právní úprava nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§218a tr. zák. č. 140/1961 Sb.) byla do 31. 12. 2009 jiná, neboť trestně postihovala nakládání s takovými látkami jen vůči osobám mladším 18 let, namítá tak pouze svou případnou neznalost konkrétních znaků skutkové podstaty trestného činu, nikoliv absenci vědomí protiprávnosti svého činu. To však negativnímu právnímu omylu obsahově neodpovídá a naopak se plně uplatní zásada ignoratia legis excusat ( neznalost zákona neomlouvá ). V posuzované věci tak není dána zvláštní okolnost ve smyslu §58 odst. 6 tr. zákoníku, která by za splnění dalších předpokladů mohla odůvodňovat mimořádné snížení trestu odnětí svobody. 44. Ve vztahu k výroku o trestu, je vhodné jen stručně poznamenat, že Vrchní soud v Praze uznal obviněnou S. L. vinnou zločinem výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku s trestní sazbou v rozmezí od pěti do dvanácti let odnětí svobody. Odvolací soud obviněné uložil přípustný druh trestu, a to ve výměře v rámci zákonné trestní sazby – s ohledem na okolnosti případu a osobu obviněné jí uložil nepodmíněný trest odnětí svobody dokonce na samé spodní hranici zákonné trestní sazby §288 odst. 4 tr. zákoníku v trvání pěti let, a to se zařazením do mírnějšího typu věznice, než by jinak přicházelo v úvahu. 45 . S poukazem na všechny výše rozvedené skutečnosti Nejvyšší soud konstatuje, že skutková zjištění učiněná v soudním řízení objasňují všechny potřebné okolnosti pro posouzení jednání obviněné jako zločinu výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle§288 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Je tak možno učinit závěr, že předmětný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, odvolací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a nepochybil ani ve výroku o trestu. Z odůvodnění rozhodnutí soudů vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor. Napadená rozhodnutí soudů obou stupňů netrpí hmotněprávními vadami, s nimiž obviněná spojovala nesprávné právní posouzení jí přisouzené trestné činnosti. IV. Závěrečné shrnutí 46. Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nedošlo. Dovolání obviněné S. L. proto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 22. března 2018 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu