ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.16.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 16/2019-138
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce OSA – Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním, z. s. , se sídlem v Praze 6, Čs. armády 786/20, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 63839997, zastoupeného Mgr. Martinem Michalicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1332/23, PSČ 110 00, proti žalované Rambousek a partner a. s. , se sídlem v Praze 3, Křišťanova 4/1544, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 64829391, zastoupené Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem v Postupicích 58, PSČ 257 01, o zaplacení 17.083,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 101/2015, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 5 Co 21/2018-119, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. 34 C 101/2015-105, přerušil řízení do skončení řízení vedeného Soudním dvorem Evropské unie (dále též jen „SDEU“) o předběžných otázkách uvedených ve výroku II. tohoto usnesení (výrok I.) a předložil SDEU tyto předběžné otázky:
1. Při stanovení spravedlivé odměny se vychází z ceny monopolního správce autorských práv, nebo je nutno tuto cenu stanovit z ceny obvyklé v rámci celé Evropské unie?
2. Představují autorské poplatky za přijímače na hotelových pokojích úplatu za poskytnutou službu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty?
3. Představuje vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu §40 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, úplatu za poskytnutou službu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (výrok II.)?
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že „se řízení do skončení řízení vedeného SDEU o předběžných otázkách specifikovaných ve výroku II. napadeného usnesení soudu prvního stupně nepřerušuje a ve výroku II. uvedené otázky se SDEU nepředkládají“.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §238 odst. 1 písm. c) a §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
[4] Učinil tak proto, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč.
[5] Dle účinného znění občanského soudního řádu již dovolání není přípustné proti rozhodnutím odvolacího soudu, která nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění, jestliže byla vydána v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1685/2018, či ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4715/2018, či ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 850/2019).
[6] Tento závěr odpovídá i důvodové zprávě k zákonu č. 296/2017 Sb., [jenž mimo jiné nově formuloval §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], podle které je cílem nynější právní úpravy rozšířit výjimky z jinak široce formulované přípustnosti dovolání a v případě ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vyloučit přípustnost dovolání i proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2384/2018).
[7] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 6. 2020
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu