ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.987.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 987/2019-1622
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 9. 2019 o dovolání obviněného V. B. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 55 To 227/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 3 T 8/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. B. odmítá .
Odůvodnění:
1. Obviněný V. B. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 3 T 8/2018, uznán vinným, že
v rámci svého působení ve společnosti S. A. G. CZ, IČ: XY, se sídlem XY, ve které rozhodoval o veškerých obchodních aktivitách, a tuto společnost ve všech směrech ovládal a řídil, na Úřadu práce ve Vsetíně na adrese Pod Žamboškou 1024, 755 01 Vsetín:
I.
a) podal dne 30.1.2009 na základě generální plné moci vystavené jednatelem společnosti M. O., nar. XY Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za IV. čtvrtletí roku 2008 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením obsahující vyčíslení mzdových nákladů včetně odvodů jednotlivých zaměstnanců, a dále mzdové listy zaměstnanců T. P., nar. XY, Z. P., nar. XY, R. O. H., nar. XY, M. P., nar. XY, kdy na základě doložených podkladů Úřad práce ve Vsetíně dne 9.2.2009 pod Č.J.: VSA-T-24/2009 rozhodl o poskytnutí příspěvku v částce 100.494,-Kč, který byl stanoven ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl za zaměstnance, z čehož poměrná část příspěvku vyplacená na zaměstnance s těžším zdravotním postižením M. P. činila částku 26.998,-Kč, kdy v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, prosinec a listopad roku 2008 celkem částku 19.110,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 12.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 26.998,-Kč , ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN.
b) podal dne 29.4.2009 na základě generální plné moci vystavené jednatelem společnosti M. O., nar. XY Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za I. čtvrtletí roku 2009 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením včetně mzdových listů zaměstnanců T. P., nar. XY, Z. P., nar. XY, R. O. H., nar. XY, M. P., nar. XY, kdy na základě doložených podkladů Úřad práce ve Vsetíně dne 20.5.2009 pod Č.J.: VSA-T-50/2009 rozhodl o poskytnutí příspěvku v částce 96.000,-Kč, který byl stanoven ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl za zaměstnance, z čehož poměrná část příspěvku vyplacená na zaměstnance s těžším zdravotním postižením M. P. činila částku 24.000,-Kč, kdy v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2009 celkem částku 19.365,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období pouze částka 6.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN.
c) podal dne 31.7.2009 na základě generální plné moci vystavené jednatelem společnosti M. O., nar. XY Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za II. čtvrtletí roku 2009 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením včetně mzdových listů zaměstnanců T. P., nar. XY, Z. P., nar. XY, R. O. H., nar. XY, M. P., nar. XY, kdy na základě doložených podkladů Úřad práce ve Vsetíně dne 19.8.2009 pod Č.J.: VSA-T-76/2009 rozhodl o poskytnutí příspěvku v částce 96.000,-Kč, který byl stanoven ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl za zaměstnance, z čehož poměrná část příspěvku vyplacená na zaměstnance s těžším zdravotním postižením M. P. činila částku 24.000,-Kč, kdy v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce duben, květen, červen roku 2009 celkem částku 19.365,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období pouze částka 9.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN.
d) dne 30.10.2009 prostřednictvím jednatele společnosti S. A. G. CZ, R. V., nar. XY, podal Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za III. čtvrtletí roku 2009 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením včetně mzdových listů zaměstnanců T. P., nar. XY, Z. P., nar. XY, R. O. H., nar. XY, M. P., nar. XY, kdy na základě doložených podkladů Úřad práce ve Vsetíně dne 27.11.2009 pod Č.J.: VSA-T-103/2009 rozhodl o poskytnutí příspěvku v částce 92.716,-Kč, který byl stanoven ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl za zaměstnance, z čehož poměrná část příspěvku vyplacená na zaměstnance s těžším zdravotním postižením M. P. činila částku 23.179,-Kč, kdy v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce červenec, srpen, září roku 2009 celkem částku 19.365,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období pouze částka 6.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 23.179,-Kč , ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN.
e) dne 28.1.2010 prostřednictvím jednatele společnosti S. A. G. CZ, R. V., nar. XY, podal Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za IV. čtvrtletí roku 2009 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením včetně mzdových listů zaměstnanců:
- Z. P., nar. XY,
- T. P., nar. XY,
- R. O. H., nar. XY,
- M. P., nar. XY,
- L. Z., nar. XY,
- L. H., nar. XY,
- M. V., nar. XY,
- V. M., nar. XY,
- P. H., nar. XY,
- V. P., nar. XY,
- K. J., nar. XY,
- J. Š., nar. XY,
- J. P., nar. XY,
- D. K., nar. XY,
- H. P., nar. XY,
přičemž na základě doložených podkladů Úřad práce ve Vsetíně dne 15.2.2010 pod Č.J.: VSA-T-24/2010 rozhodl o poskytnutí příspěvku v částce 320.782,-Kč, který byl stanoven ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl za zaměstnance, z čehož poměrná část příspěvku vyplacená na:
- zaměstnance M. P. činila částku 24.000,-Kč,
- zaměstnance L. Z. činila částku 8.000,-Kč,
- zaměstnance L. H., nar. XY, činila částku 24.000,-Kč,
- zaměstnance V. M., nar. XY, činila částku 24.000,-Kč,
- zaměstnance J. Š., nar. XY, činila částku 24.000,-Kč,
- zaměstnance D. K., nar. XY, činila částku 24.000,-Kč,
- zaměstnance H. P., nar. XY, činila částku 16.000,-Kč,
kdy:
v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad, prosinec roku 2009 celkem částku 19.597,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 9.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , ( tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance L. Z. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy L. Z., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad roku 2009 celkem částku 9.800,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla L. Z. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 8.000,-Kč, přičemž do práce docházel nepravidelně 1 a dvakrát měsíčně, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 8.000,-Kč ,
v mzdovém listu zaměstnance L. H. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy L. H., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad, prosinec roku 2009 celkem částku 24.457,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla L. H. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 6.000,-Kč, přičemž do práce docházel nepravidelně dvakrát týdně na 2-3 hodiny, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance V. M. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy V. M., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad, prosinec roku 2009 celkem 24.804,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla V. M. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 9.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance J. Š. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy J. Š., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad, prosinec roku 2009 celkem 30.144,-Kč, přičemž ve skutečnosti do práce vůbec nedocházela, práci nevykonávala, kdy J. Š. byla vyplacena v předmětném období nejvýše částka 15.000,-Kč, kdy na základě těchto nepravdivých informací došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance D. K. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy D. K., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce říjen, listopad, prosinec roku 2009 celkem 24.804,-Kč, přičemž ve skutečnosti D. K. do práce přicházela nepravidelně a byla jí v předmětném období vyplacena nejvýše částka 12.000,-Kč, kdy na základě těchto nepravdivých informací došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance H. P. přiloženém k této žádosti o poskytnutí příspěvku úmyslně uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy H. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce listopad a prosinec roku 2009 celkem 15.425,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla H. P. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 12.000,-Kč, kdy do práce chodila nepravidelně nebo vůbec, případně pracovala z domu, kdy na základě této nepravdivé informace došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku ve výši 16.000,-Kč , (tj. 2 x 8.000,-Kč),
tedy na základě těchto nepravdivých informací došlo k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku v celkové výši 144.000,-Kč , ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN.
f) podal dne 29.4.2010 prostřednictvím jednatele společnosti S. A. G. CZ, R. V., nar. XY, Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, za I. čtvrtletí roku 2010 , ke kterému jako podklad rozhodný k přiznání příspěvku ve výši 402.737,-Kč doložil jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením obsahující vyčíslení mzdových nákladů včetně odvodů jednotlivých zaměstnanců, a dále mzdové listy zaměstnanců:
- Z. P., nar. XY,
- T. P., nar. XY,
- R. O. H., nar. XY,
- M. P., nar. XY,
- L. Z., nar. XY,
- L. H., nar. XY,
- M. V., nar. XY,
- V. M., nar. XY,
- P. H., nar. XY,
- V. P., nar. XY,
- H. P., nar. XY,
- J. Š., nar. XY,
- D. K., nar. XY,
- J. B., nar. XY,
- A. G., nar. XY,
- D. Č., nar. XY,
- A. H., nar. XY,
- J. H., nar. XY,
- M. Š., nar. XY,
kdy:
v mzdovém listu zaměstnance M. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy M. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 19.410,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla M. P. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 6.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000 ,-Kč, (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance L. Z. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy L. Z., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 17.597,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla L. Z. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 12.000,-Kč, přičemž do práce docházel nepravidelně 1 a dvakrát měsíčně, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 18.241,-Kč , (tj. 2 x 8.000 Kč + 2.241,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance L. H. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy L. H., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 24.750,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla L. H. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 6.000,-Kč, kdy do práce docházel nepravidelně dvakrát týdně na 2-3 hodiny, na základě nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance V. M. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se výplaty mzdy V. M., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 24.750,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla V. M. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 9.000,-Kč, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance J. Š. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy J. Š., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 30.552,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla J. Š. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 15.000,-Kč, ve skutečnosti do práce vůbec nedocházela, práci nevykonávala, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance D. K. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy D. K., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 24.750,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla D. K. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 12.000,-Kč, ve skutečnosti D. K. do práce přicházela nepravidelně, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč , (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance H. P. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy H. P., která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 24.750,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla H. P. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 12.000,-Kč, kdy do práce chodila nepravidelně nebo vůbec, případně pracovala z domu, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč, (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance J. B. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy J. B. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce leden, únor a březen roku 2010 celkem 24.750,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla J. B. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 15.000,-Kč, kdy pracovní činnost soustavně nevykonával, na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 24.000,-Kč, (tj. 3 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance A. G. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy A. G. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce únor a březen roku 2010 celkem 13.365,-Kč, přičemž ve skutečnosti nebyla A. G. vyplacena v předmětném období žádná mzda, kdy do práce docházel nepravidelně a pak onemocněl, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 16.000,-Kč, (tj. 2 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance D. Č. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy D. Č. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce únor a březen roku 2010 celkem 18.434,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla D. Č. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 3.000,-Kč, kdy žádnou pracovní činnost nevykonávala, kdy na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 16.000,-Kč, (tj. 2 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance A. H. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy A. H. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce únor a březen roku 2010 celkem 16.500,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla A. H. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 3.000,-Kč, kdy do práce vůbec nedocházel, na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 16.000,-Kč, (tj. 2 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance J. H. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy J. H. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce únor a březen roku 2010 celkem 16.500,-Kč, přičemž ve skutečnosti byla J. H. vyplacena v předmětném období nejvýše částka 4.000,-Kč, kdy žádnou pracovní činnost nevykonávala, na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 16.000,-Kč, (tj. 2 x 8.000,-Kč),
v mzdovém listu zaměstnance M. Š. přiloženém k žádosti o poskytnutí příspěvku v rozporu s článkem I. odst. 2 žádosti o příspěvek uvedl nepravdivé údaje týkající se počtu skutečně odpracovaných hodin a výplaty mzdy M. Š. , která po zákonných odvodech měla činit za měsíce únor a březen roku 2010 celkem 8.385,-Kč, přičemž ve skutečnosti nebyla M. Š. vyplacena v předmětném období žádná mzda, kdy žádnou pracovní činnost nevykonával, na základě této nepravdivé informace mohlo dojít k přiznání a následnému neoprávněnému čerpání příspěvku nejméně ve výši 11.308,-Kč, (tj. 3.750,-Kč + 7.558,-Kč),
přičemž Úřadem práce ve Vsetíně bylo správní řízení ve věci tohoto příspěvku dne 18.6.2010 zastaveno usnesením vydaným pod Č.J.: VSA-T-56/2010-41 pro podstatné vady žádosti, které nebyly v určené lhůtě odstraněny, k vyplacení příspěvku nedošlo a popsané jednání směřovalo k neoprávněnému vylákání a čerpání příspěvku nejméně ve výši 261.549,-Kč,
svým jednáním popsaným v bodě I.) a-e), tak způsobil škodu 242.177,-Kč, jednáním popsaným v bodě I.) bod f) se pokusil způsobit škodu v částce 261.549,-Kč, ke škodě Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN .
II.
dne 30.11.2009 úmyslně předložil prostřednictvím jednatele společnosti S. A. G. CZ, R. V., nar. XY, na Úřad práce ve Vsetíně, soupis fiktivních dokladů a to:
- kupní smlouvu č. 52-11/2009 ze dne 27.11.2009 k nákupu motorového vozidla zn. Mercedes-Benz Vito 108 2.2. CDI, reg. zn. XY na částku 219.000,-Kč od prodávajícího Z. P., zastoupeného firmou P. H. A. H., IČ: XY, provozovna XY,
- fakturu č. 2009055 ze dne 12.10.2009 na částku 129.500,-Kč k nákupu informačního systému BizPointu od dodavatele P. K. – K. I., IČ: XY, se sídlem XY,
- fakturu č. CZ 20096210013 ze dne 07.10.2009 na částku 41.650,-Kč k pořízení židlí a fakturu č. CZ 20096210018 ze dne 20.11.2009 na částku 153.272,-Kč k pořízení výpočetní techniky, vše od dodavatele Prosperus Mode s.r.o., IČ: 27795144, se sídlem 1. máje 1320, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm,
- fakturu č. 290201078 ze dne 16.10.2009 na částku 84.252,-Kč k pořízení nábytku od dodavatele CHERRYLIN s.r.o., IČ: 26853523, se sídlem Nádražní 613/38, 702 00 Ostrava,
- fakturu č. 290100291 ze dne 16.10.2009 na částku 89.286,-Kč k pořízení vybavení skladu od dodavatele ZJ ZORG s.r.o., IČ:27825264, se sídlem Špálova 413/2, 702 00 Ostrava-Přívoz,
- fakturu č. 290200104 ze dne 7.10.2009 na částku 210.749,-Kč k pořízení kancelářského zařízení od dodavatele AG AMENA CZ s.r.o., se sídlem Nad Dvorem 735/22, 713 00 Ostrava,
- fakturu č. 2902313 ze dne 12.10.2009 na částku 90.464,-Kč k pořízení kancelářského vybavení od dodavatele CZEKOS, spol. s r.o., se sídlem Sportareál Lapač 297, 755 01 Vsetín,
přičemž uvedené doklady měly prokazovat účelové čerpání poskytnutého příspěvku v celkové výši 1.000.000,-Kč na zřízení chráněné pracovní dílny s vytvořením 10-ti chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením nejméně po dobu 24 měsíců, nejméně do 30.9.2011, a prokazovat plnění dohody č. VSA-D-31001/2009 na vytvoření chráněné pracovní dílny uzavřené dne 17.8.2009 mezi Úřadem práce ve Vsetíně a společností S. A. G. CZ, ve znění dodatku č. 1 ze dne 30.9.2009 a dodatku č. 2 ze dne 13.11.2009, kdy spol. S. A. G. CZ, výpovědí smlouvy ze dne 30.04.2010 předčasně ukončila činností chráněné pracovní dílny ke dni 31.5.2010 a následně na výzvu Úřadu práce ve Vsetíně k vrácení příspěvku byla vrácena jen částka 2.606,-Kč, čímž tímto jednáním Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN, způsobil škodu ve výši 997.394,-Kč .
III.
dne 8.2.2010 podal prostřednictvím jednatele společnosti S. A. G. CZ, R. V., nar. XY na Úřad práce ve Vsetíně " Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny podle §76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a novel, datovanou dne 4.2.2010, na základě které byla dne 25.2.2010 mezi společností S. A. G. CZ, a Úřadem práce ve Vsetíně uzavřena "Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny č. VSA-D-32001/2010", tedy nákladů spojených s provozem chráněné pracovní dílny na období od 1.3.2010 do 31.12.2010 na adrese XY, kdy příspěvek byl poskytnut na 10 osob se zdravotním postižením v částce 25.000,-Kč na 1 osobu se zdravotním postižením, kdy následně dne 3.3.2010 byl příspěvek v částce 250.000,-Kč zaslán na bankovní účet spol. S. A. G. CZ, přičemž k žádosti o příspěvek doložil charakteristiku pracovních míst v chráněné pracovní dílně mimo jiné osob H. P., nar. XY, J. H., nar. XY, L. H., nar. XY, s pracovním úvazkem u každé osoby 40 hodin týdně, přičemž ve skutečnosti tyto osoby žádnou pracovní činnost nevykonávaly, případně do práce docházely jen nepravidelně na několik hodin měsíčně, kdy následně spol. S. A. G. CZ, výpovědí smlouvy ze dne 30.04.2010 předčasně ukončila činností chráněné pracovní dílny již ke dni 31.5.2010 a následně na výzvu Úřadu práce ve Vsetíně k vrácení uvedeného příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů nebylo nic vráceno, čímž tímto jednáním Úřadu práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně - kontaktní pracoviště Vsetín, IČ: 72496991, se sídlem POD ŽAMBOŠKOU 1024, 755 01 VSETÍN, způsobil škodu ve výši 250.000,-Kč .
2. Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako dílem dokonaný, dílem nedokonaný zločin dotačního podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Za tento zločin a sbíhající se přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku a přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 11. 2015, č. j. 3 T 171/2015-599, a dále sbíhající se přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 3. 2015, č. j. 3 T 28/2015-232, a sbíhající se přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 5. 9. 2016, č. j. 4 T 128/2015-46, mu uložil podle §212 odst. 5 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu řídících funkcí v obchodních korporacích na dobu osmi roků. Současně zrušil výrok o souhrnném trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří roků s tím, aby podle §82 odst. 2 tr. zákoníku ve zkušební době podle svých sil uhradil dlužnou daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění a škodu, kterou trestným činem způsobil, uložený mu rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 5. 9. 2016, č. j. 4 T 128/2015-46, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Zároveň zrušil i výrok o trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků, uložený mu trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 11. 2015, č. j. 3 T 171/2015-599, a výrok o souhrnném trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 3. 2. 2016, č. j. 3 T 28/2015-293. Podle §229 odst. 1 tr. ř. pak odkázal poškozeného – Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7, IČ: 72496991, s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 55 To 227/2018, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Zdeňka Šlajse dovolání, v němž sice neuvedl odkaz na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se dovolání opírá, avšak z jeho formulací, že v dané věci „se jedná o nesprávné právní vyhodnocení trestního skutku“ a „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku“, je možné dovodit, že dovolání podal z dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
5. V podrobnostech dovolatel rozvedl, že v posuzované věci má zásadní význam stanovení výše způsobené škody a výchovná úloha ukládaného trestu. Namítl, že výše způsobené škody byla nesprávně stanovena, když nebylo zohledněno vyčíslení škody samotným poškozeným ve výši 266 777 Kč, přičemž její konstrukce vychází z výpovědí svědků Z. P., M. P., D. K., V. M., L. Z. a M. Ř., kteří však uvedli, že jeho jednáním nebyli poškozeni. Zdůraznil v této souvislosti rovněž to, že Úřad práce ve Vsetíně i Finanční úřad ve Zlíně prováděly kontroly ohledně čerpání a hospodárného využívání poskytovaných dotací a žádné podstatné závady o jejich zneužívání nebyly zjištěny a byly poskytovány další dotace. Vytkl, že konstrukce výše škody, tak je prováděna na potencionálním předpokladu, že poskytované dotace nebyly účelně a v souladu se zákonem náležitě využívány, je vytvářena uměle. Správné určení výše škody přitom má přímý vliv na právní kvalifikaci jeho jednání, a proto musí být jednoznačně prokázána. Pokud by byla prokázána výše způsobené škody pod hranici 500 000 Kč, s ohledem na to, že ke spáchání skutku došlo před deseti lety, jednalo by se v dané věci navíc o promlčení trestního stíhání.
6. Ve vztahu k uloženému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let obviněný poukázal jednak opětovně na dobu, jež uplynula od spáchání skutku, a dále na to, že každý trest je nutno volit vhodně tak, aby ovlivnil pachatelovo jednání a výchovně na něho působil do budoucna. Vyslovil názor, že trest, jenž mu byl uložen, nemůže na jeho jednání působit do budoucna, ale pouze zpětně, což z hlediska zákona není přípustné. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že uložený trest odnětí svobody je zjevně nespravedlivý, neboť vzhledem k okolnostem, za kterých byl spáchán, mu mohl být uložen trest odnětí svobody ve stejné výměře, ale s podmíněným odkladem na přiměřenou zkušební dobu, který by bylo možné považovat za spravedlivý.
7. Z výše uvedených důvodů a s poukazem na právo každého na spravedlnost dovolatel navrhl (aniž citoval konkrétní zákonná ustanovení), aby Nejvyšší soud připustil důvodnost dovolání a následně rozhodl o zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.
8. Dovolání obviněného bylo v souladu s §265h odst. 2 tr. ř. doručeno v opise nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém vyjádření předně konstatovala, že přestože obviněný ve svém dovolání neuvedl odkaz na příslušné zákonné ustanovení obsažené v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., z jeho obsahu vyplývá, že napadá rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení skutku co do prokázané výše způsobené škody, přičemž v důsledku toho považuje jednání za promlčené a uložený trest za nevýchovný, čili z dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
9. V návaznosti na to státní zástupkyně uvedla, že citovanému důvodu dovolání neodpovídají zejména námitky obviněného, v nichž nesouhlasil se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů. Vyslovila názor, že z podrobného odůvodnění jejich rozhodnutí přitom vyplývá přesvědčivý vztah jednak mezi úvahami soudů při hodnocení důkazů a na tomto podkladě přijatými skutkovými zjištěními, jednak mezi skutkovými zjištěními a právními závěry z nich dovozenými. Soudy ve svých rozhodnutích navíc náležitě vyložily, na jakých důkazech založily svá rozhodnutí, jakým způsobem je hodnotily, proč je takto hodnotily a z jakých skutkových závěrů vycházely při právním posouzení. Skutkový stav popsaný nalézacím soudem v tzv. skutkové větě výroku o vině odsuzujícího rozsudku zcela logicky vyplývá z provedených důkazů a navazuje na jejich obsah a jeho odůvodnění je logické, skutkový stav je dostatečně popsán a veškeré důkazy byly hodnoceny podle zásad §2 odst. 6 tr. ř., v souladu s jejich obsahem včetně reakce na obhajobu uplatněnou obviněným.
10. K námitce obviněného, jíž pouze v obecné rovině zpochybnil závěr o vzniku značné škody, státní zástupkyně uvedla, že závěr nalézacího i odvolacího soudu lze shledat správným a odpovídajícím zákonu a zjištěnému skutkovému stavu věci, když oba soudy posoudily způsobenou škodu jako součet všech poskytnutých příspěvků na podporu zaměstnávání (odkázala v tomto směru na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 3 Tdo 414/2017, jakož i na odstavec 16. odůvodnění usnesení odvolacího soudu, který se s určením výše způsobené škody podrobně vypořádal). Jestliže přitom obviněný svým protiprávním činem způsobil škodu ve výši 1 469 571 Kč, pak to jednoznačně vypovídá o naplnění znaku značné škody ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku, a nevznikají tak ani žádné pochybnosti o správnosti použité právní kvalifikace. Pokud dovolatel v návaznosti na to uplatnil námitku promlčení jeho trestní odpovědnosti, poukázala na to, že promlčecí doba zločinu dotačního podvodu podle §212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku je totožná jako promlčecí doba za situace, kdy by jednáním obviněného byla způsobena škoda nedosahující částky 500 000 Kč; podle §34 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku totiž v případě trestného činu, kde horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody činí nejméně pět let, je promlčecí doba desetiletá. Uzavřela proto, že námitky obviněného týkající se případného promlčení jsou tak zcela neopodstatněné. K poslední výhradě obviněného týkající se nevýchovně uloženého trestu konstatovala, že ani tato slovně uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá.
11. V závěru svého vyjádření státní zástupkyně poznamenala, že obdobné námitky jako ty, jež jsou obsaženy v jeho dovolání, uplatnil obviněný již ve své obhajobě před soudem prvního stupně i v odvolání proti rozsudku tohoto soudu. Po zvážení výše uvedených skutečností dospěla k závěru, že dovolání obviněného obsahově nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř., a navrhla tudíž, aby Nejvyšší soud toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Současně v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. navrhla, aby Nejvyšší soud učinil takové rozhodnutí v neveřejném zasedání, a s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu.
12. Nejvyšší soud zaslal vyjádření státní zástupkyně datovou schránkou na vědomí výše jmenovanému obhájci obviněného (bylo mu doručeno dne 8. 8. 2019). Jeho případnou repliku k němu neměl ke dni svého rozhodnutí k dispozici.
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání v této trestní věci je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
14. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud musel dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.
15. Jak již bylo uvedeno, obviněný své dovolání, jak vyplývá z jeho obsahu, opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. který je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení . V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Je třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudů obou stupňů a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku a jiné hmotněprávní posouzení. V opačném případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, sp. zn. III. ÚS 732/02, sp. zn. III. ÚS 282/03, sp. zn. II. ÚS 651/02, a další). V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.).
16. V tomto ohledu část námitek, které obviněný s poukazem na uvedený dovolací důvod ve svém podání uplatnil, nemohla obstát. Šlo především o ty jeho výhrady ke způsobu určení výše škody, jejichž prostřednictvím tvrdil, že byla stanovena na potenciálním předpokladu, že poskytované dotace nebyly účelně a v souladu se zákonem náležitě využívány, tj. byla určena uměle, přičemž poukazoval i na to, že příslušné úřady žádné podstatné závady ve smyslu jejich zneužívání nezjistily. Takové jeho námitky totiž směřovaly proti způsobu hodnocení provedených důkazů a skutkovým zjištěním, jež soudy obou stupňů na podkladě provedeného dokazování učinily a na jejichž základě pak dospěly k závěru o tom, že v žádostech o příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, na zřízení chráněné pracovní dílny a na částečnou úhradu jejích provozních nákladů uvedl nepravdivé údaje a způsobil takovým činem škodu.
17. Nad rámec tohoto konstatování a vzhledem k tomu, že s jistou mírou tolerance jsou jeho námitky ke způsobu stanovení výše škody zčásti relevantním dovolacím důvodem, považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že pokud soudy obou stupňů v dané věci určily škodu jako součet všech příspěvků, jež byly obviněnému poskytnuty na základě jím uvedených nepravdivých údajů v předmětných žádostech jednak o výši mezd a počtu odpracovaných hodin příslušných osob se zdravotním postižením, a jednak o obsazenosti zřízených pracovních míst po stanovenou dobu v chráněné pracovní dílně a též o tom, jaké vybavení pro tuto bylo zakoupeno, postupovaly jak podle zákona, tak v souladu s ustálenou judikaturou (srov. již odvolacím soudem i státní zástupkyní přiléhavě citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 3 Tdo 414/2017). V tomto smyslu je pak třeba jako neopodstatněnou hodnotit výhradu obviněného, jíž se domáhal zohlednění té výše škody, kterou vyčíslil a uplatnil sám poškozený Úřad práce ve Vsetíně, stejně jako je zcela bez významu jeho poukaz na výpovědi svědků Z. P., M. P., D. K., V. M., L. Z. a M. Ř. o tom, že jeho jednáním nebyli poškozeni.
18. Pro úplnost Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout, že zásah do skutkových zjištění sice lze v rámci řízení o dovolání připustit, ale jen tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu a učiní-li dovolatel (současně) tento nesoulad předmětem dovolání. Zásada, s níž dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, se totiž nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle některých rozhodnutí Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 125/04, I. ÚS 55/04, I. ÚS 554/04). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu srov. například nálezy Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 177/04, sp. zn. IV. ÚS 570/03, z poslední doby pak sp. zn. I. ÚS 520/06, a zejména stanovisko pléna Ústavního soudu Pl.ÚS-st. 38/14 ze dne 4. 3. 2014, publikované pod č. 40/2014 Sb.).
19. Pochybení podřaditelná pod výše zmíněné vady však Nejvyšší soud v dané věci neshledal. Případný extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy nemůže být založen jen na tom, že dovolatel sám na základě svého přesvědčení hodnotí tytéž důkazy s jiným v úvahu přicházejícím výsledkem (jemu prospívajícím). Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně přitom vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. Tento soud jako soud nalézací v odůvodnění svého rozhodnutí také řádně a přesvědčivě vyložil, jaké závěry z jednotlivých důkazů učinil (srov. zejména strany 27 až 29 jeho rozsudku). S těmito hodnotícími úvahami a závěry se plně ztotožnil i soud odvolací v odůvodnění svého rozhodnutí. Současně se pečlivě zabýval odvolacími námitkami obviněného a podrobně vyložil, z jakých důvodů jim nepřisvědčil, přičemž i on již věnoval pozornost jeho výhradám (jež nyní opakuje ve svém dovolání) stran způsobu určení škody a její výše a dostatečně vysvětlil, proč je neshledal důvodnými (srov. strany 3 až 7 jeho usnesení). Nejvyšší soud za této situace nemá, co by takovému postupu odvolacího soudu, stejně jako soudu nalézacího, mohl vytknout.
20. Z hlediska tvrzeného dovolacího důvodu obdobně nebylo možné přiznat relevanci ani těm námitkám obviněného, které se týkaly jemu uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, jestliže ho označil za zjevně nespravedlivý a s ohledem na dobu, jež uplynula od spáchání daného skutku, též za nevýchovný, s tím, že se domáhal uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu za současného stanovení přiměřené zkušební doby.
21. Přestože v rámci tzv. jiného nesprávného hmotněprávního posouzení lze úspěšně rozporovat i některá pochybení týkající se ukládání trestu (např. v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen úhrnný trest nebo souhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu), nepřiměřenost trestu do této kategorie nespadá, neboť není otázkou právního posouzení, ale spíše jen volné úvahy soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., podle něhož námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kriterií uvedených v §31 až §34 tr. zák. (nyní §39 až 42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř, je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu , a dále Zprávu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. Ts 42/2003 o analýze a vyhodnocení účinnosti novely trestního řádu č. 265/2001 Sb. ve vztahu k soudnímu řízení, publikovanou pod. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 11 Tdo 817/2014]. Jen pro úplnost lze dodat, že takovou námitku nepřiměřenosti uloženého trestu, stejně jako výhradu nesprávného vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, by nebylo možno považovat za relevantně uplatněnou ani v rámci jiného dovolacího důvodu [například podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.].
22. Z dovolací argumentace obviněného je pak možno za relevantní považovat tu jeho námitku, jež se týkala zániku jeho trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby, kterou uplatnil v návaznosti na svá tvrzení o chybném stanovení výše jím způsobené škody s tím, že se domáhal určení škody ve výši podstatně nižší, resp. pod hranicí 500 000 Kč, a v souvislosti s poukazem na to, že ke spáchání skutku došlo před deseti lety. Nejvyšší soud však současně takovou námitku (kterou obviněný navíc uplatnil již ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tudíž byla předmětem řádného přezkumu odvolacího soudu) neshledal opodstatněnou.
23. Předně je zapotřebí připomenout, že obviněný svým protiprávním jednáním způsobil značnou škodu ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku, jíž se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč, a proto byl uznán vinným (dílem dokonaným, dílem nedokonaným) zločinem dotačního podvodu podle §212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, za nějž trestní odpovědnost zaniká uplynutím promlčecí doby, jež podle §34 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku činí deset let, neboť jde o trestný čin, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně pět let, zde konkrétně osm let. Vzhledem k tomu, že dané trestné činnosti se obviněný dopustil v období od ledna 2009 do února 2010 a trestní stíhání v předmětné věci bylo zahájeno dne 24. 10. 2017, je zřejmé, že k promlčení jeho trestní odpovědnosti nedošlo. K tomu by však nedošlo ani v případě, pokud by škoda byla určena ve výši pod hranicí 500 000 Kč, tj. i kdyby soudy dospěly k závěru, že svým protiprávním jednáním způsobil pouze větší škodu (tedy dle §138 odst. 1 tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 50 000 Kč), jak se tohoto ve svém dovolání domáhá. I v případě právní kvalifikace podle §212 odst. 1, 4 tr. zákoníku by totiž promlčecí doba činila deset let, tedy byla by totožná, neboť horní hranice trestní sazby odnětí svobody za takový trestný čin činí právě pět let.
24. Pro úplnost je vhodné dodat, že dovolací argumentace obviněného je v podstatě opakováním jeho obhajoby uplatněné v předchozím řízení před soudy obou nižších instancí, jež se jí řádně zabývaly a dostatečně se s ní vypořádaly.
25. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podané dovolání obviněného jako celek odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť shledal, že je zjevně neopodstatněné. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění zákonných podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2019
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu